@RIPKA = Paní Noémi Ripková se se dvěma syny ukrývala po klášteřích a byla stejně jako oni postupně do exilu vyvezena na falešný pas údajných rodinných příslušníků francouzských diplomatů...

@TITULEČKY = Svědek Miloš B. Vobořil

@RIPKA = "Zlatý synáček velkostatkáře a nepřítel lidové demokracie" podle Práva lidu z roku 1945 pochází z podnikatelské rodiny Vobořilů - firma Frigera, zastupování General Motors Corporation, textilní závody v Praze a Semilech - vyvlastněné machinací ministra Laušmana ještě před únorem 1948 (nikoliv na základě dekretů o kolaboraci). Pan Miloš B. Vobořil byl nucen odejít do exilu po údajné urážce osvětového důstojníka (po únoru 1948 byli "proměněni" v politruky) a degradaci na vojína. V úniku před SNB mu pomohl vojenský atašé USA plukovník Woldik zařazením do jednotek U.N.R.R.A. v Paříži, kde začal úzce spolupracovat s generálem Lvem Prchalou - tvrdým kritikem kompromisů dr. Edvarda Beneše a strůjců nedemokratické Národní fronty i v povolených nekomunistických stranách. Generál Prchala se svou organizací dokázal odhalovat agenty NKVD a GRU, náborované z řad československýc občanů (například v kauze mjr. Kahana, rodáka z Mukačeva, pro francouzské Deuxiéme Bureau), k nimž později přibyli lidé z báze StB a VKR.

@RIPKA = Po únoru 1948 se pan Miloš B. Vobořil jako spoluzakladatel Národní české jednoty v Belgii zasloužil o pomoc exulantům a odhalování prokomunistických kolaborantů a agentů řízeně vysílaných ve vlně živelného exilu do demokratických států. Stal se zde úspěšným podnikatelem, uzavřel sňatek s dcerou belgického policejního komisaře, v roce 1952 přešel i s rodinou podnikat do USA, kde si již v roce 1954 mohl dovolit zakoupit dům u moře na Long Islandu, a plně se věnovat obchodní činnosti. V témže roce při jednom z návratů z kanceláře mu manželka předala obsílku Senátu Kongresu USA s přiloženými letenkami i na zpáteční cestu. O cestě do Washingtonu pan Miloš B. Vobořil vydal následující svědectví s právem zveřejnit je v Necenzurovaných novinách. Publikuji z něho podstatnou část týkající se kauzy dr. Hubert Ripka, bez jakýchkoliv zásahů a oprav.

@TITULEČKY = Hubert Ripka odešel

do zahraničí se souhlasem Klementa Gottwalda

Svědek Miloš B. Vobořil dobrovolně vypovídá:

