Moravský JIH, nezávislý týdeník měst a obcí jihu Moravy, ročník V., 2.8.1991, mimořádné vydání
------------------------------------------------------------
ÚVOD
Text, který Vám nyní nabízíme není sám o sobě neznámý. Větąina sdělovacích prostředků uľ informovala o údajném útěku bývalého sluąovického vyąetřovatele kpt. Alexeje ®áka a o jeho svědectví, které se stalo základem článku uveřejněného ve ©výcarském týdeníku Die Weltwoche.
Jako jiľ několikrát dříve v podobných případech, dochází k paradoxní situaci. Článek, který obviňuje některé naąe vedoucí představitele ze zakrývání zločineckých praktik sluąovických mafiánů, je zveřejněn pouze částečně, napadení představitelé mlčí, maximálně vyvracej některé dílčí informace z inkriminovaného textu. Dojde-li k podobné aféře v zemích, kterým říkáme západní, chvěji se křesla a napadení se mají co ohánět před dotěrnými dotazy nezávislých novinářů. Jsme dalecí toho, abychom se honili za senzacemi a přáli si chvění ministerských křesel. Nicméně se domníváme, ľe podobný přístup k politickým sférám, a vůbec celé vyąetřování případu Sluąovic, je nelepąím argumentem pro ty síly, které si destabilizaci přejí.
Nezapomínejme, ľe naprosto nedostatečná informovanost občanů ve věcech podstatné důleľitosti, stejně jako tragikomický způsob zacházení s lidmi, kteří plně zodpovídají za obrovský hospodářský i morální úpadek naąí společnosti, je dosti podstatným důvodem narůstající skepse a lhostejnosti občanů.
Zmíněný text předkládáme veřejnosti ve víře, ľe jedině nerozstřihaná úplná informace můľe přispět k vytváření objektivního názoru soudného občana. Jsme si vědomí, ľe článek není prost zkreslení a poněkud expresivního zacházení s fakty. Rovněľ nevylučujeme daląí dementi či důkazy vedoucí k očiątění nařčených. Něco takového bychom jen přivítali. Zatím jsme vąak bohuľel pouze svědky toho, ľe československý občan je konfrontován s kusými informacemi, sugestivními články typu "Kdo je A. ®ák" (viz. Občanský deník, 22.7., str. 2/ a důrazným tvrzení českého premiéra, ľe nikdy nebyl zaměstnancem SBD Pokrok. Občanský deník dokonce dementuje něco, o uvedený text vůbec neobsahuje. "Die Weltwoche ... nepřímo naznačuje, ľe snahou Jiřího Dienstbiera jako předsedy OH je zabránit jakékoli kompromitaci členů Občanského hnutí". Laskavý čtenář nech» sám posoudí zda níľe uvedený text naąeho ministra zahraničí diskredituje... Občanský deník rovněľ vkládá do pera novináři Weltwoche formulaci, ľe Pithart, Rychetský a Brunner pracovali v SBD Pokrok jako podnikoví právnici. ®ádná specifikace jejich pracovního vztahu k bytovému druľstvu zde vąak není nalezení. Po vzoru článku typu "Kdo je V. Havel" pak Občanský deník dotváří veřejné mínění o kapitánu ®ákovi jako člověku, narozenému v SSSR, z kteréľto společnosti je pak odvíjen obrázek zlosyna, jehoľ útěk jenom dotvrzuje bezcharakternost bývalého sluąovického vyąetřovatele. Znovu opráąené obvinění. A. ®áka z pokusu uplácet sluąovické funkcionáře má z dezertéra navíc udělat vyděrače, prchajícího před spravedlností.
Nevíme, kde je pravda. Je moľné, ľe kapitán ®ák je darebák a sluąovičtí mafiáni jen poctiví a schopní podnikatelé. Také je moľné, ľe darebáci jsou vąichni, ale jaksi se to těľko dokazuje. Rovněľ tak nelze zavrhnout eventualitu, ľe kapitán vůbec nevycestoval, nebo utekl v obavách o svůj ľivot. Tuto poslední moľnost pokládáme za nejpravděpodobnějąí. To ale vůbec není podstatné. Způsob, jakým sdělovací prostředky případ prezentují, vąak připomíná nechvalně známé veřejné odstřely nepohodlných. Pokud někdo chce tímto způsobem naąe politiky chránit před ąpinou pomluv, poskytuje jim sluľbu vskutku medvědí. Pouze otevřené vyjádření a urychlené a poctivé vyąetření celé sluąovické sféry, je jediným způsobem, jak aspoň v tomto případě vrátit důvěru občanů ke svobodně zvoleným zástupcům. Poznámka: Zdrojem přeloľeného článku je kromě výpovědi A. ®áka rovněľ série článků na sluąovické téma v týdeníku RESPEKT č. 15-16, 18-19/91. Text není krácen, je pouze podroben jazykové úpravě. Překlad-f-
Kdyľ sám premiér chrání mafii.......
V úterý 25.6.1991 se seąlo v kanceláři ministra Jána Langoąe devět osob k přísně tajné schůzce. Na programu bylo jedno z nejoľehavějąích témat v zemi, před 19 měsíci osvobozené z komunistického panství: Sluąovice.
Ze starého reľimu slouľilo JZD Sluąovice ve stejnojmenné jihomoravské obci blízko Zlína (Gottwaldova) jako vzor inovativního a vysoce úspěąného provozu. Od listopadu 1989 se vąak mnoľí náznaky, ľe JZD Sluąovice v posledních letech svoji vynálézavou hospodářskou činnost roząířilo na paąeráctví velkého stylu: vysoce technicky rozvinutého zboľí do ČSSR a zbraní z ČSSR.
