--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Blažek Pavel č.: 746
Název: Tišší společníci II.
Zdroj: NN Ročník........: 0002/002 Str.: 006
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: . . Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
První vlna ohlasů na informace o dražbě rožmberského pivovaru v Českém Krumlově a jeho novém majiteli, panu Mrázkovi z Českého Brodu, svědčí o tom, že se veřejnost zajímá o rodící se velkopodnikatelskou vrstvu. Čtenářům není jasný zejména způsob legálního nabytí mnohamiliónových peněžních částek, s nimiž jednotlivci a skupiny našich spoluobčanů úspěšně vstupují do aukcí a dalších hospodářských činností. Jsou často udiveni netečností vládních orgánů a poslanců zákonodárných sborů. Rozhořčuje je fakt, že vše má dosud zákonný charakter a že komunističtí funkcionáři s podsvětím mají zelenou. Dávají ji do souvislosti s politickou linií vládnoucího Občanského hnutí, které považují za nástupnickou organizaci Obrody a stoupenců tzv. třetí cesty. Další skupina ohlasů se odvolává na Analýzu pana Miroslava Dolejšího a zdůrazňuje své protižidovské a protizednářské nálady opřené o kolující seznamy zednářů a Židů ve vysokých vládních a politických funkcích. Jiní věří, že pořádek nastolí jedině republikáni a PhDr. Miroslav Sládek, který slíbenou politikou debolševizace donutí komunisty vrátit všechno, co nakradli a o co svojí kolaborací se sovětským okupačním režimem naši republiku připravili s vírou v to, že republikáni nastolí podmínky skutečné podnikatelské soutěže... Věcnou odpovědí na vyslovované názory, teorie a zjednodušující výklady nebudou jen volby.
Děkuji všem autorům ohlasů. Cennými inform. umožnili pokračovat v osvětlování jihočeských fám o Františku Mrázkovi. Zejména děkuji policistům kolínského a nymburského okresu, kteří panu Mrázkovi a spol. nezapomněli, a asi nikdy nezapomenou, případ Melinger a další akce proti řadovým policistům a prostým občanům. Tajný spolupracovník č. B - 5246
V registru OHK OVB OS SNB Kolín je pan František Mrázek, narozený 1. února 1958 v Českém Brodě, veden jako tajný spolupracovník TS č. B - 5246 s tím, že funkci řídícího orgánu vykonává nadporučík Hrouda. Mrázkových služeb velmi často využíval taky kolínský náčelník OHK OVB SNB kapitán Špulák.
Podle policistů v Kolíně se František Mrázek k roli tajného spolupracovníka nabízel s vytrvalostí šlapek z Perlovky a soustavným udáváním svých kompliců. Na základě učiněných zkušeností věděl, že mu tajná spolupráce přinese moc, výhody v krytí vlastní trestné činnosti, možnosti likvidace konkurentů a nepohodlných osob, netušené zdroje obohacování a šanci na vstup do nejvyšších sfér organizovaného zločinu, který v osmdesátých letech řídili pracovníci ÚV KSČ a vládních úřadů, schopní na základě svých kontaktů, moci a informačního předstihu vždy včas ukrýt své finanční zdroje a operace pro naplánovanou dobu D - smluvenou změnu politického a ekonomického systému - v níž bude možnost kapitál plně legalizovat. Kariéra agenta Mrázka v tomto procesu začala nenápadně.
Zrození milionáře
V roce 1980 bylo Františku Mrázkovi dvaadvacet let. Podle českobrodských občanů jeho majetkové poměry odpovídaly střednímu standartu. S manželkou Ivanou Mrázkovou, rozenou Vančurovou, čekali narození syna Michala. Zdá se, že právě v tomto období na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let pan Mrázek vstoupil do stínové ekonomiky obchodem s automobily. Záznam o zaplacení cla ve výši 8 000 Kčs svědčí o tom, že v roce 1980 dostal darem Mercedes 220 D od občana SRN Hanse Luppeho. Umožnil mu prodat darovaný Fiat 125, koupit VAZ 2103, prodat Mercedes 220 D atd. Obchodní činnost byla postupně rozšířena o valuty, tuzexové koruny, starožitnosti a obrazy, textilní výrobky, spotřební elektroniku, hodinky a nemovitosti. Ve druhé polovině osmdesátých let podle Státního notářství v Kolíně paní Ivana Mrázková koupila za 366 420 Kčs dům v Českém Brodě od manželů Křehkých a peněžní sumu vyplatila v soukromí...
Osmdesátá léta byla pro pana Mrázka bonanzou. Otevřela mu dveře do salónku hostince U zlatého soudku v Praze 1, kanceláří ÚV KSČ a dalších státních orgánů. Aukce rožmberského pivovaru 7. září 1991 v Českém Krumlově byla vítězným dovršením jeho kariéry a mimořádným úspěchem tajného gangu.
Slepá ramena spravedlnosti a břemeno soudního důkazu Agent kriminální policie Mrázek se několikrát ocitl před soudem, aby vyvázl za záhadných okolností jen s drobnými šrámy. V roce 1983 byl F.M. odsouzen Okresním soudem v Kolíně za pytláctví k peněžitému trestu ve výši 2 000 Kčs.