@RIPKA = "V roce 1954 jsem si koupil dům u moře na Long Islandu a plně se věnoval obchodu. Jednou přijdu domů z kanceláře a žena mi předá obsílku od amerického Senátu ve Washingtoně, s přiloženou zpáteční letenkou. Nebyl jsem tenkráte ještě občanem USA a věděl jsem, že obsílku (SUPPOENA) amerického Senátu, oddělení pro vnitřní bezpečnost, musím respektovat. Neměl jsem ani zdání, proč mě senátoři W. Jenner (republikán) a Homer Ferguson (demokrat) předvolávají. Dostavil jsem se do senátní budovy ve Washingtoně a byl jsem uveden do velké místnosti, která vypadala jako soudní síně. Sedělo tam několik senátorů a podle jeho šedivých vlasů jsem poznal demokratického senátora Homer Fergusona a jako předseda tohoto senátního podkomité pro vnitřní bezpečnost vedl celé sezení republikán William Jenner. Byl jsem posazen do lavice, kde normálně by seděli členové poroty a byl jsem představen zástupci Slováků, kterým byl redaktor Martin Hrobák, vydavatel slovenských novin "Katolická jednota" v Middletown, Pensylvania. Bylo nám vysvětleno, že jsme přítomni jako svědkové, já za Čechy a Hrobák za Slováky. Proč jsem byl vybrán za Čechy, se mi ujasnilo, když jsem uviděl, že na lavici vyslýchaných sedí osobnost z vlády Národní fronty. Zřejmě chtěli mít senátoři za svědky vyšetřování zástupce opozice, já za Prchalovo hnutí a Hrobák za Slováky. Oba dva jsme byli vzati pod přísahu a bylo nám řečeno, že vše, co uvidíme a uslyšíme, musí zůstat tajné po deset let. Kromě senátorů a stenografů bylo přítomno asi půl tuctu osob, zřejmě vyšetřovatelů z různých amerických tajných služeb. Jeden z těchto vyšetřovatelů zahájil jednání. Otázal se osobnosti na lavici obžalovaných: "Jaké je Vaše jméno?" "Mé jméno je dr. Hubert Ripka." "Kde jste byl za druhé světové války?" "Byl jsem v Anglii jako člen československé vlády v exilu a po návratu do Československa jsem byl ministrem zahraničního obchodu." "Kdy jste podal demisi ze své funkce?" "Koncem února 1948." "Co jste potom dělal a měl jste nějaké potíže s novou komunistickou vládou?" "Bydlel jsem v Praze jako soukromník a potíže jsem neměl." V tomto okamžiku se do vyšetřování zapojil druhý vyšetřovatel, který prohlásil, že po únoru bylo hromadné zatýkání funkcionářů politických stran Národní fronty, a proto je trochu divné, že on neměl potíží. Hubert Ripka argumentoval, že ukvapený krok vládní demise umožnil komunistům převzít moc legálně a že ho proto nechali na pokoji. Na otázku, jak si plánoval obživu, odpověděl, že byl potají ve styku s francouzskými přáteli své francouzské ženy a že hledal možnost, jak uniknout do zahraničí. Vylíčil, jak - tuším koncem dubna nebo v květnu 1948, byl odvezen autem do lesíka nedaleko Rakovníka. Zde převzal vyšetřování další člen skupiny vyšetřovatelů. "Kdy jste do tohoto lesíka dorazil?" "Bylo již pozdě večer." "Tak jste strávil noc v tom lesíku?" "Ano." "Jak jste byl oblečen?" "Měl jsem oblek, raglán, klobouk a polobotky." "Kdo tam v tom lesíku také byl?" "Byli to monsignor Šrámek a páter Hála, ale ti byli asi sto metrů ode mě." "A co se stalo ráno?" "Asi v 5 hodin ráno přistálo francouzské lehké letadlo na jetelišti vedle lesíka a já jsem do něj nastoupil." "Cestou z lesíka jste viděl ještě někoho?" "Ano, viděl jsem uniformovaného člena SNB, jak šel směrem, kde byli msgre. Šrámek a pan Hála." "Jak daleko od Vás?" "Asi sto metrů." "Tak ten policista je sto metrů od Vás, Vy jste v lese v klobouku, raglánu a polobotkách a on Vás ignoruje. Jak si to dovedete vysvětlit?" "Já si to nedovedu vysvětlit." "Vy jste odletěl do Německa?" "Ano." "A co se stalo s mons. Šrámkem a Hálou?" "Já nevím." "Byli zatčeni?" "Až později jsem se dozvěděl, že byli." Senátor Ferguson vyhlásil v tomto okamžiku polední přestávku a pozval mě na oběd do senátní kafeterie. Když jsme vyšli na chodbu, přiskočil ke mně starší chlapík s pleší a šedivými vlasy a křičí na mě: "Pane Vobořile, kdyby Váš strýček věděl, co tady dnes děláte, tak by se v hrobě obrátil." To ale padla kosa na kámen. "Naopak, byl by rád, že mám možnost informovat Američany o pravdě, Vy komunistický kolaborante, který jste mu podniky znárodnil a přivedl ho do hrobu, když musel pracovat jako dělník ve vlastní továrně. Ten Vám byl dobrý před válkou, když dával zdarma autobusy Chevrolet v neděli na dopravu dětí z Krčských domovů na Vranovskou přehradu na rekreaci, když Vy jste byl starostou města Prahy. A vy národní frontisti jste se mu odvděčili nezákonným znárodněním!" Ten zlovolnej skrček byl Petr Zenkl, jeden z hrobařů Československa....

@RIPKA = Při odpolední seanci pět členů amerických tajných služeb znovu grilovalo Huberta Ripku a zřejmě měli na něho mnoho podrobných detailů o jeho stycích s vládou Klementa Gottwalda. Asi ve čtyři hodiny odpoledne se dr. Hubert Ripka zhroutil a přiznal, že odletěl z Československa s vědomím Klementa Gottwalda.... Senátní komité potom mu dalo písemnou obsílku, že nesmí opustit území Spojených států amerických bez povolení amerického Senátu... Pokud vím, zůstal v USA až do své smrti na rakovinu. Naskýtá se otázka, proč se dr. Hubert Ripka ocitl před vyšetřovací komisí amerického Senátu. Přijel z Francie do Spojených států severoamerických a byl jedním z prominentů bývalé Národní fronty podporovaných americkým State Departamentem. Vím například, že dr. Petr Zenkl dostával dolarů 18 000,00 ročně... Americkým tajným službám asi neseděla Ripkova kniha "Le Coup de Prague", vydaná v Paříži roku 1949. V kapitole této knihy "Můj útěk" popsaná fakta zřejmě byla v rozporu se skutečnostmi odkrytými americkou tajnou službou, které také vyšetřování dr. Huberta Ripky potvrdilo. Zkrátka Ripkova kniha zřejmě byla typickou komunistickou dezinformací, na kterou Američané nenaletěli. Přesto, že americká liberální levice, za amerických prezidentů Demokratické strany, se všemožně snažila dát tak zvané "Radě svobodného Československa" (složené většinou z bývalých prominentů Národní fronty Košického programu) určitý status, tato organizace ničím pro osvobození Československa nepřispěla. Až snad na to, že vlastně pomohla komunistickému Československu vrátit z USA zlatý poklad, který údajně Husákova vláda zašantročila do Sovětského svazu... Jak mohla mít "Rada svobodného Československa" ve Washingtoně dobré jméné, když její prominentní člen dr. Hubert Ripka sám přiznal, že do exilu byl poslán samotným Klementem Gottwaldem?"