--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Prokeš Jan
Název: Jaký pán-Taký krám
Zdroj: NN Ročník........: 0002/027 Str.: 003
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Je to vláda ČSFR, která nám více než cokoli jiného připomíná, že kontinuita s předchozím komunistickým režimem v tomto státě ještě ani zdaleka nebyla zlomena. Tak jako ve všech našich vládách posledních čtyřiceti let, zde nalezneme dostatek bolševických aparátčiků (a to zejména ze slovenské strany), avšak ani postava předsedy Stráského s jeho komunistickou minulostí neskýtá nijak závratné záruky na zásadní změnu politiky oproti vládě Čalfově. Lze si docela klidně představit, že jestli se levici v parlamentech podaří zablokovat dělení federace, ujme se tato vláda vážně svých povinností a podobně jako jiná legálně nastolená postkomunistická oligarchie v Rumunsku, nás povede ke světlým zítřkům.

Zatím se však federální vláda k takovému úkolu oficiálně nehlásí a zdá se, že se vskutku omezuje na úkol, kterým byla pověřena zákulisními jednáními vítězů voleb, tj. na likvidaci federace. Najít ty správné proporce a vtisknout jim legální formu - to jsou nyní její hlavní proklamované úkoly. A z toho vyplývá, že více než kterákoli jiná předchozí československá vláda musí být obklopena týmem špičkových právníků, kteří dokáží nalézt ty správné cesty a formulovat subtilní dedukce nalézající schůdnou cestu mezi často si protiřečícím domácím a mezinárodním právem. Podívejme se tedy u vědomí významu takové instituce na složení legislativní rady vlády ČSFR.

Zjistíme nejdříve, že - podobně jako v minulosti - byla dána přednost před povoláním skutečných odborníků institucionálnímu klíčování této rady podle jednotlivých resortů a institucí. Odborníci sem byli povoláni vlastně jen dva - zato však jací odborníci! Profesor Boguszak i akademik Knapp si směle mohou podat s předsedou legislativní rady a místopředsedou vlády ČSFR soudruhem Čičem ruce - všichni tři patří k předním znalcům socialistické právnosti a všichni tři v minulosti přispěli k jejímu naplňování. Téměř by se chtělo opět vzpomenout známého rčení o kaprech, kteří si sami mají vypustit rybník, když pomyslíme, do jak prekérní životní situace osud tyto tři muže zavál - najednou likvidovat, co tak dlouho sami láskyplně budovali. Ale neplakejme nad rozlitým mlékem - ani u jednoho z těchto odborníků to ve skutečnosti

nebylo skutečné socialistické přesvědčení, které je dovedlo k budování socialistického státu, ale pouze jejich pragmatické založení. A to jim v jiné situaci zajisté umožní plnit úkol i zcela opačný, případně - kdyby se jejich přátelé v levici přece jen více prosadili - najít nějaký ten vhodný kompromis.

Groh legislativní rady je však složeno z ministerských úředníků a tu teprve začínáme chápat její skutečný účel. Každý, komu se kdy pošťastnilo setkání s tvorem sui generis, řečeným "ministerský úředník", velice rychle pochopil, že těmto existencím neleží nikterak na srdci prosperita lidu a státu či funkčnost vlády nebo dokonce jejich vlastního ministerstva, ale že veškerá jeho činnost je podřízena jedinému účelu, který můžeme shodně s prof. Parkinsonem diagnostikovat jako reprodukce vlastní moci. A to je přesně ona činnost, kterou budou ministerští úředníci vyvíjet k obraně svých práv v legislativní radě. "Tak vy chcete, soudruzi, zrušit moje ministerstvo... No dobře, prosím, já respektuji politická jednání, ale uvědomte si, prosím, že mé ministerstvo řeší řadu úkolů, které jsou pro fungování tohoto státu zcela nepostrada Přeložíme-li tuto úřednickou mluvu do prostého jazyka, zní pak výše uvedená proklamace asi takto: Všichni víme, že toto ministerstvo je zcela postradatelné a že tu řešíme takové ptákoviny, že by pravděpodobně naše zrušení společnost ani nepostřehla. Ale přes ruce úředníků našeho ministerstva již po léta teče na základě zvykového práva několik desítek miliard ze státního rozpočtu. O tuto výsadu jsme před lety svedli tuhý boj s úředníky jiného ministerstva a rozmisťováním těchto peněz jsme si v některých oblastech průmyslu, obchodu i výzkumu vybudovali rozsáhlou síť svých stoupenců a vlastní vlivovou agenturu, a o to všechno nás teď hodláte připravit? Uvědomte si, prosím, tu anarchii, jaká by vypukla, kdyby veškeré peníze proudily ze státního rozpočtu bez vlivu ministerských úředníků třebas přes nějaká nezávislá odborná grémia pouze na věci, na které jsou určeny. Kde by potom byla faktická moc nás, úředníků, a vás, politiků? Prosím, my jsme pro zrušení našeho ministerstva, ale celý náš odbor bude převeden na ministerstvo republikové a bude stejnou částku umisťovat stejným směrem z republikového rozpočtu.