--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Blažek Pavel č.: 964
Název: Bitvy u Tachova III.
Zdroj: NN Ročník........: 0002/008 Str.: 023
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: . . Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Tachovsko bylo a dosud je baštou komunistů, bývalých funkcionářů kolaborantských stran Národní fronty a jejích vybraných společenských organizací, normalizační dobou prověřených důstojníků armády a Pohraniční stráže, příslušníků Lidových milicí, pomocných stráží bezpečnosti a pohraničníků - lidí, kteří vědomě vytvářeli to, co vyjadřovaly nápisy na západočeských silnicích: "Západočeský kraj je hráz socialismu." Někdy se užívala slova "tvrz", "výspa" a podobně. Nápisy zmizely. Zůstali jejich protagonisté, kteří v symbióze s arivisty naší doby mají stále okres pevně ve svých rukou za podpory svých plzeňských a pražských spojenců. A přesto proti této síle stojí lidé odhodlaní nevzdat ne nabyté svobody a podstupovat třeba i prohrané zápasy ve jménu spravedlnosti, vlasti, pravdy a lásky. Ta slova jim nezní vznešeně. Jsou nadějí a vizí té budoucnosti, jíž by se chtěli dožít alespoň skrze svoje děti. Ta slova jsou snem, který se v jejich každodennosti jmenuje úzkost, strach a trýzeň z procesu probíhající tachovské transformace komunistické moci, proti němuž po každé prohrané bitvě stále znova staví svoji vzpouru, jíž se slovy Vladislava Vančury vrhají na svět jako na medvěda, aby okrvácujíce se, a třeba i v chybách, řadili čin k činu za radostného souzvuku světa. Díky jim tachovské bitvy oslovily každýn okres ve chvílích, kdy ve volbách rozhodneme o dalším osudu vlasti a našich tužeb.

Tachovští kriminalisté ve službách StB Dohady a spory veřejnosti o struktuře komunistických bezpečnostních orgánů často kriminalistům přisuzovaly nezávislost o odpor vůči StB. Tachovské dokumenty dokazují, že všechny bezpečnostní složky pracovaly pro tajnou policii a bojovaly proti tzv. vnitřnímu nepříteli, který tvořili nekomunisticky smýšlející občané. Tachovské oddělení obecné kriminality má ve svém archivu důkazy, usvědčující jeho členy o dobrovolné a iniciativní práci pro StB. Není bez významu, že tito lidé v policii dále působí a byli prověřeni Občanskými a Prověrkovými komisemi, v nichž měli stejně jako v kooptovaném parlamentě hlavní slovo agenti StB. Například tachovský náčelník OK OS SNB kapitán JUDr. Václav Hurych byl po listopadu 1989 ustaven do funkce vyšetřovatele západočeské policie podplukovníkem JUDr. Moltašem. V písemných dokumentech se přitom kapitán Hurych dovolává "vzájemných dohovorů" se StB, kterou ujišťuje, že osoby jejího zájmu budou sledovány operativou Oddělení obecné kriminality OS SNB Tachov. Výsledky těchto dohovorů a činnosti kriminalistů Hurycha, Trpěla, Pešla a dalších (včetně agentury oddělení obecné kriminality) v řeči dokumentů vypadají následovně.

OS SNB odbor VB Tachov

oddělení obecné kriminality

Č. j. SO - 01115/VB-OK-89

Dne 24. října 1989

T A J N É !

Okresní správa SNB, Výt. č. 1 oddělení StB Počet listů: 1

Tachov

Věc: PETRÁŇ Karel, nar. 19.5.1957 - poznatek CHARTA 77 Operativní cestou bylo zjištěno, že cca před 14 cny přijel do restaurace ve Svojšíně Karel Petráň, který zde dělal v minulosti vedoucího. Petráň měl oblečeno tričko s nápisem CHARTA 77. Nesl tři notesy, které později v restauraci zapomněl. Tyto sešity měl vidět Lubomír Vrba, nar. 9.1.1960, bytem Těchlovice 67, který o nich prohlásil: "To je na kriminál." Petráň se pro sešity vrátil asi za dva dny. Přesný obsah těchto sešitů nebyl zjištěn, ale jednalo se o materiály týkající se Charty 77.

