--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Maraczi Pepíno č.: 832
Název: Ty Ty Ty ...
Zdroj: NN Ročník........: 0002/004 Str.: 015
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

"RECESISTÉ - BAVIČI" nám píše paní Zanillová z Prahy 4. "S takovými, jako jste vy - kdo to vymyslel, realizuje a plýtvá papírem, to dotáhneme daleko." A neopomene dodat, že jsou to výplody bláznů a lidé kolem ní nás hodnotí jako blázny s vysokým IQ, fanatiky, rozvratníky, nespokojence a vlastně neúspěšné a nešťastné osobnosti. A loučí se zvoláním: "Nesympatizuji s vámi!" Paní Janovská po našich novinách skočila, div nepovalila na ulici stolek i s prodavačem. Pan J. B. zase bude čekat další čísla, která mu podezření naší spolupráce s dnesšní estebáckokomunistickou vládou potvrdí. "Nic nemá ten říz jako Ty rudá krávo", je napsáno na žlutavém papíru, autorky schované do anonymity s podpisem Azuela. Tomáš Roub má pravdu, že dokud bude na světě jedinej komunista, nebude mír. Panu Machovi (který se mezitím stal našim kreslířem) TRK připomíná staré dobré samizdatové "Lidovky". Paní Renetová, ve svých 62 letech zkopaná, když se šlo z Albertova, při četbě TRK zaslechla, že "ta baba čte Rudé právo", ale nakonec se vše vysvětlilo.

Pan Tomáš má o nás strach, protože "bez prachů není papír, není nic. A prachy jsou kde? U nich!" O dvojaké tváři A. Dubčeka sděluje KAN Jihlava 2, neboť v dubnu 1990 byla odhalena za přítomnosti Dubčeka deska P. Plockovi, který se upálil v dubnu 1969 na protest proti normalizační politice KSČ, tedy v době, kdy A. Dubček byl ještě generálním tajemníkem ÚV KSČ. "Pamatujte si, jak Josef Maraczi, tak i František Kostlán, jste hledaní a nejhledanější těžcí zločinci a budete postupně popraveni i s Havlem, tím ožralcem", se vyznává náš příznivec z Olomouce, a neopomene dodat: "Ať žije krásná, čistá, milá a nádherná komunistická strana čestných a čistých lidí." Stavitel Schropfer zvolává: "Ať žije nový ministr vnitra ČR pan Petr Cibulka!" Pan J. Posel zastává názor, že po chválení lustračního zákona jsme poznali, kdo je kdo.

Pan Lochman ze Švýcarska uvažuje o tom, když je možné po občanovi žádat výpis z trestního rejstříku, proč by každý občan neměl potvrdit svoji bezúhonnost lustračním glejtem? A doplňuje: "Domnívám se, že záznam o lustračním řízení by měl být proveden v občanském průkazu."

Dopis psaný na stroji protézou ruky nám poslal pan L. Petržílek z Chrudimi: "Pokud budete existovat stále na svobodě, budu vědět, že je u nás ještě demokracie. (...) Jen tak mimochodem - až budete na Borech - dejte mi, prosím, vědět, pokud možno expres. Mám to na západní hranici přece jen poněkud z ruky."

Náhodný čtenář z M. Boleslavi sdíky naše vydání vrátil a dodává: "Mám jisté zkušenosti. V padesátých letech asi byla StB v Kutné Hoře mírumilovnější."

"Vydržte!" - volá pan Zoček z Ostravy. O svém smutku v případě svého otce nám napsal vězeň padesátých let, Váša Petřík: "K 28. říjnu 91 měl být rehabilitován můj otec, brigádní generál Václav Petřík. Včera jsem se dozvěděl, že rahabilitace byla prezidentem, ministrem FMNO a hlavně panem soudruhem generálem Hochsteigerem z Vojenského výzkumného ústavu odmítnuta..."

