--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Karel Bedřich (-va-)
Název: Vždyť privatizovat je tak snadné
Zdroj: NN Ročník........: 0002/023 Str.: 004
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Námitky ke způsobu, jakým se transformují některé státní podniky v akciové společnosti, se stále častěji ukazují jako navýsost oprávněné. Dalo by se spočítat na prstech nemnoha rukou, kolik akciových společností či jiných typů poloprivatizovaných podniků, vzniklo zcela legálně a ze zákona vycházejícím způsobem. O morálním aspektu věci, kdy se transformace aktivně účastní polepšení bolševici leckdy poznamenaní spoluprací se Státní bezpečností i nejčerstvější pragmatici staronového managementu, ani nemluvím. V případě krachu jim nic nehrozí - akciová společnost se zlikviduje a naši rudí hoši žádnou ztrátu neutrpí - finanční prostředky dodal stát a naši "parteigenossen" pouze vložili své letité zkušenosti s budováním socialistické ekonomiky, přičemž největším vkladem byla jejich partajní příslušnost, která se leckdy zdá být jediným vyžadovaným předpokladem pro výkon hospodářské funkce v privatizovaném podniku.

Klasickou ukázkou, jak zpravidla tzv. odstátnění probíhá, si ukážeme na příkladu Železničního stavitelství, s.p. Brno. Brněnský podnik měl a stále ještě má, asi 1.000 zaměstnanců, kteří pracují po celém, dosud federálním Česko-Slovensku. Účetní hodnota podniku činila asi 500 miliónů Kčs. ŽS bylo řízeno podnikovým ředitelstvím, které se skládalo z několika náměstků a asi 10 vedoucích oddělení: podřízených jednotek (provozů) bylo asi 20 a řídili je tzv. střediskáři...

Zrod akciové společnosti

Abychom se ve frašce zvané Ţodstátnění státního podnikuŢ mohli lépe orientovat, představme nejprve aktéry naší tragikomedie. Jde o následující osoby: Právníka - JUDr. Pavel Novák (agent StB, reg. číslo 358 00, krycí jméno DVOŘÁK), původně podnikového právníka ŽS, Obchodníka - ing. Petr Hubacz, původně vedoucí střediska, později ředitel závodu 01, nakonec kamarády jmenován generálním ředitelem. Jeho postup ve funkcích byl neobvyklý už vzhledem k tomu, že rodiče žili trvale v kapitalistické cizině, obvykle to spíše vadilo. Finančník - ing. Michal Štefl, bývalý vedoucí finančního oddělení státního podniku. Většina zaměstnanců jsou členové odborů, jejichž nejvyšší orgán se nazývá Rada předsedů OSŽ. Ostatní kroky provázející zázračný zrod akciovky jsou uvedeny chronologicky přesto, že informace o nich byly utajeny: prosakovaly náhodně, obvykle s velkým zpožděním a útržkovitě.

V létě roku 1991 se dohodla skupina asi 50 vedoucích pracovníků podnikového ředitelství, střediskářů a Rady předsedů odborů, že utvoří společnost s ručením omezeným (s.r.o.). A protože se původní státní podnik jmenoval Železniční stavitelství, zvolili název ŽS s.r.o. Naši chytří hoši nezaháleli a rozhodli se, že jejich ŽS s.r.o. koupí 40 % akcií podniku - společenskou smlouvu uzavřeli 8. 10. 1991 a každý měl do s.r.o. vložit 100.000 Kčs, čímž by společnost získala 5 miliónů Kčs. Koncem října 1991 pak byla ŽS s.r.o. zaregistrována v podnikovém rejstříku. Společníci se ruče domluvili, že do konce roku budou moci dle svých finančních možností zvýšit podíl ve společnosti až do 2 mil. Kčs. V roce následujícím - 1992, bude možné podíl zvýšit jen se souhlasem těch, kteří upsali kvalifikovanou většinu kapitálu... Tak se může snadno stát, že několik kompliců, kteří měli dostatek prostředků pohotově, ovládne ŽS a ostatním nedovolí poměr vlivu změnit. A protože nebyli hloupí, uvažovali, že zakoupí akcie podniku asi za 190 mil. Kčs a na to získali příslib banky, že jim zbytek prostředků půjčí...

Bez práce nejsou koláče...