Na podzim r. 1986 byl F.M. vzat do vazby Krajské prokuratury v Praze. Po dvou měsících byl propuštěn.
V roce 1987 byl F.M. odsouzen Okresním soudem v Kolíně pro trestný čin spekulace na šestnáct měsíců se zkušební dobou tři roky a k peněžitému trestu 5 000 Kčs. Okresní prokurátor se proti rozsudku odvolal, ale zástupce Krajské prokuratury před zahájením jednání Krajského soudu odvolání nečekaně stáhl. Důvody tohoto rozhodnutí pravděpodobně neskrývají jen akta Krajské prokuratury v Praze a akta kolínské policie. V této době již pan Mrázek měl tak mocné ochránce, že všechna další šetření kolem jeho osoby byla vždy neprůkazná a slabá natolik, že nedovolovala zahájit trestní vyšetřování přesto, že na nich pracovali dnešní nejbližší spolupracovníci pana ministra vnitra JUDr. Sokola, pánové podplukovníci Štefl a Veverka, kteří podle kolínských policistů spisové materiály dávali na OO SNB Kolín neoficiální cestou k "nahlédnutí" pravděpodobně bez řádných služebních záznamů, a možná, že s vědomím bývalého velitele středočeské Bezpečnosti JUDr. Houby, jeho spolupracovníka JUDr. Petery a pana Máška, jenž údajně důkladnému šetření zabraňoval s odůvodněním, že v případě pana Mrázka jde o tajného spolupracovníka kolínské kriminálky, což znemožňovalo oficiální a běžné operativní postupy!!! Neoficiální cesty spisů se tak staly zdrojem informací o odpůrcích gangu a poctivých občanech Kolínska, kteří se odhodlali svědčit. Díky uvedeným pánům a jejich stylu práce byl na koni nejen agent Mrázek, nýbrž i jeho kumpáni na OO SNB v Kolíně. Své panství dali velmi brzy najevo.
Případ Melinger
Agent Mrázek po propuštění z dvouměsíční vazby v roce 1986 dospěl k závěru, že mu příslušník SNB Vladimír Melinger nasadil parohy. Po výhrůžkách, jimiž byla obšťastněna i matka pana Melingera, se ve spekulaci s automobily, oboru, v němž byl pan Mrázek mistr, objevil domnělý milenec paní Ivany v postavení obviněného, byl vzat v únoru 1988 do vazby, odsouzen a propuštěn z SNB. Role nadporučíka Hroudy a kapitána Špuláka v této operaci nebyla nikdy řádně prošetřena stejně jako Melingerova výpověď o vydírání ze strany Mrázka, učiněná na kolínské Okresní prokuratuře u JUDr. Eimanové. Akce tohoto typu, vedené trojlístkem Hrouda - Mrázek - Špulák, upevňovaly na Kolínsku jejich postavení, ale současně v bumerangovém efektu vytvářely tajnou opozici proti policejnímu gangu Hrouda - Špulák a jejich spojencům na Dopravním inspektorátě, Okresním národním výboře, OV KSČ a jinde.
Kozel zahradníkem
Náčelník kolínské kriminálky, kapitán Vladimír Špulák s nadporučíkem operativy Hroudou, vytvořili ve druhé polovině osmdesátých let mimořádně efektivní gang, složený z některých příslušníků kolínské SNB, tajných spolupracovníků kriminálky s StB a členů podsvětí, s nezbytnými vazbami na Prahu. Hospodářská kriminální činnost byla rozsáhlá. Zahrnovala spekulace s pašovaným zbožím, vývoz zboží do SRN, obchod s valutami a tuzexovými poukázkami, vyzrazování informací o akcích SNB proti podsvětí (akce Dolar a další), ukrývání osob, po nichž bylo vyhlášeno pátrání pro jejich trestnou činnost atd. Když se v lednu 1989 příslovečné ucho utrhlo a kapitán Špulák byl obviněn podle ş 158/1 trestního zákona za to, že jako náčelník kriminálky věděl o úkrytu hledaného Jaroslava Hájka, který spolu se Zdeňkem Saulichem poškodil občany o 1 750 000 Kčs, úkryt neohlásil, Hájka nezadržel a radil mu, jak má po případném zatčení vypovídat. Souhra s pražskými orgány byla v té době již na takové úrovni, že trestní stíhání kapitána Špuláka bylo vedeno na svobodě!!! Podle názoru současných řadových kolínských policistů není ani dnes na okrese vše v pořádku. Představitelé bývalého režimu mají moc stále ve svých rukou, okresní občanské komisi nedůvěřují... Mnozí ze zasvěcených do kolínských událostí po listopadu 1989 naopak povýšili... Například pan pplk. Štefl se stal ředitelem Inspekce MV České republiky, pan pplk. Veverka je zástupcem ředitele Inspekce MV České republiky - při vyšetřování případu Mrázek nikdy nenašli důvody pro zahájení trestního řízení s odůvodněním, že ve věci nejde učinit oficiální operativní šetření proto, že je Mrázek tajným spolupracovníkem nadporučíka Hroudy, a s doporučením odevzdat vyšetřovací materiál neoficiálně na OOK Kolín!!!
