--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vydra Luboš
Název: Ohlédnutí za Dopisem čtyřiceti
Zdroj: NN Ročník........: 0002/030 Str.: 007
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.01.1987 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Luboš Vydra

Jedním z prvních impulzů probuzení části "mlčící většiny" Charty 77 byl na jaře 1987 "Dopis čtyřiceti" iniciovaný tehdejším předním představitelem undergroundu Františkem Stárkem - Čuňasem. Autor dopisu se tehdy pohyboval nejen mezi pražskými, ale i venkovskými chartisty, věděl proto o čem píše. V dopise, který nebyl stylisticky vybroušeným skvostem jak o to usilovali "kroužky autorů různých dokumentů Charty, o to byl však příjemnější, nespokojení signatáři kritizovali především úzkou vrstvu prominentních chartistů, kteří až dosud byli ostatními členy pouze zbožně uctíváni. Konstatoval se zde například, že v Chartě 77 vzniklo jakési "zvykové právo", pojednával o problematice tzv. "kolektivu mluvčích", který se stal pro jiné signatáře nepřístupným a neovlivnitelným a navrhuje se ustanovení Fóra Charty 77 do jehož práce se zapojilo co nejvíce aktivistů, hlavně mladých lidí. Nestrhlo toto "aktivní jádro" na sebe všechnu důležitou (a jistě obtížnou a jistě nezáviděnihodnou) práci s takovou vehemencí, že se jaksi stalo soběstačné, a jako důsledek se tu objevila "pasivní menšina?"...Je snad možné, a je to snad v pořádku, zablokovávat spoluúčast na spoluzodpovědnosti těch, kteří se k ní hlásí proto, že by tito noví mladí aktivisté vznášeli nové zájmy, nové názory, nová hlediska a snad i nová východiska a orientace vlastní generaci nikoliv šedesátých let, ale let osmdesátých?...Fórum CH 77 by se mělo v prvé řadě opírat o koordinovanou účast signatářů mimo hlavní města a signatářů "druhé vlny", tj. signatářů, kteří se připojují v těchto letech...

Dopis vyvolal v chartistických kruzích veliké pobouření. Pod nim podepsaní byli označeni za psychopaty a rozvratníky. Mnohým z nich, včetně Petra Cibulky, tato vizitka zůstala již natrvalo. Našli se tací, kteří pod tímto nátlakem svůj podpis odvolali (podepsali prý v opilosti) a jeden z nich napsal i omluvné dementi. Osobně jsem zareagoval naprosto opačně a ve svém "Vyjádření", zveřejněném stejně jako "Dopis 40" u Petra Uhla v Informacích o Chartě jsem napsal,že jestliže takto bude Charta pokračovat dál, může se brzo zařadit do Národní fronty.

Nicméně tlak nových skutečností začínal být již tak silný, že Fóra Charty se začala konat. Jedno z nich na Smíchově proběhlo bez zásahu StB a připravila se na něm na Den lidských práv (10.12.1987), první úspěšná několikatisícová demonstrace na Den lidských práv 10.12.1987.

Narůstající odvaha a rozšířená spolupráce chartistů a undergroundu přivedla do jejího okruhu nové sympatizanty, převážně mladé lidi, což vedlo k založení občanských iniciativ, spolupracujících s Chartou. První z nich bylo nezávislé mírové sdružení, následovala Demokratická iniciativa, České děti, Iniciativa na sociální obranu, Klub právní podpory a další. Největším trnem v oku StB bylo NMS, které 21.8.1988 se postavilo do čela velké demonstrace na Václavském náměstí. KSČ, StB, stejně jako vedení Charty bylo tímto nečekaným činem zaskočeno. Vždyť Václav Havel, který uvěřil dezinformaci, že se bude střílet, před demonstrací varoval a odjel s ostatními prominenty mimo Prahu.

Dnes po svévolném zrušené Charty 77 kolektivem mluvčích, je situace v hnutích v mnoha pohledech podobná té, jak jsem již popsal. Přesto doufejme, že zájmy ekonomické u našich signatářů Charty dosud nepřevládly nad chutí bojovat za demokracii, až do té doby, než tu opravdu bude.