Různí politikové shromáľdění v Langoąově kanceláři, mezi nimi B. Kubát a s. Devátý, předpokládají dokonce, ľe se z bývalého vzorného JZD stala zločinecká organizace podobná mafii, nenapadnutelný stát ve státě. Náměstek FMV Jan Ruml předloľil dokonce na schůzce informace, které velmi naléhavě ukazovaly, jakou moc Sluąovice mají. Letos v dubnu, poté, co vyąetřování odkrylo sluąovické praktiky v nejrůznějąích oblastech podnikání, a poté, co se ukázalo, ľe jeden jediný vyąetřovatel je při objasňování komplikovaných metod prostě přetíľen, vytvořilo české MV vyąetřovací komisi, vedenou majorem Kukačkou. Nyní musel Ruml účastníkům schůzky oznámit, ľe tento Kukačka byl vysoký důstojník StB (podle vyjádření J. Rumla v LN ze 23.7. mjr. Kukačka důstojníkem StB nebyl - pozn. red.). Nejen to: na V. správě Stb, přísluąné k ochraně vysokých státních a stranických vůdců, pracoval přímo pod jejím ąéfem Václavem Kiliánem, a tento Kilián je dnes jedním z vysokých funkcionářů Sluąovic. Nyní věděli účastníci schůzky, proč se vyąetřování od dubna prakticky zastavilo, a proč se ve Sluąovicích vědělo o kaľdém kroku vyąetřujících úřadů.
Ján Langoą a přítomní kolegové z vlády ČR se rozhodli zřídit nový vyąetřovací tým pod novým, tentokrát spolehlivým vedením, a informovat prezidenta Havla osobně.
Jestliľe se totiľ vyąetřovala činnost Sluąovic, dálo se tak na vlastní přání prezidenta. Václav Havel v srpnu 1990, poprvé v rozhlasovém projevu, potom v projevu k výročí sovětské okupace a konečně na tiskové konferenci poukázal na existenci "sítě podivných mafií". Velké státní hospodářské monopoly se nacházely dále pevně v rukou zbytků komunistické byrokracie. Havel řekl, ľe se musí najít cesta, jak zabránit, aby ti, kdo přiąli k bohatství za komunistického reľimu, se nestali "novými bohatými" trľního hospodářství. V souvislosti s mafiemi mluvil Havel také - pro nezasvěcené ne zcela srozumitelně o "temných nitkách, které prorůstají celý potravinářský průmysl a sbíhají se ve Sluąovicích.
Havlovy temné nitky
K rozpletení těchto temných nitek byl jmenován v okrese Zlín 1.9.1990 nový policejní velitel, muľ prezidentovy důvěry. Tento nový velitel, Bedřich Koutný, byl civilním povoláním zeměměřič a nemá ľádné kriminologické znalosti. Ale jako signatáři Charty 77 a nepochybnému odpůrci komunistického reľimu mu připadla po listopadové revoluci úloha přeąetřovat v čele přísluąné komise členy Stb a zjią»ovat, zda případně někteří bývalí pracovníci Stb by nemohli zůstat v úřadě. Pohled do působení čs. tajné policie, který při tom získal mu měl ve vyąetřování Sluąovic přijít vhod.
Jako zvláątního vyąetřovatele pro Sluąovice povolal policejní velitel Koutný bývalého policejního kapitána, nyní technika ve stavebnictví, který uľ v roce 1982 - tedy jeątě za Husákova reľimu - vyąetřoval Sluąovice kvůli přestupkům hospodářského rázu. Jeho pátrání vąak tehdy byla na pokyn shora zastavena. Tento muľ , 36 letý Alexej ®ák/vyslovuje se jako Jacques/ byl pro své předchozí znalosti o JZD Sluąovice, pro pověst neohroľenosti a nekompromisnosti a konečně také pro své dobré kontakty k StB, povaľován za ideálního člověka pro toto místo.
Policejní kapitán ®ák to také byl, kdo u příleľitosti zmíněné schůzky u Jána Langoąe 25. června informoval o tom, jak daleko sahají chapadla tajemné medúzy Sluąovic a jak nebezpečné nové operace se předpokládají.
O dva dny později, 27.6., opustil překotně Alexej ®ák spolu se svojí ľenou a třemi dětmi (11,9 a 5 let) svůj byl v Uherském Hradiąti, Kolegové od policie vzali ®ákovu rodinu pod svá ochranná křídla, odjeli s ní na bavorské hranice a propaąovali ji bez vědomí ochrany hranic do zahraničí. Dobří přátelé se spolehlivými kontakty mezi bývalými přísluąníky 1. správy StB, přísluąné pro ąpionáľ, ho varovali, ľe jistí mocní se ho rozhodil "fyzicky zlikvidovat". Také jeho ľena a děti jsou v nebezpečí ľivota. Policejní kapitán musí utíkat z demokratického Československa, vedeného dobrým prezidentem Havlem, protoľe mu zloduchové ukládají o ľivot a stát ho nedokáľe ochránit? Historka zní velice nepravděpodobně. Nechme vąak kpt. ®áka, který na konci minulého týdne navątívil redakci Welwoche, aby svůj příběh dovyprávěl. Čtenář sám se pak bude muset rozhodnout, jestli mu uvěří, nebo ne.
©trougalovy drahé flinty
Alexej ®ák se narodil v roce 1955 jako syn ruské matky a slovenského vojáka, který byl za války poslán na východní frontu a přeběhl k partyzánům. Sovětské státní občanství, které měl aľ do 18 let, poskytlo mladému Alexeji po návratu rodiny do socialistické ČSSR" politickou legitimaci". Na vojenské střední ąkole absolvoval strojírenství a po tříletém studiu na policejní V© byl přidělen k pohraničníkům. V roce 1987/nejspíą překlep, pozn. překl. / následovalo jeho přijetí do I. správy FMV (zpravodajství proti vnějąímu nepříteli). V roce 1980 opustil Stb a stal se vyąetřovatelem hospodářské kriminálky.
Sotva měsíc poté, co ®ák ve Zlíně na podzim minulého roku zahájil svá vyąetřování, naąel v dopisní schránce nefrankovaný anonymní dopis. V dopise se říkalo, ľe pokud se nepřestane zajímat o zbrojovku v Uherském Brodě a o Sluąovice, vąechno můľe ąpatně skončit, jako v minulém květnu. (Minulým květnem byla míněna vyąetřování kpt. ®áka, která skončila přeloľením vyąetřovatele).
Dále v dopise stalo: "Máte určitě rád své děti a určitě nechcete, aby se jim přihodilo něco, co by je mohlo poznamenat na celý ľivot."
