--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Fuksa Karel č.: 748
Název: Zlo nesmí zůstat nepotrestáno
Zdroj: NN Ročník........: 0002/002 Str.: 008
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Hra, která se s většinou občanů hraje, je hrou na jednu branku, i když je zaštíťována svobodou, demokracií a privatizací, které nás přivedou k vysněným zítřkům. Také výhod tržní ekonomiky bude využívat pouze část občanů, stojící v opačné brance. Jsou to vesměs příznivci bývalého režimu. Dnes je nepopiratelná skutečnost dvou cest a dvou cílů, ke kterým jdeme. Jaká a pro koho bude která, není již tak neviditelné.
Demokracie, která propaguje zásadu odpouštění, a to hlavně politických provinění, je neschopna jakéhokoliv vedení společnosti k dosažení lepších ekonomických výsledků. Vytváří tím živnou půdu k růstu dalších nespravedlností. Obhajoba provinění tvrzením, že nesmí být dopuštěno potrestání nevinného, a odvolávání se na respektování zákonnosti v době, které předcházelo mnohaleté období totální nespravedlnosti, je zastíracím manévrem, který má poškozené zahnat do defenzívy, a vytvořit z těchto znovu manipulovatelnou masu.
Musíme si všichni uvědomit, že zlo dokáže být zákeřné, bezohledné, neseriózní, vychytralé, rafinované, neprůhledné a v politických kruzích je mu vlastní umění manipulace s lidmi. Jako zbraní užívá lži, polopravd, násilí, demagogie, nepoctivosti, bezzásadovosti, drzosti a zamlčování pravdy. Tím vždy získává převahu nad dobrem.
I když žádný člověk nemá na čele napsáno, je-li dobrý, anebo zlý, dá se předpokládat, že dobrých lidí je většina. Jinak by se se zlem bojovat nedalo. Dalším důležitým momentem je poznání zla. Že to není lehké, uvedu na práci našich dvou politiků, kteří při svých manévrech ještě předpokládají, že občané brzy zapomínají. P.Pithart - který ještě v nedávné době slyšel i trávu růst, najednou neslyší volání mnoha nadšenců, kteří pomáhali organizovat "Sametovou revoluci" a kteří v důsledku toho se krčí v řadách nezaměstnaných. To, že mu není známo, že na pracovištích panuje strach, že pracující se bojí projevit svůj názor z obavy o ztrátu zaměstnání, se p.premiérovi promíjí, protože to není slyšet!
P.Klaus - jeho manipulace s rozpočtem. Snaha o udržení si vlastního postu i za cenu ústupků vyděračským choutkám našich zatímních bratrů Slováků. Přerozdělování peněz vytvořených pracujícími na Moravě a v Čechách je sice velmi snadné, ale také velmi nebezpečné.
Kde zůstávají zásady platné pro všechny ostatní, že každý za své? Argument, že někdo nemá vytvořeny podmínky, aby mohl zvládnout ekonomickou reformu, je naivní. Kdo je má? Dále jako expert pro tržní ekonomiku používá nesprávných termínů. Slovo přerozdělování v tržní ekonomice prostě neexistuje. To je termín platný pouze v ryze socialistické ekonomice. Tento termín je dnes nahrazen nikoliv novým, ale správným termínem - OKRÁDÁNÍ.
Rozbor v jeho prosazování ekonomického nájemného a zároveň bránění tomu, aby bylo realizováno, je u něj obecně znám. Jeho geniální manévrovací schopnost s občany, s cíleným úmyslem, vystihuje velmi dobře prohlášení Únie svobodných občanů: Ministr Klaus prohlásil, že nezná špinavé peníze. Podpořil tedy výrazným způsobem komunisty a podporuje je i nadále při malé a velké privatizaci. Výsledkem je, že z ekonomicky silných komunistů se vytváří v ČSFR "NOVÍ KAPITALISTÉ." Je to paradoxní situace, ale je tomu tak. Je to také hlavní důvod rozkladu společnosti, neboť situaci umožnili lidé, kteří se dušují, že jsou proti totalitě. Abych byl u něj objektivní, přiznávám, že je mi známa podpora jeho a ODS bezzubému lustračnímu zákonu. Co si má člověk o tom všem myslet? Je snad možno se dívat na takovéto situace s humorem? Myslím ale, že pro humor není tato doba stavěna, a proto se ještě vrátím k prohlášení prezidenta o zlu. Václav Havel řekl v Hovorech z Lán: "Nejúčinnějším bojem proti zlu je organizovat dobro." Proti jeho filozofii mám odvahu postavit filozofii jinou. Jak jsem již uvedl, žádný člověk nemá napsáno na čele, je-li dobrý, anebo zlý. Vyplývá to z jeho skutků. Nehledě na to má každý v sobě prvky zla zakódovány. Společnost musí vytvářet podmínky, aby zlo nenacházelo prostředí pro bujení. Důležité je, aby tato společnost a její vedení bylo seriózní. Nezamlčovalo pravdu a projevovalo viditelnou snahu boje proti zlu. Není tomu tak v každé společnosti. Přesto, že jsem uvedl některé negativní směry naší nové společnosti, přesto si myslím, že nakonec půjdeme správným směrem. Nebudeme zneužívat slabiny demokracie, nebudeme demokratizovat společnost tím, že bychom nakonec přestali uvádět údaje o krminalitě a nebudeme se demokracií pouze ohánět, abychom nastolovali další totalitu. Takovýto postup by neměl dlouhé trvání, a to hlavně v dnešní ekonomicky oslabené době. Náprava všech zmíněných chyb by však trvala nepředstavitelně déle a prodlužovala by se aritmetickou řadou o dobu, jak tento stav bude ještě dlouho trvat.
Pochopíme proto jistě všichni, že demokracie a ani dobro nezabezpečí ochranu zájmů jedince ve společnosti. Společnost musí jak sebe, tak i občana chránit spravedlivým právním řádem. Každý občan je povinen zákony respektovat pod podmínkou trestu. Jak je známo z období minulého režimu, naše zákonodárství neodpovídalo normám, které správné zákonodárství má obsahovat. Přitom pro občana stále platí, že neznalost zákona neomlouvá. Z toho důvodu se dělo spoustu nespravedlností a zvůle. Mělo by se proto schválit jako zákonná norma, že zákonodárce a každý výkonný orgán, pokud se nebude při vytváření zákonů a jejich prosazování řidit dikcí zdravého rozumu, pravdy a svědomí, nebude mu také toto jeho jednání omluveno. Jistě by to byl v boji proti zlu delší krok kupředu, než hlazení zla sametem.
Znovu zdůrazňuji. Proti zlu se musí tvrdě bojovat. Zlem je i nepotrestané zlo, souhlas se zlem a zamlčování a překrucování pravdy. Každý musí mít umožněno se proti zlu bránit bez dalších následků. Dobrý stát vytváří mechanismy, které dokáží bezúhonného občana chránit a člověka, který se proti jednotlivci a společnosti provinil, rozpoznat a potrestat. Zároveň musí umět zabránit, aby určití demagogové nedokázali zavádět společnost v chápání práva a zamlžováním rozdílu mezi zlem a dobrem na scestí. Neděje-li se tak, přeroste nám zlo brzy přes hlavu.
A není snad již pozdě ?
Fuksa Karel99