--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Špidla Josef č.: 1296
Název: Jablko nepadlo daleko od stromu, soudruhu Grebeníčku!
Zdroj: NN Ročník........: 0002/021 Str.: 031
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Na shromáždění komunistů ve Vyškově je plno. Jak by ne. Přijede poslanec Federálního shromáždění Miroslav GREBENÍČEK. Vchází do sálu Besedního domu a sklízí bouřlivý aplaus. Náš Mirek jim to zase nandá... Douška dopingu neuškodí. Budeme ho brzy potřebovat...!
A Mirek skutečně nandává. Plive kolem sebe, až se tají dech. I samotní komunisté (alespoň ti trošku slušní) se musejí sami sebe ptát, kde bere tento Grebeníček tolik nenávisti a netolerance. Paragraf 260 o šíření fašismu a komunismu, jakož i nenávisti, je zde jen pro smích. Jeho projevy si s ničím nezadají v akcentu nacistických pohlavárů. A nejen v akcentu, i slovník se často shoduje. "Přijde den, kdy to všechno podtrhneme a sečteme!" hřímá v Hustopečích v dubnu loňského roku. Z archivních pásků jsme vlastně totéž slyšeli z Norimberku 1933: "ES KOMMT DER TAG...!" Nic nového? Ale přece.
Na předvolební schůzi 27. května v Posádkovém domě armády ve Vyškově letos mimo jiné řekl: "Chceme postavit hráz nehoráznému procesu, kde jeho aktéři si mohou vzít do vínku "politický gangsterismus. Říkám to se vší zodpovědností, protože jsem dva roky v parlamentu byl." Dále hřímá: "Uhde - hrobař české kultury. Dneska už ani knihovny nám nechtějí dovolit, aby to měla germanizace u nás snadnější! Kde berou tu drzost ještě se tady o něco ucházet. Dost bylo pravicového parlamentu! Dost bylo pravicové vlády! Ať odejdou z politické scény!" Atd., atd. Ta "drzost" člověku nedá spát. Zvlášť, když se soudruh Grebeníček pochlubí, že v srpnu 68 byl v době okupace ve studentském stávkovém výboru, aby o tři roky později jako četař absolvent na vojně udal svého kamaráda Vladimíra Veselého, který se netajil svým odporem k normalizaci a při povinných televizních zprávách roztrhal Rudé právo (tehdy ještě závislé). Následovalo 43 dní vyšetřovací vazby a soud, na kterém svědčil proti V. Veselému - čet. abs. Miroslav Grebeníček. To mu ovšem nestačilo. Aby si zchladil žáhu jaksepatří, napsal do Rovnosti v roce 1971 článek, ve kterém píše: "Jsou ještě mezi námi tací, kteří nesouhlasí s normalizací a s představiteli našeho státu..." Co by asi napsal, kdyby se V. Veselý vyjádřil o parlamentu jako gangsterech... Na jednom z vyškovských mítinků KSČM zabrousil soudruh Grebeníček také do sociologie, když správně poukázal na to, že člověk je takový, z jakého prostředí pochází. Něco na tom je. Otec Miroslava Grebeníčka - Alois Grebeníček - byl na konci čtyřicátých a začátku padesátých let jedním z nejobávanějších vyšetřovatelů StB v uherskohradišťské věznici.
SADISTICKÝ VYŠETŘOVATEL StB ALOIS GREBENÍČEK Začátkem tohoto roku vyšla v Kroměříži zajímavá kniha zabývající se protikomunistickou odbojovou organizací HORY HOSTÝNSKÉ. Tato skupina působila od června 1948 do konce roku 1949 na Bystřicku, Vsetínsku a okolí. Mnoho z jejich členů byli aktivní účastníci v partyzánských protinacistických skupinách. Německým fašistům unikli zpod šibenice, komunistům však už nikoli. Čtyři z "Hor Hostýnských" byli v roce 1950 popraveni.
Autor knihy JUDr. Jaroslav Pospíšil s mravenčím úsilím sestavil mozaiku té doby, historie odboje a osudů hlavních aktérů. Nahlédněme chvilku do stránek této závažné obžaloby komunismu a zamysleme se.
Ladislav Kopřiva, ministr národní bezpečnosti ve svém projevu k velitelům 5. oddělení StB dne 5. 5. 1951, řekl: "Chci poukázat na to, že práce 5. oddělení je živá a tvořivá, netrpí šablonovitost a zkostnatělost. Každý úkol má své specifické rysy a zvláštnosti. Je dobře všímat si těchto specifických zvláštností a podle konkrétních okolností řešit daný úkol. Přitom se odkrývá volné pole obrazotvornosti, vtipu a pohotovosti."
