Saša
Dubček - komunista s lidskou tváří
Dubček
rozbíjí Československo!
Trestný
čin: „Šíření poplašné zprávy“
Je nám
všem známa situace na Slovensku, kde nepřátelé demokracie pomalu vyhrávají svůj
boj o návrat fašismu, komunismu nebo směsice těchto dvou nejrůznějších systémů
v dějinách lidstva. Bolševici a náckové toho nejhoršího druhu se spolu scházejí
na demonstracích proti demokracii a za rozbití našeho společného státu. Na
těchto demonstracích jsou ponejvíce oslavováni a vyzdvihováni příslušníci a agenti
KGB a StB, kteří se nahoru vyšvihli především díky dobře zorganizované akci
„Klín“. Ve Federálním shromáždění spolu hlasují a tím i bojkotují prakticky
jakýkoli zákon slovenští komunisté - SDL, slovenští nacionalisté (šovinisté)
SNS a HZDS - příznivci soudruha Mečiara. Slůvko „demokratické“ v jejich názvu
je výsměchem demokracii samotné. Prakticky jediný, kdo je ochoten s těmito
kryptokomunisty spolupracovat jsou z českých stran a hnutí: Občanské hnutí a
Čs. strana sociálně demokratická, z moravských pak levicová část Hnutí za
samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko. V této vypjaté
situaci sdělil soudruh Dubček v rozhovoru pro ČsTK, že: „Tvrdá podoba
lustračního zákona zasáhne snad až milión osob!“ Lepší nahrávku na smeč si
protidemokratické síly nemohly přát. Dovedeme si jistě představit, co spustí na
Slovensku všechny výše jmenované parlamentní strany, které samozřejmě hlasovaly
společně proti „lustračnímu zákonu“. Navíc je toto vyjádření nepravdivé a
naplňuje skutkovou podstatu spáchání trestného činu: „Šíření poplašné zprávy“.
Dejme slovo právníkovi: „Rozšiřovatel zprávy vzhledem ke svým osobním poměrům a
funkci, kterou zastává MUSEL VĚDĚT, že zpráva je nepravdivá, MUSEL VĚDĚT, že
počet funkcí obsazovaných v ČSFR jmenováním, volbou nebo ustanovováním
(formulace z lustračního zákona) lze vyčíslit řádově pouze v tisících (např. v
celé čs. armádě je takových funkcí dle ministra Dobrovského 5 600). To
samozřejmě neznamená, že na všech těchto místech jsou lidé spadající pod § 2
zákona. Skutečný počet postižených bude tedy ještě daleko menší.“ Tolik tedy
právník.
Že je
Dubček komunista a ne demokrat, to víme už od jeho zrady v roce 1968 a
podepsání obuškového zákona v roce 1969 (otiskujeme na jiném místě). Poprvé se
však tímto otevřeně postavil na stranu protidemokratických sil, které usilují o
rozbití Československa.
František
Kostlán
Šíření
poplašné zprávy
§ 199
(1) Kdo
úmyslně způsobí nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva
nějakého místa tím, že rozšiřuje poplašnou zprávu, která je nepravdivá, bude
potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem.
(2) Kdo
zprávu uvedenou v odstavci 1, ač ví, že e nepravdivá a může vyvolat opatření
vedoucí k nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa,
sdělí podniku nebo organizaci nebo bezpečnostnímu nebo jinému státnímu orgánu
anebo hromadnému informačnímu prostředku, bude potrestán odnětím svobody až na
dvě léta nebo peněžitým trestem.
Zavinění
§ 4
Trestný
čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel
a) chtěl
způsobem v tomto zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto
zákonem, nebo
b) věděl,
že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že
je způsobí, byl s tím srozuměn.
Každý
občan příslušný střední či starší generaci si jistě v živé paměti uchoval
vzpomínky na události let 1968 - 1969, období salónního vnitropartajního
převratu vydávaného za „reformu socialismu“, jenž měl zvrácenému komunistickému
systému nasadit lidskou masku. Co předcházelo osudným srpnovým dnům je dnes už
každému soudnému člověku známo - Pražské jaro nebylo ničím jiným než marnou
snahou přesvědčit československé občany, že reforma nereformovatelného je možná
a zajistit další podporu režimu. Falešným a trapným symbolem „reformátorů“ oněch
let byl dnešní předseda Federálního shromáždění Alexander Dubček. Všeobecně je
známé, že tento „vlastenec a demokrat“ podepsal ostudné moskevské protokoly,
které lze přirovnat pouze k mnichovské dohodě. To, co následovalo po jejich
podpisu jsme všichni zažili na vlastní kůži a následky neseme dodnes. Méně
známým faktem však je, že tento doživotní bolševik a vícenásobný podvodník, jak
ho výstižně nazval ing. Bělohoubek, schválil společně s L. Svobodou a ing.
Černíkem tzv. Zákonné opatření předsednictva FS ze dne 22. 8. 1969 o některých
přechodných opatřeních nutných k upevnění a ochraně veřejného pořádku, které
pro oživení opotřebované paměti soudruha Dubčeka otiskujeme v plném znění:
Ročník
1969 - Sbírka zákonů
Československá
socialistická republika
ČESKÁ
SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA
SLOVENSKÁ
SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA
Částka 33
- Vydaná dne 22. srpna 1969
99
ZÁKONNÉ
OPATŘENÍ
předsednictva
Federálního shromáždění
ze dne 22.
