--------------------------------------------------------------------------------
Autor: č.: 678
Název: Dámy a pánové
Zdroj: NN Ročník........: 0001/009 Str.: 022
Vyšlo: 01.01.1991 Datum události: 01.01.1991 Rok: 1991
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

dovolte mi, prosím, vyslovit to, co pokládám v tuto dobu a na tomto místě za nutné říci. Několik slov o pravdě a lži, o právu a bezpráví, o věrnosti a zradě. Několik slov o paměti a zapomnění, o statečnosti a selhání, o pravých skutcích a prázdných frázích. Již dva roky skloňujeme ve všech pádech slova demokracie, svoboda, právní stát, humanita. Dva roky, a možná že i více než padesát let, se oháníme pojmy, jejichž význam se vytrácí. Žijeme v přítomnu a neohlížíme se do minulosti, nedokážeme se poučit z chyb minulých generací a neustále je opakujeme. Roku 1946 téměř čtyřicet procent českého národa dalo svůj hlas barbarství nejhoršího řádu. 834 kulturních pracovníků, tedy inteligence, která měla národ vést, selhalo. 834 umělců a profesorů podpořilo komunistickou stranu v předvolebním boji. Čtení seznamu jmen těchto lidí, je velmi smutným čtením, až hrozivým. O to hrozivějším, že neschází ani jméno vnučky T.G.Masaryka. Paměť tohoto národa selhala v roce 1946, 1968 i 1989. Je načase konečně nazývat věci pravými jmény. Protože jen pravda očišťuje, a jen na pravdě lze stavět. Všechny ostatní pokusy vedou jen ke krachu našich nadějí a k nověmu úpadku.

Dva roky uplynuly od zásahu komunistických sadistů na Národní třídě a stále marně čekáme na výsledky vyšetřování. Minulý týden ukončila svou činnost parlamentní komise. Bez výsledku. To znamená, že pracovala špatně, že selhala-ať už úmyslně, nebo z neschopnosti. Dnes se ozývají hlasy, že objasnění 17. listopadu a celého pozadí státního převratu není v této chvíli důležité. Co je však důležitější než pravda? - Jiné hlasy říkají, že by nám tato pravda mohla uškodit. Uvědomujeme si vůbec plně zrůdnost takové úvahy? Kdo je toto "mám"? A komu může pravda uškodit? - Jen lhářům a falešným prorokům.

Nechci zde mluvit o raněných, o prolité krvi, o hrůze, na niž se nezapomíná. Chci mluvit o něčem jiném. O potřebě pravdy, které se nesmíme za žádných okolností vzdát, protože tak bychom se zřekli sami sebe, své niterné svobody. Nesmíme zapomínat a stále ustupovat. Dnes je to vyšetření 17. listopadu, zítra občanská práva nebo svoboda projevu, co to bude pozítří? Samo lidství? Vzdát se pravdy o 17. listopadu znamená vzdát se vlastní paměti. A národ bez paměti nemůže být svobodný.

Tento projev nám přišel nedopatřením nepodepsaný