Miroslav Kaduch: "Celula v hudební inspiraci" - časopis: Ticho; 1997, čís. 6-7, str. 49

 Vyhledávání neustále nových inspiračních obzorů a technologického zpracování je stěžejním atributem v tvorbě ortodoxního skladatele elektroakustické a computerové hudby, pedagoga, teoretika a hudebního publicisty Mgr.Rudolfa Růžičky (n.1941), vyhraněné osobnosti artificiální hudby XX. století. Skladatele, uplatňujícího neoavantgardní technologie, kde počítač slouží k výpočtům nekonvenční entity kompozičního materiálu, inovujícího skladebný proces po stránce technické, formové a obsahové. Komponista zde nastoupil cestu novodobých inspiračních přístupů, vytvářejících spontánní protiklad k přebujelé technokracii, bezprostředně se vztahující k některým computerově automatizovaným procesům. Růžičkovy kompozice soudobé tvůrčí periody se pak vyznačují jazykovou srozumitelností, zvukovou libostí, formální přehledností, stavebnou soudržností, obsahovostí a stylovou vyzrálostí.

Ze skladatelovy kompoziční žně druhé poloviny osmdesátých let, vyznačujících se charakteristickým autorovým rukopisem, reflektuji racionálně prodchnutou elektroakustickou počítačovou skladbu "Celula" (Buňka) z roku 1986. Kompozici, která byla ve své nejzazší zvukové a umělecké podstatě znovu precizována v říjnu a listopadu roku 1991 na půdě Audiostudia Českého rozhlasu v Praze. Interpretačně fixovaného vzhledu se skladbě dostalo spolu s takřka paralelně vznikajícím elektroakustickým Arcanem (1984) a žánrově kombinované (synkretické) Roty (1987) na umělcově profilovém kompaktním disku [1] vydaném v Sofii [2]. Hudební ztvárnění časově nerozsáhlého dílka simuluje reprodukci buněk v celulárním automatu akustickými kompozičními prostředky. Cílovým rezultátem je obsahu adekvátní umělecká výpověď premiérovaná pět let po svém vzniku.

Anglický matematik J.H.Conway definoval matematický model životních procesů. Vytvořil hru, život personifikující buněčný automat. Ve svém věcném významu představuje abstraktní dynamický systém, který nalézá praktickou odezvu v matematice, fyzice, informatice či biologii a jinde. O aplikační rozšíření na hudbu se pokoušel profesor dr.Vladimír Majerník (n.1934). V osmdesátých létech napsal jednoduchý basikový program určený pro osmibitový počítač Sinclair Spectrum, který byl sto realizovat geometrický obraz Sierpinského MAKRAME (př.č.1) stejně jako zvukové vyjádření buněčného automatu. Spolehlivou funkčnost předkládaného software a jeho bezpečného provozu předvedl autor programu v roce 1986 na semináři "Matematika a hudba", konaném v Dolnej Krupej. Výstupní grafické a hudební podoby nadchly skladatele Rudolfa Růžičku ke kompozici niterně zažité elektroakustické computerové skladby.

Vzniká počítačově transformovaný [3] umělecký pandán buněčné reprodukce života, jehož architektonický půdorys je zvukově diferencovaným naplněním grafické analogie trojúhelníkových prvků, vycházejících ze Sierpinského kontinua (př.č.2). Vpravdě akordické či souzvukové punkty narůstají do mohutné horizontální základny rázovitého polyvrstevného toku elektroakustické hudby s rovnoměrně rozloženým frekvenčním spektrem, vymykajícím se běžné půltónové temperované soustavě. Zvukového horizontu posléze se proporcionálně vytrácejícího do výchozích vertikálně exponovaných punktuálně nesených situací. Logičnost strukturálních preferencí vedle jakoby objektivně vycházejícího posluchačsky orientačního návratu přispívá k posilování receptivní přitažlivosti.

Skladatel Rudolf Růžička se ve své nynější umělecky vyspělé tvůrčí periodě cele přihlásil k softwarové kompoziční technologii našeho věku. Je pravověrným zastáncem a neúnavným skladebným realizátorem českého počítačového programu pro kompozici a automatickou notaci instrumentálních, vokálních a elektroakustických skladeb z oblasti soudobé artificiální hudby, na jehož vzniku a dlouhodobém rozvoji se Růžička po několik let aktivně podílel. Softwaru, známého také v zkratkovém zestručnění CCOMP (Computer COMPosition), představujícího účinný skladebný systém zcela netradičního, mnohdy pravděpodobnostně akcentovaného, náhodnými procesy podporovaného východiska. Nezbytný, subjektivně nesený tvůrčí vklad spolu s nezměrnou houževnatostí a pracovní pílí, naplňující moderní architektonickou výstavbu díla, přináší estetické hodnoty (Rosa sepulcreti z r.1989, Crucifixion I. z r.1992, Creation z let 1993 - 1994, Saxophantasy z r.1994, Aves z r.1994, Posoniensia z r.1995) vpravdě setrvávajícího společenského významu.

