--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Mareček Miroslav
Název: M. Mareček
Zdroj: NN Ročník........: 0002/028 Str.: 002
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Rok chtivě čekám, kdy se pánové Have, Dienstbier a spol. explicitne vymáčknou. A ejhle... Dnešního dne ráčili sdělit, že Charta už svou historickou úlohu splnila (a nadále je tudíž nežádoucí). Není divu. Usvědčuje je ze lži a z nebetyčného farizejství snad něco víc, než základní prohlášení Charty - komparováno s jejich postlistopadovými excesy? Osobně mám zato, že svou historickou úlohu splnili tak akorát pánové Havel, Dienstbier a spol. A to minimálně před třemi lety. Od té doby se prezentují už jenom v roli vyloženě katastrofické.

A protože - jak všem dialektikům dobře známo - vše souvisí se vším, nemůžu se zbavit dojmu, že i v době svého pozitivního působení dotyční pánové jednali kladně z poněkud jiných pohnutek, než z jakých jsme se stavěli svinstvu na odpor já, ty a další. Že hybnou silou jejich počinů nebyl bytostný odpor ke svinstvu coby takovému, ale spíš ta skutečnost, že tehdejší "vrcholové svinstvo" je nepřijalo mezi sebe. Ke své vlastní škodě. V nejmenším totiž nepochybuju, ža takový Havel by svou "nezastupitelnou integrační úlohu" splnil na výtečnou. Není zkrátka nad dialektické zákonitosti vývoje...

Pokud jde o Chartu, na rozdíl od pánů Havla, Dienstbiera a spol. mám pocit, že situace naopak konečně vykrystalizovala, vcelku přesně se už ví, kdo je kdo, či jaký je kdo a Charta má tak konečně zas šanci začít svou historickou úlohu opět naplňovat - respektive v jejím naplňování po tříleté faktické odmlce (až na výjimky) pokračovat. Sice v nikterak záviděníhodné pozici, ale přeci jen... Začíná-li totiž dotyčným pánům "idealistům", nacpaným miliónama od hlavy až k patě (takové idealisty mám strašně rád), být Charta na obtíž, zůstal její pozitivní náboj nedotčený. Dotyční pánové, coby reprezentanti dnešního "vrcholového záporna", v něm zkrátka vidí hrozbu. Zcela správně. Nezbývá tudíž, než náboj odpálit.

Miloslav MAREČEK