Brzy po listopadu 1989 nastal na vnitru shon - vnitráci se začali předhánět v získávání si přízně nového panstva (že se jim to mnohdy podařilo, svědčí stále přítomnost estébáků na MV nebo BIS), vzájemně se udávat apod. Předkládáme čtenáři několik ukázek dokumentujících úroveň a absolutní bezpáteřnost a amorálnost této „elity dělnické třídy“.

Z denunciačního dopisu na svého nadřízeného:

„Major Kuklík zneužíval služebního postavení náčelníka odboru a úkoloval některé podřízené pracovníky, aby zajistili jemu nebo jeho blízkým neoprávněné výhody. Šlo kupříkladu o tyto příklady:

a) Zabezpečení neoprávněného „přednostního“ odbavení několika svých známých funkcionářů z Litoměřicka na OPK Praha-Ruzyně s tím, aby nemuseli projít celním řízením. Tento úkol nařídil paní Libuši Tomáškové a osobně dohlížel na jeho splnění. Přítomni vyřizování tohoto úkolu byli pracovníci Jaroslav Havlíček, Jaroslav Pelc a Antonín Vít.

b) Získávání výhodného a kvalifikovaného pracovního zařazení pro svoji manželku, která nesplňuje požadavek středoškolského vzdělání. Bližší okolnosti může uvést kromě jiných především paní Libuše Tomášková.

c) Zabezpečení protekce prostřednictvím příslušníků StB a některých funkcionářů z civilních institucí (konkrétně rektora UK Praha pana Češky), aby jeho dcera Iveta Kuklíková byla přijata ke studiu na vysoké škole i přesto, že neuspěla u přijímacích zkoušek. Bližší údaje mohou poskytnout paní Světlana Krejčová, pan Milan Slanec a další pracovníci.

3) Hrubým a vulgárním způsobem v mnoha případech v době, kdy vykonával službu, urážel podřízené i další pracovníky SNB. Pro názornost uvádíme tyto případy:

a) Dne 21. 4. 1990 prohlásil v přítomnosti pracovníků operačního odboru Jaroslava Pelce, Jaroslava Havlíčka, Václava Nenadála a Antonína Víta, že genmjr. Červášek, náčelník III. správy SNB „Má na ramenou hvězdy a v hlavě nasráno“.

b) Ve více případech urážel podřízené pracovníky tím, že je tituloval výrazy, jako kupříkladu „čurák, hovado, z kurvy syn, plesnivej zkurvenej dědek, debil, chobot, apod.“, ženy zase „píča, kráva, svině, kurva“ a nemocné především urážkou „chcípák“.

c) Pana Josefa Vostárka, bývalého náčelníka FS VB, označil v souvislosti s jeho údajným blahopřáním kyticí růží místopředsedovi vlády ČSFR panu Čarnogurskému jako „smradlavou hyenu“, které „do smrti nepodá ani ruku“ a zakázal i svým dětem se s rodinou pana Vostárka stýkat a hovořit. Dále, kromě jiného, o jmenovaném prohlašoval, že je nespravedlivé, aby byl pověřen služebním posláním v Mongolsku, protože zneužíval své funkce. Konkrétně se dle jeho údajů mělo jednat o černé jízdy služebním vozidlem (i mimo Prahu), hraní tenisu v pracovní době, apod. Barvitě poukazoval i na jeho údajné špatné charakterové vlastnosti.

Pana majora JUDr. Jiřího Kuklíka jsme poznali jako bezcharakterního, pracovně neschopného člověka, který se vždy zaštiťoval autoritou mocných funkcionářů. Konkrétně, kromě jiných, bývalým pohlavárem KSČ panem Hajnem, bývalým ministrem vnitra Vajnarem nebo panem Vostárkem (posledně jmenovaný ale jen do doby, nežli byl zbaven funkce, potom ho naopak hanil).

Z dopisu estébáka poslanci FS Sacherovi

„Jsem vyučen mechanikem elektronických zařízení s minimální praxí. Mám za sebou úspěšně složenou maturitní zkoušku u bývalého Pohotovostního pluku VB v Praze. V současné době jsem nastoupil a na vlastní náklady budu absolvovat rekvalifikační kurs, po jehož úspěšném ukončení ze mne bude kvalifikovaný automechanik.

A proto se vlastně obracím na Vás. Jak je patrné z rozhovoru, stal se z Vás mimo jiné i podnikatel, a já doufám, že úspěšný. A jako takový jistě podnikáte v oboru, který je perspektivní a neomezuje se pouze na lokální působnost. A pokud Vaše firma svou činností zasahuje i na teritorium Jihočeského kraje, popřípadě přímo do Českých Budějovic, rád bych ve Vás našel svého budoucího zaměstnavatele. Myslím, že Vy jako opravdový křesťan a věřící člověk uznáváte poněkud odlišný žebříček hodnot, než na jaký jsem všeobecně zvyklý a nepohlížel byste na mne jako na despotu a vyvrhele lidské společnosti jen proto, že můj pracovní původ je u takové složky SNB, jakou byla StB, ale spíše by Vás zajímala kvalita práce, kterou bych pro Vás jako zaměstnavatele odvedl.

