--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Karel Bedřich č.: 914
Název: Causa Kořínková - Bok pokračuje
Zdroj: NN Ročník........: 0002/007 Str.: 004
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Causa Kořínková - Bok pokračuje Za předsednictví JUDr. Květoslavy Glaserové a nepřítomnosti navrhovatelky, prohěhlo 3. března u obvodního soudu pro Prahu 8, v pořadí již druhé jednání v cause K. Kořínková versus J. Bok, ve které je žalován ve věci "hrubého zasahování do práva na ochranu osobnosti, kdy ve značné míře snížil důstojnost paní ministryně." Přečinu se měl dopustit 18. září 1991 na tiskovce pořádané vládními zmocněnci pro přebírání komunistického a svazáckého majetku. Květa Kořínková, díky svému vřelému vztahu k věci socialismu, kdy po řadu let věrně sloužila režimu na postech nejvyšších, je ženou nadmíru citlivou a od Johna žádá odškodnění ve výši pouhých 100.000 korun, neboť, jak prohlásila při prvním projednávání případu, nechala si zjistit nepříliš utěšené finanční poměry odpůrce - proto ta "nepatrná" částka ... Arogance a prostoduchost lidí příslušných vrstvě rudého sedimentu je neuvěřitelná.
Počátek jednání byl poznamenán pro naše "demokratické" soudy již typickou podezřívavostí ze zločinů permanentně páchaných novináři. Paní předsedkyně senátu se dotčeně dotázala přítomné dámy hledající cosi v kabelce, zda náhodou nenahrává, pochopitelně potajnu. Dlužno říci, že podezřelá byla pouze pokárána (ač nevěděla, proč) a nebyla vyhozena ze soudní síně, podobně jako já při projednávání sporu Šabata-Cibulka JUDr. Lincovou.
V dalším průběhu vystoupilo několik svědků, kteří vesměs vypovídali loajálně a shodli se na tom, že kritika K. Kořínkové na tiskovce vyvolané, slušně řečeno mizernou funkcí Fed. ministerstva kontroly při přebírání majetku KSČ a SSM, byla oprávněná. Na dotaz předsedkyně soudu po příčině konfliktu mezi navrhovatelkou a odpůrcem, který vznesla na RNDr. F. Králíka - do konce roku 1991 poradce českého ministra kontroly - odpověděl: "... navrhovatelka stále zvyšovala hlas a snažila se ostatní přehlušit" (smích v soudní síni). Vše, spolu s odpověďmi, které byly od věci, zavdalo podnět pro ostřejší vystoupení Johna Boka. Na otázku paní předsedkyně, položenou způsobem vzbuzujícím podezření z ovlivňování svědka, zda výstup odpůrce byl "výpadem, urážkou či pouhou kritikou", odpověděl záporně. V podobném duchu se nesly i další svědecké výpovědi. Pan Jan Procházka, pracovník ministerstva kontroly ČR, nazývá vystoupení J. Boka vůči ministryni o s t r o u k r i t i k o u . Na dotaz právního zástupce odpůrce, zda nemělo vystoupení K. Kořínkové provokativní charakter, který by vyvolal pozdější konflikt, odpověděl, (cit.): "... odpovědi paní ministryně byly zavádějící, odváděla stále pozornost od věci." Rovněž potvrdil výhrady MK ČR vůči nedostatečné funkci Fed. ministerstva kontroly, vedeném paní Kořínkovou.
Zlatým hřebem jednání se stala svědecká výpověď ing. Luboše Jeníčka, do konce ledna ve funkci zástupce ředitele odboru pro státní rozpočet, který vystoupil s plamennou obhajobou Federálního ministerstva nekontroly a jeho šéfové. Jeho extempore se neslo v duchu rčení - koho chleba jíš, toho píseň zpívej - a nazpíval toho opravdu hodně. Cituji: "... tiskovka byla předem připravena a směřovala vůči FMK, a to zcela nesprávně ... ministerstvo postupovalo v souladu se zákony ... svou kontrolní funkci při přebírání majetku KSČ a SSM plnilo dobře (pokud bylo jeho úkolem maskovat jeho rozkradení bolševickými mafiemi, nelze mu nic upřít, pozn. aut.) ... pan Bok kritizoval neoprávněně, jeho kritika byla nekonkrétní. Vystupoval jakoby paní Kořínková zapřičinila nedůsledné přebírání majetku (sic!)... slovní vstupy do hovoru paní ministryně měl pouze on, vystupoval vulgárně a choval se tak, jak se k ženě nechováme ...". Jeho výpověď odpovídala tuctové servilitě tolik typické pro bývalé majitele rudých knížek, kteří spolu s nimi neodhodili zažité zvyky uctívání božstev nejvyšších. Tomuto šedivému tvoru by bylo možno odpustit i to, že si neustále pletl jméno Klofová a Kočová. Co však působilo nadmíru groteskně, byla odpověď na dotaz právního zástupce J. Boka, který se ho otázal, zda někdy slyšel o požadavku novinářů, občanů i poslanců na odstoupení paní ministryně, cituji: "... na to si nevzpomínám, o tom jsem nikdy neslyšel (...)". Jeho výroky, že paní ministryně se musela cítit dotčena tím, když na setkání pořádaná FMK přicházeli, např. z ministerstva financí, pouze pracovníci "třetí ač čtvrté garnitury" (sic!), jsou komické a někteří z takto označených lidí by to mohli dokonce považovat za urážku. Na dotaz, z jakých důvodů opustil nahonem ministerstvo kontroly, zda neodešel z důvodů "lustračních", odpověděl, že příčinou jeho odchodu byly finanční podmínky ... (- nyní je soukromým podnikatelem). Celé soudní představení bylo charakteristické podivným přístupem předsedkyně JUDr. K. Glaserové ke svědkům, neboť se striktně řídila heslem - QUOD LICET IOVI, NON LICET BOVI (Co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi) a výpovědi, které měly posloužit věci odpůrce, odehrávala elegantní formulací "o odbočování od problémů" ... Tak postupovala pokaždé, nabyla-li dojmu, že by konkrétní údaj neprospěl navrhovatelce: první svědek se snažil vysvětlit, v čem spočívalo porušení zákona ze strany K. Kořínkové, byl však přerušen. To pochopitelně neplatilo v opačném případě, kdy hrdinnému obhájci cti paní Květy, ing. Jeníčkovi, ponechala slovo vždycky, podpořila-li jeho výpověď stanovisko strany protivné. Vlastní problém mohl být na hony vzdálen ... Nezávislá závislost naší nové justice na nemocných mocných je stále hmatatelnější. Jedinou opravdovou změnou v soudních síních, která je patrná na první pohled, je mírně deformovaný státní znak zavěšený nad hlavami vykladačů práva. Impotentní státní správě, sekundujícímu masivnímu rozkrádání bolševického majetku, vždy ochotně poslouží zarudlá justice. Ta se řídí stále platným komunistickým právním řádem, na jehož hnisajícími vředy pokryté torzo jsou neustále roubovány pouhé úpravy, které mají vyvolat zdání existence právního státu. Slavnosti farizejů a povýšeneckých hlupců tak nerušeně pokračují dál ...
Bedřich KAREL