Společenská smlouva je tedy sepsána 8. října a velkou shodou okolností a jistě zcela náhodně je dnem 12. 10. 1991 datován dodatek prémiového řádu, který vedoucím pracovníkům podnikového ředitelství a středisek, slibuje čtvrtletní prémie ve výši dříve nebývalé - vychází se z toho, že výše prémií se vypočítává dle zisku, který se vykáže ve IV. čtvrtletí 1991. Takže při zisku 0,5 mil. Kčs by měl mít střediskář nárok na 135.000 Kčs prémie, při zisku 1 milión Kčs, prémie činí 185.000 Kčs apod. Ze zisku nad milión Kčs se výše prémií zvyšuje o 3 %. Samozřejmě, že se nový prémiový řád vztahoval vesměs na společníky s.r.o. ŽS... Podobné to bylo i s odměňováním náměstků - těm byly odměny určeny tak, že jejich výše odpovídala prémiím střediskáře nejziskovějšího střediska. To bylo pochopitelně třeba odůvodnit - náměstek totiž ziskovost střediska neovlivní - bylo stanoveno, že tito pracovníci musí mít osobní účty, na kterých budou mít prostředky na "úhradu škod", které v budoucnu podniku mohou způsobit - výjimečná předvídavost! A tak se stalo, že polovina prémií byla ukládána na zmíněný účet a zbytek vyplácen hotově. Účet byl úročen 7 %. Dalším velezajímavým dodatkem bylo, že v případě odvolání z funkce se dotyčnému musí vyplatit celý zbytek zůstávající na osobním účtu. Vedoucí podnikových útvarů mají mít podle uvedeného dodatku poloviční prémie jako náměstci, a to řídí pouze tři pracovníky. Pochopitelně o dodatku prémiového řádu věděli jenom ti, na které se vztahoval.

Samozřejmě, že se ozvaly námitky - po vedoucích pracovnících totiž nikdy nebyla úhrada případné škody vyžadována a ti, kteří při různých haváriích způsobovali velké škody, podobně "zajištěni" samozřejmě nebyli. Z toho všeho nadmíru jasně vyplývá jediné a sice, že ti spoluzakladatelé s.r.o., kteří neměli na základní vklad, byli tímto geniálním způsobem "založeni" a jejich problém byl vyřešen...

A protože sídlo v pytli neutajíš, ozvaly se námitky. Ty však byly vyřešeny striktním způsobem - podnik vydal zákaz sdělovat jakékoli osobní a finanční údaje o pracovnících, to vše pod pohrůžkou propuštění ze zaměstnání. Prémie tak byly vráceny v utajené výši a případní remcalové byli předem varováni ...

Povedené představenstvo

Jak jsem se už zmiňoval, podle návrhu měla 40 % akcií podniku zakoupit ŽS s.r.o. K návrhu se kladně vyjádřil pan Finančník - ing. Michal Štefl za dozorčí radu státního podniku i Rada předsedů OSŽ za odbory. Z nich byli pochopitelně dva společníky ŽS s.r.o. (...). V privatizačním projektu, který se dopracovával ve druhé polovině roku 1991, si bývalé vedení navrhlo i složení budoucího představenstva akciové společnosti a dozorčí rady - jak by také ne, vždyť to jsou samí na slovo vzatí odborníci... Celkově se do těchto orgánů předpokládalo 15 členů. A samozřejmě všech patnáct navržených bylo společníky ŽS s.r.o. přesto, že si ona společnost dělala nárok na pouhých 40 % akcií budoucí s.r.o. (!). Ještě malé odbočení - na konci roku 1991 byly dány Radě předsedů OSŽ připomínky k dodatku prémiového řádu s tím, že vysoké prémie spotřebují téměř veškerý zisk - dolů dorazil vzkaz, že odbory do toho nemají co mluvit...

Fond rychlých tratí

Koncem roku 1991 vypukla epidemie zvaná Investiční privatizační fondy - naši protagonisté pochopitelně nezůstali stranou - zakládají IPF Rychlých tratí, a.s.. Ihned začali s propagací a náborem prostých DIKů, kteří chtějí důvěřivě "investovat do budoucnosti", jak zní slogan propagačního letáčku. Zakladateli IPF jsou samozřejmě zase titíž - pracovníci stále ještě státního podniku Železničního stavitelství, s.r.o. ŽS a nyní i šéfstvo Rychlých tratí... Angažují se tedy ve třech organizacích. Na činnost IPF i s.r.o. jsou pochopitelně zapotřebí finanční prostředky na propagaci, služební cesty, energii, tiskařské práce, telefony, faxy atp. Všechna jednání a administrativní práce probíhají v místnostech a zařízeních státního podniku a nyní a.s.

Jedeme dál ...

