--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Grünthalová Pavla č.: 1286
Název: Nákaza na ČMV?
Zdroj: NN Ročník........: 0002/021 Str.: 021
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Mnohokrát jsme v našich novinách upozorňovali na situaci na Českém ministerstvu vnitra, kde po listopadu 1989 proběhly jen minimální personální změny a které bylo naopak posíleno množstvím bývalých příslušníků StB, kteří byli neúnosní pro setrvání na FMV či na FBIS.

Tato situace se projevuje i nyní. Vládne tam podivná totalitně estébácká nákaza, která napadá i lidi, o kterých bychom to byli nepředpokládali. Poslední obětí je zřejmě nový mluvčí Českého ministerstva vnitra pan Ventura, kterého jsme si dosud velmi vážili za kvalitní novinářskou práci.

V Českém deníku 10.8. nás však pan Ventura nemile překvapil sdělením, že "ten, kdo situaci ve FBIS zná, se štvavým článkům z rozličných žluťáckých médií pouze usmívá."

Je nám divné, že pan Ventura, který byl tajemníkem Zvláštního kontrolního orgánu pro FBIS a tedy situaci na FBIS zná (měl by), se usmívá tomu, že z "původně plánované" demokracie ochraňující a akčně schopné FBIS se stala nefunkční organizace prolezlá estébáky a různými "kamarádskými bratrstvy s ručením omezeným", která mezi sebou bojují o moc. Nám to k smíchu zrovna nepřipadá. Jeho tvrzení, že "Přes hysterii některých novinářů, vesměs krátkodobě ve vedení bývalého Úřadu na ochranu demokracie a ústavy zaměstnaných, FBIS pracuje, poskytuje kvalifikované informace ústavním činitelům a její konání dostalo řád a koncepci," lze označit za tvrzení nepravdivé.

K tomuto závěru došel při svém šetření i Zvláštní kontrolní orgán Federálního shromáždění pro činnost FBIS, který shledal v činnosti FBIS vážné personální, organizační a koncepční nedostatky. Zcela souhlasím s tvrzením pana Ventury, že předseda kontrolního orgánu pan J. Bobovnický provedl analýzu situace ve FBIS, inicioval výměnu ředitele FBIS pana Novotného a napomáhal konsolidaci činnosti služby.

Pan Ventura také, jako bývalý tajemník tohoto výboru ví, že k této analýze činnosti FBIS, která vyústila v konstatování kontrolního orgánu FS, že situace ve službě není dobrá, přispěli významně právě i "někteří novináři", které ve svém článku označuje za hysterické. Mimochodem, byli právě proto z FBIS "vyreorganizováni", t. zn. vyhozeni.

Tito novináři nebyli, tvrdí pan Ventura, "vesměs krátkodobě právě ve vedení bývalého Úřadu na ochranu demokracie, zaměstnáni". Za prvé tam nebyli zaměstnáni krátkodobě, nýbrž více než jeden a půl roku, za druhé nebyli nikdy ve vedení bývalého Úřadu na ochranu demokracie. Přišli do tohoto Úřadu na jaře 1990, po zkušenosti z práce v Občanské komisi při Českém ministerstvu vnitra. Nebyli ochotni nečinně přihlížet neustále se prohlubující neakceschopnosti FBIS a kritizovali proto příčiny této situace. Po vyčerpání ostatních protředků se se svými stížnostmi obrátili na nejvyšší instanci - na Kontrolní orgán FS pro činnost FBIS. Oprávněnost jejich kritiky vedení FBIS jistě panu Venturovi pan Bobovnický rád potvrdí.

I jiná fakta svědčí o tom, že tato tajná služba se jaksi nevydařila a nesplnila naděje do ní vkladané.

Tajná služba má od doby svého vzniku (před o něco více než dvěma roky) pátého řidiče, prošla asi sedmi reorganizacemi a má už třetí název.

Veřejnosti i vládním a ústavním činitelům je známa řadou afér s její činností spojených. Vzpomeňme například dopis 70 příslušníků FBIS společné schůzi FS v květnu 1991, kde upozorňovali na vážné problémy v této organizaci a na estébácké metody, které použil tehdy ředitel FBIS Novotný proti signatářům této petice a které odvolal až na přímý zásah branně bezpečnostního výboru FS. Vzpomeňme na návštěvu tří pracovníků FBIS, vedených náměstkem Baštou u prezidenta, jejímž cílem bylo upozornit hlavu státu a vrchního velitele ozbrojených sil na kritickou situaci na FBIS a v důsledku toho i na nebezpečí plynoucí z neplnění jejích úloh při ochraně bezpečnosti státu. Připomeňme si, že za tuto návštěvu u prezidenta byli dotyční pracovníci z FBIS propuštěni, stejně jako o něco později i další pracovníci, kteří projevili nesouhlas s tímto postupem ředitele FBIS J. Novotného. Vzpomeňme dále na hladovku známého disidenta J. Boka, kterou držel na konci roku 1991 na protest proti neúnosným poměrům v tajné službě, proti propuštění těchto čestných lidí a za odvolání J. Novotného z funkce.

Vzpomeňme na aféru kolem jmenování českého náměstka FBIS v létě 1991, kdy česká vláda nakonec rozhodla o jmenování J. Bašty, který však nebyl do funkce ustanoven a místo toho byl ze služby propuštěn.

Vzpomeňme na aféru kolem odvolání J. Novotného a jmenování nového ředitele Š. Bačinského, které se událo bez vědomí ZKO FS, který je jediný oprávněn činnost FBIS kontrolovat.

Vzpomeňme na aféru kolem seznamu agentů StB mezi novináři a na trapné zdůvodňování jejich destabilizační činnosti ze strany FBIS, na neslavnou roli FBIS při aféře Mošnov, při šetření slušovické mafie a tak dále....

To jsou fakta, která pan Ventura zná a je proto nepochopitelné, proč se dopustil zjevné dezinformace. Jestliže je důvodem snaha vyhovět svému novému šéfovi, pak je to smutné, a to zejména proto, že se pan Ventura sám vyřazuje z rangu nezávislých novinářů, kteří usilují o objektivní informování veřejnosti.

Stejně smutné je, že si pan Ventura, člověk s vysokými novinářskými schopnostmi, zvolil pro svůj článek styl obvyklý spíše v nechvalně známém Špíglu. Špígl totiž první použil označení "žluťácký plátek" a pan Ventura je tedy i nepůvodní. Rovněž označení vrchnosti neposlušných novinářů za hysterické, není původní. Často přečasto ho v nedávné minulosti užívaly komunitické sdělovací prostředky a označovaly tak občany, kteří se komunistickému režimu nelíbili.

Je mi líto, že taková slova zazněla i z pera pana Ventury. To, že v rozporu se skutečností, informuje veřejnost o kvalitě činnosti FBIS, považuji za nebezpečné.

Pavla Grünthalová