Stejnou cestou byl ustanoven muž, o kterém jste již byli informováni dne 22.8.1989 pod čj. SO - 01115/VB-OK-89.

Jedná se o: MOKRÝ Milan, nar. 7.9.1959, bytem Svojšín. V minulosti 4 x soudně trestán převážně pro majetkové tr. činy. Přišel z okr. Trutnov.

S Milanem Mokrým se Karel Petráň velmi často navštěvuje a spolu mají také vyjíždět mimo okr. Tachov.

Obě informace byly zjištěny oper. cestou a o sešitech Petráně hovořil Vrba pouze před pramenem. Z uvedeného důvodu postupujte s poznatkem tak, aby nedošlo k dekonspiraci. Další úkolování k uvedeným osobám je provedeno.

tk

Rozdělovník: Náčelník oddělení OK: Výt. č. 1 - O-StB Tachov kpt. JUDr. Václav Hurych

2 - zal. OVB

Ministr vnitra České republiky JUDr. Sokol si získal obrovskou oblibu jako prokurátor svým vystoupením proti komunistům. Lidé demonstrovali na jeho podporu proti trestným snahám JUDr. Rychetského. Není divu, že s nástupem JUDr. Sokola do funkce ministra spojili své naděje všichni, kdo vědí, jak je debolševizace společnosti důležitá pro demokracii praktického každodenního života a nikoliv pro abstraktní humanismus slov. Vývoj ministra Sokola se bohužel ubíral hydroxidovým OH směrem ke konzervování komunistů a struktur StB v bezpečnostní složce pod pláštěm právního pseudofundamentalismu.

Josef nebo František?

Vítězem tachovské bitvy o místo okresního ředitele policie se stal pan František Rubáš (KSČ a nomenklaturní kádr normalizačního režimu). Na protesty a rezoluce občanů nebyl vzat zřetel přesto, že upozorňovaly na závažné nedostatky jeho práce v předchozí funkci komunistického předsedy MNV v Erpužicích a později ve funkci vedoucího odboru místního hospodářství ONV Tachov. Možná, že nejlépe vystihuje styl práce pana Rubáše zkušenost erpužického občana Josefa Kořínka, jehož rodina toužila po vlastním rodinném domku. Pan Kořínek svá trápení popisuje následovně.

"V roce 1980 jsme zažádali MNV o parcelu na výstavbu rodinného domku a pak to všecko začalo. Za pár měsíců jsem dostal z MNV dopis, v němž mně rada MNV oznámila rozhodnutí, že musím ve veřejném zájmu odstranit včelín, který jsem zřídil na pronajaté půdě nedaleko obce v lese. Prý se tam bude stavět koupaliště. Nic netušíc jsem respektoval veřejný zájem, včelín zboural a postavil jiný. Dnes na louce pod včelínem žádné koupaliště není, a tam, kde stál můj včelín, má své včely jiný včelař. Řeknete náhoda, tak jsem přemýšlel i já. Jenže parcelu na stavění MNV stále nevyřizoval. Pak se začaly stavět v obci dvě nové bytovky. Podnik, který je stavěl, si čirou náhodou zřídil skládku materiálu, hlušiny atd. přímo na mnou požadované parcele. Další náhoda. Z lokality, kde už byly vyčleněny parcely pro budoucí stavebníky, nešla stáhnout kanalizace. Dobře, bude septik. Jenže odpadní materiál z výkopů kanalizace byl uložen na mou, tentokrát již zakoupenou parcelu. Náhoda, prý si to popletli dělníci. Hlušina z bytovek i kanalizace byla ponechána a roztažena po celé ploše budoucích stavebních parcel. Stále jsem nemohl uvěřit myšlence, že je to záměr, ale pak jsem se dozvěděl, že na místě, kde chci stavět, měla stát řadovka, v níž jeden z domků měl patřit našemu soudruhu předsedovi Rubášovi a pracovníkům MNV." Pan Kořínek chtěl koupit parcelu na stavbu domku a musel zbořit včelín. Člen občanské komise pan Eyer (Republikánská unie) ze Stříbra protestoval na ministerstvu vnitra proti ustanovení Františka Rubáše do funkce ředitele okresní policie a dostal písemnou odpověď, že se v této funkci potvrzuje Josef Rubáš, kterého na Tachovsku nikdo nezná, ale který má na českém ministerstvu vnitra nezávadný spis - nebo měl, pokud nebyl odstraněn přáteli přátel tachovského "Malého Polska", nebo jiného vlivného okresního klanu.