®ák vyąetřoval činnost ředitele zbrojovky, osobního přítele různých nejvyąąích komunistických funkcionářů, mezi nimi bývalého premiéra ©trougala, jehoľ ředitel obdarovával drahými loveckými puąkami. Jeden z ®ákových informátorů v této věci byl ředitelův ąofér jménem Baleja. V lednu 1991 byl Baleja nalezen mrtev v garáľi ve svém autě, uduąený výfukovými plyny. Závěr: sebevraľda. ®ák se domníval, ľe Baleja neměl ten nejmenąí důvod, aby se zabil, a poľadoval spisy k tomuto případu. Odpovědná místa mu je odmítla vydat se zdůvodněním, ľe záleľitost nesouvisí s jeho úkoly. Druhý anonymní dopis se v domě ocitl v listopadu 1990 a neznámý hlas v telefonu se ptal, zda ®ák oba dopisy četl. Kapitán vzal výhruľky váľně a poľádal o povolení k nákupu a noąení soukromé osobní střelné zbraně", které také obdrľel. (Tato zbraň měla být k dispozici jeho manľelce). Uľ brzy po začátku práce získal ®ák důvodné podezření, ľe sluąovické druľstvo je zapleteno do kriminálních praktik mimořádného rozsahu. Přitom se zabýval předevąím dvěma okruhy témat:
1. paąováním vysoce rozvinuté techniky, která vzhledem k západním embargům (obsaľeným v tzv. seznamu COCOM)nemohla být legálně dováľena do ČSSR a paralelně s tím probíhajícímu tajnému vývozu zbraní,
2. finančním transakcím, s jejichľ pomocí převáděli funkcionáři rozpadávajícího se druľstva jeho majetek do nových soukromých akciových společností, které zakládali.
Jako zvláątě oľehavé se přitom ukázaly zahraniční obchody, které Sluąovice podnikaly v těsné spolupráci s I. správou StB. Uľ v roce 1984 zřídil Rudolf Hegenbart, který byl na ÚV KSČ zodpovědný za politickou činnost v armádě a tajné sluľbě, krycí organizaci pro vědecko-technickou ąpionáľ v zahraničí, pod krycím názvem SK VTIR (státní komise pro vědecko-technický a investiční rozvoj). Kdyľ se ukázalo, ľe ąpionáľ sama nestačí, aby se vyrovnalo rostoucí technologické zaostávání za Západem a ľe nejvyvinutějąí computery a daląí vysoce rozvinuté technické výrobky musí být do země paąovány ve velkém mnoľství, uzavřela StB ze Sluąovicemi, které měly k dispozici vlastní leteckou společnost, smlouvu 1. července 1988 byla zaloľena společnost SLU©OVICE EXPORT BRATISLAVA? která obchodovala zcela nezávisle na FMZO. Smlouva mezi I. správou StB a Sluąovicemi výslovně stanovovala, ľe tajná sluľba druľstvu jako náhradu za poskytnuté sluľby dá k dispozici výzkumné výsledky a vzorky materiálů, které její agenti zcizí v zahraničí. Výrobky, které vzniknou po zhodnocení ukradených materiálů, budou pak prezentovány jako výsledky sluąovického výzkumu.
Indra dluľí poděkování
V době před listopadovou revolucí kvetl společný obchod Sluąovic a StB jednoznačně velice dobře. Z letiątě Ostrava-Moąnov, které nyní bylo vyhraľeno pro vojáky, odlétala sluąovická letadla se samopaly a daląími lehkými pěchotními zbraněmi z produkce uherskobrodské zbrojovky do Vietnamu. Na zpáteční cestě brala letadla na palubu v Sigonu, Bangkoku, Singapuru a Hongkongu nejnovějąí elektronické počítače a jiné technicky vysoce rozvinuté přístroje a dopravovala je do Československa. Lety byly tajné a letadla se pohybovala mimo mezinárodněuznavané letecké koridory.Importované přístroje byly částečně reexportované do SSSR. Kpt. ®ák získal z kruhů StB náznaky, ľe kromě pěchotních zbraní se touto cestou dostával do zahraničí i pověstný Semtex a ľe byly paąovány i drogy. A» uľ tomu bylo jakkoliv, černý obchod musel být velice lukrativní. Sluąovice, tím podle ®ákových tvrzení získaly nejen monopolní postavení v oblasti rozvinuté technologie, ale vydělaly i obrovské sumy, které v různých bankách v Asii, Německu a Rakousku čekaly na svůj převod do ČSSR. Aby bylo moľno pochopit, jak to, ľe zemědělské druľstvo Sluąovice mohlo za komunistického reľimu získat takové zvláątní postavení a jak to, ľe se jeątě dnes dokáľe vyhnout zásahu zákonné moci, doporučujeme věnovat krátký pohled dějinám firmy.
Od roku 1963 je v čele podniku nesporně mimořádně chytrý a energický muľ, ing. Frantiąek Čuba. Stal se tehdy, jak se rád chlubí nejmladąím předsedou JZD v celé zemi. Nezadrľitelný vzestup druľstva, které vedl začal po sovětské invazi v roce 1968. Tehdy, v horkých srpnových dnech, poskytl úkryt Aloisu Indrovi, jednomu z těch politiků, kteří pozvali sovětská vojska do země. Indra byl tehdy stranickým tajemníkem ve Zlíně (Gottwaldově) a později se stal předsedou FS. Daląí osoby, které později nad Čubou drľeli ochrannou ruku a dovolili mu svobodně řídit a rozhodovat, byl ministr vnitra Kyncl, který rovněľ pochází ze Zlína, předseda vlády ©trougal a Miloą Jakeą, který v roce 1987 nahradil G. Husáka ve funkci ąéfa KSČ.
Sluąovice získaly v Československu na základě své úspěąné činnosti, zaloľené na vyuľití trľních zákonů, brzy pověst zázračné organizace, o které se vyprávělo mnoho vtipů. Tyto vtipy zaslechla i východoevropská korespondentka Weltwoche Inge Santnerová, kdyľ Sluąovice roku 1983 navątívila:
Dva přátelé se potkají na Václaváku. Jeden je bez sebe vzruąením."Senzace! U norského pobřeľí byla právě zajiątěna česká ponorka," oznamuje bez dechu. "Nepovídej," říká druhý. "My máme ponorky? A odkud? Snad z JZD Sluąovice?"