srpna 1969
o některých přechodných opatřeních nutných k
upevnění a ochraně veřejného pořádku
V zájmu
upevnění a ochrany veřejného pořádku, který je v současné době hrubě narušován,
zejména ze strany protisocialistických a protispolečenských živlů, usneslo se
předsednictvo Federálního shromáždění podle čl. 58 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968
Sb., o československé federaci, na tomto zákonném opatření:
§1
Kdo se po
nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření
- účastní
akce narušující veřejný pořádek, kdo k takové akci vyzývá nebo ji podporuje,
kdo neuposlechne výzvy veřejného činitele k zachování veřejného pořádku nebo
kdo k takovému neuposlechnutí jiného vybízí,
- kdo
odpírá plnit povinnosti vyplývající z jeho služebního postavení nebo pracovního
zařazení a ztěžuje tak úsilí o udržení veřejného pořádku či nerušeného chodu
pracoviště nebo kdo jiného k takovému neplnění povinností vybízí,
bude
potrestán, pokud nejde o trestný čin, pro přestupek odnětím svobody až do tří
měsíců nebo peněžitým trestem až do 5000,- Kčs nebo oběma těmito tresty.
§ 2
U
přestupku podle § 1 tohoto zákonného patření, jakož i u trestných činů
pobuřování podle § 100, hanobení republiky a jejího představitele podle § 102 a
103, hanobení státu světové socialistické soustavy a jeho představitele podle §
104, poškozování zájmů republiky v cizině podle § 112, útoku na státní orgán a
orgán společenské organizace podle § 153 a 154, útoku na veřejného činitele
podle § 155 a 156, ztěžování výkonu pravomoci veřejného činitele podle § 156a,
podněcování podle § 164, schvalování trestného činu podle § 165, obecného
ohrožení podle § 179 a výtržnictví podle § 202 trestního zákona, pokud byly
spáchány po nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření osobou vyhýbající se
poctivé práci, a dále pro trestný čin příživnictví podle § 203 trestního zákona
spáchaný po nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření, zvyšují se horní
hranice trestu odnětí svobody stanovené v zákonu o polovinu. Mimo to lze v
těchto případech uložit též trest zákazu pobytu na dobu jednoho roku až pěti
let.
§ 3
Rozhodovat
o přestupku podle § 1 tohoto zákonného opatření, jakož i o trestných činech
pobuřování podle § 100, hanobení republiky a jejího představitele podle § 102 a
103, hanobení státu světové socialistické soustavy a jeho představitele podle §
104, poškozování zájmů republiky v cizině podle § 112, ztěžování pravomoci
veřejného činitele podle § 156a, podněcování podle § 165, dále o trestném činu
výtržnictví podle § 202 a příživnictví podle § 203 trestního zákona přísluší u
okresního soudu samosoudci.
Pro
zřízení se užije přiměřeně předpisů trestního řádu s těmito odchylkami:
a)
přípravné řízení podle trestního řádu se nekoná, řízení před soudem se zahajuje
na podkladě trestního oznámení orgánů SNB,
b)
samosoudce věc předběžně neprojednává a může ji vrátit k došetření toliko v
případě, zjistí-li, že nepatří do jeho pravomoci,
c) účast
obhájce se připouští teprve v řízení před soudem,
d)
zadržení orgány SNB může trvat až tři týdny, je-li takové doby třeba k
náležitému objasnění věcí, zejména ke zjištění organizátorů akcí narušujících
veřejný pořádek.
§ 4
Toho, kdo
svou činností narušuje socialistický společenský řád a ztrácí tím důvěru
potřebnou k zastávání dosavadní své funkce nebo svého dosavadního pracovního
místa, lze z funkce odvolat, popřípadě s ním i okamžitě rozvázat pracovní poměr
jde-li o pracovníka, na něhož se nevtahují ustanovení zákoníku práce o
rozvázání pracovního poměru, lze s ním pracovní, služební, popř. i jiný obdobný
poměr propuštěním okamžitě skončit. Studenta lze za uvedených okolností
vyloučit z dalšího studia.
U učitelů
vysokých a jiných škol může příslušný ministr z funkce odvolat, popřípadě i
pracovní poměr okamžitě zrušit též proto, jestliže v rozporu se svými
povinnostmi vychovávají svěřenou mládež proti zásadám socialistické společnosti
a její výstavby.
Případný
nesouhlas odborového orgánu nemá odkladný účinek.
K
opatřením, která podle zákonů, statutů vysokých škol nebo fakult, vzorového
řádu, pracovních řádů nebo zákoníku práce přísluší činit k okamžitému zrušení
pracovního poměru nebo vyloučení ze studia orgánům škol nebo orgánům akademií
věd, popřípadě jejich pracovištím, je oprávněný ministr školství nebo příslušný
předseda akademie věd nebo místopředseda akademie věd pověřený k tomu vládou
1., 2.
§ 5
Příslušný
orgán státní správy zastaví činnost dobrovolné nebo jiné organizace nebo jejího
orgánu nejvýše na dobu 3 měsíců, popřípadě organizaci nebo její orgán rozpustí
také tehdy, jestliže jejich činnost napomáhá narušování veřejného pořádku,
šíření neklidu nebo neplnění úkolů pracoviště.
§ 6
Ustanovení
§ 2 odst. 3 zákona č. 126/1968 Sb., a § 8 odst. 3 zák. č. 81/1968 Sb., ve znění
zákona č. 127/1968, se zrušují.
§ 7
Toto
zákonné opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení a platí do 31. prosince 1969.
Svoboda v.
r.
Dr. Dubček
v. r.
Ing.
Černík v. r.
Cokoliv
dodávat je zbytečné - jedno mne však udivuje - kolik je třeba morální
pokleslosti, absolutní ztráty sebekritiky a bezpříkladné drzosti zůstávat ve
vysoké funkci i dnes. Ale proč se divím - komunista zůstane komunistou i kdyby
trakaře padaly!
B. Karel