--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Karel Bedřich
Název: Střední Evropa
Zdroj: NN Ročník........: 0002/024 Str.: 019
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Recenze V září vyšlo již 24. číslo revue STŘEDNÍ EVROPA, a jak už je dobrým zvykem, přináší množství zajímavých a zasvěcených úvah věnovaných vztahům uvnitř středoevropského prostoru.
V tradičním komentáři se dr. Rudolf Kučera (PEU) vrací k listopadovému převratu, hodnotí vývoj česko-slovenské vzájemnosti v průběhu posledních tří let a konstatuje: "Po 17. listopadu 1989 se v Československu na základě dohody mezi komunisty a částí bývalého disentu vytvořil přechodný režim, který kontinuálně navazoval na režim komunistický s některými, více či méně důležitými korekturami. Fakticky některé tyto korektury znamenaly velké změny v životě lidí i celé společnosti, ale jak se později ukázalo, vazby s bývalým režimem zůstaly také velmi silné. Ukázalo se to tehdy, když se tento přechodný režim začal bránit všem pokusům o diskontinuitu s bývalým režimem, když začal bránit jeho odsouzení, spravedlivému posouzení a právnímu potrestání všech zločinů a křivd." Na jiném místě pokračuje: "Během minulého roku se stal problém debolševizace aktuální ve všech zemích bývalého komunistického bloku. U nás a prakticky v celé střední a východní Evropě byly první kroky učiněny prostřednictvím Mezinárodní konference o zločinech komunismu, jejíž přípravné zasedání se konalo na jaře a hlavní na podzim roku 1991 v Praze. Konference vzbudila široký ohlas, zúčastnila se jí řada odborníků, historiků, filosofů a právníků z celé Evropy, a typické bylo také to, že se pan prezident od této konference distancoval...". V závěru první části komentáře shrnuje vývoj v ostatních zemích bývalého východního bloku a varuje před opětovným nástupem komunistů: "Nikde přitom nejde o návrat ke starým ekonomickým komunistickým pořádkům, neboť všude mezitím proběhla tzv. kapitalizace komunismu, a proto je vlastně nyní na řadě varianta bolševiky řízeného a ovládaného tržního hospodářství, které je ovšem nahony vzdáleno jakémukoli typu západní tržní ekonomiky, vyrůstající a opírající se o politickou demokracii, o právní stát a o širokou základnu soukromého vlastnictví." Ve druhé části komentáře popisuje, jak se vnitropolitický vývoj promítl do vzájemných česko-slovenských vztahů, jež vyústily v rozhodující střet mezi silami demokracie a silami revanše či zvratu, cituji: "Útokům slovenských nacionalistů a kryptokomunistů na dosavadní ekonomický vývoj u nás také velice napomohlo to, že se vedoucí politické síly onoho přechodného režimu znovu vracely, nebo chtěly navazovat, nereflektovaně na tradici první ČSR, tj. včetně jejího čechoslovakismu, který neznamenal a neznamená nic jiného, než centralismus zahalený do pseudohumanistických hesel a ve skutečnosti nerespektující téměř žádné zemské nebo národní individuality a redukující vše pouze na problémy jednotné správy a jednotného řízení určitého celku...". Svůj komentář uzavírá myšlenkou vytvoření spolkového státu (- v rámci českých zemí) ve formě nadstátního federalismu - přestože podobný útvar je jistě akceptovatelný, osobně se kloním spíše k tradičnímu členění českého státu se zemským uspořádáním. Už vůbec nelze souhlasit s ideou převažující v politických kruzích ODS o podivném rozčlenění na neživotné regiony, což by v podstatě znamenalo obnovit původní nesmyslné kraje.
V článku Podunajská federace: jediná myšlenka, která má budoucnost, se Pierre Béhar zabývá staronovou ideou vytvoření nadnárodního útvaru ve střední Evropě.
Obdobnému tématu se ve svém článku Německo, Rakousko a střední Evropa věnuje i Jacques Le Rider, článek je převzat z francouzského Le Débat. Zajímavý pohled zvenčí a ze strany donedávna zcela zavrhované, nabízí přepis přednášky Friedricha Prinze Benešův mýtus se rozpadá, pronesené loňského listopadu na shromáždění uspořádaném Sudetoněmeckou radou. Polsko-českým vztahům se ve své studii Polsko a Čechy věnuje Kazimierz Karnkowski. V pravidelné rubrice Česká zemská šlechta připravované dr. Milanem Bubnem (PEU), najdeme tentokrát pojednání zabývající se rodem Bechiniů z Lažan a Mladotů ze Solopisk. V rubrice Rozhovory rozmlouvá se Stanislavem Devátým, nynějším náměstkem ředitele FBIS, Monika Elšíková a Luděk Bednář. Rozhovor je zaměřen na souvislosti jeho činnosti v Chartě 77, OF a později ODS. Pohnutý osud hraběte Jánose Esterházyho, známého představitele maďarské menšiny na Slovensku a poslance Křesťansko-sociální strany v předmnichovské republice, vylíčil Imre Molnár. Pod názvem Tyrolsko, rozdělená země ve sjednocené Evropě najdeme příspěvek Petra Lozoviuka, popisující vznik a historii jedné z nejžhavějších oblastí národnostních střetů v Evropě, země Jižní Tyrolsko (Südtirol). V rubrice Zasláno si můžeme přečíst trefnou charakteristiku V. Bělohradského z pera Petra Fleischera, kterou uzavírá slovy: "A když se V. Bělohradský rozhodl stát se ajatoláhem politické levice, je to jeho věc a jistě ví, co dělá. Fascinující na tom je snad jen síla ideologického pudu, který- jak jej přiměl zapomenout na filozofické vzdělání, kulturu racionality a intelektuální uměřenost - dosahuje svým způsobem monumentální velikosti přírodní katastrofy."
V nejnovější Střední Evropě najdeme ještě další nadmíru zajímavé příspěvky od různých autorů evropského formátu. A já nemohu jinak, než i toto číslo revue vřele doporučit všem, kteří se zajímají o soudobé dění u nás i v našem společném evropském regionu, jimž pouhý povrchní a leckdy zkreslující pohled běžné publicistiky nestačí.
Bedřich Karel
Revue Střední Evropa je možno objednat na známé adrese: Střední Evropa
redakce
Staroměstské nám. 22
110 00 Praha 1
tel.: 26 08 42