--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vydra Luboš
Název: Bez kolektivu mluvčích nespadne ani vlas z hlavy
Zdroj: NN Ročník........: 0003/001 Str.: 003
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 29.12.1992 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Luboš Vydra Opuštěný kšeft
Sotva se kolektiv 40 mluvčích pustil do pohřbívání Charty 77 zaživa, vystoupil i k tomu určený funebrák Radim Palouš a oděn do divadelního kostýmu Komenského, jímavou formou řečníka z krematoria, sepsal "Kšaft Charty 77", kterým přisunul paradoxně kámen hrobu nad sebou a ostatními svévolnými hrobníky, tedy nikoliv nad tím, co se chystali právě pohřbít. Kolektiv samopohřbených mluvčích ve své pečlivosti neopomněl pověřit pečovatelské trio ze svých řad, které bude jako staré babky o hrob pečovat, zalévat ho a pěstovat na něm květinky. Jména jejich: R. Battěk, D. Němcová a J. Vohryzek. - Tolik pro ilustraci z letošního Infochu, který na rozdíl od Infochu předlistopadového již nevychází jednou za čtrnáct dní, či měsíc, ale jednou za rok. Inu, i to je vizitka práce nedávných mluvčích. Pečovatelské trio však místo toho, aby se mlčky oddávalo své truchlivé práci, pouští se do sporu s těmi, kteří chtějí, aby Charta 77 žila dál. Viz jejich Stanovisko k Chartě 77 zveřejněné v Českém deníku 29.12.1992, kde nám mimo jiné upírají právo používat dosavadní název, zapomínajíce na to, že my jsme nic neskončili, proto také nemusíme nic měnit. Připomínají mi sebevraha, který když se oběsí, zlobí se v záhrobí, že ostatní neudělali to samé, ale žijí si dál po svém, jako by se nic nestalo. - Inu, něco na vystřízlivění těm, kteří si myslí, že v Chartě 77 byli jen nesvéprávné ovce. Co znamená: "... nevybíravost útoků proti řadě signatářů (Jičínský?etc?), zejména pak na jednoho z prvních mluvčích Václava Havla, jen zvýrazňuje odklon od tradice a zásad Charty 77"? - Bolševickou nekritizovatelnost?!
Vždyť především Jičínský a Havel jsou zodpovědni za to, že nebyly zrušeny komunistické zákony, o které se opírají estébáci a komunističtí zločinci. Tak bylo zabráněno prvnímu kroku k nápravě společnosti. Jim podobní nekritičtí nohsledi, kteří nepochopili, že to nejdůležitější přináší pouze přítomnost, po tři roky blokovali činnost Charty, aby tak mohli argumentovat s její nefunkčností. Nezajímá mne nekritizovatelnost Václava Havla a jiných signatářů a místo uctívání "bůžků" a nomenklatur všeho druhu, hlásím se k odkazu chartisty pana profesora Václava Černého, když s ušlechtilou tvrdostí sboě vlastní v posledním díle Pamětí píše: "Pocit jednoho práva jsem v sobě uhasit nedovedl, práva skromničkého a nebolestného, kterého jsem se však necítil schopen vzdát až do konce svých dnů ani pro sebe, ani pro jiné, bylo to právo opovržení. Právo opovrhovat podvodem a zradou, ale také podvodem výmluv a lítosti... Právo neskrývat se svým opovržením. Právo nebýt obtěžován tichošlápky známého domácího chovu, v nichž nepřetržitě šumí a na věky bude šumět limonáda pseudohumánní smířlivosti, a evangelia zapomnění, zapomnění na vlastní hanbu."
