--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Karel Bedřich
Název: Quo vadis, armádo ?
Zdroj: NN Ročník........: 0002/028 Str.: 006
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Atestace Bedřich KAREL

Během roku 1990 probíhaly v čs. armádě tzv. atestace a jejich úkolem bylo prověřit odbornou a morální způsobilost vojáků z povolání vykonávat vojenskou funkci. Atestace probíhaly na základě rozkazu č. 11/90 MO ČSFR, Metodických pokynů a jejich doplňků k provedení atestačního řízení v ČSA čj. 0411255/16-18 a 0141255/18-38, později byly rozkazem ministra obrany Dobrovského dnem 24. 10. 1990 pozastavené... Jaký byl jejich výsledek, se můžeme pouze domýšlet. Vzhledem ke složení velitelského sboru na různých stupních řízení je víceméně jasné, kdo atestace prováděl. Jedna věc je však zřejmá - neprošli jimi většinou mladí důstojníci a praporčíci, kteří měli opravdový zájem změnit poměry v armádě, jež byla budována ppdle sovětského vzoru a zdá se, že do dnešního dne k podstatným změnám ani nedošlo. Naproti tomu ve vysokých armádních funkcích přežili staří a v marxleninské průpravě kovaní důstojníci, kteří mají nyní už českou armádu přetvořit v demokratickou instituci schopnou včlenit se do NATO. Do dnešního dne nebyly zveřejněny výsledky atestací vzp nomenklatury prezidenta republiky i ministra obrany. Není známo, k jakým změnám došlo v armádní zahraniční službě: to se týká Správy zahraničních vztahů a Zpravodajské správě GŠt (Generálního štábu), kde by bylo velmi zajímavé zjistit, kolik důstojníků, kteří před listopadem 1989 sloužili na tomto úseku v zahraničí, bylo odvoláno a kolik jich do ZS přešlo z řad stranicko-politických pracovníků a VKR - jedná se např. o plk. Nagy a další.

Atestace neprobíhaly pouze u bojových či týlových útvarů, ale i na vojenských správách různých úrovní. Jaká byla praxe na severní Moravě, si ukážeme na případu majora ing. Karla Hlíny z Ostravy.

Jak se zbavit nepohodlného...

Major K. Hlína byl zařazen na mobilizační oddělení MěVS Ostrava ve funkci důstojníka pro doplňování V + P a jak je možno dokumentovat jeho komplexním hodnocením z roku 1986, byly jeho odborné schopnosti velmi dobré, podobně i hodnocení z roku 1987 i 1989 konstatuje podobné ... Předesílám rovněž, že nikdy nebyl členem komunistické strany. Přichází listopad 1989 a dosavadní režim se hroutí, lidé získávají naději na konečný obrat k lepšímu. A tady major Hlína udělá hrubou chybu - pochopitelně z pohledu věrné vojenské nomenklatury - stává se členem Svobodných legií od jejího založení. Rovněž se podílí na vypracování programu SL, který je přijat zakládajícím sjezdem v září 1990. Program byl veden snahou o demokratizaci armády a její transformaci v těleso funkční a schopné integrace do Severoatlantického obranného společenství (NATO). Major K. Hlína patří mezi vojáky-nestraníky, kteří v armádě zůstali a snaží se změnit dosavadní neblahý stav personálního obsazení funkcí lidmi, kteří po dlouhé roky minulého režimu patřili k věrným zastáncům partajní politiky.

Členové Svobodné legie byli a jsou vystaveni neustálým perzekucím a ponižování ze strany staronových nadřízených. Ti si svoje pozice ještě upevnili a nemalou roli přitom hraje i nezájem veřejnosti o dění v armádě. Získali novou sebedůvěru a podle toho také jednají. SL byly po nástupu minulého ministra obrany Dobrovského dokonce zakázány, kdy důvodem bylo údajné překračování pravomocí...

