Pro permanentního revolucionáře dr. Šilhana jsou zákony pouhým balastem?
Brno má svou Janu z Arku? Je jí bývalá vedoucí
odboru zdravotnictví Úřadu města Brna Marta Holanová, kterou z její funkce
odvolala na návrh zdravotně sociální komise zastupitelstva 7.listopadu Rada
města Brna. Hned druhý den napochodoval na radniční tiskovku několik desítek
ředitelů a primářů nemocnic a poliklinik, kteří, prý jménem zdravotnické
veřejnosti, rozhořčeně protestovali. Jeden ředitel chtěl dokonce vyhlásit
stávku – zaměstnanci, skuteční zdravotníci, se však od toho pár dní nato
distancovali.
Reakce
ve sdělovacích prostředcích, téměř vesměs ovládaných šikovnými přívrženci pana
Šabaty, na sebe nedala čekat: „Jako blesk z čistého nebe“, „Políček slušnosti“,
„Políček demokracii“, „Odvolána za bezchybnou práci“ – tak zněly titulky jedné
tiskové fronty v čele s „moravským demokratickým deníkem „Rovnost“. Dříve
orgánem KV KSČ, hojně čteným natvrdlejší částí brněnské veřejnosti.
Co
vedlo brněnské radní, kteří na doporučení těsné nadpoloviční většiny zdravotně
sociální komise dr. Holanovou odvolali? A budiž řečeno, že to těžko lze nazvat
politickým komplotem nebo politikařením, jak dštil v Rovnosti dobrý přítel
paní Holanové a dr. Šabaty, první náměstek ministra zdravotnictví MUDr. Milan
Šilhan (OH stejně jako ministr). Politické složení šesti členů, kteří odvolání
navrhli, bylo totiž toto: 2 HSD-SMS, 1 ODS, 1 KAN, 1 KSČM, 1 Republikánská
unie. Tento poslední později zřejmě dostal strach. A aby svůj myšlenkový kotoul
dotvrdil, přestoupil, ve šlépějích primátora Mencla, k ODS.
Dr.Holanová
dávala dost dlouho nepokrytě najevo, že bude poslouchat ministerstvo (státní
správu, rozuměj již zmíněného dr. Šilhana) a nikoliv samosprávné orgány –
zastupitelstvo či dokonce městskou radu, která je mimochodem městskému úřadu, a
tedy i vedoucí odboru, přímo podřízena.
Na
vysvětlenou čtenářům: náš stát je
značně centralistický, na zákony navazují ministerské vyhlášky a nařízení – to
vše je státní správa, kterou v Brně vykonává Okresní úřad Brno-město. Ten
však většinu své působnosti v oblasti zdravotnictví svěřil tzv. přenesené
působnosti úřadu města. Pořád však zbývá prostor k jakési samosprávě
činnosti, kterou mají určovat zvolení zastupitelé. Sem patří např. rušení a
zřizování nových organizací (zdravotnických zařízení), jmenování a odvolávání
jejich ředitelů i vytváření jejich koncepcí, které ovšem nemohou být
v rozporu se zákonnými normami.
Poslední
kapkou, která způsobila, že pohár trpělivosti zastupitelů přetekl, byla aféra
klem výběru kandidáta na vedení pobočky Správy všeobecného zdravotnického
pojištění. Ministerstvo (Státní správa) se obrátilo na Okresní úřad Brno –
město (státní správa), aby navrhl kandidáta. Tento úřad, jsa si vědom, že není
úřadem venkovského okresu, ale města s rozvinutou samosprávou, se obrátil
na Úřad města Brna – odbor zdravotnictví (je tam přenesená státní správa), aby
kandidáta navrhl. Tam byla dr. Holanová s věcí rychle hotova: navrhla
kandidáty hned dva. Jaká to však náhoda! Oba nedávní komunisté, stažení, jak je
dobrým zvykem, na posty náměstků ředitelů. Jeden z nich byl dřív náměstkem
ředitele MÚNZ, tedy jasný nomenklaturní kádr. Dnes jsou ovšem demokraté a jistě
čtou Moravský demokratický deník.
Když
se toho dopídili zastupitelé, dosáhli alespoň toho, že se narychlo vypsalo
výběrové řízení /lhůta přihlášek byla tři dny!), ve kterém – kupodivu se našel
– byl vybrán člověk, který přes svoje schopnosti nikdy nebyl v rodné
straně. Dnes řídí v Brně pobočku Všeobecné zdravotní pojišťovny a jde mu
to docela dobře – ovšem v rámci možností, které skýtá zcela neschopné
ministerstvo zdravotnictví, které svůj hlavní úkol na rok 1991 (příprava na
pojišťovnický systém) zbabralo, jak se dalo.
