Saša Dubček - komunista s lidskou tváří

Dubček rozbíjí Československo!

Trestný čin: „Šíření poplašné zprávy“

Je nám všem známa situace na Slovensku, kde nepřátelé demokracie pomalu vyhrávají svůj boj o návrat fašismu, komunismu nebo směsice těchto dvou nejrůznějších systémů v dějinách lidstva. Bolševici a náckové toho nejhoršího druhu se spolu scházejí na demonstracích proti demokracii a za rozbití našeho společného státu. Na těchto demonstracích jsou ponejvíce oslavováni a vyzdvihováni příslušníci a agenti KGB a StB, kteří se nahoru vyšvihli především díky dobře zorganizované akci „Klín“. Ve Federálním shromáždění spolu hlasují a tím i bojkotují prakticky jakýkoli zákon slovenští komunisté - SDL, slovenští nacionalisté (šovinisté) SNS a HZDS - příznivci soudruha Mečiara. Slůvko „demokratické“ v jejich názvu je výsměchem demokracii samotné. Prakticky jediný, kdo je ochoten s těmito kryptokomunisty spolupracovat jsou z českých stran a hnutí: Občanské hnutí a Čs. strana sociálně demokratická, z moravských pak levicová část Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko. V této vypjaté situaci sdělil soudruh Dubček v rozhovoru pro ČsTK, že: „Tvrdá podoba lustračního zákona zasáhne snad až milión osob!“ Lepší nahrávku na smeč si protidemokratické síly nemohly přát. Dovedeme si jistě představit, co spustí na Slovensku všechny výše jmenované parlamentní strany, které samozřejmě hlasovaly společně proti „lustračnímu zákonu“. Navíc je toto vyjádření nepravdivé a naplňuje skutkovou podstatu spáchání trestného činu: „Šíření poplašné zprávy“. Dejme slovo právníkovi: „Rozšiřovatel zprávy vzhledem ke svým osobním poměrům a funkci, kterou zastává MUSEL VĚDĚT, že zpráva je nepravdivá, MUSEL VĚDĚT, že počet funkcí obsazovaných v ČSFR jmenováním, volbou nebo ustanovováním (formulace z lustračního zákona) lze vyčíslit řádově pouze v tisících (např. v celé čs. armádě je takových funkcí dle ministra Dobrovského 5 600). To samozřejmě neznamená, že na všech těchto místech jsou lidé spadající pod § 2 zákona. Skutečný počet postižených bude tedy ještě daleko menší.“ Tolik tedy právník.

Že je Dubček komunista a ne demokrat, to víme už od jeho zrady v roce 1968 a podepsání obuškového zákona v roce 1969 (otiskujeme na jiném místě). Poprvé se však tímto otevřeně postavil na stranu protidemokratických sil, které usilují o rozbití Československa.

František Kostlán

Šíření poplašné zprávy

§ 199

(1) Kdo úmyslně způsobí nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa tím, že rozšiřuje poplašnou zprávu, která je nepravdivá, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem.

(2) Kdo zprávu uvedenou v odstavci 1, ač ví, že e nepravdivá a může vyvolat opatření vedoucí k nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa, sdělí podniku nebo organizaci nebo bezpečnostnímu nebo jinému státnímu orgánu anebo hromadnému informačnímu prostředku, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.

Zavinění

§ 4

Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel

a) chtěl způsobem v tomto zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem, nebo

b) věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn.

Každý občan příslušný střední či starší generaci si jistě v živé paměti uchoval vzpomínky na události let 1968 - 1969, období salónního vnitropartajního převratu vydávaného za „reformu socialismu“, jenž měl zvrácenému komunistickému systému nasadit lidskou masku. Co předcházelo osudným srpnovým dnům je dnes už každému soudnému člověku známo - Pražské jaro nebylo ničím jiným než marnou snahou přesvědčit československé občany, že reforma nereformovatelného je možná a zajistit další podporu režimu. Falešným a trapným symbolem „reformátorů“ oněch let byl dnešní předseda Federálního shromáždění Alexander Dubček. Všeobecně je známé, že tento „vlastenec a demokrat“ podepsal ostudné moskevské protokoly, které lze přirovnat pouze k mnichovské dohodě. To, co následovalo po jejich podpisu jsme všichni zažili na vlastní kůži a následky neseme dodnes. Méně známým faktem však je, že tento doživotní bolševik a vícenásobný podvodník, jak ho výstižně nazval ing. Bělohoubek, schválil společně s L. Svobodou a ing. Černíkem tzv. Zákonné opatření předsednictva FS ze dne 22. 8. 1969 o některých přechodných opatřeních nutných k upevnění a ochraně veřejného pořádku, které pro oživení opotřebované paměti soudruha Dubčeka otiskujeme v plném znění:

Ročník 1969 - Sbírka zákonů

Československá socialistická republika

ČESKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA

SLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA

Částka 33 - Vydaná dne 22. srpna 1969

99

ZÁKONNÉ OPATŘENÍ

předsednictva Federálního shromáždění

ze dne 22. srpna 1969

o některých přechodných opatřeních nutných k upevnění a ochraně veřejného pořádku

V zájmu upevnění a ochrany veřejného pořádku, který je v současné době hrubě narušován, zejména ze strany protisocialistických a protispolečenských živlů, usneslo se předsednictvo Federálního shromáždění podle čl. 58 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, na tomto zákonném opatření:

§1

Kdo se po nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření

- účastní akce narušující veřejný pořádek, kdo k takové akci vyzývá nebo ji podporuje, kdo neuposlechne výzvy veřejného činitele k zachování veřejného pořádku nebo kdo k takovému neuposlechnutí jiného vybízí,

- kdo odpírá plnit povinnosti vyplývající z jeho služebního postavení nebo pracovního zařazení a ztěžuje tak úsilí o udržení veřejného pořádku či nerušeného chodu pracoviště nebo kdo jiného k takovému neplnění povinností vybízí,

bude potrestán, pokud nejde o trestný čin, pro přestupek odnětím svobody až do tří měsíců nebo peněžitým trestem až do 5000,- Kčs nebo oběma těmito tresty.