Komplexní hodnocení

Jak jsem se zmínil v úvodu, byly atestace dnem 24. 10. 1990 pozastaveny. Zhruba týden před tímto datem bylo atestační komisí při MěVS zpracováno komplexní hodnocení mjr. Hlíny za období od listopadu 1989 a podílel se na něm i NMěVS (- náčelník MěVS, pozn. aut.) pplk. J. Dostál (viz první díl seriálu z NN č. 26) - hodnocení bylo jednoznačně likvidační.

Co tomu však předcházelo - 4. 7. 1990 byl příslušníky MěVS Ostrava sepsán dopis, ve kterém vyjádřili svůj názor na demokratizaci armády a její personální politiku, adresátem byl tehdejší náměstek MO Rašek. Dopis však z nepochopitelných důvodů obdržel gen. Roule, který chtěl prostřednictvím VZVO Tábor (Vel. západního voj. okruhu, pozn. aut.) zastoupeným plk. Dokou, pod nátlakem získat seznam podepsaných s tím, že se mají na VZVO Tábor dostavit k "pohovoru"... V tomtéž měsíci mjr. Hlína vykonal služební cestu na VZVO Tábor, kde byla sestavena komise, jejímž úkolem mělo být "zjištění" jmen podepsaných hříšníků. Mjr. Hlína komisi odmítl s tím, že nevzbuzuje důvěru... Během jednání mu plk. Doka potvrdil, že dopis byl postoupen náč. personální správy ČSA (gen. Roule) s doporučením získat seznam podepsaných (...). Později dopis přešetřovala IMO (Inspekce min. obrany), samozřejmě bez sdělení výsledku. V tomto smyslu rovněž podává svoji stížnost adresovanou Ministerstvu obrany, ve které kritizuje neadekvátní jednání nadřízených.

Zajímavý je rovněž obsah hodnocení, cituji: "Na rozdíl od tohoto komplexního hodnocení (- z r. 1986, pozn. aut.) je jeho působení u MěVS charakteristické řadou osobních střetů s příslušníky správy, které mají svůj původ v povahových vlastnostech jmenovaného." A aby čtenář nebyl na pochybách, o jaké příslušníky správy se jedná, hodnotitel o kus dál podotýká: "K uplatňování personální práce se staví s jistou dávkou zaujatosti, která odráží jeho názor na důstojníky, kteří byli členy KSČ. Není ochoten docenit jejich odbornou práci a zlehčuje i jejich osobní postoje" (- naopak, myslím, že jejich postoje rozhodně nezlehčuje a není ani divu, pozn. aut.). Pochopitelně je třeba mjr. Hlínovi vysvětlit, že se přinejmenším mýlí, a proto je třeba přesvědčování: "Svůj názor se snaží obhájit a prosadit (- to už je vrchol, pozn. aut.), není lehké přesvědčit jej o jeho nesprávnosti." No proto! Při jednání ze zastydlou nomenklaturou je třeba božské trpělivosti: "Při vytýkání nedostatků je vznětlivý a popudlivý, v určitých momentech podléhá emocím a ztrácí kontrolu nad svým jednáním... Své jednání ve vyhrocených situacích kontroluje těžko. Vyjma spolupracovníků na jeho úseku měl více či méně ostrý výstup s téměř všemi příslušníky oddělení" (- zde se jedná o naprostou lež, jak dokládají podpisy spolupracovníků pod prohlášením z 13. 9. 90, pozn. aut.). V podobném duchu komplexní hodnocení pokračuje: "Vymiňuje si právo hodnotit všechny příslušníky MěVS i vyšších stupňů podle klíče Ţbývalý člen KSČ = mafián a bezpartijní vždy bez chybŢ, a to bez ohledu na skutečné osobní či pracovní kvality." Co dodat, snad pouze to, že i nacisté byli v podstatě slušní lidé a denacifikace je už vyloženým sprosťáctvím, že soudruzi! V závěru se praví, že by bylo vhodné, nedojde-li ke zlepšení vztahů, "realizovat jeho přemístění k jiné části ČSA", podepsán mjr. ing. Jiskra.

