--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kohout Lubor
Název: Prezident Havel - občan Havel - snaživý práskač Havel?
Zdroj: NN Ročník........: 0002/030 Str.: 003
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Před časem, tehdy ještě coby federální president, oznámil Václav Havel šokovaným občanům, že i on byl státní bezpečností veden v jedné z kategorií jejích spolupracovníků, konkrétně jako kandidát tajné spolupráce. Tímto prohlášením Václav Havel ovšem nepřiznal spolupráci s StB, naopak inteligentně předešel možným pozdějším podezřením a současně se snažil dokazovat, jak jsou lustrace složité a mohou být nespravedlivé. Vždyť on, novodobá mravní autorita přece s komunistickou politickou policií spolupracovat nemohl, kdo by ještě nedávno s takovýmto tvrzením přišel, byl by nepochybně oddanými a milujícími příznivci nového "otce vlasti" rozcupován a označen za blázna, či estébáka.
Čas však běží, informace se získávají a archivy se, třebas často nelegálně otvírají. Často v nich najdou odpovědi na velmi důležité otázky ze současnosti a jak to již bývá jsou archivní dokumenty pro mnoho lidí velmi nepříjemné.
A to se týká i našeho nejrovnějšího občana Václava Havla: citujeme z autentického záznamu 1. odboru, II správy ministerstva vnitra ze dne 24. 6. 1964
Z Á Z N A M
Václav Havel, který je rozpracován v akci "PROFESOR" jako styk objektu, obdržel poštou fotokopii protistátného letáku "Národně demokratické sdružení". Leták byl odeslán z Pardubic na adresu Havla do divadla Na Zábradlí, ve kterém je zaměstnán jako dramaturg. Jmenovaný odevzdal uvedený leták na KV KSČ v Praze. Této situace bylo využito k nakontaktování Havla, které se uskutečnilo dne 23. 6. 1964 v jeho bytě. Rozhovor byl veden společně s kpt. Cinkou, 8. odbor, II. SMV, který zpracovává problematiku letáky. Havel na naše otázky odpovídal ochotně, vyslovil názor, že pisatelem letáku by mohl být starší člověk. Zdůvodňoval to tím, že styl psaní a používané výrazy jsou konzervativní a odpovídají tak době I. republiky. Také by připadala v úvahu naše emigrace v zahraničí, kde náš jazyk ustrnul, neboť v cizím prostředí neměl možnost dalšího vývoje. HAVEL na otázku zda je nějkdo z okruhu jeho známých v emigraci, který by připadal v úvahu, sděli toto. Letošného roku byl služebně v NSR a v Rakousku, v NSR má strýce, který tam utekl, žije v Mnichově, kde má restauraci. Má se celkem dobře, ale přesto by se rád vrátil, nebo alespoň navštívil ČSSR, neboť prostředí, ve kterém žije je mu cizí. Mimoto hovořil ještě se dvěma emigranty, jsou to přátelé jeho strýce, kteří však mají zájem pouze o kšefty, o politiku se nezajímají. Tito lidé včetně jeho strýce nepřipadají v úvahu, že by psali protistátní letáky. HAVEL pak hovořil o životě v NSR, řekl, že životní úroveň je tam vysoká, ale on by tam přesto nemohl žít. A to proto, že celá ta atmosféra v NSR zanechala u něj dojem, že každý vidí smysl svého života pouze v tom, aby měl plné břicho a vozil se v automobilu. HAVEL se pak znmínil o svých potížích, které měl s cestami do zahraničí, které mu MV zamítalo. Nakonec s ním o této věco bylo hovořeno v nějaké komisi na MŠK, kde byla přítomna pracovnice MV. Vážil si toho, že s ním bylo jednáno otevřeně a on si také mohl svoje názory otevřeně vyjádřit. Celá věc byla pro něj vyřízena v jeho prospěch, teď již nemá s cestami do zahraničí žádné potíže. HAVEL poukázal na to jak pohotově využil západní tisk toho, když mu poprve nebyla povolena cesta na premieru jeho hry "Zahradní slavnost" v záp. Berlíně. Psalo se o nesvobodě v ČSSR a podobně. HAVEL během rozhovoru projevoval snahu pomoci orgánům v jejich pátrání po pisateli protistátního letáku. Uváděl jména svých známých z Pardubic, Brna i Gottwaldova z řad herců a dramaturgů a také svých příbuzných. Sám je také hodnotil po politické stránce, zda se některý z nich zajímá o politiku, nebo ne. Projevovala se u něj otevřenost a upřímnost. Ku příkladu když hovořil o svém strýci v NSR řekl, že tam utekl, a aniž byl na to dotázá, sděli, že jeju příležitosti své cesty v NSR navštívil. Z jeho jednání a hodnocení situace na Západě i v ČSSR byla vidět snaha a zájem po odstranění některých nedostatků. V kulturní oblasti jak sám HAVEL řekl, se k nám nemůže přirovnat žádný kapitalistický stát. Poměr HAVLA k našemu zřízení lze hodnit kladně.