§ 2

U přestupku podle § 1 tohoto zákonného patření, jakož i u trestných činů pobuřování podle § 100, hanobení republiky a jejího představitele podle § 102 a 103, hanobení státu světové socialistické soustavy a jeho představitele podle § 104, poškozování zájmů republiky v cizině podle § 112, útoku na státní orgán a orgán společenské organizace podle § 153 a 154, útoku na veřejného činitele podle § 155 a 156, ztěžování výkonu pravomoci veřejného činitele podle § 156a, podněcování podle § 164, schvalování trestného činu podle § 165, obecného ohrožení podle § 179 a výtržnictví podle § 202 trestního zákona, pokud byly spáchány po nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření osobou vyhýbající se poctivé práci, a dále pro trestný čin příživnictví podle § 203 trestního zákona spáchaný po nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření, zvyšují se horní hranice trestu odnětí svobody stanovené v zákonu o polovinu. Mimo to lze v těchto případech uložit též trest zákazu pobytu na dobu jednoho roku až pěti let.

§ 3

Rozhodovat o přestupku podle § 1 tohoto zákonného opatření, jakož i o trestných činech pobuřování podle § 100, hanobení republiky a jejího představitele podle § 102 a 103, hanobení státu světové socialistické soustavy a jeho představitele podle § 104, poškozování zájmů republiky v cizině podle § 112, ztěžování pravomoci veřejného činitele podle § 156a, podněcování podle § 165, dále o trestném činu výtržnictví podle § 202 a příživnictví podle § 203 trestního zákona přísluší u okresního soudu samosoudci.

Pro zřízení se užije přiměřeně předpisů trestního řádu s těmito odchylkami:

a) přípravné řízení podle trestního řádu se nekoná, řízení před soudem se zahajuje na podkladě trestního oznámení orgánů SNB,

b) samosoudce věc předběžně neprojednává a může ji vrátit k došetření toliko v případě, zjistí-li, že nepatří do jeho pravomoci,

c) účast obhájce se připouští teprve v řízení před soudem,

d) zadržení orgány SNB může trvat až tři týdny, je-li takové doby třeba k náležitému objasnění věcí, zejména ke zjištění organizátorů akcí narušujících veřejný pořádek.

§ 4

Toho, kdo svou činností narušuje socialistický společenský řád a ztrácí tím důvěru potřebnou k zastávání dosavadní své funkce nebo svého dosavadního pracovního místa, lze z funkce odvolat, popřípadě s ním i okamžitě rozvázat pracovní poměr jde-li o pracovníka, na něhož se nevtahují ustanovení zákoníku práce o rozvázání pracovního poměru, lze s ním pracovní, služební, popř. i jiný obdobný poměr propuštěním okamžitě skončit. Studenta lze za uvedených okolností vyloučit z dalšího studia.

U učitelů vysokých a jiných škol může příslušný ministr z funkce odvolat, popřípadě i pracovní poměr okamžitě zrušit též proto, jestliže v rozporu se svými povinnostmi vychovávají svěřenou mládež proti zásadám socialistické společnosti a její výstavby.

Případný nesouhlas odborového orgánu nemá odkladný účinek.

K opatřením, která podle zákonů, statutů vysokých škol nebo fakult, vzorového řádu, pracovních řádů nebo zákoníku práce přísluší činit k okamžitému zrušení pracovního poměru nebo vyloučení ze studia orgánům škol nebo orgánům akademií věd, popřípadě jejich pracovištím, je oprávněný ministr školství nebo příslušný předseda akademie věd nebo místopředseda akademie věd pověřený k tomu vládou 1., 2.

§ 5

Příslušný orgán státní správy zastaví činnost dobrovolné nebo jiné organizace nebo jejího orgánu nejvýše na dobu 3 měsíců, popřípadě organizaci nebo její orgán rozpustí také tehdy, jestliže jejich činnost napomáhá narušování veřejného pořádku, šíření neklidu nebo neplnění úkolů pracoviště.

§ 6

Ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 126/1968 Sb., a § 8 odst. 3 zák. č. 81/1968 Sb., ve znění zákona č. 127/1968, se zrušují.

§ 7

Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení a platí do 31. prosince 1969.

Svoboda v. r.

Dr. Dubček v. r.

Ing. Černík v. r.

Cokoliv dodávat je zbytečné - jedno mne však udivuje - kolik je třeba morální pokleslosti, absolutní ztráty sebekritiky a bezpříkladné drzosti zůstávat ve vysoké funkci i dnes. Ale proč se divím - komunista zůstane komunistou i kdyby trakaře padaly!

B. Karel