Co hrobaři nechtějí slyšet
Jako rozumné se mi jevilo, když na 3. sněmu Charty 77, 2.9.1992 navrhl Bohumír Janát, aby vznikla rozprava, při které by byli přítomni jak Petr Cibulka a jeho stoupenci, tak by byli přizváni zástupci kolektivu mluvčích. Představa spolupráce Václava Havla a P.Cibulky vyvolala v sále zprvu nesmělý potlesk, přehlušený vlnou ironického veselí. I to dokresluje nedospělost chartistické společenské scény. Jiřímu Matouškovi se Charta 77 jevila v dnešní době jako názorově naprosto roztříštěné hnutí. Jako příklad uvedl volání po debolševizaci Charty 77 jako takové a společnosti vcelku. "To přece původní Charta nemůže prosazovat, když její řady tvoří podle mého odhadu z 50 % bývalí, v minulosti i vysoce postavení členové KSČ." - Ale může. KSČ byla zločineckou organizací. Mají snad v Chartě 77 místo lidé, kteří měli něco společného se zločinem? Václava Havla omlouval věrný Saša Vondra. Vyřídil velkou lítost svého pána nad tím, že se nemůže zúčastnit. Důvod je prý jediný: únava po cestě na Dálný východ a náročný program, atd. Ani slovo o mecheche na Hrádečku, které v té době pořádal Václav Havel s prominentními signatáři CH 77. Alena Hromádková mluvila o ledovci s růžově-rudou špičkou a připomněla, že stačí letmý pohled na přehledy hlasování v obou parlamentech a hned je jasné, kdo ze signatářů CH 77 hlasuje po boku komunistů, přičemž názor široké veřejnosti je to poslední, co je zajímá, včetně názorů nás ostatních chartistů, kteří jim nejednou začínáme být nepříjemně na obtíž. Zástupce hnutí HUMAN Miroslav Lehký navrhoval, že by měl vyjít program, který by v myslích lidí zúčtoval s minulostí. Tuto kampaň nazval detotalizací společnosti. Zmínil se, že po rozpadu NF vzniklo množství organizací, o jejichž ideologické nezávislosti je možno pochybovat. Není možné se proto spoléhat na kvalitu jejich zpráv, které bývají často deformované. Zde je pole činnosti pro Chartu 77, neboť má stále velký kredit. Michal Kričfaluši považuje za nutné, aby se Charta vyjádřila k zákonům o soudní a mimosoudní rehabilitaci a aby se zabývala otázkou 3. odboje. Jiří Pallas žádá zveřejnění agentů StB v hnutí. Vyslovuje politování, že cizincům z celé Evropy, kteří Chartě obětavě pomáhali, nebylo poděkováno a nejsou zváni na významná setkání. Upozorňuje na záležitosti kolem Nadace Charty 77 ve Stockholmu a že dodnes nebylo zveřejněno, odkud chodily peníze, kam šly a jak s nimi pan Janouch zacházel. Je podivné, když Nadace Charty 77 jedná jménem Charty 77. Název je volen úmyslně, tak aby si ho mnoho lidí pletlo. Miroslav Rosendorf říká, že Charta 77 už není zapotřebí. Otázka dodržování lidských práv je dnes věcí zákonodárců. - Doporučuji p. Rosendorfovi číst méně LN, zato více chodit mezi lidi. Pavel Lukeš zcela správně varuje: nejsou jako my. Projev Petra Cibulky jsme již v NN zveřejnili. J. Gruntorád četl z dopisu Otky Bednářové o tom, že je dnes mnoho chartistů ve vedoucích postaveních a že si rychle zvykli na manýry mocných. Změnou režimu pro ně nic nekončí, naopak měli by ukazovat, jak se chovat a jak jednat v současných podmínkách. Vždy jsme jednali otevřeně. I dnes by se měli odkrýt karty. Nechci dát figurovat jako signatářka Charty 77 s těmi, kdo spolupracovali s StB. Většina přítomných signatářů se vyjádřila pro to, aby Charta 77 pokračovala dál. John Bok vystihl merito věci, když řekl: "Kamenem úrazu je chybějící dobrá vůle podílet se na práci Charty." Tu bezesporu postrádají ti, kteří chtějí pohřbít hlas jejího svědomí. Rezignace na práci v Chartě 77 však vydává naši společnost všanc zbohatlíkům a dravcům všeho druhu a zbavuje tak občana důležité mravní opory, která v této společnosti je. Tím, že to kolektiv mluvčích nepochopil, nezachoval se lépe než bájný Hérostratés. Charta 77 bude muset zatím dál pracovat s menším okruhem lidí. Věříme však, že o to více nám pomohou čtenáři NN. Budou jí chybět finanční prostředky. Proto se obracíme na sponzory o pomoc. Počítáme také s tím, že hrobaři Charty se budou snažit pomocí svého vlivu nastražit nám do cesty všemožné překážky, aby naši činnost zastavili a potvrdila se tak jejich pravda. Nepřekvapuje nás to. Byli jsme na to zvyklí již za Husáka.
Boj se záludnými defekty společnosti bude složitý, když na české novinářské i filmové scéně se objevují taková panoptika, jako je TS FEBIO, která pod zkratkou GEN vytváří velkolepě rafinovaný seriál GALERIE ELITY NÁRODA, ve kterém by mělo vzniknout 100 čtvrthodinových "trpajzlíků", včetně chartistů Václava Havla, Vaška Malého, "SANTA KLAUSE" apod. Jak nádherný sublimal podporující Čecháčka v jeho klanění se "autoritám", že?