Kolotoč stížností a urgencí

Později bylo zpracováno ještě jedno hodnocení mjr. Hlíny, a to "na rozkaz nadřízeného" (?), za období 20. 6. 86 - 22. 3. 1991. To bylo v přímém rozporu s návrhy komise IMO a opatření velitele ZVO (- podle rozkazu MO č. 11/90 mělo být vypracováno do zrušení atestací!). 20. 3. 91 bylo komisionelně zničeno (na rozkaz pplk. Dostála). K už zmíněnému zpracovateli mjr. Jiskrovi není možno chovat důvěru - v září 1990 totiž na kpt. Kubínka vypracoval duplicitní, diametrálně odlišné hodnocení - údajně za protislužbu (...).

Armádní kolotoč se rozbíhá - v říjnu 1990 mjr. Hlína vyslovuje nedůvěru pplk. Dostálovi ve funkci předsedy atestační komise, o den později je pod pohrůžkou propuštění z ČSA donucen splnit jeho rozkaz: nařídil do dvou dnů určit novou atestační komisi z již "prověřených" vojáků. To vše na základě nařízení NKVS plk. Drahoráda a jakéhosi kolegia MO... 24. října byl mjr. Hlína "atestován" takovým způsobem, že by neuspěl ani v armádě Pobřeží slonoviny. Na podobný způsob si stěžuje na MO. Jeho podání bylo přešetřováno komisí IMO a mělo být předáno i budoucímu gen. inspektorovi ČSA. V lednu 1991 bylo původní atestační MKH (- komplexní hodnocení, pozn. aut.) zrušeno a vypracováno nové. V mezidobí byl proškolen plk. Drahorádem ze způsobu podávání stížností, údajně z nařízení IMO - tam však o něčem podobném nevěděli...

V březnu bylo "dodáno" hodnocení č. 3 a opět ve stejných intencích poškodit hodnoceného. V dubnu zasílá na Voj. prokuraturu Olomouc k rukám plk. JUDr. M. Holzera stížnost na soustavné porušování řádů a žádá o právní ochranu.

Hluchoněmí

Nedočkal se žádného výsledku, ani zprávy, proto v srpnu téhož roku urguje své podání u hlavního voj. prokurátora plk. JUDr. M. Kříženeckého a žádá o přešetření. V té době rovněž informuje PhDr. Ant. Rašeka, náměstka pro sociální a humanitární věci - v odpovědi sděluje, že informoval IMO. Tehdy dostává odpověď z Hlavní vojenské prokuratury, že jeho dopis byl postoupen Vyšší voj. prokuratuře Tábor, která zasílá vyrozumění k žádosti o právní ochranu, kde sděluje, že stížnost je bezpředmětná. Po nové stížnosti dostává z Tábora odpověď podepsanou pplk. JUDr. St. Žížalou, cituji: "Zjistil jsem, že věc si ponechal k vyřízení Voj. obvodový prokurátor v Olomouci, který provedením některých úkonů pověřil plk. dr. Holzera. Vzhledem k nedostatečnému personálnímu obsazení VOP Olomouc a enormnímu zatížení pracovníků této prokuratury nebylo možno zvolit jiné řešení...", atd., atd., stará obehraná písnička...

Trpělivost jednou dojít musí, proto 7. února 1992 mjr. K. Hlína podává na Hlavní prokuraturu návrh na zahájení řízení ve smyslu - 158, 209, 235 (zneužívání pravomoci veř. činitele, poškozování cizích práv a vydírání) proti nadřízeným. V podání mimo jiné sděluje, cit.: "NKVS Ostrava vydal směrnici čj. 01746/90 "Zásady atestačního řízení" v rozporu s vydanými dokumenty MO... směrnice pozměnila celou koncepci atestací vojenských správ. NOVS nebyli atestováni komisí VZVO, ale pouze komisí NKVS... směrnice NKVS Ostrava, která byla v březnu 1991 urychleně skartována, umožnila NOVS atestovat podřízené. Náčelníci a jejich zástupci OVS ... působili v komisích ve funkcích předsedů v rozporu s vydanými dokumenty...". Závěrem dodává: "... mnou podaná žádost u p. nám. MO PhDr. Rašeka o předání stížnosti tomuto orgánu k přešetření - nebyla dosud realizována... jsem nadále persekuován už od roku 1988, kdy jsem po přemístění v roce 1987 z Pardubic do Ostravy kritizoval dopisem na tehdejší FMNO kádrovou práci s nestraníky. V dubnu 1991 jsem pod tímto tlakem persekucí požádal VOP Olomouc o právní ochranu... Tento návrh podávám proti všem těm nadřízeným, kteří se podíleli na takto provedených atestacích a porušili uvedené právní dokumenty. Pokud chceme budovat demokratickou právní společnost, musí zákony a předpisy platit pro všechny její členy bez rozdílu postavení a funkcí..."

