--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Bergmann Pavel č.: 507
Název: Úloha komunistů v ČSSD
Zdroj: NN Ročník........: 0001/005 Str.: 016
Vyšlo: 01.01.1991 Datum události: 01.09.1991 Rok: 1991
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
V září 1991 se v Holandsku konala konference na téma: "Sociální demokracie
v mezinárodní perspektivě."
Mluvčí Asociace sociálních demokratů Pavel Bergmann, ve svém příspěvku
označil za jedinou reálnou politickou orientaci sociálních demokratů
v současné fázi demokratické revoluce v Československu další energickou
podporu politiky demokratické rekonstrukce politického systému a rychlé
aradikální transformace národního hospodářství. To jsou základní
priority dnešní československé politiky, jimž nemohou být nadřazovány
žádné dílčí skupinové zájmy. Hájit dnes v Československu bez ohledu
na celkový kontext aktuální, zvláštní, sociální a hospodářské zájmy
zaměstnanců, což je smyslem sociálně demokratické politiky na Západě,
směřuje zde objektivně proti demokratizaci země, včetně transformace
ekonomiky, jež je předpokladem hospodářské prosperity. K této politice není ve složitém a nebezpečném období přechodu od
komunistické diktatury žádná pozitivní alternativa. To nevidí či spíše
nechce vidět dnešní vedení ČSSD. Pavel Bergmann pak podrobně vyložil politickou strategii reformně
komunistického klubu "Obroda", jenž se až do listopadu 1989 (někteří
reformní komunisté však i později - Zdeněk Mlynář) orientoval na "historický
kompromis" s údajně liberální a reformní částí establishmentu vládnoucí
KSČ.
Proto se také roku 1988 nepřipojili reformní komunisté k jednoznačně
opozičnímu "Hnutí za občanskou svobodu", v němž se spojily všechny
ostatní dizidentské skupiny z okruhu Charty 77, a jež bylo přímým
předchůdcem Občanského fóra a iniciátorem revolučního převratu v listopadu
1989. Jiří Hájek se dokonce ještě při ustavování OF 19. listopadu
1989 otevřeně postavil proti ultimativnímu požadavku OF na odstoupení
vedoucí garnitury KSČ. Reformní komunisté z "Obrody" se k OF připojili
až v průběhu revoluce poté, co zcela propadla jejich strategie "historického
kompromisu" s částí KSČ pod patronací M. Gorbačova. Pro nové "perestrojkové" vydání "Pražského jara 1968", k němuž jejich
politické strategie směřovala, potřebovali reformní komunisté sociální
demokracii, jež by vznikla z reformních komunistů a tzv. levicových
sociálních demokratů. Měla to být jejich "nová" strana. Proto proti sociálním demokratům, s nimiž byli v Chartě 77, a kteří
působili v dizentu v jasně opozičním duchu již od roku 1978, podporovali
obnovení sociální demokracie z osob ochotných sdílet jejich politické
názory a strategii a s nimi se organizačně spojit. Tak nepochybně s podporou lidí z budoucí "Obrody" vznikla v roce 1989
jakási "Společnost pro studium demokratického socialismu a demokratických
tradic komunistického hnutí", jež se pak podle plánu po převratu v
listopadu 1989 prohlásila za obnovenou čs. sociální demokracii. Přitom
se však nikdo z jejích představitelů - šlo ostatně o lidi veřejnosti
zcela neznámé a dosud občansky pasivní - na probíhající protikomunistické
revoluci nepodílel. Jejich jediným cílem bylo vytvořit organizaci,
jež by mohla konkurovat sociálním demokratům z dizentu, a nyní z OF.
Ti se ovšem v té době nutně orientovali hlavně na politické působení
v rámci revolučního hnutí Občanského fóra. Základní chybou sociálních demokratů z OF, kteří obnovení sociálně
demokratické strany v Československu deklarovali 1.prosince 1989,
bylo, že se počátkem roku 1990 - v zájmu jednoty sociálně demokratického
hnutí v zemi - spojili se sociálně demokratickým centrem, vzniklým
ze "Společnosti pro studium demokratického socialismu... "ve společný
Přípravný výbor Čs. sociální demokracie", který však ovládali a manipulovali
lidé z "Nedbálkovy" skupiny. Je téměř jisté, že nebýt tohoto osudného kroku, by se této skupině
přes podporu reformních komunistů a zjevnou přízeň starých komunistických
struktur nepodařilo etablovat jako věrohodná strana. Protože dnešní rozkol v sociálně demokratickém hnutí v Československu
a ovládnutí jeho části reformními komunisty značně oslabilo sociální
demokracii v zemi a je jednoznačně ku prospěchu celému komunistickému
táboru, je nasnadě otázka, zda zrod tzv. "Společnosti pro studium
demokratického socialismu..." v roce 1989 neinspirovala také některá
složka někdejší Státní bezpečnosti, jež sama tehdy hledala partnery
pro "historický kompromis" s částí opozice. Zahraniční partnery konference SI, a to i osoby znalé situace u nás,
velice a nepříznivě překvapil výklad mluvčího ASD o politické strategii
reformních komunistů v opozici proti starému režimu a informace o
jejich úloze při obnovování sociálně demokratické strany v Československu.
Redakčně kráceno