--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Bělohoubek Antonín č.: 432
Název: Myšlenky
Zdroj: NN Ročník........: 0001/004 Str.: 000
Vyšlo: 01.01.1991 Datum události: 01.01.1991 Rok: 1991
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Po tolika a tak velkých špatnostech tak málo kajícníků! - Čeho jiného než smutného pohrdání pak může být plný vnímavější člověk?!
"Byl jsem jen komunistou, nic víc!" - A myslí si, že tou větou své kritiky přímo uzemňuje! Patřilo by se odpovědět mu: "Zkuste to říct jinak: Byl jsem jen spolumafiánem..."
Od přitroublých sameťáků a sametových hňupů ani těm nejprovinilejším doživotním bolševikům spravedlnost nehrozí. Oni je dokonce nechávají i ve funkcích nejvyšších a říkají tomu "politická kultura!"
Antonín Bělohoubek
Kdo si troufá na adresu tvrdých kritiků komunistů (dosavadních i bývalých) mluvit o politickém rasismu, ten riskuje, že někdo z napadených na jeho adresu pronese kompliment stejně kousavý, a to o povážlivé politické otrlosti.
O tom, kdo je tvrdě kritizuje, utrušují, že by snad potřeboval péči psychiatra. - Nepotřebovali by ji spíš ti, co v létech komunistické zvůle čile přisluhovali vládcům a dnes se nestydí cpát se do významných funkcí?
Jde o to, abychom pohrdali fundovaně, to jest se znalostí věci, s převahou etickou a intelektuální.
Komunisté mrzačili životy jiných svou zvůlí. Dnešní sametoví babráci silně poznamenávají životy mnohých svou nemohoucností, svou nanicovatostí.
Neztrácet schopnost pronikavé kritičnosti ani před komedianty a nestydy seberafinovanějšími (to jest zdánlivě velice seriózními).
Pozoruhodní leda jako výstraha, kam až lze dojít ve své domýšlivosti při faktických intelektuálních schopnostech velice skrovných. Sebevědomí až hrůza! Hrůza pro ně samotné, ale především hrůza pro důsledky, které jejich nepodložené sebevědomí může mít (a má dost často!) pro jiné.
Duševně čistotný, politicky a morálně neotrlý může být sotva v jedné politické straně s bývalými komunisty a jen s těžkým sebezapřením s těmi, kterým by nebylo proti mysli mít je ve své straně.
Vybízet zdatné odborníky, aby dávali přednost skrovněji placené službě pro společnost před lépe placenou službou podnikateli, to je dnes skoro trapné. - Až tam jsme to už dopracovali! Trest se dostaví z á k o n i t ě !
Neúnavní nestydové! Jak silné bývá tvé nutkání štítivě se od nich odvrátit a odejít do ústraní! - Ale právě na to oni přece čekají! Odchod do ústraní, to by mělo za následek d a l š í jejich nestydatosti!
Nejde přece o to, jestli kolektivní vinu uznáváme nebo neuznáváme, ale o to, jestli kolektivní vina existuje nebo neexistuje! Kdo její existenci popírá i v případě StB, Lidových milicí a komunistických pohlavárů, ten nevydává právě lichotivé svědectví o svém intelektu i o své etice!
Až p o p u z u j í c í sebeuspokojení i u relativně ucházejících poslanců FS! - Při tolika prohrách proti seskupením poslanců darebných a nanicovatých, při tolikerém babráctví se producírovat jako kdovíjací kabrňáci, to je až nechutné!
Jsou to nezřídka lidé psychicky vysloveně vadní! Už tím nestydatým p ř e d s t í r á n í m , že jim jde především o prospěch jiným a o službu jiným, zatímco je zcela evidentní, že jim jde především o peníze, moc a nezaslouženou slávu.
Jen p ř e d s t í r a l , že je kdovíjak tvrdý vůči nestydům a cynikům! Sotva se dostal do funkce, kde měl tuto tvrdost osvědčit patřičnými činy, vyjevil se jako měchuřina k pohledání!