--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vydra Luboš
Název: Ze života komunisty a obrodisty V. Kolmistra
Zdroj: NN Ročník........: 0002/027 Str.: 010
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: . . Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
O Vladimírovi Kolmistrovi, jednom z čelných představitelů "Obrody" jsme se zmiňovali v NN 18/92. Jeho životní příběh je typickým příkladem toho, jak na rozdíl od politických vězňů padesátých let, "sametové" vedení vycházelo komunistickým zločincům vstříc. O tom, že se nepoučil, svědčí protokol trestního oznámení ing. Karla Krause, CSc., podepsaný před prokurátorkou JUDr. Vlastou Gajdošovou 1. 7. 1991. Předmětem oznámení je tr. činnost plk. RSDr. Vladimíra Kolmistra, spočívající ve zmocnění se nahrávky telefonního rozhovoru mjr. Boušky, který vedl ze soukromého bytu s operačním důstojníkem OS VB Kladno. Tuto nahrávku pak Kolmistr rozšiřoval mezi poslanci ČNR, a tak způsobil dne 28. 6. 1991 odvolání mjr. Boušky z funkce velitele OS VB v Kladně. Ing. K. Kraus se ve výpovědi protokolu domnívá, že záznam odposlechu byl předán V. Kolmistrovi některým z agentů KGB.
O tom, jak řádil tento rudý Lomikar na Kladně v padesátých letech, je nespočet zpráv. Tak např. 5. 12. 1950 se zde konalo vylučování Miroslava Dolejšího, Karla Hofmana a Borise Lánského z ČSM a škol. První dva žáci z průmyslovky a třetí z gymnázia. Jmenovaným bylo předkládáno za vinu, že organizovali pod pruhovanou vlajkou večírek anglické hudby, a to v době, kdy angloameričtí interventi v Koreji zaznamenávali částečné úspěchy, že na slavnostním aktivu ČSM kritizovali sovětské filmy jako špatné a prohlašovali, že "o dožínkové slavnosti byli soudruzi opilí u pomníku padlých. Tím se snažili podrýt vedoucí úlohu KSČ, dali se na cestu poškozování naší lidově demokratické republiky a KSČ, přátelství se SSSR a ovlivňování mladých lidí proti ní." Vylučování se aktivně zúčastnil za OV ČSM i V. Kolmistr, který obviňoval vylučované mimo jiné i z toho, že mohou za to, že ve Velké Přítočné řada členů ČSM nosí v klopě nebo pod ní anglické vlaječky a vyzýval předsednictvo, aby netrpělo ústupkaření a vyneslo spravedlivý trest. Zpráva o vyloučení byla zveřejněna ve Věstníku NŠVU. Studenty to poznamenalo na celý život. Miroslav Dolejší (autor Analýzy) musel za trest nastoupit k těžké práci na Dole Gottwald. Po dvou měsících trestu odchází do ilegality. Cesta k jeho mnohaletému pobytu ve věznicích se otevřela.
O charakteru komunistické dialektiky V. Kolmistra svědčí p. Čermáková, rozená Helebrantová, která vypovídá, že v průběhu 2. světové války se otec V. Kolmistra skrýval určitou dobu u nich v osadě Jablonice před nacisty. V r. 1954, když byl p. Helebrant z politických důvodů zatčen, Kolmistr junior odmítl za jmenovaného intervenovat.
Občany Kladenska také zajímá, která mafie v loňském létě organizovala krádeže magnetofonových záznamů soukromých telefonních rozhovorů a dokonce sáhla i k fémové vraždě. V době, kdy byl "odvolán" mjr. Bouška, došlo k úmrtí zástupce náčelníka StB, který byl za těch nejzáhadnějších okolností nalezen přejet na silnici za Kladnem, přičemž plášť zavražděného ležel pečlivě složen vedle něho. Poslanec JUDr. Karas z Brna v téže době publikuje v LD obvinění proti okr. náčelníku policie v Kladně, získaná na podkladě nahrávky odposlechu, který po parlamentu rozšiřuje V. Kolmistr. Branně a bezpečnostní komisí ČNR je z tohoto důvodu dán ministru vnitra české vlády příkaz k odvolání mjr. RSDr. Fr. Boušky ke dni 30. 6. 1991, aniž ministr Sokol má možnost pravdivost obvinění ověřit. Připomínám, že záznam mohl být zfalšován a okolnosti v něm uvedené být záměrně vytrženy ze souvislostí. Je tedy vážnou chybou se o takový důkaz opírat. Pracovník MV ČR, který odvolání vyřizoval, prohlásil, že není kompetentní jakékoliv námitky proti němu přijímat a cokoliv vysvětlovat. Otázkou však zůstává: Nebylo to vlastně jen staré placení účtů?
V letech 1948-68 patřil V. Kolmistr k nejtemnějším postavám Kladenska.
Po zádech tisíců mladých lidí, kteří nesměli pro jeho zásah nikde
dál studovat, se vyšplhal až do komunistického nebe. Není třeba zdůrazňovat,
že se podle ověřitelných svědeckých výpovědí ženil v modré košili
a na své svatbě vyřvával: "Ať žije Stalin!" Poté na základě těchto
důkazů spolehlivosti se dostal na studie do SSSR a dosáhl tu hodnosti
jistě vysoké, u nás pak hodnosti podplukovníka - politruka. Rád nosil
civilní bundy s nápadnými výložkami ruských důstojníků. Oslněni těmito
"kvalitativními stupni", učinili ho bolševičtí vládci ideologickým
tajemníkem OV KSČ. Nakonec však přesto V. Kolmistr neunikl mlýnům,
které sám spouštěl a byl jimi také semlen. Našeho "podplukovníka KGB"
politicky zlikvidoval bývalý "národní socialista" jménem Štáfek. Tomuto
"poturčenci horšího Turka" se povedlo V. Kolmistra dohnat k lepení
linolea, a to ke všemu mimo Kladensko. V době tzv. perestrojky, když
agenti prošli zmrtvýchvstáním k nové použitelnosti v Obrodě, vylezl
z politického hrobu i V. Kolmistr. Kostlivec nadobro ožebračený, byl
nyní pouhým signatářem Charty 77. Nezůstalo tomu však nadlouho. 2.
2. 1990 mu byly ministrem národní obrany Vackem navráceny všechny
hodnosti podplukovníka - a byla mu vrácena i všechna státní vyznamenání,
která si za své komunistické zločiny vysloužil. Za svoji "diskriminaci"
jako "lepič linolea" byl
Luboš Vydra