Geneze vzestupu pana Františka alias Josefa Rubáše je současně jedním z pramínků geneze polistopadového strachu prostých lidí, jež rudofilní politika a Raskolnikovova filozofie Občanského hnutí odsoudila do role podřadných občanů. Jak jinak lze vysvětlit pohrdnutí svědectvím Bohuslava Mandáka z Trpist: "Těsně po 17. listopadu roku 1989 byl můj syn při cestě autobusem do Tachova napaden pány Rubášem a Šojslem za to, že šíří ilegální tiskoviny. Jednalo se o studentské letáčky, které přivezla předchozího večera moje dcera z UK v Praze, kde studuje. Synovi bylo panem Rubášem vyhrožováno trestním postihem". Pan Rubáš tak činil jako člen KSČ a vedoucí pracovník ONV. O několik měsíců později se stal ředitelem tachovské policie. Takto se zrodila vina Občanského hnutí, již lze zvát i zradou, neodčinitelnou žádným projevem v katedrále ani v salónech politických a kulturních celebrit.

Panok a paní Dienstbierová

Uvedenou firmu občané Tachova považovali za ryze komunistickou na základě znalosti jejích tachovských expozitur a zákupů. Ve snaze zabránit této domnělé transformaci komunistického kapitálu byl odeslán dopis poslanci Federálního shromáždění, ministru zahraničních věcí, místopředsedovi federální vlády a předsedovi Občanského hnutí (vše v jedné osobě) panu Jiřímu Dienstbierovi. Dopis upozorňoval na činnost a personální politiku firmy Panok. Reakce adresáta byla velmi překvapivá. Choť pana Dienstbiera jedné signatářce Charty 77 vysvětlila, že nejde o komunistickou firmu. Prohlásila se za zaměstnankyni Panoku a za majitele označila našeho švýcarského exulanta pana Hrnčiříka. Zmíněná signatářka Charty 77 před sedmi svědky 18. února 1992 vypověděla, že paní Dienstbierová a pan Hrnčiřík osobně uvedli přímo v Tachově vše na pravou míru i na městském úřadě u zástupce starosty pana ing. Trči, kde oznámili, že jeden z hlavních exponentů firmy pan Ráž vystoupil z KSČM. Jinak vše zůstalo, jak bylo. Až na to, že je Tachovsko bohatší o další záhadu. Akciová společnost Panok je v současnosti předmětem pozornosti prokuratury proto, že údajně měla 15. ledna 1992 organizovat za pomoci pana Ludovíta Horváta (KSČ - Romská občanská iniciativa), svaz občanů rómské národnosti, do Tachova k registraci kupónových knížek, které po zaregistrování a. s. Panok předávali za 350 Kčs, aniž uvedení rómští občané byli nuceni vydat finance na koupi známky a knížky. Panok není sám. O obdobný typ kupónové spekulace se zatím na Tachovsku úspěšně pokusila Agrobanka, jejíž západočeský investiční privatizační fond Argonaut AG mezi členy představenstva uvádí bývalého náměstka pana ministra Dlouhého, ing. Miroslava Adamce (KSČ-OH), pana přednostu okresního úřadu Kamila Báču (politruk ČSLA, KSČ, Vojenská obroda, OH), označeného za "pracovníka se znalostmi problematiky podnikové sféry"...

