--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Placák Petr
Název: Mladí konzervativci
Zdroj: NN Ročník........: 0002/028 Str.: 013
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Situace na předlistopadových vysokých školách byla katastrofální. Toto tradiční podhoubí nonkonformního ducha bylo zcela, zvláště patrné to bylo v 80. letech, znivelizované a znormalizované. Loajalita studentů byla cenou za laskavé svolení moci tyto komunistické šlechtitelské ústavy navštěvovat. Svou roli zde sehrálo i veliké množství lidí přijímaných z venkova (na to byly dokonce směrnice). Tyto na boží svět vyorané myši mnohdy ani vůbec netušily, co se v zemi dělo a děje, kde to vlastně žijí. Výjimkou, spíše naopak, samozřejmě nebyl ani přičinlivý a oddaný stranický potěr typu Kateřiny Perknerové. Vzpomínám si, jak jsem hodiny vylepoval a rozdával letáky na UK a ČVUT k demonstracím na Václavském náměstí. Většina studentů vůbec nechápala, o co jde, co jim to strkám - mysleli si, že je to nějaká sranda (díky tomu jsem asi také ušel udání). A podobná ničím nepopsaná boží stvoření pochodovala ulicemi i 17. listopadu. Pak se stal malý zázrak, který však neměl dlouhého trvání. Po dvou měsících horečné aktivity se život začal vracet do vyježděných kolejí a dnes je situace na školách podobná té před 17. listopadem. Pokud se zde vůbec někdo zajímá o ŢděníŢ, tak jen z odstupu a s pomocí názoru, že politika je svinstvo, že si to ti nahoře stejně upečou, jak chtějí a že oni na tom nic nezmění. Tedy přesně to, co můžeme dnes slýchat u komunistických důchodců v tramvaji - názor, bez kterého by totalitní režim nemohl existovat. "Výjimkou" byla nechutná akce, když se prezidentovi ČSFR znelíbilo, že demokraticky zvolený parlament neráčil přijmout jeho návrhy a vyzval davy na svou podporu, a když špalíry studentů dirigované univerzitními profesory (některé školy měly dokonce na ten den volno!) vzpomínaly za skandování ŢAť žije HavelŢ na staré, dobré, svazácké časy.

Zbytek mládeže se pak dal - znechucen zkaženým světem - na čazení marihuany nebo se baví tím, že jako opice vychytávající si v hlavách různé parazity vplétají si na ulicích do vlasů barevné nitě.

Za tohoto stavu můžeme jistě uvítat existenci sdružení studentů a mladých lidí - Mladí konzervativci. Pokud ovšem chce toto sdružení působit věrohodně, neměli by v jeho čele stát bývalí svazáčtí aparátčíci a vedení sdružení se dopouštět podvodů. Předsedou MK je jakýsi David Částek, který už jednou ve svém nedlouhém životě předsedou byl - pro změnu zas ZO SSM na gymnázium v Koněvově ulici v Brně (jako bych slyšel povzdech babičky z české pohádky - tak mladý a už zkorumpovaný). Kdo si vzpomene na svá studentská léta, jistě mi dá zapravdu, že tito mladí snaživci byli obzvláště nechutnou sortou fízlů a tam, kde nebyli spolužáky biti, museli se před nimi mít na pozoru i samotní kantoři.

V lednu 1992 žádá David Částek bytový odbor Brna o poskytnutí prostor pro činnost MK. Píše: "Prostory, o které Vás žádáme, budou sloužit pro potřeby centrální kanceláře Mladých konzervativců a mělo by tedy jít o reprezentativní prostory v centru města. Žádáme o jednu místnost, která bude sloužit jako kancelář pro 3 pracovníky a jednu další místnost, kterou lze upravit jako zasedací místnost pro 15 lidí. Uvítali bychom, kdyby alespoň do jedné z námi požadovaných místností byla zavedena telefonní linka."

Město jim prostory poskytlo v březnu 92 v ulici Veselá č. 39. Ve smlouvě o nájmu stojí, že prostory jsou poskytnuty MK za účelem kanceláře pro toto politické sdružení. Načež se 27. července 92 objevuje v Inzert expressu inzerát: Mladí konzervativci, Veselá 39, Brno, pronajmou nebytové prostory, 200 mř v centru Brna, Vhodné jako kanceláře, vytápění, sociální zařízení, možnost zřízení telefonních stanic.

Na základě toho pak město Brno smlouvu s MK o užívání nebytových prostor na Veselé 39 vypovědělo.

Přeji Mladým konzervativcům, aby dokázali oslovit své vrstevníky více, než jak se to daří západním levičáctví protestujícímu např. proti americké "agresi" v Iráku, přičemž předcházející útok Husajna na Kuvajt ho nechá chladným. Příště by si ale měli do svého vedení zvolit důvěryhodnější lidi.

Petr Placák