Přes strohost a srozumitelnost těchto údajů, které ani zástupci komise nemohli přehlédnout, neboť v mém osobním spise, který jako jediný materiál k mé osobě měla komise k dispozici a v kterém toho jistě za tak krátkou dobu služby nemohlo být o moc více, přesto ti čestní a poctiví zastánci demokracie nově budované společnosti vyřkli ortel nejkrutější a pro tak mladého člověka jako já, snad nejbolestivější: je VINEN! Nechť jeho tělo je uvrženo v nejtemnější žalář a jeho duše je sražena na nespodnější příčku lidské společnosti! Tak zní /z/vůle. Ale čí?, ptám se sám sebe v mnoha bezesných nocích. Čí vůle může být tak nelidská? Do dnešního dne totiž nikdo z těch ctí oplývajících a po léta utlačovaných, kteří o mně takto rozhodli, nebyl schopen přede mě předstoupit a alespoň krátce zdůvodnit mé propuštění.

Kde najít pravdu v této ani ne tak smysluplné společnosti, jak s oblibou říkává jeden z významných současných politiků, ale spíše společnosti rozporuplné, která místo aby vychovávala k lásce a porozumění, plodí nenávist a rozsévá lži.

Závěrem ještě připojím krátký dovětek k dokreslení mé malé osobní tragédie. V březnu 1987 jsem se oženil a následně se nám narodila dcera. V době, kdy se politické klima v naší republice začalo vyhrocovat, zažádala má žena o rozvod. Po dvě stání jsem odmítal, napotřetí nás v dubnu letošního roku rozvedli. Pár dní nato mi bylo oznámeno, že jsem nebyl komisí prověřen. Žena se ode mne odstěhovala. Tragédie, nebo možná z jiného zorného úhlu komičnost celé situace spočívá v tom, že se odstěhovala a žije s mužem, který je příslušníkem VB. S mužem, který byl až do inkriminované chvíle mým nejlepším kamarádem a dávným spolužákem, se kterým jsme společně vychodili základní školu, absolvovali spolu vojenskou službu i PP VB, i jsme spolu sloužívali. A najednou je tu zvrat.

Závěrem mi, vážený pane poslanče, dovolte malé shrnutí jedné zcela běžné životní tragédie:

1. nuceně jsem musel ukončit studium VŠ SNB, jejíž absolvování pro mne bylo ctí,

2. ztratil jsem ženu, kterou jsem měl tak rád,

3. ztratil jsem dceru, pro kterou jsem žil,

4. ztratil jsem zaměstnání, na které jsem se tak dlouhou dobu připravoval a pro které jsem tolik obětoval,

5. ztratil jsem přítele, který pro mne mnoho znamenal

a za 6. ztratil jsem lidskou důstojnost a víru, které by měly člověka provázet na každém kroku. No, posuďte sám, pane poslanče. Má víra v dobro, pravdu a spravedlnost je značně otřesena, má vyrovnanost je tatam, mé sebevědomí je na bodu mrazu. A myslíte, že je čemu se divit? Sám nevím, kde mám začít hledat nový smysl VŠEHO.

V Čes. Budějovicích, 26. 11. 1990

Jiří Gráf nar. 26. 12. 1964

Družstevní ul. 15

370 06 Čes. Budějovice

Jestli se vám po přečtení výše uvedeného udělalo špatně, tak vězte, že jste nebyli sami. Estébák Gráf pracoval na III. odboru KS StB v Českých Budějovicích.

„Seriózní“ estébák se uchází o práci. Z ukázky je jasně vidět, kolik tito lidé vědí kompromitujících skutečností a jak jsou nebezpeční. Jejich nebezpečnost je přímo úměrná nepřístupnosti materiálů StB. Utajováním těchto materiálů zachováváme moc této organizace: „Na základě vlastního poznání uvádím, že na úseku býv. X. správy bude jen málo lidí použitelných pro další službu v novém orgánu. Z řad náčelníků snad jen jedinci, a to po důkladném zvážení (pohovor/prověrka/a doporučení). V žádném případě jsou nepoužitelní pro charakterové a osobní vady Chovanec, Šíma, Beneš, Kubíček, Žák a další, v podstatě bych vyjmenoval celé vedení. Pokusil bych se získat snad Češelského, a z II. správy Dvořáka – říkám snad, s nikým jsem nehovořil a vycházím z poznání, jejich názorů a charakteru, jak jsem je před dvěma lety znal. Doporučuji spíše hledat – vybírat mezi propuštěnými, a to třeba i dnes důchodci. Mám na mysli zejména překlenout určitou krátkou dobu, nežli se vychová nová mladá generace s perspektivou. Je celá řada pracovníků, kterých bych se nebál využít, a to i od jiných součástí. Velice problematičtí jsou i pracovníci tzv. vysazení v legalizaci u různých podniků. Když se vytvářela jednotná kontrarozvědka, tak na tato místa se dávali lidé ne příliš schopní, kterých se chtěli jejich náčelníci zbavit a tak zde taky dělali jen ostudu.