V některých
státech (které asi s demokracií a tolerancí nejsou tak daleko jako my –
SRN, Francie, Itálie) by to s jistotou vedlo k odvolání ministra.
Ale
zpět k věci: zároveň s „výběrem“ kandidáta pro pojišťovnu byly na spadnutí
vážné pochybnosti o tom, jak si paní dr. Holanová (psychiatr) vedla ve své
správní funkci. Z obavy před možností zakamuflovat některé důležité
skutečnosti se 7 členů (3 ODS, 1 KAN, 1 Republikánská unie, 1 HSD-SMS a 1
nezávislý) ze třináctičlenné rady rozhodlo odvolat dr. Holanovou
s okamžitou platností ještě před předložením konečné zprávy revizní
skupiny odboru rozpočtu a financování (zpráva byla nakonec shodou okolností
podepsána v den odvolání).
Tu
je třeba říci, že v Brně se již k 1. Lednu 1991 rozdělil MÚNZ na několik
menších částí, které ovšem zase pletou hrušky s jablky: nemocnice jsou tam
pohromadě s poliklinikami, jeslemi atd. (Polehčující okolnost: v té
době ještě nebyla známa koncepce pojišťovnictví). Takové dění kolosu
s několika nemocnicemi a poliklinikami není maličkost: je třeba rozdělit
veškerý majetek – budovy i věci a dokonce i dluhy a pohledávky: je nutno
sestavit tzv. zahajovací rozvahy a udělat mnoho dalších věcí. Teprve pak může
primátor jako představitel města (zřizovatele) podepsat zřizovací listiny.
S takovými drobnostmi se ovšem paní Holanová nezdržovala. Revize zjistila,
že nebyl rozdělen majetek, jdoucí do stamiliónů. A pro jistotu – kdyby snad
chtěl primátor ucuknout – (nebo z neomluvitelné neznalosti zákonů),
podepsala zřizovací listiny dr. Holanová sama. Přísně vzato tak nově zřízené
organizace vloni ani neexistovaly.
Ale
to nic – přes spáleniště, přes krvavé řeky – již v říjnu 1991 má dr.
Holanová připraveno s dobrotivými ministry (zdravotnictví a financí ČR,
obě jsou řízena ministry z OH) schválen další dění de jure ani neexistujících
organizací. Ukázalo se totiž, (někteří to věděli už předloni), že pro
financování přes pojišťovnu bude lepší, když se osamostatní funkční celky:
nemocnice, polikliniky atd., bude to taky lepší pro příští privatizaci. A bylo
věcí cti bývalého předsedy KNV (v roce 1990), nyní ministrova náměstka dr.
Šilhana , aby Brno bylo v čele. A tak se mělo dělit. Leč tu náhle se
brněnská rada a zastupitelstvo probudily z důvěřivé letargie a prohlásily:
nic se dělit nebude, dokud se neujasní finanční a právní zmatky kolem prvního
dělení.
To
ovšem bylo něco pro kryptokomunistický tisk: Rovnost a další listy (zejména
bulvární Večerník a lehce slabomyslný Moravský expres) psaly: „Transformace
zdravotnictví v Brně zastavena! Nová totalita! Dosud bylo Brno vzorem, teď
bude ostudou!“ a tak dále. Zvláště se vyznamenal dr. Šilhan, pro kterého jsou
zákony zřejmě jakýsi nepotřebný balast brzdící permanentní revoluci, a
prohlásil dr. Holanovou za svou podřízenou. Vůbec se vypjal k srdceryvným
literárním výkonům, kterým již několikrát zmíněný „Moravský demokratický deník“
Rovnost ochotně poskytl neomezený prostor. Pod dojmeme jeho citovek se dokonce
jitá paní Drobcová, zdravotní sestra,
rozhodla hladovět na protest proti těm nemorálním darebákům
v zastupitelstvu, kteří myslí jen na svůj osobní prospěch. Snažila se
vyburcovat svědomí veřejnosti, která měla přijít protestovat na prosincové
zasedání zastupitelstva. Jaksi nepřišla… Činila se zato brněnská televize. Její
ředitelka je také čirou náhodou přítelkyně dr. Šabaty, paní Mikulášková.
Prohlásila dokonce, že řádné fungování pojišťovny změnilo to, že zastupitelstvo
odvolalo v Brně vedoucí odboru.
Věci
teď vyšetřuje „expertní komise“. Doufejme, že se nenechá opít rohlíkem.
V době vyjítí tohoto čísla budou již možná známy její závěry.
-bz-