--------------------------------------------------------------------------------
Autor: (st)
Název: Sbohem federace, sbohem, Slovensko
Zdroj: NN Ročník........: 0003/001 Str.: 002
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: . . Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Před půl rokem čeští a slovenští voliči jednoznačně rozhodli o tom, že každá půlka společného státu má o své budoucnosti zcela opačnou představu. Slováci si zvolili levicovou politickou reprezentaci. Češi pravicovou. Rozpad, který vlastně nikdo nechtěl, byl tak předurčen. Marně se česká levice a slovenská pravice snažily zachraňovat společný stát. Bylo to právě tak naivní, jako poroučení větru dešti. Jeden ze základních zákonů kosmu praví, že stejné přitahuje stejné, a co není stejné, to nemá důvod ani vůli držet pohromadě. Zákon se naplnil, jakmile jej člověk přestal překonávat násilím. Obviňování kohokoliv je nyní právě tak směšné, jako honit zahradníka k odpovědnosti za to, že mu na jabloni nerostou citróny, ačkoliv roubuje a roubuje. O nestejnosti, například v názoru na funkci státu, nesvědčí nic jiného tak výmluvně, jako postoj voličů (a tím i parlamentu a vlády) k tzv. lustračnímu zákonu. Zatímco Slováci volili V. Mečiara, přestože věděli, že spolupracoval s StB, v Čechách by, kromě komunistů, vědomě nikdo estébáka nevolil. Zatímco v boji mezi slušnými lidmi a estébáctvem na Slovensku parlament drží basu se zločineckou organizací, v českých zemích je tomu naopak. Nelze si představit, že by dvě tak rozdílné koncepce mohly utvořit jednu, se kterou by obě polovice státu souhlasily. Je to právě takový nesmysl, jako kočkopes nebo ryborak.

Stát má takové kvality, z jakých ideálů se zrodil. Bůh s tebou, Slovensko. Zrušením lustračního zákona spáchá vláda věcí tvých svůj první zločin, ze kterého tvoji historikové nebudou moci vinit Čechy.

(st)