Moje milá
Rudá krávo,
Jsi jediná tiskovina
v Československu, která mi mluví skutečně z duše. Smutné na tom všem
je pouze to, že se jedná o naprosto vážné věci, které však převážně většina
lidí bere jen na lehkou váhu. To se nám všem však může velmi nepříjemně
vymstít. Domnívám se, že je již nejvyšší čas přejít od verbálních projevů ke
skutečnému střetu s komunofašistickými „experty“ na řízení všeho a
kohokoliv a zamezit těmto osobám v jejich negativním vlivu na veškerý
společenský život, a to i za použití násilí.
K tomuto
postupu zcela opravňuje naše zkušenost, že v převážné většině případů jde
o osoby naprosto bezcharakterní, neschopné udržet dohodnutá „kurs“, které nikdy
žádné slušné metody samy nepoužívaly, a ani dnes nehodlají respektovat zásady
elementární slušnosti. A na hrubý potel patří hrubá záplata.
Již sám
„klasik“ bolševického teroru Pich-Tůma píše ve svých pamětech vydaných jako
doplněk publikace „Sám v nepřátelském týlu“, autor plk. Oliva a kol., Naše
vojsko, Praha 1968, str. 25, cituji: „buď velkomyslný, ale hrubost si nenech
líbit. Drzému a nemorálnímu nikdy neustupuj“. Z dalšího textu vyplývá, že
nejvhodnější je tyto osoby co nejrychleji zlikvidovat, než dojde
k rozložení morálky celé jednotky. Z těchto, nesporně mnohokrát
ověřených zkušeností a zřejmě vykoupených i mnoha obětmi, je třeba si vzít
ponaučení.
Ale
vzhledem k tomu, že jde pouze o mé vlastní názory, dovolím si přejít
k pomluvám svého oblíbence soudruha Valtra Komárka. Musím Vás upozornit na
jednu geniální akci, jejímž byl jmenovaný soudruh Hlavním iniciátorem. Tato
akce se nazývala „Mladí řídí Brno“ a jak již z názvu vyplývá, postiženou
lokalitou se stalo území moravské metropole. Podle vyprávění pamětníků šlo
zhruba o to, že při řízení tohoto města byli jednotliví pracovníci, kteří
řídili zásobování, čištění města, veřejnou dopravu, atd. nahraženi, na určitou
dobu, vybranými členy ČSM. Kam tato akce vedla je evidentní. Zajímavé nesporně
je, že to obyvatelé Brna přečkali bez větší úhony.
Není to
však jediná geniální myšlenka jmenovaného, vždyť se podílel i na plánu
vybudování Východoslovenských železáren v místě, kde nebyla železná ruda,
palivo, voda ani kvalifikovaná pracovní síla. Také jeho činnost na Kubě
přinesla svoje ovoce, což pociťují všichni Kubánci dodnes. Velmi zajímavé je,
že i Che Guevara, který byl v době působení doc. Komárka guvernérem
Kubánské národní banky, zřejmě již tehdy pochopil o koho ve skutečnosti jde a
raději odešel do Bolívie, kde mu bylo milejší se nechat zastřelit příslušníky
speciálních protipartyzánských jednotek, než s tímto ekonomickým expertem
dále spolupracovat.
Také nyní
V. Komárek, v současné době stoupenec idejí sociální demokracie, dále
pracuje na ničení československého národního hospodářství a opět působí
v Prognostickém ústavu, který se stal zatím posledním útočištěm řady
bývalých zejména politických ekonomů a expertů na marxismus-leninismus, kteří
by měli stejně jako jejich ochránce vzhledem ke svým dosavadním zásluhám a
pokročilému věku odejít na zasloužený odpočinek. Možná, že by bylo vhodné, aby
jejich zkušeností využila některá země s dynamickým hospodářstvím jako
odstrašujícího příkladu. Umožnit jim však i nadále oblbovat naše studenty je
zcela evidentní sabotáž.
Jedním
z těchto nových odborníků působících v Komárkově ústavu prý je i
prof. Ing. Jaromír Barvík, bývalý vedoucí katedry ML ČVUT Praha. Veliký
experimentátor Komárek a nedávno ještě tvrdý bojovník proti všem mafiím, teď
úspěšně pomáhá členům své staré „družiny“. Údajně se postaral i o syna prof.
Barvíka, Pavla, který vystudoval ekonomii jen díky usilovné podpoře svého otce.
Tato naděje naší nové, obrozené ekonomiky byla vyslána na stáž do USA, aby se
nám vrátil další „manager“, který zřejmě stejně jako např. další stoupenec
nových trendů v ekonomice prof. Matějka se bude ohánět certifikátem
z jakéhosi amerického kursu. Je naší tragédií, že takoví lidé vlastně
reprezentují Československo v zahraničí a na podobné akce se dostávají
pouze díky svému příbuzenstvu či známostem, zatímco celá řada jistě lépe odborně
i jazykově vybavených osob takou možnost nikdy ani nedostane.
Tady je mi
poněkud divné, že jinak velmi praktičtí Američané tuto hru našich bolševických
expertů dosud neprohlídli, zřejmě ani jejich schopnosti v odhadu lidí
nemůžeme příliš přeceňovat.
Domnívám se, že by
nebylo nezajímavé výše uvedené informace řádně ověřit a s činností našeho
oblíbence a jemu podobných seznámit Tvé čtenáře v některém s dalších
čísel.
A teď už
Tě moje milá přestanu unavovat. Přeju Ti stále více pozorných čtenářů. Já
osobně se snažím a budu snažit, aby Tě alespoň v mém okolí četlo stále
více lidí. Nedovedeš si představit jaké mi dělá potěšení dát Tě číst nějakému
bolševikovi (někdy i bývalému) a sledovat jeho reakci. To je skutečná
pochoutka.
S úctou