--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Karel Bedřich
Název: Quo vadis armádo ?
Zdroj: NN Ročník........: 0002/026 Str.: 003
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Častým tématem článků publikovaných v Necenzurovaných novinách je armáda. Monolit, který je jednou z nejdeformovanějších

částí státní struktury, a podobně jako ministerstvo vnitra, nedoznal podstatných změn. Na rozdíl od vnitra, kde do jisté míry funguje systém Občanských komisí, se armádní balvan jakékoli veřejné kontrole vymyká. Posuny - a jinak to nazvat nelze - které v armádě proběhly, se týkaly vesměs nejvyšších funkcí. Armádní mechanismus, po čtyři desetiletí vytvářený na základě marx-leninismu, proletářského internacionalismu a vedoucí úlohy komunistické strany, přetrvává dál ...

Na svých místech zůstali i nejzkompromitovanější funkcionáři, kteří si v nejlepším případě prohodili křesla. Politruci, základ ideologického kádru a symbol totální zblbělosti, zůstali rovněž: pouze název funkce se změnil, nejsou už "politickými pracovníky", ale osvětáři - jakou osvětu asi šíří, si lze snadno domyslet. Zůstali i další "vojenští odborníci" ve funkcích nejvyšších a podle zásady škatule, hejbete se byli doslova rozposunováni na nejrůznější posty a zdánlivě se ztratili z očí.

Systém řízení a personální práce spolu se zaběhnutou organizací výcviku tak, jak byl praktikován za minulého režimu, se prakticky nezměnil. Naproti tomu mladší, komunistickou ideologií příliš nezkažení důstojníci a praporčíci, schopni po absolvování západních vojenských škol nahradit zasloužilé odborníky z let minulých, z armády odcházejí. Jejich odchod je často nedobrovolný - tak jako dříve sloužily k odstranění nepohodlných atestace, jsou nyní nahrazeny Hodnocením vojáků z povolání. O tom však až později.

Podobné pochybení, kdy velení armády je prakticky v rukou vysokých exponentů bývalého režimu, přičemž stojíme před závažným úkolem rozdělit čs. armádu na část českou a slovenskou, se ukazuje doslova hazardem.

Nechci však zůstat u pouhých obecných úvah a konstatování: abychom pochopili širší souvislosti neblahé funkce dnešní armády, je třeba se vrátit do nepříliš vzdálené minulosti.

Akce "Norbert"

Pro informaci si stručně připomeňme, co se pod tímto názvem skrývá. V průběhu roku 1977 byla Min. vnitra vydána tajná směrnice o vyhledávání a zajišťování politických odpůrců režimu v případě vyhlášení mimořádných bezpečnostních opatření a jejich následném transportu do vězení či koncentračních táborů. Tajná směrnice byla postupně rozšiřována o další doplňky, např. akce "Cínovec" (zadržení a vypovídání cizinců), akce "Kolora" (cenzura), "Režim" (boj proti nelegálnímu rozšiřování tiskovin). Průběžně se sestavovaly, zpřesňovaly a doplňovaly kartotéky vytipovaných lidí. Jejich osud byl přesně určen - likvidace, návrat nežádoucí, potenciální nepřítel, dlouhodobá izolace... V Československu bylo takto rozděleno asi 9000 lidí z různých společenských vrstev a rozličných profesí. Seznamy nepohodlných byly doplňovány ještě v roce 1987.

Státní bezpečnost počítala s tím, že pokud se lidé po 17. listopadu 1989 nevybouří a situace se neuklidní, použije tzv. tvrdou variantu, která mj. kalkulovala i s oživením akce "Norbert". V jednom z dokumentů se doslova říká: "Připravit redukovanou (zaměřenou pouze na odpůrce režimu - pozn. aut.) variantu akce "Norbert", a to nejen seznamy, ale i mechanismus".

Ještě v pátek 24. 11. se v gen. štábu armády sešla operativní skupina představitelů StB, která měla zpracovat tvrdé řešení ve spolupráci s ČSLA. Za FMV byli mj. přítomni generál Lorenc, šéf bývalé kontrarozvědky Vykypěl, náčelník odboru obrany FMV plk. Šmíd, za armádu generálové Vacek a další.