Privatizační projekt je v lednu t.r. schválen, na 40 % akcií je vypsána "veřejná soutěž", můžete hádat, kdo je vítězem. Neuhádli jste? Akcie získává ŽS s.r.o., jak logické. Koncem března je Železniční stavitelství a.s. založena, zaregistrována v podnikovém rejstříku a vzdává se odvolání.

Zaměstnanci jsou seznámeni s tím, že Federální fond národního majetku (FFNM) ve stanovách určil, že jejich a.s. bude mít 3členné představenstvo a 3člennou dozorčí radu. V představenstvu se nachází náš známý pan Finančník (ing. M. Štefl), pan Právník (JUDr. P. Novák) a pan Obchodník (ing. P. Hubacz). Dozorčí radu reprezentují další tři společníci ŽS s.r.o. Předsedou představenstva je zvolen pan Právník, místopředsedou pan Obchodník. Akciová společnost zároveň jmenovala Generálního ředitele a.s. (ing. P. Hubacz), finančním ředitelem byl jmenován pan Finančník (ing. M. Štefl).

Shrnu-li to, schéma vypadá následovně: pan Právník, JUDr. P.Novák alias DVOŘÁK - správní rada ŽS s.r.o., představenstvo IPF RT a předseda představenstva

Železničního stavitelství a.s.

pan Finančník, ing. M. Štefl - předsedou správní rady ŽS s.r.o., místopředsedou představenstva IPF RT,

členem představenstva a finančním ředitelem Železničního stavitelství a.s. atd.

pan Generální ředitel, ing. P. Hubacz - společník ŽS s.r.o., členem představenstva IPF RT, generálním ředitelem

Železničního stavitelství a.s.

dosavadní pan

Ředitel, ing. Josef Kučera + jeho náměstci jsou všichni společníky ŽS s.r.o. a v představenstvu IPF RT, kromě

toho jim zůstaly i důležité funkce v nové akciovce...

Novou akciovou společnost ovládá, minimálně do první valné hromady akcionářů, úzká skupina společníků ŽS s.r.o. Je to dokonalé a geniální soustředění moci nomenklaturních brášků, o jakém by se jinde a jindy psaly ságy. Jim se to podařilo, díky blahovůli dnešního establishmentu, během pouhého půlroku. O účinnosti případné kontroly si iluze dělat nebudeme - na všech vedoucích místech jsou společníci ŽS s.r.o. (...).

To vše s plným vědomím FFNM. Naskýtá se otázka, proč FFNM určil představenstvo v minimálním složení pouze jako tříčlenné, když bylo navrženo 15 členů (- v privatizačním projektu). Proč FFNM nařídil takové akumulování moci, kdo a proč měl zájem na podobném stavu? Podle ş 201 obch. zákoníku lze vyvodit, že zaměstnanci musí mít nejméně dva volené zástupce v dozorčí radě - jeden z členů dozorčí rady je členem Rady předsedů OSŽ, stejně však i společníkem v ŽS s.r.o., před delší dobou jej volil okruh jeho spolupracovníků, všemi zaměstnanci však zvolen nebyl... Zde si FFNM přisvojil právo jmenovat voleného zástupce zaměstnanců a pro jistotu všechny členy dozorčí rady najmenoval rovněž: žádná nezávislá kontrola tudíž neexistuje.

Konečným výsledkem tedy je, že celé staré "zasloužilé" vedení, i když v pozměněných funkcích přežilo a navíc má několik želízek v ohni... Činnost, ve kterém ze subjektů bude nejintenzivnější a kam se budou přelévat prostředky, dnes nikdo neodhadne. Jak se to mohlo stát? Stačil přístup k informacím a jejich řádné utajení před vlastními zaměstnanci a přízeň státních orgánů a té se jim dostalo měrou vrchovatou. Stačí, že v dozorčí radě IPF RT zasedne pracovník Federálního ministerstva financí...

To vše se dělo v době, kdy dle prémií tak úspěšní pracovníci přiznali, že ve IV. čtvrtletí budou budovy podniku zatíženy hypotékou 43 mil. Kčs, kdy se levně prodala podniková rekreační střediska a hotel. Dochází i na propouštění na podnikovém ředitelství, přičemž společníci ŽS s.r.o. pochopitelně postiženi nejsou.

Mezi zaměstnanci sílí názor, že něco podobného nebylo možné (-pro komunisty) ani za komunistů. Ono je ovšem málo těch, kteří jsou nyní společníky s.r.o., jež komunisty nebyli nebo jim alespoň "nezajížděli kola". To vše uprostřed Absurdistánu, stále ještě federálního.

-va-

(upravil B. Karel)