Obdobná situace je i na II. správě, kde jsem byl pouze rok, tak nemám tak široké poznání jak lidí, tak prostředí. Pokud jde o býv. XI. správu (ekonomika), troufám si tvrdit, že je situace ještě horší. Z nedostatku vlastní práce a nedostatečným vedením docházelo zejména uvnitř správy k vytváření různých part a klikaření. Důsledky jsou známé. Na základě vlastních zkušeností a jak se domnívám daného rozsahu práce (nyní), nové pracoviště by mohlo úkoly zajistit v počtu cca 100-150 pracovníků. V centru. Celkovou strukturu bych doporučoval tak, jak jsme o ní hovořili.

K některým otázkám agentury. V poslední době byli v průměru na orgána 3 – 4 TS. Byly i výjimky, kdy OP řídil 10 TS. Dost početná agenturní síť byla na X. správě. Pořadí početnosti bylo řadu let následující ochrana mládeže, kultura, vědy a zdravotnictví, na druhém místě odbor církví, sekt a nábož. společností, dále odbor Charta 77 a další tzv. disidentská hnutí a poslední odbor ideodiverzních center.

Největší pro agentury bylo získáváno na tzv. vlasteneckém podkladě, byla to otázka pozvolného připoutávání nedobrovolně získané osoby. Dále se jednalo o malou část, která spolupracovala na základě určitých výhod, a to osobních (prominutí trestné činnosti, výhodné zaměstnání, možnost cestování do zahraničí, přijetí dětí na školu atd.). Další skupina byla agentura placená (byla velmi malá, jednalo se spíše o lidi, kteří pracovali na úseku zahraničních center, nebo přímo v zahraničí). Poslední skupina byla tzv. nejoddanější agentura, která byla získávána do řad příslušníků SNB. (Ponejvíc uskutečňováno na úseku církví 2 Brno, 1 Ostrava, 2 Bratislava a v Praze byli připravováni 2.) Po osobním jednání u ministra Vajnara byla tato praktika dočasně zastavena a do mého odchodu ze služeb MV v ní i přes určité nátlaky (úsek CH 77) bylo pokračováno. Úmyslně neuvádím jména. Mám k tomu řadu důvodů. O těchto věcech raději osobně.

Pokud jde o vysazené pracovníky (Vámi uváděný Pragokoncert) jsem zjistil, že se jednalo o jistého Křistka. Bylo to však za býv. ředitele p. Hrabala. Jinak obecně možno říci pracovníci MV byli vysazováni především na různá ministerstva, a to na úseky ZÚ, kádrová pracoviště a úseky koncentrace cizinců. Konkrétně MZV konzulární odbor, kádrovka, zejména Správa služeb diplomatického sboru (JUDr. Miroslav Kunc – I. náměstek ředitele, sám přísl. MV II. správa, zajišťoval rozmísťování příslušníků, jejich legalizaci. To samé u agentury). Jednalo se samozřejmě o rozpracovávání diplomatického sboru. Jinak na MZV je legalizována celá řada příslušníků 1. správy MV, kteří vyjíždějí do zahraničí (ponejvíc ve funkcích tajemníků a šifrantů).

ČSAV – kádrové odd. p. Bárta (snad v důchodu, kdo převzal funkci, neznám).

ORBIS – vedoucí kádr. odd., dále zde byl i pracovník 1. správy MV

Sekret. PVC – ÚPV ČSSR – Viktor Hladný, nyní důchodce, kdo ho vystřídal, neznám. Byl zde zájem 1. správy MV.

Dále na FUTI pracuje snad ve funkci náměstka příslušník a jeden na kádrovce (býv. zástupce 2. správy MV), i na dalších institucích pracují příslušníci, ale některé znám jen křestními jmény.

Závěrem chci říci, že takto bez možnosti konzultace – dotazu na určité lidi, o kterých jsem přesvědčen, že bych u nich celou řadu věcí upřesnil, je složité. Celou řadu věcí znám krycím názvem a obsahem, jde zejména o ZTÚ atd. Řada věcí jde využít i dnes, a to i agentura, jen jí dát novu náplň (zejména obsah a zaměření). Z profesionálního hlediska však délka uplynuté doby je ke značné škodě věci.

Na základě posledního rozhovoru s p. kpt. Hirtem se domnívám, že mohu napomoci při výstavbě nového aparátu za předpokladu vytvoření určitých podmínek. Z těchto důvodů žádám znovu o posouzení mého opětovného přijetí do služeb MV. Domnívám se, že z mé strany jsou dány garance, a to dostatečné.“

Jedním z posledních dokumentů StB jsou jejím vedením vydané Zásady činnosti kontrarozvědky o zabezpečení vlivu StB v politické a ekonomické oblasti a ve sdělovacích prostředcích po 17. 11. 1989. Pro jejich závažnost a stálou aktuálnost je zde přetiskujeme znovu, ač jsme je již publikovali.