Ve Sluąovicích byla tehdy Inge Santnerová přijata zcela nebyrokraticky. Sám Čuba osobně řídil auto, kterým ji bleskově vozil od provozu k provozu, přičemľ jeho vůz často jen taktak vyvázl z moľné sráľky. Uľ v roce 1983 mělo druľstvo 2600 zaměstnanců (v roce 1990 uľ 7000) a mělo vedle svých zemědělských a vědeckotechnických provozů také závod na výrobu stavebních dílců, který "za pouhých 36 měsíců vydupat ze země velice moderní obchodní dům v praľské čtvrti Prosek". V roce 1983 byly Sluąovice v postonávající komunistické ekonomice skutečnou perlou.
"Staří sedláci v zablácených holínkách se při okruľní jízdě objeví zřídka. Mladé chemičky v bílých pláątích a 7.212 (??, pozn. překl.) členů druľstva mají vysokoąkolské vzdělání. Čtyři z nich jsou docenti, devět kandidátů věd... Sluąovicím se podařilo vyuľít vědu a techniku plně pro zemědělství. Dva computery vyhodnocují nejdůleľitějąí data jednotlivých provozů. Dvě laboratoře stanovují na základě výzkumu půdy správné sloľení a dávkování umělých hnojiv, které se z letadel snáąejí na pole".
Právě tak byl Inge Santnerové nápadný jakýsi výstřední nádech světovosti v komunistickém vzorovém podniku:
"Hned po příjezdu do Sluąovic - přívětivé upravené vesničky s barokním kostelem - se člověk začne divit. Ze vąeho nejdřív uvidí letadlo, které - zřejmě připraveno ke startu - stojí na louce. Patří druľstvu, dozvíte se. Za druhé padne člověku do oka dostihová dráha, odpovídající mezinárodním normám. Patří druľstvu, slyąíte opět. Za třetí si vąimnete závodního vozu, ve kterém se samozřejmě nehrabe Niki Lauda, ale nějaký mladík ze vsi. Patří druľstvu."
Blahynkova hrdá nabídka
Kpt. Alexej ®ák, který nyní utekl do ©výcarska,protoľe se bojí o svůj ľivot má za to, ľe by se o celém Československu jednou mohlo říkat: "Patří druľstvu". Má před očima následující katastrofický scénař: Čuba a jeho komplicové převedou své nashromáľděné miliardy na koruny, aby Moravská banka, kterou zaloľili, mohla zemědělcům poskytovat levné úvěry. Tím by se jim mohlo podařit vytvořit poměry, které by mohly vést k jejich ovládnutí celého potravinářského průmyslu v zemi. Po listopadovém převratu se Čuba a jeho přátelé snaľili s fantazií a ąikovně převést své stádečko na pevnou půdu. Zaloľili různé soukromé akciové společnosti a podařilo se jim - za pomoci neprůhledných transakcí - majetek rozpadávajícího se druľstva udrľet v soukromých podnicích. Podváděli i stát. Např. sluąovická dceřinná společnost CARGO MORAVIA, jejíľ ąéf Podlena byl dříve ministrem dopravy a v jejímľ vedení sedí daląí lidé, kteří se rozhodujícím způsobem podíleli na paąování vysoce rozvinuté techniky, koupila od ministerstva vnitra letadlo, jehoľ cena byla oficiálně odhadnuta na padesát milionů korun, za tři miliony korun. Nápadně jednoduchou cestu jak přijít k penězům odhalil ®ák u akciové společnosti Beta, jedné z firem zaloľených Sluąovicemi. Své výrobky druľstvo vyváľeno na paletách do ľelezničních vagonů. Odběratelem byla mj. firma RAYER v Rakousku, která v roce 1990 objednala větąí mnoľství. Dříve neľ bylo zboľí vyvezeno, procestovaly palety na papíře okruh mnoha se Sluąovicemi spojenými firmami (doloľený fakturami). Přičemľ cena za kus se zvedla z 1590 na 2500, potom 2600 a potom 3800 Kčs zpět, aby ji pak prodaly za 87 DM do zahraničí. Největąí cenový skok učinilo zboľí, kdyľ je koupila a.s. Beta. Podle A. ®áka utrľila tato a.s., ve které měl vedoucí roli jistý Ing. Blahynka, jeden z nejbliľąích Čubových spolupracovníků, ąest milionů korun. Faktury interních prodejí a zpětných nákupů nesou pozdějąí datum neľ bylo to, kterým začala přeprava do Německa. Kdyľ vyąetřovatel přiąel tomuto podvodu na stopu, navątívil ho v jeho kanceláři zmíněný ing. Blahynka, který ses ním chtěl bavit o vývozním povolení FMZO. To byla ale jenom záminka Blahynka přeąel k věci. Chtěl vědět, jestli si ®ák celou záleľitost dobře rozmyslel. Vyąetřovateli bylo nabídnuto místo podnikového právníka s dobrou mzdou, sluľebním vozem a daląími výhodami. ®ák si to dobře rozmyslel a řekl Ne.
Při odchodu, kdyľ uľ byl Blahynka mezi dveřmi, utrousil následující poznámku: "Jsem pověřen, abych Vám nabídl jeden milion dolarů, pokud zastavíte vyąetřování proti nám." Sotva Blahynka opustil ®ákovu kancelář, ąel vyąetřovatel ke svému nadřízenému, policejnímu veliteli Bedřichu Koutnému, a hlásil mu celý případ. Protoľe Koutný věděl, ľe přísluąný prokurátor je Čubovým muľem, rozhodl se hlásit případ na jemu, nýbrľ přímo českému ministru vnitra Sokolovi, jehoľ návątěva byla očekávána 12. března. Sluąovičtí lidé ho předběhli 8.3. podali trestní oznámení proti ®ákovi, kterému je vytýkáno, ľe se pokusil Čubu vydírat a poľadoval po něm jeden milion dolarů.
Najednou stálo tvrzení proti tvrzení. Inspekce ministerstva vnitra, která je podle ®ákova mínění obsazena starými aparátčíky, suspendovala policejního kapitána ze sluľby a předala celý případ podplácení nebo vydírání vojenské prokuratuře). K tomu svého času ministr vnitra ČR Sokol v televizi poznamenal, ľe pokud bude pan ®ák vyąetřován, nemůľe dál vést vyąetřování. Je to zcela běľný postup - pozn. redakce). ©éfem obvodní správy byl v té době pan Lízal, který byl do roku 1989 Čubovým zástupcem ve Sluąovicích. Dodnes nebyl případ uzavřena ®ák je stále suspendován.
