--------------------------------------------------------------------------------
Autor: LDS č.: 589
Název: Pod sochou ...
Zdroj: NN Ročník........: 0001/008 Str.: 000
Vyšlo: 01.01.1991 Datum události: 01.01.1991 Rok: 1991
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Prahy podepisují desítky a stovky občanů denně výzvu k poslancům zákonodárných sborů, aby co možná
nejdříve umožnili konání referenda o trvání či rozpadu společného státu Čechů a Slováků. Ti lidé to
dělají v pevné víře, že "pomáhají dobré věci", nebo že "zachraňují stát před katastrofou".
Tato a další slova se totiž také ozývají z ampliónů téměř po celém Václavském
náměstí. Je to ale opravdu tak, jak se to často říká, že totiž právě
referendum a zachování společného státu je cestou k porozumění mezi západní částí naší nynější federace?
Liberální demokraté, jejichž publikaci jste právě otevřeli, naproti tomu říkají:
Je třeba začít urychleně budovat česko-moravský spolkový stát.
Dovozují to mimo jiné i tím, že to je jediná cesta k porozumění mezi Čechy a Slováky. Z pohledu LDS totiž je projevem českého nacionalismu, který je naprosto jiný než nacionalismus slovenský, kupříkladu právě snaha o zachování
současné československé federace. V euforii listopadové revoluce si mnozí z nás mysleli, že skutečně přichází doba,
kdy pravda a láska už definitivně zvítězí nad lží a nenávistí. Na
tento barvotiskový motiv dnes vzpomínáme s pocity rozpačitými, ne nepodobnými těm, s nimiž se vzpomíná na pubertu. Snad je to mimo jiné tím, že domokratická revoluce nenastoluje jako revoluce komunistická, ráj na zemi. Naopak, svoboda obnažuje režimem zakrývané jizvy společnosti, z ilegality vycházejí na světlo nové a nové problémy. Není na místě používat na
bolavá místa jen utišující prostředky, a nechat je nevyléčená. Kdybychom se uchylovali k tutlání problémů namísto jejich řešení, nejenže se problémy prohloubí, ale předně se tak stane vždy na úkor svobody. Tento pohled
napovídá, jaký charakter má politika liberálů, pro něž je svoboda (a na prvním místě svoboda individuální) základní politickou hodnotou. Na začátek podzimu 91 vstoupila česká společnost ve stavu krajní nervozity a rozčarování. V těžkém období
přechodu ke svobodnému hospodářství a k pluralitní demokracii se nám náhle celý ten český svět
hroutí pod nohama díky státoprávní krizi. Obě extrémní
polohy - nevěcná, a především uměle prodlužovaná atmosféra celonárodní jednoty zpočátku a dnešní katastrofické vidění situace - nepřipouští ani v této oblasti rozumné chování. České politické myšlení stojí
v této souvislosti před nelehkou zkouškou: musí se konečně
rozejít s komickým imperiálním nacionalismem, díky němuž lpí tak houževnatě na federaci, musí skončit s kabinetním vyjednáváním, s politikou ústupků ve prospěch nefunkčního uspořádání společného státu,
musí uznat (a nejen slovně) právo slovenského národa na sebeurčení a - což je zvláště podstatné - musí
se bez nacionalistických tendencí naučit konečně formulovat české zájmy.
<151>kolem této publikace je seznámit politicky uvažující čtenáře s dosud jen
málo známým faktem, že již od nechvalně proslaveného jednání vlád v Trenčianských Teplicích tu existuje, a nadále se rozvíjí koncepce politiky naprosto odlišná od té, které se říká
oficiální a která se (k naší malé radosti) provádí v praxi
LDS - liberálové