Již 24. 7. 1989, kdy se sešla celostátní porada šéfů FMV, která se zabývala kontrarozvědnou činností, byly učiněny tyto závěry, cit.: "K maření nepřátelské činnosti vnitřního protivníka připravit do 30. 9. návrh koordinovaných a součinostních opatření s 5. správou KGB. Do 31. 11. zpracovat celostátní projekt narušení všech forem spojení do zahraničí. Zpracovat celostátní projekt k likvidaci rozmnožovacích středisek samizdatů a zamezení přístupu vnitřního protivníka k rozmnožovací technice... Zavést rozkladná opatření zejména k hlavním organizátorům Charty, Demokratické iniciativy, Nez. mírového sdružení a seskupení HOS a České děti...".

Nespolehliví vojáci

Počátkem prosince 1989 měly být zvláště určenými pracovníky StB doklady, které akci "Norbert" blíže určovaly, zničeny. To se mělo týkat i kartoték. Mylným předpokladem bylo, že se akce "Norbert" vztahovala pouze na civilní sféru. Pouze výjimečně se opatření měla dotknout i vojenských osob - šlo o objekty zájmu VKR (Voj. kontrarozvědka), jež byla tehdy ještě součástí Státní bezpečnosti.

Vše se však vyvíjelo poněkud odlišně zvláště potom, co byl nalezen plán na generální nácvik akce "Norbert" ve Východoslovenském kraji. Později se objevily dokumenty ze Žďáru n/Sázavou, z nichž lze vyčíst konkrétní podíl územních vojenských správ na přípravě této akce.

Ostravské seznamy

V rámci severní Moravy, v působnosti KVS (Krajská vojenská správa) a podřízených vojenských správ, byly sestaveny seznamy politicky nespolehlivých osob a jejich osobní karty byly uloženy ve zvláštní kartotéce pod označením Pr+D. Osobní karty (JOK - jednotná osobní karta) byly v rubrice zvláštní záznamy označeny písmenem "N". Kartotéka byla likvidována v průběhu měsíce ledna a února 1990 a písmena se začerňovala...

Zajímavé bylo rovněž personální obsazení KVS, ve kterém do konce února 1990 působil jako náčelník KVS plk. Lumír Fajkus, jenž byl do funkce dosazen bez vojenského vzdělání a byl členem ctihodné společnosti sobě rovných - přímo spolupracoval se s. Mamulou (ved. tajemník KV KSČ pro SM kraj), s. Peškou (gen. ředitel VŽKG), s. Otavou (gen. ředitelem OKR) a dalšími tvrdými soudruhy. Pravidelně, ve výročních dnech srpnové okupace, prováděl se svým zástupcem, náčelníkem oddělení Pr+D a NPO KVS výběr politicky nespolehlivých osob na teritoriu města Ostravy. Stejně tak dal pro tyto osoby zpracovat plán "vojenského cvičení" - patrně se zakrytým číslem koncentračního tábora. Pro tyto nespolehlivé zaměstnanci KVS vypisovali rozkazy na mimořádná vojenská cvičení, pochopitelně v příkrém rozporu s právními předpisy.

Dalším pilířem KVS byl plk. Michálek (NPO - náčelník politického oddělení), jemuž rovněž chybělo vojenské vzdělání. Tento muž zřejmě vedl přehled o všech politicky nespolehlivých osobách v rámci SM kraje. Soudruh Michálek byl ortodoxním zastáncem politiky rodné strany, kterou hájil s veškerou vehemencí kovaného komunisty.

Dalším vedoucím funkcionářem KVS byl plk. ing. Libor Drahorád (ZN - zástu. náčelníka), který v případě nepřítomnosti náčelníka KVS plně zodpovídal za akci "Norbert" i "Zásah".

Nejinak i pplk. ing. Hlisnikovský, fanatický obhájce politiky KSČ v záložním velitelském sboru, jinak přímý vykonavatel akcí "Zásah" a "Norbert".

Stejně bychom mohli hovořit i o složení MěVS Ostrava, kde byl v té době náčelníkem pplk. Jindřich Dostál, jenž si za věrné služby partaji vysloužil stranická vyznamenání a je i hrdým nositelem čestného odznaku LM. Jeho zástupcem byl pplk. Jaromír Gajdošík, nomenklaturní kádr bez předepsaného vojenského vzdělání. A tak bychom mohli pokračovat do nekonečna ...

Naší ctí je věrnost, ale komu ?

Od března 1990 nastaly "hluboké" změny, KVS totiž měla být v rámci restrukturalizace armády zrušena. Samozřejmě, že KVS byla obsazena výlučně jen věrnými členy KSČ a byli umístěni i spolupracovníci VKR, která ještě v té době podléhala StB. Příkladem je např. pplk. Zahálka, který do roku 1989 působil u MěVS Ostrava a byl po několik let předsedou ZO KSČ. Předepsané vojenské vzdělání pochopitelně postrádal rovněž. O to víc se snažil coby zpravodajec a za svou činnost byl VKR odměněn čestným uznáním za aktivní spolupráci.