Žádost o propuštění z armády k 31. 1. 1993 ... Každá bezvýchodná činnost nakonec unaví a s tím zřejmě soudruzi v uniformách počítali - atestace jim napomohly k elegantnímu způsobu likvidace mladých nespokojenců, samozřejmě za plné podpory vojenských prokuratur vedených hauptšéfem plk. JUDr. M. Kříženeckým, jehož bohulibé působení při vyšetřování estébáckých surovců, je všeobecně známé.

V žádosti o propuštění adresované min. obrany mjr. Hlína mimo jiné píše, cit.: "Po listopadu jsem věřil, že se Čs. armáda podřídí demokratizačnímu procesu tak, jak probíhá ve společnosti, a že slovo demokracie nezůstane pro armádu ve slovníku... Lidé v armádě, kteří před 17. 11. 1989 tvrdě a nekompromisně potlačovali základní lidská práva, nedodržovali zákony, rozkazy a předpisy platné pro Čs. armádu, ortodoxně hájili politiku KSČ, setrvávají dodnes sebejistě ve funkcích a bezostyšně devastují armádu pod maskou demokratizace a humanizace. Záměrně a cílevědomě znechucují mladým vojákům z povolání službu syndromem existence, a tak docilují předčasné odchody mladých, nezkompromitovaných, nekonformních a odborně připravených vojáků z povolání, kteří tak nevidí v Čs. armádě své smysluplné uplatnění... U MěVS Ostrava rozhodují o kádrové situaci osoby velmi úzce spojené s minulým režimem. Náčelník MěVS plk. Dostál by měl v červenci (1992) odejít do starobního důchodu, přesto to má být on, který má rozhodovat o těchto věcech a je mu záměrně prodlužována služba v armádě tak, aby po likvidaci tzv. nepohodlných odešel do důchodu 1. 1. 1993 s maximálním důchodem a odchodným, což v jeho případě činí asi 70 000 Kčs" (...).

O způsobu, jakým se zelenorudá nomenklatura zbavuje lidí, kteří mají snahu změnit armádní balvan, nejlépe svědčí následující část textu žádosti o propuštění: "Dne 23. 7. 1992 jsem byl pozván k náčelníkovi MěVS Ostrava, který mně oznámil, že budu jím zlikvidován "v rámci tabulek mírových počtů." Navrhl mě přemístit na nejnižší funkci u OVS Olomouc."

DOSLOV

Major K. Hlína není první, ani poslední, koho "demokratizovaní" šéfové VS Ostrava vyštvali z armády. O něco podobného se nyní pokoušejí i v případě pplk. ing. L. Halátka, jehož hodnocení "vypracoval" rovněž mjr. Jiskra. V roce 1990 prošel na výbornou (- byl i povýšen), letošního roku byl shledán "nezpůsobilý k výkonu funkce staršího důstojníka MO" a bylo navrženo jeho "snížení ve funkci a přemístění z MO" (pplk. Halátek je rovněž nestraník). Mjr. Jiskra, reorganizátor mobilizačního oddělení, přišel do armády z civilu na tzv. samonábor, kariéru mu umožnila rudá knížka...

Od Nového roku vznikne armáda obnoveného Českého státu, bude však demokratická ?

(pokračování v příštím čísle)