V dubnu podal poslanec Devátý v ®ákově záleľitosti interpelaci v parlamentu. Ministr Langoą si nechal od svých podřízených vypracovat odpověď. Langoą ji podepsal a odpověď byla zveřejněna. Brzy se ale ukázalo, ľe fakta v odpovědi neodpovídají skutečnosti, coľ ®áka vede k domněnce, ľe lidé ověřeni vypracováním odpovědi, byli sami zapleteni do spolupráce mezi Sluąovicemi a federálnímu ministerstvu vnitra podřízenou ąpionáľní sluľbou. Kdyľ ministr Langoą zjistil, ľe byl podveden, propustil viníky a osobně vypracoval novou odpověď na interpelaci.
Pithartovi staří kamarádi
Mezi tím se Sluąovice dávno staly horkým politickým bramborem. Poté, co Havel ve svých útocích na mafiánské praktiky druľstvo uvedl jménem, Čuba pro jistotu jako předseda odstoupil, nitky řízení si ale ponechal pevně v rukou. V průběhu celého roku 1990 se mu podařilo podle ®ákova odhadu převést majetek v celkové hodnotě tři miliardy korun z JZD Sluąovice na 7 nově zřízených akciových společností. Ostuda vznikla aľ koncem minulého roku. Ke dni 30.12.1990 dluľily Sluąovice České republice na daních 300 milionů korun. 29.12. se Sluąovice prohlásily za rozpuątěné a nemohly v důsledku toho uľ daně zaplatit.
Čuba nechal svoji novou firmu DAK MOVA registrovat v Brně. Protoľe ale Sluąovice nepředloľily bilanci, protoľe nebylo nic známo o aktivech a pasivech, a protoľe se nevědělo, kteří bývalí zaměstnanci Sluąovic přeąli do jaké nové firmy, odmítl soud DAK MOVA registrovat a zanést jej do podnikového rejstříku. Čuba, který není líný, mluvil osobně s tehdejąím slovenským premierem Mečiarem a dokázal svoji firmu registrovat v Bratislavě, coľ pro něj mělo tu výhodu, ľe se mohl vyhnout českému zákonodárství.
V českém parlamentu byl totiľ odhlasován zákon platný od 1.7. 1991, který přesně upravuje převádění majetku zemědělských druľstvech do privátní sféry. Tento zákon byl vypracován speciálně proto, aby zamezil praktikám podobným běľným sluąovickým. (Jedná se o tzv. transformační část zákona o půdě, kterou dosud FS neschválilo. Zde je tedy informace autora nepřesná. Na podstatě se ale nic nemění - pozn. red.).
Původcem zákona byl ministr zemědělství Bohumil Kubát, který musel překonat velký odpor, neľ zákon v parlamentu prosadil. Znepřátelil si tím předsedu české vlády Petra Pitharta, který se různým způsobem snaľil Kubáta vyhodit z vlády. O odvolání ministra vąak můľe rozhodnout jenom pětadvacetičlenné předsednictvo parlamentu a zatím se Pithartovi v něm nepodařilo získat pro tento svůj záměr větąinu. V těchto dnech vyzval Pithart Kubáta, aby dobrovolně odstoupil, coľ Kubát odmítl. Kpt. ®ák je přesvědčen o tom, ľe Pithart se do tohoto konfliktu pustil, protoľe vzdor svého přísluąnosti k OF a vzdor skutečnosti, ľe u komunistů byl v nemilosti, udrľoval těsné osobní vztahy se Sluąovicemi. Tyto vztahy, tvrdí ®ák, spadající do doby, kdy praľské stavební druľstvo Pokrok organizovalo stavby bytů a vil pro stranické veličiny a dávalo zakázky Sluąovicím. Právě tak Pithart jako nynějąí místopředseda vlády ČSFR Pavel Rychetský a generální prokurátor ČR Ludvík Brunner, pracovali před převratem v Pokroku. (Tato informace je nepřesná. Dle dementi v LN 22.7. nebyli Pithart ani Brunner zaměstnanci SBD Pokrok.)
Pithart, Rychetský a Brunner jsou vąichni členy Občanského hnutí, vedeného ministrem zahraničí Dienstbierem, jedné ze tří stran, vzniklých z rozpuątěného OF.
Daląí vysoce postavenou figurou, která podle Kpt. ®áka hraje v této aféře významnou roli, je místopředseda federální vlády pro hospodářské otázky Václav Valeą. ®ák je přesvědčen o tom, ľe Valeą byl dříve agentem StB. Jeątě před listopadovou revolucí si tehdejąí velitel V. správy / a později vedoucí představitel Sluąovic) Václav Kilián dal předloľit Valeąův osobní spis. Tento spis se uľ od té doby nikde nevnořil.
Kryjí tito vlivní politikové podvodné praktiky bývalého sluąovického ąéfa Čuby a jeho kliky? Pronikne někdy světlo do této temné záleľitosti?
V současné době je jeątě přílią mnoho věcí nejasných. Moravská banka, patřící DAK MOVA, jeątě nedostala povolení k obchodní činnosti. Na tuto banku mají být podle ®áka převedeny zisky, pocházející z paąování a odhadované na více neľ miliardu dolarů, právě tak jako peníze KSČ, uloľené ve ©výcarsku. Co se týče DAK MOVA Frantiąka Čuby, vyľádal si sám prezident Havel koncem minulého týdne u generálního prokurátora ČSFR Ivana Gasparoviče informace o jeho registraci.
V nové ČSFR podle ®ákova názoru spočívá skutečná moc stále jeątě v rukou starých komunistů. Pár dobrých lidí ve vedení země zmůľe málo, kdyľ na úrovni okresů a krajů, tam, kde lidé přicházejí bezprostředně do kontaktu se státem, stále vládne starý aparát.
Aby se Československo změnilo ve skutečnou demokracii západoevropského typu bude zapotřebí, jak to Václav Havel poľadoval uľ před rokem, druhé revoluce.
Milá čtenářko,
milý čtenáři!