P O Z N Á M K Y

[1] Technickou realizaci v Audiostudiu Českého rozhlasu v Praze provedl zvukový inženýr Antonín Němec

[2] Viz. Rudolf Růžička: Electroacoustic and Computer Compositions - CD 89307

[3] Původní počítačový program profesora V.Majerníka byl upraven pro aplikace na počítači ATARI propojeného MIDI systémem se syntetizéry někdejšího hardwarového parku Audiostudia Českého rozhlasu v Praze, kde byly dotvářeny melodické i rytmické postupy a posléze celá kompozice syntetizována do výsledného tvaru
 
 
 č.1

 
č.2

 1 REM Program od prof.Majerníka na zvukové vytváření buněčných automatů. Spouštění: CLEAR : GO TO 200 / řádek 221 je možno zrychlit na 0.0001 a zpomalit až na 1

2 BORDER 0 : PAPER 6 : INK 2

5 REM toto je zkouška akordů. Program by měl zazpívat základní akordy stupnice C dur. Startuje se příkazem "LET x = (libovolné malé číslo) : GO TO 10"

6 REM Od x závisí kvalita akordů. Nejlepší je volit x = .005, respektive .01

10 FOR i = 1 TO 10

15 BEEP x , 0 : BEEP x , 4 : BEEP x , 7

16 NEXT i

17 FOR i = 1 TO 10

20 BEEP x , 4 : BEEP x , 7 : BEEP x , 12

21 NEXT i

22 FOR i = 1 TO 10

25 BEEP x , 7 : BEEP x , 12 : BEEP x , 16

26 NEXT i

28 FOR i = 1 TO 10

29 BEEP x , 12 : BEEP x , 16 : BEEP x , 19

30 NEXT i

40 STOP

 
 90 REM toto je buněčný automat, který ze třech předcházejících tónů generuje následující. Všechny jsou v jedné oktávě. Více oktáv se získá nastavením co = 2, 3 atd. Délka tónů je dána hodnotou y

100 DIM a (3)

101 LET i = 0

104 RESTORE 10

105 READ a (1) , a (2) , a (3)

106 DATA 1 , 4 , 7

107 LET y = .5 : LET co = 1

110 BEEP y , a (1)

111 LET i = i + 1

112 PLOT i , 10 * a (1)

120 LET b = a (1) + a (2) + a (3)

130 LET b = b - 12 * co * INT (b / 12 / co)

140 LET a (1) = a (2) : LET a (2) = a (3) : a (3) = b

150 GO TO 110

 
 200 REM toto je pokus o generování akordů podle Sierpinského MAKRAME. Program kreslí SM na obrazovku. Vlevo dole ukazuje počet tónů v daném akordu, a potom vyloudí příslušný zvuk. Vzhledem na velký počet tónů, které mají současně zaznívat, se málokdy jedná o akord (počítač není schopný generovat posloupnosti zvuků dostatečně rychle); x by mělo být velmi malé, rozsah tónů můžeme zmenšit nastavením rozsahu: >1

210 DIM a (252)

211 DIM b (200)

220 LET s = 126 : LET a (s) = 1

221 LET x = 0.1

222 LET roz = 16

225 PLOT s , 150

230 FOR n = 1 TO s

240 FOR i = s - n TO s + n STEP 2

250 LET t = a ( i + 1) + a ( i - 1)

260 LET a ( i ) = t - 2 * INT (t / 2)

270 NEXT i

280 FOR i = s - n TO s + n STEP 2

290 IF a ( i ) = 0 THEN GO TO 310

295 IF n < 1 THEN GO TO 310

300 PLOT i , 150 - n

310 NEXT i

320 LET z = 0

330 FOR k = s - n TO s + n STEP 2

340 IF a ( k ) = 0 THEN GO TO 370

350 LET z = z + 1

360 LET b ( z ) = ( k - s ) / roz + 5

370 NEXT k

420 FOR i = 1 TO z

425 IF n < 1 THEN GO TO 440

430 BEEP x , b ( i )

440 NEXT i

450 NEXT n

 
 500 REM akordy. Toto je pokus generovat trojtónové akordy podle algoritmů příkladu 90. Akordy se generují v prvních dvou oktávách, což jde změnit nastavením co = 1, 3 atd.; x opět měří kvalitu akordů

501 DIM a ( 3 , 3 ) : RESTORE 503

502 FOR i = 1 TO 3 : FOR j = 1 TO 3

503 READ a ( i , j )

504 NEXT j : NEXT i

505 DATA 0 , 4 , 7 , 3 , 7 , 2 , 7 , 6 , 16

510 LET x = .005

511 LET co = 2

520 FOR i = 1 TO 3

530 LET b = a ( i , 1 ) + a ( i , 2 ) + a ( i , 3 )

540 LET b = b - 12 * co * INT ( b / 12 / co )

550 LET a ( i , 1 ) = a ( i , 2 ) : LET a ( i , 2 ) = a ( i , 3 ) : LET a ( i , 3 ) = b

560 NEXT i

570 FOR k = 1 TO 10

580 BEEP x , a ( 1 , 1 ): BEEP x , a ( 2 , 1 ) : BEEP x , a ( 3 , 1 )

590 NEXT k

600 GO TO 520

700 STOP
 
 
 
zpět