--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vydra Luboš č.: 820
Název: Žába na prameni aneb distribuce v rukou rudé mafie
Zdroj: NN Ročník........: 0002/004 Str.: 003
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Luboš Vydra Že svoboda tisku může být ohrožena i ekonomickými způsoby, názorně dokazují monopolní organizace, které v současnosti ovládají distribuci. V Praze je takovou organizací TISKSERVIS s vedením Nechutný a syn, který zásobuje tiskem všechny podchody a vestibuly Metra na Praze 1 a 2. Soudruh ing. Nechutný pracoval před revolucí jako šéf expedice Rudého práva. Když se začala vydávat Anonce, sehnali autobus a postavili ho na dvůr nové západoněmecké tiskárny RP a nechávali si Anonci a další noviny sjíždět přímo do něho. Jejich režie byla proto velmi minimální. Současně byli první distribuční pražskou firmou, a protože neměli konkurenci, stali se od začátku monopolem. Únik novin z tiskáren byl za komunistů zcela nekontrolovatelný. I v prvních dnech vydání Anonce bylo také možno zcizit třeba 10.000 ks z pouhé známosti s tiskaři. Tiskservis do května 1991 fungoval v tomto autobusu a nebylo by bez zajímavosti zjistit, zda psal dodací listy, stvrzenky atd. Stálo by to za kontrolu již vzhledem k tomu, že poplatky Metra platil také až po upomínce z magistrátu na Praze 1, a to teprve 25. 1. 1992. Stejně tak tomu bylo s potvrzením povolení činnosti na Praze 1, které od magistrátu dostal, až když vyhodil z Metra ostatní nezávislé distribuční firmy. Je proto otázkou, zda do té doby nejsou všechny zásahy Nechutných a jejich šerifů proti kamelotům protizákonné. Již před vánocemi 1991 se dohodli generální náměstek Metra ing. Beťák, spolu s pražským magistrátem, aby všechna tato místa byla svěřena Tiskservisu. Tím nebrali ohled na prodejce ze stanice Můstek, kteří si dali předtím žádost na magistrát a mělo jim být podle zákona odpovězeno do 15. 12. 1991. Nebylo. Proto zašli po Novém roce na uvedený úřad, aby celou věc projednali. 2. 1. 1992 však přišli do podchodů v metru oba Nechutní se svými šerify, se psem a hned začali přítomným kamelotům provádět trestní zápisy, přestože ti od nikoho neobdrželi jak organizační plánky, tak nebyli seznámeni, kolik každý z nich má prodejních metrů. Kdo jich měl více, s tím okamžitě prováděli Nechutní přestěhování na nevýhodná místa, kde mnozí z nich mají na denících remitendu až šest set ks. denně. Všichni si museli odkoupit nevkusný stolek za 1.446 Kčs a nikdo přitom nevěděl, podle čeho firma tuto cenu vykalkulovala. Stole má rozměr pouhých 0,63 m čtverečních, ale kamelot přitom musí platit za metr, a to trojnásobek loňské ceny, to jest 120 Kčs denně. Materiály nesmějí přesahovat rozměry stolků. Tato byrokraticky ohavná úpravnost vede kameloty k tomu, že mnohé tituly již museli zrušit. Je otázkou, proč dostali Nechutní tento monopol, zda pro neschopnost příslušných činitelů magistrátu pro Prahu 1, nebo je za tím cosi jiného? Zatímco na magistrátu Prahy 6 s nimi vyrazili již dveře a na devítce jim neschválili ohavné stolečky, pan vedoucí dopravy ing. Ších z jedničky, přestože potvrdil smlouvu s firmou Tiskservis až 21. 1. 1992, je, jak se zdá, spokojen.. Všichni, kteří prodávají v sektoru metra, které ovládá Tiskservis, museli podepsat firmě smluvní řád, který si sama stanovila. Za tři zápisy, o kterých zase rozhodují zástupci této firmy, neřeší přestupek pokutami, ale mohou každého kamelota z místa vyhodit. Tito pak žijí v ustavičném strachu o místo a většinou odmítají o sobě podávat informace. Kameloti, kteří pracují přímo pro Tiskservis, mají lepší místa, musí si je ale platit sami. Nechutný jim dává pouze 10 % rabatu, zatímco jiné firmy dávají 12-15 %. Remitendu neuznává žádnou. Nemocenskou za ně neplatí. Náklady nemá, zato však veliké zisky. Jeho kameloti se objevují v podchodech o půl desáté a odcházejí již po šestnácté hodině. Je tedy poněkud komické, když se Nechutného zastával deník MF v článku Jednooký králem, protože právě tato socialistická pracovní doba prospívá deníkům nejméně. Stojí tedy za úvahu, zda tato zbytečná, málo efektní monopolní fosilie, má vůbec nějaký smysl, když dozor může provádět magistrát přímo. Firma Tiskservis brání i tomu malému počtu nezávislých kamelotů, kteří ještě na Metru zůstali, aby měli stejné podmínky jako její kameloti a aby si mohli přikoupit byť jen o metr více. Její prodejci smějí prodávat pouze ty tiskoviny, na něž má monopol a jiné bere jen proto, aby se neřeklo, ve velmi omezeném množství. Snižuje tím prodej hlavně pravicového tisku. Bez souhlasu firmy nesmějí její kameloti nic prodávat. Necenzurované noviny pak odmítá brát vůbec. Tento přístup vytváří ekonomickou diskriminaci, vážně narušující svobodu šíření informací, což se může negativně projevit hlavně v čase voleb, kdy firma Tiskservis a její sesterská firma Transpres, s neméně záhadným původem, mohou výrazně manipulovat s tokem informací. Je proto třeba, aby si naše demokratická veřejnost včas toto nebezpečí uvědomila a proti monopolům rudých distribučních firem vystoupila.