--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Blažek Pavel
Název: Aféra "Hubert Ripka"?
Zdroj: NN Ročník........: 0002/025 Str.: 028
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: . . Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
@RIPKA = Dějiny hanebnosti a proradnosti budou mít asi vždy nadbytek protagonistů. Stejně jako oklamaných důvěřivých lidí soudících podle své planety a jednajících v duchu svých snů. Často zaplavených neúnosným pocitem hnusu, zkoncentrovaným do výkřiků o špíně a sviňskosti politiky, který je ve skutečnosti i sebeobviněním proto, že nositeli i tvůrci politiky jsme všichni. Vždy jde jen o to, kdo z nás získá převahu, a o to, komu dáme důvěru svým hlasem. Tvůrcům nebo hráčům s naší důvěrou?
@RIPKA = Do polistopadové exploze svobody slova a projevu zpočátku skromně, ale energicky, vstoupil i náš exil. V zaplavení informacemi, dezinformacemi a donedávna tabuizovanými tématy jsme velmi brzy začali tonout a prožívat nové trýzně zklamání. Exilové patřili a patří k těm nejbolestnějším a současně nejvarovnějším svými názornými důkazy obrovského rozsahu sametově chráněné komunistické moci a její transformace do nové doby pod deštníkem slov o slovech takzvaných "velkých humanistů" světodějného rozměru. Takto na naši scénu přišel i Vlastislav Chalupa. Jako spolupracovník StB "Král" a americké Rady svobodného Československa vytvořil v Brně centrum Mezinárodního politologického ústavu právnické fakulty Masarykovy univerzity, a s pověstí "únorového exulanta" rozhodil své sítě mezi studenty, lákané k bezplatné práci pro časopis Budování státu, se slibem exkluzívních stáží v USA a dalších demokratických zemích. Jako exulant měl úspěch svými odkazy na konexe s Kongresem USA, renomovanými univerzitami, administrativou Bílého domu, vzpomínkami na spolupráci s Petrem Zenklem, dr. Hubertem Ripkou a dalšími v Radě svobodného Československa, která Budování státu spolusponzorovala. Odhalení ločidlového svědomí pana Chalupy před posledními volbami vrhlo nepříjemné stíny i na současnou politickou scénu. Zejména na ty, kdo usilovali o symbiotickou demonstrativnost ideové pupeční šňůry s únorovými nekomunistickými politiky a stranami. Není divu, že zejména Svobodné slovo vyšlo do boje jako babička "Mary" ze štěchovických lagun.
@TITULEČKY = Případ pro Sequensova
majora Zemana
@RIPKA = Hvězdně obsazený normalizační televizní seriál "Třicet případů majora Zemana" národního umělce Jiřího Sequense polidšťoval a glorifikoval StB, která panu Sequensovi s náručí přízně otevřela i leccos ze svých tajemství a archívů pro pokračování v dezinformacích.
@RIPKA = V jednom příběhu seriálu byl divák seznámen s neúspěšným pokusem představitelů ČSL msgre. Šrámka a pana Hály o tajný odlet z republiky, zamlčujícím roli exministra zahraničního obchodu dr. Huberta Ripky a jeho účast na událostech. V režisérské licenci národního umělce Sequense v seriálu odletěl vysoký policejní důstojník ztělesněný hercem Vinohradského divadla a valašským rodákem Radoslavem Brzobohatým.
@RIPKA = Na stránkách Svobodného slova se nám letos uvedený příběh vrátil v nově vyšperkované verzi.