Protoľe Jaroslav Lambert, československý emigrant, který uľ 23 let ľije ve ©výcarsku, zvláą» vysoce oceňuje zpravodajství naąí východoevropské redaktorky Inge Santnerové o své vlasti, navątívil v uplynulém víkendu redakci WELTWOCHE spolu se svým příbuzným, který přicestoval z ČSFR.
Historka, kterou nám tento muľ vyprávěl, se zdá prostě neuvěřitelná. On, Alexej ®ák, policejní kapitán se zvláątním pověřením prezidenta Havla k objasnění kriminálních praktik, vzal nohy na ramena a utekl ze svého bytu do ciziny, protoľe členové mocné mafie mu vyhroľovali fyzickou likvidaci. ®ák odhalil při svém vyąetřování těsnou sí» vztahů mezi vysokými hospodářskými funkcionáři bývalých státních podniků a bývalými agenty StB, jejíľ přísluąníci se vzájemně kryjí a bezostyąným způsobem plundrují státní pokladnu.
Prezidentem Havlem osobně nařízené vyąetřování proti řádění této mafie bylo blokováno, jak nám ®ák vyprávěl, na kaľdém kroku, nejvyąąími vládními funkcionáři, ano dokonce úřadujícími ministry. Ve skutečnosti nemají v ČSFR moc Havel a jeho věrní, nýbrľ aparátčíci v listopadu 1989 zdánlivě svrľeného komunistického reľimu.
Nemáme moľnost ověřit obvinění policejního kapitána ®áka - dotazy u naąich důvěrníků v Praze, také u jednoho ministra známého neohroľeného bojovníka proti starému aparátu, vąak ukázaly, ľe Alexej ®ák je inteligentní a absolutně důvěryhodný svědek dění.
Die Weltwoche č. 29 z 18.7.1991
Záplava dementi a dopis pro Havla
Z Prahy se mezitím sypou dementi. Minulý pátek vysílala československá redakce rádia Svobodná Evropa deląí výňatky z článku Weltwoche, v němľ čs. policista A. ®ák obvinil vysoké české vládní představitele, ľe sabotují vyąetřování proti JZD Sluąovice, které je zapleteno do podvodů velkého stylu. V sobotu informoval uznávaný praľský deník Lidová demokracie na první straně o útěku vyąetřovatele a v následujících dnech vyąla v různých novinách a v ČTK stanoviska obviněných osobností nebo jejich mluvčích.
Vladimír ®elezný, tiskový mluvčí vlády ČR sdělil, ľe premiér Petr Pithart neměl ľádné kontakty se Sluąovicemi, ani se stavebním druľstvem Pokrok (které podle ®áka spolupracovalo se Sluąovicemi).
Ján Langoą, ministr vnitra ČSFR, prohlásil v Lidových novinách, ľe setkání z 25.6., o kterém se zmiňoval ®ák, mělo pouze informační charakter ("jenom jsme naslouchali, nemluvili"), a ľe se na něm nejednalo o personálních změnách v týmu, který vyąetřuje sluąovickou záleľitost. Neodpovídá také pravdě, ľe by se Langoąův náměstek Jan Ruml na této schůzce jakkoli vyjádřil o majoru Kukačkovi.
Agentura ČTK cituje "kompetentní vyjádření," která vyvracejí, ľe jak tvrdí ®ák - z vojenského letiątě Ostrava-Moąnov byly paąovány zbraně do zahraničí. Vladimír Roubíček, předseda druľstva Pokrok, připustil, ľe místopředseda federální vlády Pavel Rychetský byl od roku 1977 do roku 1980 vedoucím právního oddělení druľstva, popřel vąak, ľe by v druľstvu pracovali Petr Pithart nebo Ludvík Brunner. Pokrok, podle Roubíčkova prohláąení, neměl ze Sluąovic ľádné zakázky. Druľstvo také nestavělo vily pro stranické funkcionáře.
Nejostřeji vyznělo dementi českého ministra vnitra Tomáąe Sokola, který ®ákova obvinění označil za "absurdní. Pokud ®ák opravdu řekl, co uveřejnila Weltwoche, tak lhal. Neodpovídá pravdě, ľe ®ákovi a jeho rodině hrozilo jakékoli nebezpečí. Proti ®ákovi je vąak vedeno trestní řízení a pokud obviňování zveřejněná ve Weltwoche opravdu vyslovil, musí se roząířit předmět trestního stíhání.
Lidové noviny se konečně z "dobře informovaných zdrojů" dozvěděly, ľe ©výcarsko bude poľádáno, aby ®áka vydalo. Noviny poukazují také na ®ákův ľivotopis - na jeho původní sovětské státní občanství a na jeho činnost na I. správě STB. Tváří v tvář tomuto velkému nákladu různých dementi se naskýtá otázka, zda Weltwoche sedla na lep obyčejnému lháři a hochątaplerovi. Vodil nás ®ák z osobních nebo politických důvodů za noc?
Telefonní rozhovor s náměstkem ministra vnitra ČSFR Janem Rumlem (přísluąným pro otázky policie) nás uklidnil potud, ľe Ruml zdůraznil, ľe záleľitost Sluąovic představuje podle jeho názoru jeden z největąích problémů země. "Domnívám se, ľe to, co ®ák řekl o Sluąovicích, odpovídá pravdě, " prohlásil Ruml doslova. Naproti tomu je Ruml toho mínění, a ľe co se týče setkání z 25. června, ®ák je "poněkud ąpatně interpretoval". Ruml se při tomto setkání nezmínil o tom, ľe Kukačka (ąéf týmu vyąetřujícího Sluąovice) pracoval jako podřízený vedoucího bývalé V. správy StB a nynějąího sluąovického funkcionáře Kiliána. ®ák to musel ąpatně pochopit. Je to věc interpretace.
Kdyľ jsme se ptali Alexeje ®áka na Rumlova vysvětlení, zasmál se. Ukazuje prstem na zasedací pořádek setkání zmíněné schůzky. Tady seděl Langoą, tady ministr zemědělství Kubát, tady Ruml, tady on sám. A zde jeho přímý nadřízený Koutný atd.