Nepostradatelní odborníci ve vedení zůstali dál. Náčelníkem se stal plk. ing. Libor Drahorád, bývalý člen KSČ, viz výše. Jeho zástupcem pplk. ing. Hlisnikovský, rovněž bývalý, navíc do zrušení náčelník oddělení Pr+D v záloze KVS. Zástupcem náčelníka pro humanitární a sociální věci je jmenován plk. ing. Petružila, bývalý předseda SVAZARMU pro Severomoravský kraj, který tehdy zaměstnával manželku NKVS paní Drahorádovou...

Určeni k likvidaci ...

Osoby, které byly v rubrice zvláštních záznamů označeny písmenem "N", byly různým způsobem perzekuovány. Tito politicky nespolehliví nesměli být povyšování bez ohledu na odborné kvality či stupeň dosaženého vzdělání. Naproti tomu se museli dostavovat na zvláštní "vojenská cvičení" - ta se pochopitelně konala v předem vybrané dny - výročí srpnové okupace, první a devátý květen, 28. říjen atp. Podle reálného předpokladu se lze domnívat, že jim bylo přiděleno "zakryté" číslo označující koncentrační tábor či věznici, kam měli být po vyhlášení akce "Norbert" eskortováni. Co by je poté čekalo, je nasnadě - kategorie byly předem určeny - likvidace, návrat nežádoucí či dlouhodobá izolace ...

Podobně jako jsme zveřejnili seznamy osob vedených jako spolupracovníci StB, připravujeme zveřejnění kmenových pracovníků Státní bezpečnosti a pokud se nám podaří získat potřebné informace, bude publikován i seznam významných nomenklaturních kádrů KSČ. To však samozřejmě nestačí, naším dluhem je odhalení bližších okolností akce "Norbert", která zůstává z neznámých důvodů stále utajena ...

Zveřejňujeme proto pouze část seznamů důstojníků a praporčíků v záloze, kteří měli být v případě vyhlášení akce "N" zatčeni (- uvádíme pouze jejich iniciály, ostatní údaje máme pochopitelně k dispozici).

Ing. B. P. (nar. 1935) - dovolil rozšiřování podpisových akcí, které byly zaměřeny proti politice strany a SSSR,

doc. ing. B. Z. (nar. 1930) - podepsal 2000 slov,

ing. D. L. (nar. 1935) - v záv. časopise "DEN" (Vítkovické stavby) vystoupil proti ved. úloze strany,

ing. D. E. (nar. 1928) - nevhodně jednal v srpnu 1968, účastnil se provokativních demonstrací u radnice v Ostravě a v srpnu 1969 schvaloval různé demonstrativní činy proti pobytu vojsk na našem území,

ing. F. V. (nar. 1931) - podepsal 2000 slov, jako ved. person. útvaru se snažil přijímat lidi z řad pravice, zkompromitovanýc na jiných závodech,

H. J. (nar. 1930) - hlavní mluvčí pravice, podepsal rezoluce,

ing. J. M. (nar. 1936) - výrazný aktivní podíl na pravicové činnosti projevující se v souvislosti se stávkami studentů a palachiádou, vystupováním s letákem Pachmana a Zátopka, V. J. (nar. 1932) - byl spoluiniciátorem psaní štvavých hesel proti vstupu spoj. vojsk, člen stávkového výboru,

MUDr. Š. V. (nar. 1915) - signatář článku 2000 slov.

A tak bychom mohli pokračovat ještě dlouho, seznam lidí, kteří spáchali podobné "zločiny", obnáší několik desítek jmen a zřejmě není úplný ...

Z této jediné ukázky můžeme usoudit, že podobné seznamy existovaly bez rozdílu na všech městských, okresních i krajských vojenských správách. Kartotéka byla průběžně doplňována signatáři Charty, prohlášení HOS i Několika vět. Na seznamech se ocitli i aktivisté nezávislých občanských iniciativ z doby před listopadovým převratem, přednost měli samozřejmě nestraníci. Kartotéka byla v lednu 1990 zlikvidována, písmeno "N" na osobních kartách začerněno - pracovníci vojenské správy - v pozměněných funkcích - a zodpovědni za výběr příštích obětí, slouží dál. Demokracie zvítězila ...

(Pokračování v příštím čísle)

Bedřich KAREL