Vyšetřovatel StB Alois Grebeníček vtipem ani pohotovostí nešetřil.
ZUBY ZA 10 000 DM
SVATOPLUK KRUMPHOLC k tomu podal letos 7. března v Bystřici p. Hostýnem na setkání Konfederace politických vězňů svědectví: "Po vstupních výsleších v Olomouci jsme byli eskortováni do věznice v Uherském Hradišti. Jestliže jsme poznali surovost v olomoucké věznici a říkali si, že to nejhorší máme za sebou, pak jsme se hluboce mýlili. Surovosti Grebeníčka, Holuba a Vyšinky byly takového stupně, že předčily mnohdy gestapácké metody. Grebeníček mi při výslechu vytloukl všechny zuby, jejichž spravení stálo o mnoho let později v SRN, kde nyní žiji, 10 000 DM.
ALOISU KOVÁŘOVI zastřelili na dvorku devatenáctiletého syna. Dodnes neví, kde je jeho hrob. Na věznici v U. Hradišti vzpomíná: "Nejhorší zacházení ve vyšetřovací vazbě jsem poznal v Uherském Hradišti. Byl jsem kopán do různých částí těla, mořen hladem, spával s řetízky nad hlavou a běda, když bachař zjistil, že mám ruce pod dekou..."
JOSEF SOBEK: "Ihned po zatčení mě StB vyslýchala 2 dny a dvě noci. Vyšetřovatelé se střídali po hodině. Když jsem vysílením omdlel, polévali mi hlavu vodou. Surovost estébáků jsem poznal až až. Bili mě při výsleších pendrekem po různých částech těla. Velmi často v zuboženém stavu mě dovedli na celu. Při jednom z výslechů mě přivedli do sklepa, kde byl bazén, který byl ohrazen až ke stropu drátěným pletivem. V bazénu bylo asi nad kolena vody a pobíhal tam nahý vězeň. Vyšetřovatel mi vyhrožoval, pokud se nepřiznám, že mě čeká stejný osud. Při výslechu byly běžné rány do obličeje anebo bití klacky."
Výslechy vězňů byly estébáky s oblibou prováděny v nočních hodinách. K dosažení přiznání byly používány dlouhotrvající výslechy na "směny" při minimálním oddechu vyšetřovaného, v kombinaci s bitím, trýzněním, hladem a žízní, vyvolávání strachu o rodinné příslušníky... Ti, kteří se zdáli být tvrdším oříškem, byli předání do samotky, která se nacházela dole v přízemí (místnost pro jednoho člověka s nejnutnějším vybavením). Vězně sem dovedli zbitého a duševně vyčerpaného. Ostřejší režim znamenal zakování do želez, což si musel vyšetřovaný zaplatit: 8,60 zakování, 5,30 odkování! Vězeň zde mnoho dní nedostával žádnou potravu.
Nejtěžší "případy" umisťovali estébáci na tzv. třicítky. Bylo to celé křídlo cel, kde bylo s vězni zacházeno nejtvrdším způsobem. Na R. Sacherovi (mimochodem vyznamenaným za protifašistický odboj několika řády), který byl později popraven, se vyřadilo 6 estébáků po dobu 3 hodin. Dovedete si představit, jak tento člověk vypadal? Důstojný pán P. Vašíšek, který slouží na sv. Kopečku, s ním byl na jedné cele, o čemž vypovídá: "R. Sacher byl tak zmučený, že chvílemi se mi zdálo, že zešílel."
Mohlo by se pokračovat v popisování dalších hrůz, které se odehrávaly ve věznici v Uherském Hradišti, a na kterých se osobně podílel Alois Grebeníček, kterého všichni muklové jednoznačně označili za sadistu.
Koncem padesátých let, kdy i pro "demokratizující se" StB byl již neúnosný, Grebeníček odešel z funkce vyšetřovatele StB a stal se předsedou JZD ve Starém Městě. Dnes má pěkný důchod a všichni mu mohou ............
Zatímco zločiny proti lidskosti páchané nacistickými stvůrami jsou dodnes nepromlčitelné, činy jejich kolegy Aloise Grebeníčka jsou dodnes společností tolerovány a zůstávají nepotrestány. Vždyť syn je jedním z hlavních lídrů strany, v jejímž jméně se tato zvěrstva páchala a která dnes plačtivě prohlašuje, jak je čistá a stále čistější. Miroslav Grebeníček však s patologickou drzostí hřímá dál: "ES KOMMT DER TAG!"
Josef Špidla