HAVEL bydlí na Nábřeží B. Engelse č. 78 ve IV. patře s manželkou a snad i se svým otcem. Rozhovor probíhal v prostorné pracovně s okny na nábřeží. Pracovna je zařízena starým stylem s velkými pohovkami a v regálech má množství knih. V předsíni bylo nahromaděno dost nábytku menších rozměrů, vypadalo to jak po malování nebo přestavbě nábytku. Jeho manželka se omlouvala, že je nepořádek. Kolik místností HAVEL ještě obývá nebylo možno zjistit, neboť jsme byli ihned uvedeni do pracovny.
Rozhovor s Havlem byl ukončen tím, že v případě potřeby se na něj obrátíme. HAVEL souhlasil a řekl, že je rád, že s námi hovořil a že to je pro něj inspirace pro další práci v literární činnosti.
ZÁVĚR: HAVEL SE JEV9 JAKO VHODNÝ AGENTURNÍ TYP, BUDE S NÍM NADÁLE UDRŽOVÁN PRAVIDELNÝ STYK. BUDE NA NĚJ VYPRACOVÁN NÁVRH NA ZAVEDENÍ SVAZKU NA KA. Tolik záznam StB z června 1964. Operativní pracovník kpt. Karel Odvárka 4. srpna 1964 založil svazek KA 24 486. V něm m.j. píše:
"Havel se jeví jako vhodný typ KA, který v případě, že bude získán ke spolupráci, bude úkolován k rozpracování PROFESORA a jeho stykům v Praze s cílem odhalení protistátní činnosti".
Kdo to byl "PROFESOR"? Krací název osobního operativního svazku číslo 23882 ve kterém byl veden G.L. KLINE, podle StB rozvědčík USA.
Podiv Václava Havla nad tím, že bal jeden čas veden v kategorii kandidáta tajné spolupráce, resp. kandidáta na agenta je umělý. Pokud snad ne, má náš bývalý federální prezident krátkou paměť. Odpověď na otázku zda Havlovo chování v roce 1964 byla spolupráce s komunistickou politickou policií, či ne, nechť si zodpoví každý sám. Nápovědou může být i to, že Václav Havel o sobe a svém životě popsal hodně papíru, uvedené skutečnosti se mu na něj nevešly. V minulosti Václava Havla lze najít odpovědi na to proč se jako prazident ČSFR účinně nezasadil o uznání komunistického odboje, proč považuje snahy o poterstání komunistických zločinů za volání po pomstěa ne po spravedlnosti, proč místo rehabilitace nespravedlivě postižených zbytkovými tersty mluví o amnestování, proč byl proti zákazu zločinecké komunistické strany, proč se obklopil takovými lidmi, jakými se obklopil, proč mu tak vadilo zveřejnění agentů a rezidentů StB atd. Agentka Salivarová-Škvorecká prohlásila, že se zdá, že ten kdo prošel kolem kachlíkárny na Letné /FMV/ je v registrech. Pan Havel by mohl prohlásit, že se zdá, že kdokoliv odevzdal protistátní leták na KV KSČ je tam taky. Nejrovnější mezi rovnými, nebo nejrovnější mezi křivými?
Lubor Kohout