Pan Kovács si přeje, aby náš časopis byl k dostání nejen v Bratislavě, ale na celém Slovensku. Pan Lešikar se ještě nikdy k ničemu nevyjadřoval. "Tentokrát musím - to je počtení - děkuji." O baště komunistů a PNS napsal pan Hylán z Litoměřic a stejně tak o PNS a rudém koutu světa, Sokolově, píše čtenářka Vovsová: "Několikrát se stalo, že nedošly periodika na stánky." Čtenářka Vondráková je nešťastná, že se Brno a Praha dočkaly bulváru na úrovni Expresu a Špíglu. V Praze, podle ní, otravujeme ovzduší, a skvěle zakončuje: "Musím přiznat, že když někdy spatřím váš titul na stánku, pociťuji velký odpor a znechucení." Paní Vydrová s dcerou Hanou píší: "Jak nezvítězí ve volbách pravicové strany, tak bude tato země opět nešťastná!"

Pro paní Víškovou z Děčína jsme noviny, které právě potřebují. "Běž se, Ty rudá krávo, na Vikárku ožrat s prezidentem kriminálníkem!", redakci radí čtenář z komunistické Ostravy, "jste zaprodanci marky a dolaru, za to byste i vraždili a pak se šli pomodlit." Havířan pan Polách lituje rozpuštění Lidových milidí: "Nechal bych je rozpočítat na první a druhé a poslal je do kasáren s tím, že nastoupí na obě strany do boje v Jugoslávii."

"Ty zaslepený vole - vole," píší podepsaní jako studenti z Olomouce, a vrací nám rozstřihanou tiskovinu TRK, prý k použití na WC. "Vracím Tobě a spolutvůrcům vaši vulgární tiskovinu, ve které jsou většinou lži a nepravdy. (...) Dnes potřebuje republika lidi sjednocovat a ne rozeštvávat, jak to děláte vy." O genocidě národa napsala paní Buriánková a žádá potrestání (pokolikáté už?) Biĺaka, Jakeše atd. "Na vyslanectví v Indii byl opět dosazen s. Lišuch, komunista otce komunisty v Žiaru nad Hronom." A když komunisti, tak Jiří Svoboda, jak se vyznává čtenář z Kladna, "komunistovi z leknutí", vzkazuje: "Propůjčujete se k nehorázné komunistické demonstraci.

Chcete-li vy a vaši přívrženci dál fašizovat společnost, zvolte si k tomu jiné symboly (třeba třešničky nebu rudá vejce). Je s podivem, že právě vy, komunisté, jste sáhli po ŢDavidově hvězděŢ. (...) Znám vás z Kladna z divadélka ŢQuo VadisŢ a jako průvodčího v autobuse, to jste byl slušný člověk." Autor dopisu, podepsaný jako Cyrpet Bulka, nám optimisticky sděluje: "Vážené nekomunistické bestie! (...) Obsah novin na mě působí trapně. (...) Místo získání zájmu se vám daří budit odpor a hnus. (...) Budoucnost vás odsoudí jako škodlivé nuly, rozbíječe všeho pozitivního, pivní politikáře a násilníky." Závěr dopisu také není špatný, jak zaslal našemu podle sebe nazvanému, Ţrevolverovému plátkuŢ, pan Bulka z Hradce Králové: "A pak si najděte nějakou velkou prdel, abyste se tam všichni pseudotvůrci toho vašeho hnusného novinového výtvoru vešli."

Na závěr - jako obvykle - básně: "Podepsaní jako Hlas lidu, hlas Boží: "Pravdou a láskou nás podvedli, u kulatého stolu se sesedli." Pan Bára z Třebíče také není zticha: "Lid země si zvolil takovýto úděl svůj? V pozlátku se ukryl staronový rudý hnůj." A nezbývá než zakončit veršem paní I. S., z Kašperských hor: "Od listopadu 89 nic se neděje, dál opatrně podlízavci líbajŢ rudé prdele..."

Pepíno Maraczi