Na tomto setkání podle ®áka Ruml výslovně potvrdil, ľe Kukačka pracoval na V. správě StB a řekl, ľe musí být vyměněn. Je absolutně vyloučeno, ľe by on, ®ák, Rumlovy výroky ąpatně pochopil. Pátrání kolegů zjistila, ľe major Kukačka byl činný na V. správě, kterou vedl Kilián a která měla na starosti ochranu vysokých stranických a státních funkcionářů. Nebyl podřízen přímo Kiliánovi, nýbrľ byl přidělen praľskému Hradu. Později uľ ho tam nemohli potřebovat, a proto byl podřízen českému ministerstvu vnitra.
Na českém ministerstvu vnitra, které je za vyąetřování Sluąovic odpovědné, rozhodují podle ®ákova názoru jeątě dnes staří komunističtí aparátčíci. Po volbách v červnu 1990 byl českým ministrem vnitra jmenován známý disident Tomáą Hradílek. Brzy zjistil, ľe svým podřízeným nestačí, a kdyľ nemohl prosadit na svém ministerstvu vąechny personální změny, které navrhoval, 14. listopadu 1990 odstoupil se zdůvodněním, ľe se pro toto místo "nehodí. "Jeho nástupcem se stal osmatřicetiletý právník Tomáą Sokol, který si udělal jméno jako obhájce disidentů. Po listopadové revoluci se stal Sokol praľským městským prokurátorem. V této funkci rozčeřil hladinu, kdyľ v dubnu 1990 pohrozil, ľe bude proti komunistické straně trestně-právně postupovat jako proti zločinecké organizaci, pokud nezastaví svou činnost. Tato ostrá slova se setkala s nadąeným souhlasem obyvatelstva a konaly se dokonce demonstrace na Sokolovu podporu.
Premiér Pithart prosadil Sokola na místo ministra vnitra s odůvodněním, ľe se jedná o energického muľe, který nemá strach z komunistů. Také ministr zemědělství Bohumil Kubát, který učinil rozbití Sluąovic svoji největąí prioritou, vkládal do Sokola velké naděje. Ale Sokol předevąím Kubáta a jeho spolubojovníky velice zklamal. V aparátu svého ministerstva, který jeho předchůdce dohnal k zoufalství, nezměnil Sokol nic. Titíľ vedoucí, které tam Sokol naąel, sedí na svých ľidlích dodnes.
Podezření, ľe Sokol neudělal v případě Sluąovic včas potřebná opatření, pojal Alexej ®ák po rozhovoru na praľském Hradě dne 31. ledna 1991 Jiří Křiľan, poradce presidenta Havla pro otázky bezpečnosti, se nechal od dvou zaměstnanců Sluąovic informovat o tamních praktikách. ®ák přitom podával zprávu o svých zjiątěních ve věci paąování zbraní a vysoce rozvinuté techniky. Později se ukázalo, ľe třetí sluąovický zaměstnanec, Dr. Karel Zelený, který byl tehdy přítomen a během schůzky pouze mlčel, byl sám zaměstnancem I. správy StB a jako takový pod krycím jménem Tráva "pořídil" v New Yorku vzorky technicky vyspělého materiálu a nechal je propaąovat do Československa a dodat do Sluąovic. Není divu, ľe ąéfové Sluąovic ihned věděli, o čem se 31. ledna na Hradě mluvilo.
Ministři Kubát a Sokol, kteří byli na této schůzce také přítomni, se rozhodli vytvořit společný tým pro vyąetření sluąovických záleľitostí. Kubát pak jmenoval své zástupce, Sokol - podle ®áka - nikoliv. Jeątě v dubnu se Sokol jenom vymlouval (Dal jsem pokyny, ale...)
Major Rudolf z Hradce Králové
Krátce po jednání u Křiľana se stalo něco zvláątního. ®ák zjistil, ľe je na kaľdém kroku sledován. Auta, která víceménně diskrétně parkovala v blízkosti jeho domu, měla brněnské poznávací značky. Zjistil, ľe se jedná o auta brněnského zvláątního oddělení pro bezpečnost státu. Vedoucí tohoto oddělení je pplk. Antoą, o němľ ®ák ví, ľe udrľuje těsné kontakty s důstojníky bývalé StB. Kdo vąak ®ákovo sledování nařídil? Podle zákona to spadá pouze do pravomoci ministra nebo jeho náměstka, pokud se jedná o policejní vyąetřovatele. ®ák napsal sluľební hláąení, ve kterém si na sledování stěľoval. Kdyľ to k ničemu nevedlo, napsal druhé hláąení - to vąechno se dálo ve druhé půlce února tohoto roku. Jeho nadřízený, náčelník OS VB Zlín Bedřich Koutný, přednesl tuto stíľnost osobně ministru Sokolovi v Praze. Sokol řekl, ľe o tom nic neví, a ľe dá věc vyąetřit. Pplk. Antoą to později vysvětlil takto: ąlo o omyl. Brněnątí policisté nehlídali ®áka, nýbrľ veksláka, který bydlel poblíľ. Sledování tohoto veksláka nařídila okresní správa VB v Uherském Hradiąti.
Zvláątní je, ľe vzápětí sledování ustalo. Proč asi? Konec konců, údajně sledovaný vekslák pracoval dál. A proč auta čekala před ®ákovým domem, kdyľ vekslák nebyl ani jeho bezprostředním sousedem?
Kpt. ®ák ľádal uľ několikrát své nadřízené, aby mu dali k dispozici speciální odposlechový přístroj, menąí neľ navątívenka. Chtěl přístroj také pro vlastní zabezpečení, aby mohl nahrávat rozhovory ve Sluąovicích pro své nadřízené. Dne 4. března byl ®ák spolu s Koutným u ministra Sokola a opakoval své přání. Při této návątěvě bylo ®ákovi nápadné, ľe nějaký major Rudolf, který byl normálně podřízen veliteli kriminálky majoru Duąkovi, vystupoval velice sebevědomě a zabýval se záleľitostmi, které vlastně patřily do kompetence jeho nadřízeného. ®ák si také vąiml, ľe Rudolf a jeho podřízení byli plynule informováni o tajných akcích bývalé čs. zahraniční ąpionáľe, o kterých se on sám dozvěděl od svých starých přátel z rozvědky. Rudolf sám o sobě říkal, ľe před listopadem 1989 pracoval u hospodářské kriminálky v Hradci Králové. Tamní policie byla známá tím, ľe hlídala, filmovala a terorizovala disidenta Václava Havla, který ľil v obvodu její působnosti. Nyní hrál mjr. Rudolf zřetelně klíčovou roli na českém ministerstvu vnitra 5. března, tedy den po jednání se Sokolem, učinil ing. Blahynka, jeden ze zástupců Frantiąka Čuby, ®ákovi nabídl úplatku ve výąi jednoho milionu dolarů. Náhoda? O tři dny později bylo na ®áka podáno trestní oznámení pro vydírání a vyąetřovatel byl suspendován. Nyní po zveřejnění ®ákových obvinění ve Welwoche, chce Sokol zjistit, zda by se ľaloba proti ®ákovi nemohla roząířit.
