--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vydra Luboš č.: 628
Název: Špígl - noviny do blbé rodiny
Zdroj: NN Ročník........: 0001/008 Str.: 010
Vyšlo: 01.01.1991 Datum události: 01.01.1991 Rok: 1991
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Velký titulek v úvodu mající z běžného problému učinit bombastickou tragédií, katastrofické titulky sdělující to co říkával již císař

pán, "že nejhorší na světě je právě to, že svět je čím dál horší",

to je pro Špígl na první pohled typické. Ale současně je tu i jaksi

přidáno, že vždycky tak tomu nebylo a že to vlastně ani není tak dávno,

co byly časy lepší a klidnější. Nechybí tu snaha probouzet nostalgii

po tzv. hodnotách jako je zájem společnosti, kolektivu a to se staví

do kontrastu k poněkud ironicky pojatému rozvoji jednotlivce a k jeho

osobní svobodě, který přináší jako součást života nejistoty, bezohlednost

a zločin. Viz článek Zločin součástí života?: "Vcelku výstižně označil

jeden politik veksláky a prostitutky za první průkopníky tržního hospodářství

u nás". Dále se tu můžeme poučit, že volnost pohybu přivádí k nám

drogy a privatizace bude nejenom naše občany svádět k praní špinavých

peněz. A až se tržní hospodářství rozvine docela, ovládne nás mafie.

Zločin se pak stane normální součástí života, prý jako ve všech západních

zemích.

Recept na psaní ve Špíglu je poměrně snadný. Třeba takhle:

Vezmi jednoho prezidentova mluvčího a dokaž mu, že hlava státu nevěděla

o zdražení jogurtů, ke kterému došlo před několika dny. K tomu přidej

nespokojenost slovenského prokurátora nad tím, že nemůže zastavit

rozšiřování Protokolů sionských mudrců, jejichž autorem je nikoliv

Goebelsova agenda, ale prý český autor. Povzdychni si s odborníkem

z ciziny, že úroveň našeho zemědělství je - nebo spíš byla, vysokoká

(za bolševika!) a k tomu přidej bodrou radu, že někteří naši neukáznění

poslanci za natření tanku na růžovo a pod. potřebují výchovu (Valdice?,

Mírov?). Rozvineš se na stranách Špíglu budeš-li psát hlavně takovéto

bomby: LIDÉ FANDÍ SLÁDKOVI; KONTROLA ŠPÍGLU VKANCELÁŘI PRESIDENTA

REPUBLIKY; DEVÁTÝ CHCE OD ŠPÍGLU PŮL MILIÓNU, OD KOMUNISTU NIC; PRESIDENT

PODPOROVAL KORUPCI V ČSFR; NAHÁ PRAVDA I. SVITÁKA; RVOU SE O KŘESLA;

HOMOSEXUÁLOVÉ V PARLAMENTU; V.KOMÁREK CHCE NAPRAVIT CHYBY KLAUSOVY

REFORMY... Kdo jiný tu však může vskutku zazářit a exelovat než pravý

nefalšovaný estébák jako je tomu v případě Růžičky alias poručíka

Žifčáka, který si na stranách Špíglu dělá ještě reklamu před soudním

procesem.

Noviny Špígl jsou rádoby kritické a tvrdé. Jde vždy však

o to jak a na koho. Aby udělali radost svému politovánihodnému čtenáři

vylévají kbelíky špíny hlavně na vládní představitele, byť třeba napadání

presidenta Václava Havla je vzhledem k jeho popularitě prováděno obezřetně,

ba téměř decentně. Zato však s o to větší chutí osočují premiéra federální

vlády a ministry V. Klause, Langoše, Kubáta, Vopěnku, Bojara, Dienstbiera,

Ježka a Rumlovy. Neberou se servítky ani k náměstkům FMV A. Kohutovi

a Petrušce Šustrové. Špíglu nejde o konstruktivní, byť nesmlouvavou

kritiku ve snaze donutit tyto lidi, aby se nad sebou nepřestali zamýšlet

zda jsou demokraté, či zda si je moc nepřetvořila k obrazu svému a

pak by měli odejít. Naopak Špígl se ve všem chová záludně a zběsile

jako pravý estébák z časů totality. V tom je také zásadní rozdíl mezi

Špíglem a Necenzurovanými novinami TY RUDÁ KRÁVO, protože KRÁVA neosočuje,

ale "pomlouvá" a to s "drzostí" svobodného občana, který má právo

znát pravdu a vyjadřovat se o ní. Špígl napadá nejen vše co se u nás

děje, ale také se nevyhýbá napadání všech výraznějších osobností známých

jak svým statečným aradikálním, převážně pravicovým postojem.

Na druhé straně Špígl podporuje velmi podivná levicová uskupení,

politiky jako je např. I. Sviták a Svoboda, ekonomy: Komárek, Matějka,

Zelený, či "odborníky" na socialistické zemědělství, jakým je Trnka.

Zcela zjevná a nepřehlédnutelná je přízeň věnovaná bývalým příslušníkům

StB a dalším složkám SNB, zejména I.správě a pozitivně lustrovaným

poslancům, jako je Tomis a Burian. Dojemná byla snaha listu vyvinutá

v době před odvoláním V. Mečiara z funkce premiéra slovenské vlády,

či obhajoba slušovického DAK MOVA a jeho protagonistů. K zamyšlení

také stojí komu nevěnuje Špígl pozornost vůbec. Kromě "exkluzívního

rozhovoru" sJ. Svobodou tu není zmínky o současném vedení KSČ ani

O činnosti této strany. Jeho útoků jsou také ušetřeni politici jako

např. ss. Dubček a Jičínský a s výjimkou J.Dienstbiera i aktivisté

OH Petr Pithart, P. Rychetský a T. Sokol. Ve shrnutí lze říci, že Špígl je poledník nejen hrubě zkreslující

informovanost naší veřejnosti, ale veskrze je to plátek štvavý, demagogicky

usilující o časy a poměry, které již odešly. Luboš Vydra