Tiskové konference

Politické strany pravice a středu uskutečnily 18. února 1992 společnou tiskovou konferenci o situaci na tachovském okrese. Před půl jedenáctou hodinou dopoledne se přítomní novináři začali seznamovat s problematikou a dokumenty, které jsou z převážné části publikovány v našich tachovských bitvách, aniž tušili, že již je proti organizátorům konference vedena na vlnách TSF stanice Československo kampaň ve prospěch přednosty okresního úřadu pana Báči a tím i Občanského hnutí. Na styl pravidelných zpravodajských vstupů uvedeného vysílání reagovala jedna z manželek organizátorů tiskovky zcela podvědomě tak, že po zkušenostech s perzekucí svého muže - signatáře Charty 77 - mu připravila vězeňský uzlíček...

Tisková konference pana Kamila Báči se konala ve stejný den v jednu hodinu po poledni. Přednosta okresního úřadu začal ve velkém stylu, před publikem některých starostů měst okresu, panem Horvátem (KSČ-ROI), panem Adamcem (KSČ-OH), svědkem Tomáškem (ČSS) z procesu s panem Černým, profesorkou Báčovou (bývalá manželka) a dalšími osobami a novináři z dopolední tiskovky. Krátce po zahájení pan Báča oznámil, že podal trestní oznámení na pan Dranka pro pomluvu (pan Dranko upozornil na nesprávný výkaz diet Kamila Báči z jeho cest do Německa), řek, že ve čtvrtek 20. února 1992 podá trestní oznámení na představitele těch politických stran, organizujících předchozí tiskovou konferenci, aniž mohl znát její obsah a průběh proto, že skončila dvacet minut před jeho vlastní tiskovkou, na níž nebyl přítomen (do doby uzávěrky tak zatím neučinil), a sdělil, že hodlá podat trestní oznámení na Necenzurované noviny Rudé krávo a autora Bitev u Tachova pana Pavla Blažka - dosud se k tomu bohužel neodhodlal. Tisková konference měla povahu "tvrzení proti tvrzení" v tom smyslu, že dopolední stanoviska byla odpoledne popřena. Mimořádně pozoruhodný byl jedině moment, týkající se protizákonné stavební činnosti v chráněné oblasti Zlatého potoka, kde okresní výbor Lyžařského svazu začal stavět chatu bez jakéhokoliv povolení. Tvoří podstatný vysvětlující detail ducha tiskové konference a možná i stylu práce okresního úřadu, který má podle svého poslání dbát na dodržování zákonnosti na okrese. Přítomný zástupce pana přednosty pan Flor (OH) před svým nadřízeným problém veřejnosti objasnil tak, že sice došlo k porušení zákona, ale že jsou vedena jednání v tom smyslu, aby byla potřebná potvrzení získána dodatečně k dokončení stavby!!! Na námitky přítomného autora Bitev u Tachova za souhlasného mlčení přednosty okresního úřadu pana Báči rozhořčeně vystoupil starosta Plané u Mariánských Lázní pan Kalaš (OH) s tím, že se nyní porušují zákony všude, a proto že nechápe, proč se z porušení zákona v případě Zlatého potoka dělá problém!!! Další komentář není třeba. Bože, buď k občanům Plané u Mariánských Lázní milostiv za tuto jejich volbu!

Dopis panu prezidentovi

Okresní výbor Československé strany lidové na základě znalosti místních podmínek a znepokojen naším vnitropolitickým vývojem schválil 16. prosince 1991 následující dopis, s nímž se ztotožňuje mnoho občanů Tachovska.

"Vážený pane prezidente!

Jsou tomu dva roky, kdy v naší vlasti byla vyměněna komunistická vláda, která trvala dlouhých čtyřicet jedna let. V naší naději, že bude odsouzena vládnoucí ideologie ateismu, se bohužel rozcházíme s uváděnými proklamacemi, že musí zvítězit pravda nad lží a nenávistí. Za tyto dva roky je v čele vlády premiér pan M. Čalfa, který se úspěšně podílel na vládě komunistů, v čele Federálního shromáždění je pan A. Dubček, který také budoval socialismus stalinského typu. To, že byl představitelem "Pražského jara", nás nemůže oklamat, protože šlo jenom o reformování typu socialismus, který reformovat nelze. Stavět novou věc na špatných základech není možné!