Významné je také to, ľe českého ministra vnitra nyní obzvláą» rozčiluje ®ák, zatímco sluąovická sféra (jeden z nejdůleľitějąích problémů země - Jan Ruml) ho vzruąuje méně. Nejvíc rozvířilo hladinu ®ákovo tvrzení, ľe český premiér Petr Pithart, signatář Charty 77, se pokouąel brzdit vyąetřování Sluąovic. Petr Příhoda, mluvčí předsedy vlády, nám telefonicky vysvětlil, ľe tyto spory nemají ľádnou souvislost se Sluąovicemi, týkají se globální hospodářské politiky.
Které indicie hovoří podle ®áka potvrzení, ľe Pithart je do sluąovického případu zapleten? V listopadu 1990 byla jmenována komise odborníků pověřená prověřením Sluąovic. Jejími členy byli zástupci FMV a českých ministerstev vnitra, kontroly a financí. Dva dny před tím neľ tato komise měla Sluąovice překvapit bleskovou návątěvou, odebral se do Sluąovic Petr Pithart a podle ®ákových slov jednal s vedením druľstva za zavřenými dveřmi. Poslanci Stanislav Devátý, Albert Černý a Jiří Honajzer, kteří se chtěli jednání zúčastnit, na ně nebyli připuątění. Výsledkem Pithartovy návątěvy bylo, ľe komise byla rozpuątěna. Langoą a Kubát sice chtěli pokračovat, ale zástupci ministerstev financí a kontroly prohlásili, ľe by bylo politicky neúnosné právě nyní, krátce po návątěvě předsedy vlády, provádět předem neohláąenou kontrolu.
Petr Pithart, jak říká ®ák, učinil o své návątěvě ve Sluąovicích prohláąení, které si vzájemně protiřečí. Jako důvod udával nejdříve, ľe přijel na pozvání, které mu jménem druľstevníků poslal řidič jménem Rapant. Kdyľ později neoficiální policejní pátrání ukázala, ľe ľádný podobný dopis nebyl v kanceláři předsedy vlády registrován, změnil Pithart (stále se drľíme ®ákových slov) svoji verzi. Pozval ho prý úřadující předseda druľstva Pavel Drha. Petr Příhoda, Pithartův tiskový mluvčí, který se návątěvy Sluąovic sám zúčastnil, má zase tuto verzi: jednalo se o návątěvu čistě informativní (sondáľ). Přitom Pithart skutečně mluvil i s Čubou (který uľ tehdy alespoň navenek předsedou nebyl) tedy kladl otázky a poslouchal odpovědí. Předseda vlády tehdy prý dospěl k názoru, ľe se jedná o sloľitou záleľitost. Od té doby mohl své mínění doplnit. "Nyní se domníváme i my," řekl nám premierův mluvčí, "ľe v tomto podniku je mnoho věcí v nepořádku." Sluąovice vąak nejsou záleľitosti předsednictva vlády, nýbrľ českého ministerstva vnitra.
Jak se to má s Pithartovými vztahy k druľstvu Pokrok a ke spolupráci Pokroku se Sluąovicemi? Obě tato ľákova obvinění byla, jak jsme viděli, rozhodně dementována. ®ák k tomu dodává: v listopadu 1989 byly na pokyn ąéfa II. správy StB gen. Alojze Lorence různé tajné spisy buď hromadně ničeny, nebo odváľeny nákladními auty do sovětských kasáren v Bruntále. ©rotovací stroje pracovaly dnem i nocí. V Brně byly dokumenty StB páleny i po listopadovém převratu jako údajně "obecné a zastaralé. Vąe se tehdy odehrávalo velice chaoticky. Studenti byli na stráľi a informovali o těchto akcích veřejnost. Mnoho spisů se podařilo zachránit. V několika případech se zdařila i rekonstrukce uľ zničených spisů. Jeden z ®ákových kolegů, jehoľ jméno je redakci Weltwoche známo, byl ničení spisů přítomen, a přitom zjistil, ľe Pithartovo jméno se několikrát vyskytovalo ve spisech, které obsahovaly i jména zaměstnanců Pokroku. V různých protokolech byla údajně řeč o setkáních, která se konala na stanici metra Národní třída, a kterých se vedle hlavních právníků Pokroku Rychetského a Brunera účastnili i Pithart. Co se týče spolupráce mezi Sluąovicemi a Pokrokem, nejsou o ní podle ®áka nejmenąí pochybnosti. ®ák říká, ľe také existují výpovědi sluąovického stavbyvedoucího, podle nichľ Pokrok a Sluąovice stavěly a zařizovaly luxusní byty minimálně tří vysokých funkcionářů KSČ (Havlína, Zajíce,Procházky).
Kdo mluví pravdu? Policista nebo předseda vlády? Toto úterý poslal Alexej ®ák dopis prezidentu Havlovi, který obsahoval osm hustě popsaných stran. Kpt. ®ák na nich shrnuje výsledky svého dosavadního pátrání o Sluąovicích a uvádí jména policistů a informátorů, kteří mohou jeho údaje potvrdit. Dá se předpokládat, ľe president Havel předá tento dopis generálnímu prokurátorovi federace, který ®ákova obvinění nepředpojatě a váľně prověří. Teprve potom budeme vědět, jestli kpt. ®ák a s ním spojený ministr zemědělství Kubát zeąíleli, nebo zda jsou neúplatnými sluľebníky československé demokracie.
P.S. Místopředseda federální vlády Václav Valeą, o němľ ®ák ve Weltwoche tvrdil, ľe byl agentem StB, k tomuto obvinění mlčí. Jeho kancelář prohlásila, ľe Valeą je nemocen a kromě toho není nyní v Praze.
Die Weltwoche, č. 30. 25.7.1990.