--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Karel Bedřich č.: 632
Název: Českoslovenští Němci-Sudetoněmecká otázka,Evropa a my
Zdroj: NN Ročník........: 0001/008 Str.: 012
Vyšlo: 01.01.1991 Datum události: 01.01.1991 Rok: 1991
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Vyhnání je neslučitelné s lidskou důstojností: "Škrtnutím
pera se mění hranice. Nezvratným rozhodnutím odnímá hospodářství jednoho
národa... všechny přirozené možnosti vývoje. Se špatně zakrývanou
krutostí (po r. 1945 u nás s krutostí neskrývanou, sadismem a bez
milosrdenství ke starcům, ženám a dětem..., pozn. aut.) vhání také
milióny lidí, statisíce rodin do nejhlubší bídy, pryč z domova a statku,
vykořeňuje je, vytrhává je z civilizace a kultury, na jejichž vybudování
pracovaly celé generace... To vše představuje systém neslučitelný
s důstojností a blahem člověka." (papež Pius XII. K vyhnání Němců.)
V poslední době jsme svědky mnoha diskusí kolem československo-německé
státní smlouvy, která má alespoň částečně (a velmi nedokonale) uspořádat
nové vztahy s našimi sousedy. Maximum výhrad slyšíme zpravidla z levé
strany našeho politického spektra, kdy se mnozí "demokraté" z řad
dnešních, včerejších a předvčerejších komunistů, snaží za každou cenu
smlouvu zpochybnit. Chytře přitom využívají stále přežívající averze
starší generace ke svým bývalým německým spoluobčanům - nemálo jim
rovněž nahrává postoj slovenských politiků, jejichž pochybné výhrady
vůči ve smlouvě proklamované nepřerušené kontinuitě čsl. státu jsou
všeobecně známé. K napadání čerstvě uzavřené smlouvy jim vyhovuje
jakákoliv záminka, např. ve 3 článku smlouvy z původního textu "existující
státní hranice" vypadlo slůvko státní - to je pádný důvod pro bojový
pokřik poslance Dostála (ČSSD) "o pootevřených vrátcích". Nemohu se
ubránit dojmu, jež se mění v jistotu, že všechny obavy a výhrady vůči
smlouvě jsou vyráběny na objednávku. Vše pochopitelně s radostí a zadostiučiněním
prezentuje bolševický a levicový tisk. Nejvíce podobných výhrad a
námitek zpravidla publikuje Rudé právo, Haló noviny, Právo lidu, Lidové
noviny a další rudá či růžová periodika. Nechci nijak omlouvat zločiny, které Němci páchali ve wehrmachtem
obsazených zemích Evropy za druhé světové války. Vina Němců byla jasně
kodifikována a mnoho nacistických zločinců stanulo, kromě mezinárodního
tribunálu i před německými soudy a byli právem potrestáni. Díky denacifikaci,
připravené spojeneckými zeměmi koncem války, se Německo proměnilo
v právní a demokratický stát stabilně začleněný do západní Evropy.
@SUDETY = Vysídlení našich Němců nebylo pouhým důsledkem prohrané
války, tento totalitaristický akt byl plánován dlouho před jejím ukončením
a byl, mimo jiné motivován možností státem garantovaných loupeží majetku
vyhnanců. Objem majetku ukradeného v rámci tzv. "národních správ"
už zřejmě nebude nikdy možno ani přibližně vyčíslit, bylo by však
zajímavé zjistit způsob nabytí majetku "zlatokopů" dosídlujících pohraničí,
kdy zřejmě jeho nemalá část pochází z podobného lupu. Není jistě bez
zajímavosti, že osídlování od Němců "vyčištěného" sudetského pohraničí
bylo téměř vždy v rukou komunistů, kdy tímto způsobem získávali příznivce
ve volbách. Nic nového pod sluncem - komunisté vždy získávali moc
a majetek pomocí vražd a loupeží - genocida a krádeže byly průvodními
znaky nadvlády "předvoje lidstva" ve všech zemích střední a východní
Evropy jichž se zmocnili. Příslušníci RG (Revoluční gardy, pozn. aut.),
kteří se na osídlování pohraničí podíleli mocensky, byli zcela pod
vlivem KSČ a lidé tvořící jádro těchto "revolučních" oddílů byli vesměs
kompromitováni kolaborací s nacisty, výjimkou nebyli ani pachatelé
kriminálních činů. Z nich se postupně rekrutovali příslušníci Ministerstva
vnitra (SNB a Státní bezpečnosti) a bylo by velmi poučné zjistit,
kolik se mezi těmito bojovníky za lepší zítřky ukrylo konfidentů gestapa,
kteří pouze hnědou barvu vyměnili za rudou: ideologii příliš měnit
nemuseli - nacismus a komunismus je v podstatě shodný. Naše integrace mezi vyspělé demokratické a právní státy
Evropy není pouze otázkou ekonomických změn, ale i přehodnocením a
odstraněním po dvě staletí přežívajících mýtů. Mezi tyto historické
deviace patří mimo jiné i nacionalismus a historie vyhnání československých
Němců.
"Stávají se osudné omyly, které nějakého člověka prohlašují
vinným a odpovědným jen proto, že je příslušníkem nebo součástí nějakého
společenství, aniž by se kdo namáhal klást si otázku a zkoumat, zda
u něho jde skutečně o osobní čin nebo provinění opomenutím - toto
znamená přisvojovat si práva Boha, Tvůrce a Spasitele, který sám nerozlučně
spojuje osudy vinných a nevinných s osudy odpovědných a neodpovědných,"
(papež Pius XII.). Dáváme proto prostor názorům obou stran na vyhnání našich
bývalých německých spoluobčanů a možnost narovnání vztahů v nové integrované
Evropě.
Sestavil a upravil B. Karel
1. komentář (Čsl. Němci, sudetoněmecká otázka, Evropa a
my)
2. Sudetští Němci - oběť českého.... 3. Dobrozdání k sudetoněm. otázce
4. Sudetští Němci včera, dnes a zítra?