Když budeme pokračovat dalšími jmény postavené vlády, u každého člena budeme konstatovat, že byl v minulosti komunista, kromě pana ministra Václava Klause a členů vlády KDH. I když mnozí byli v minulosti disidenty, nikde není napsáno, proč jimi byli. Mohli to dostat i rozkazem, takové praktiky dělaly všechny totalitní režimy. Proto Vás prosíme, jako hlavu státu, ve kterou vkládáme důvěru, rozvzpomeňte se na všechny sliby, které jste před dvěma léty dal. Není naší snahou Vám "hrát" na city, ale nedovedeme si představit naši radost, když jste byl zvolen prezidentem tohoto státu. Ve Vás jsme viděli a zatím ještě vidíme záruku, že budou splněny požadavky našich studentů, kteří byli hnací silou probuzení většiny lidí v hroutící se politice KSČ. S prohlášením studentů, shrnutém do sedmi bodů, plně souhlasíme a budeme je podporovat všemi zákonnými prostředky, aby byly splněny. Na komunistech není možno stavět, komunista zůstane komunistou i kdyby trakaře padaly, jak je napsáno v záhlaví časopisu P. Cibulky.

Věříme ve Vaši osobnost a doufáme, že začnete vývoj v naší vlasti brát vážně a rozpomenete se na obyčejný lid, který je opět v područí komunistů ve sféře politické i ekonomické. Vemi by nás všechny potěšilo, kdybyste také přednesl a pomohl prosadit zákona na dokazování nabytých finančních částek, za které byly v malé privatizaci nakoupeny obchody, hotely a různé výrobny.

Bude-li se vývoj v naší vlati ubírat nezměněným směrem, musíme konstatovat, že došlo pouze k výměně vládnoucí garnitury s metodami poněkud pozměněnými. Jistě si dokážete uvědomit, že část viny by dolehla i na Vás. Komunisté by však si mohli prohlásit: Cíl byl splněn, neztratili jsme vládu a můžeme diktovat vývoj podle svého, ale bez komunistického pláště. S pozdravem Zdař Bůh!"

Tachovsko - můj osud

Protikomunistické síly na Tachovsku tvoří převážně prostí občané ponižovaní a urážení padlým režimem, v nichž listopad 1989 probudil odvěký sen o lidské důstojnosti a spravedlnosti, který nacházejí v těch hodnotách, které jim komunistický režim vzal. V pohraničních okresech byla moc komunistů absolutní a brutálnější. O to silnější tito lidé prožívají frustraci a zklamání z našeho vnitropolitického vývoje, v němž ti, které tak dobře znají, jsou opět v sedle úspěšných aukcionářů, členů vedení akciových společností a podnikatelů, jimž je zase všechno dovoleno. Skrze Občanské hnutí mají okres pevně ve svých rukou tak, že mě i v noci budí tachovské telefony s přáním osobního setkání v Praze a mluvou: "Viděla jsem Vás na náměstí, ale neodvážila jsem se za Vámi přijít. Viděla jsem, kdo Vás sleduje. Oni chtějí znát každého, s kým hovoříte... Viděl jsem Vás v hospodě, ale neodvážil jsem si přisednout..." Ta slova nehovoří o nestatečnosti, protože mnozí z těchto telefonujících mně předali svá svědectví odhodláni podstoupit i soud a tam vyjít z anonymity. Ta slova jsou projevem úzkosti a trýznivé zkušenosti lidí, jimž jsme dosud malou oporou. Neboť i v rekonvalescenci ducha a politické vůle nabýváme sil jen pozvolna. A je osudovým úkolem inteligence být v nastávajících volbách na stráži proti všem představitelům politického vampírismu.

Pavel Blažek