@RIPKA = V článku "Jak to opravdu bylo - k historii odchodu dr. Huberta
Ripky do exilu na jaře 1948" se autor Josef Tomeš odvolává na dosud
nezveřejněný důvěrný záznam Huberta Ripky údajně z konce května 1948,
zachycující podrobnou historii jeho útěku se všemi podrobnostmi včetně
jmen s tím, že Ripkova kniha z roku 1949 "Le Coup de Prague" věci
líčí velmi hrubě z důvodu ochrany těch, co mu v útěku pomáhali "a
zůstali ve vlasti". Záznam panu Tomešovi laskavě umožnil v loňském
roce prostudovat v Paříži syn exministra pan dr. Jiří Ripka. Do té
doby z nepochopitelných důvodů "záznam" světlo světa nespatřil. Otázku
"proč" si pan Josef Tomeš neklade. Otázka "proč o dokumentu dr. Hubert
Ripka nehovořil v roce 1954 před senátory Jennerem a Fergusonem při
výslechu oddělením vnitřní bezpečnosti Senátu USA" již buď přesahuje
duševní schopnosti pana Tomeše, nebo je v rozporu s instrukcemi nám
neznámých osob, záměry LSU... V Tomešově článku všemu vládne všudypřítomná
Fortuna a obětavost "neznámých lidí", vyzývaných ke svědectví. A tak
autor o Ripkově záznamu jedním dechem tvrdí, že "zachycuje historii
jeho útěku se všemi podrobnostmi a jmény,
@TITULEČKY = Le Coup de Prague ou Le Camouflage d'o
@RIPKA = Dr. Hubert Ripka podle uvedeného důvěrného záznamu se k odchodu
do exilu rozhodl 25. února 1948 s tím, že ho začala připravovat jeho
francouzská manželka Noémi ve spolupráci s pracovníky francouzského
velvyslanectví - přáteli rodiny. Vše probíhalo za soustavného dozoru
policejního agenta, který Ripku doprovázel i při jízdách autem. Podle
Josefa Tomeše a "záznamu" byli ostatní rodinní příslušníci "více či
méně" sledováni také. Dne 19. března 1948 se dr. Hubertu Ripkovi údajně
podařilo na Václavském náměstí uniknout do Jindřišské ulice následujícím
způsobem: "Šel jsem klidně k domu." (Č. 27 na Václavském náměstí,
patřící "příteli" Kvochovi, u něhož měl podle sdělení agentovi a šoférovi
pobýt asi jednu hodinu.) "Agent za mnou nešel!"
@RIPKA = Podle tvrzení pana Tomeše, exministra Ripky, nebo scénáře StB?
@RIPKA = Několik kilometrů od zátahu na nádraží v Příčině exministr
Ripka údajně nastoupil do vlaku a bez problémů odjel do Plzně,
aniž ho někdo poznal.
@RIPKA = Paní Noémi Ripková se se dvěma syny ukrývala po klášteřích a byla stejně jako oni postupně do exilu vyvezena na falešný pas údajných rodinných příslušníků francouzských diplomatů...
@TITULEČKY = Svědek Miloš B. Vobořil
@RIPKA = "Zlatý synáček velkostatkáře a nepřítel lidové demokracie"
podle Práva lidu z roku 1945 pochází z podnikatelské rodiny Vobořilů
- firma Frigera, zastupování General Motors Corporation, textilní
závody v Praze a Semilech - vyvlastněné machinací ministra Laušmana
ještě před únorem 1948 (nikoliv na základě dekretů o kolaboraci).
Pan Miloš B. Vobořil byl nucen odejít do exilu po údajné urážce osvětového
důstojníka (po únoru 1948 byli "proměněni" v politruky) a degradaci
na vojína. V úniku před SNB mu pomohl vojenský atašé USA plukovník
Woldik zařazením do jednotek U.
@RIPKA = Po únoru 1948 se pan Miloš B. Vobořil jako spoluzakladatel Národní české jednoty v Belgii zasloužil o pomoc exulantům a odhalování prokomunistických kolaborantů a agentů řízeně vysílaných ve vlně živelného exilu do demokratických států. Stal se zde úspěšným podnikatelem, uzavřel sňatek s dcerou belgického policejního komisaře, v roce 1952 přešel i s rodinou podnikat do USA, kde si již v roce 1954 mohl dovolit zakoupit dům u moře na Long Islandu, a plně se věnovat obchodní činnosti. V témže roce při jednom z návratů z kanceláře mu manželka předala obsílku Senátu Kongresu USA s přiloženými letenkami i na zpáteční cestu. O cestě do Washingtonu pan Miloš B. Vobořil vydal následující svědectví s právem zveřejnit je v Necenzurovaných novinách. Publikuji z něho podstatnou část týkající se kauzy dr. Hubert Ripka, bez jakýchkoliv zásahů a oprav.
@TITULEČKY = Hubert Ripka odešel
do zahraničí se souhlasem Klementa Gottwalda
@RIPKA =
@RIPKA =
@RIPKA = Pan Miloš B. Vobořil své svědectví vydal na základě znalosti citovaného článku Josefa Tomeše s poukazem na to, že přesný záznam Ripkova přiznání se nachází v archívu Kongresu USA. Ripkův odchod do zahraničí s vědomím (a tedy i souhlasem) rodáka z Dědic u Vyškova může znít absurdně jen těm, co neví nic o manýrách násilím opilých politických kreatur. Stačí si připomenout, že Uljanov-Lenin totéž umožnil Martovovi, Stalin-Džugašvilli idolu Uhlovy Levé alternativy Bronštajnovi-Trockému a podobně. Na faktu nic nemění ani to, že na oběti nenadálých záchvatů své milosti pak často hnědé a rudé hydry v podobě Hitlerů a Stalinů posílaly vražedná komanda.
@TITULEČKY = Nezdařilá hra na Hanussena
@RIPKA =
@RIPKA =
@PODPIS = Pavel Blažek