Pan František Mrázek koupí pivovaru dal všem opět najevo svou nedotčenou moc, neotřesitelnost svých pozic, i to, že se po listopadu 1989 mnoho nezměnilo... Lidé na Kolínsku vědí svoje. Jejich konspirační chování mě zpočátku udivovalo a připadalo komické. Fakta mě přesvědčila natolik, že jejich obezřetnost chápu.
Známí, přátelé a obchodní partneři TS č. B - 5246 kapitán Špulák - bývalý náčelník kolínské kriminálky
nadporučík Hrouda - bývalý řídící orgán TS č. B - 5246, podnikatel
Dušan Samohýl - brilianty, šperky, obrazy JUDr. Matějíček - advokátní poradna
Hans Luppe - SRN
Jiří Shrbený - kosmetika, spotřební elektronika Jiří Janák - automobily
Karel Jelínek - automobily
vedení KV KSČ a KVS bývalého Jihočeského kraje Dr. Pátek - ÚV KSČ
František Dvořák - SRN
vedoucí skladu Novotný - benzín
Vietnamci - hodinky, osobní automobil SPZ ABA 16-17 Poláci - utajeni vyzrazením akce Dolar
ing. Václav Hausdorf - náhrobky ze židovských hřbitovů Michal Voldan - tajný spolupracovník StB
Ivo Červinka - spolupracovník StB, svazek Had č. 46527 Jiří Najman - spolupracovník StB, svazek Zrzek č. 46334 okruh kapitána Špuláka a nadporučíka Hroudy - Josef Král, Karel Branstein, Vlastimil Zeman, Jaroslav Hájek, erotický partner první Špulákovy manželky Roubíček, Ivan Fiala, Arnošt Rovenský, Luboš Kozák, řidiči TIR ČSAD Kolín - valuty, tuzexové bony, spotřební elektronika, automobily...
společnost U zlatého soudku - Jiří Solil (ministerstvo kultury), Luděk Somol (plukovník StB), Antonín Hejtík (pracovník ÚV KSČ), generál JUDr. Ján Kollár (Vyšší vojenská prokuratura v Praze), JUDr. Milan Vlk (Vyšší vojenská prokuratura v Praze), Absolon, Gottwald - obchodní a další činnnosti jsou známy, ale ověřují se s ohledem na břemeno soudního důkazu.
Otevře Policie a Prokuratura České republiky svoje archívy? Listina lidských práv a svobod se stala významnou normou našeho života. Nemůže však být jednostranně chápána tak, aby bránila ve zveřejňování informací o aktérech totalitního režimu a jejich činnosti proti, že právě jejich ochrana činí z humanity abstraktní ideu, která poctivé a prosté občany opět staví do role páriů znovu pykajících za to, že odmítli i za cenu vlastních hospodářských ztrát, kariér a kádrových potíží aktivisty KSČ, agenty a tajnými spolupracovníky StB a dalších služeben. Mravní a humanitní téma dnešní doby spočívá taky v povinnosti přesvědčit naši mládež, ale i sebe samé, o tom, že se nevyplácí být podrazák a všivák (slova pana Vodsloně na shromáždění Charty 77 v Praze 18. března 1990). Plošné zveřejnění lustrací a zpřístupnění archívů policie, prokuratury a soudů je proto důležitým nástrojem k dosažení etických cílů současnosti. Plná informovanost veřejnosti "kdo je kdo" je nezbytná pro účinnou občanskou sebeobranu proti všem, kteří se snaží aukčními a dalšími zákupy dosáhnout své minulé moci a upevnění otřesených pozic. Bývalá komunistická moc námi vládla kádrovými materiály, které vyhotovovala především na základě údajů členů KSČ, agentů StB, různých výborů atd. Podstatnou měrou rozhodovaly o možnostech vzdělání a pracovního zařazení každého z nás. Dynamický nástup expozitur bývalého režimu do hospodářské oblasti s sebou pro nás přináší hrozbu stejného efektu. Místo komunistických aparátníků budou o našich pracovních možnostech a perspektivách rozhodovat úspěšní komunističtí vítězové privatizačních akcí a jejich spojenci z podsvětí v rolích podnikatelů. Pokud se včas nevzpamatujeme a nepochopíme, že zásada "nebýt jako oni" neznamená, že jim musí být všechno dovoleno a ve všem vyhověno. Volání veřejnosti po konkrétní a osobní zodpovědnosti aktivistů komunistického režimu spolu s požadavkem na plnou informovanost včetně zveřejnění lustrací a zpřístupnění archívů není voláním po mstě. Na základě učiněných zkušeností je pouze projevem potřeby občanské sebeobrany proti transformaci komunistické moci a legalizaci nezákonných zisků, vytvořených v symbióze s podsvětím. Pavel Blažek