--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Karel Bedřich
Název: Nacionalisté celého světa, spojte se !
Zdroj: NN Ročník........: 0003/001 Str.: 014
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: . . Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Bedřich KAREL Státoprávní hrátky spějí ke svému zdárnému konci a jeden by předpokládal, že kromě pevně semknutého šiku obstarožních komunistů a jejich zasmrádlých epigonů v novodemokratickém rouše, většina občanů pochopila, že jinak nelze. Tedy, bez emancipujícího se Slovenska, navíc zapleveleného levičáctvím náhle procitnuvších národovců, přičemž lze těžko rozeznat barvu jejich spodního prádla - je rudá či hnědá? Konečně, problémy Horních Uher nejsou problémy našimi a nejde jenom o Gabčíkovo. Fakt obnovené existence českého státu v historických hranicích zemí Koruny české vzaly na vědomí i starší ročníky odkojené ideou čechoslovakismu.

Ne tak naši Velkomoravané, kteří vytáhli na světlo otázku existence moravského národa. Předesílám, že jsem se narodil v tomtéž regionu, byť na jeho západní výspě, v Jihlavě. Snadno bych totiž mohl být obviněn z české koloniální zaujatosti či nedejbože dokonce z propagace pragocentrismu.

Do redakce nám dochází množství korespondence s nejrůznějšími názory a pohledy na dnešní dění. V dopise adresovaném Necenzurovaným novinám, se ing. Josef Pecl, CSc., z Brna zabývá "potřebností moravského národa."

Připouštím, že národní obrozování mělo ve své době pevnou platnost a stalo se nevyhnutelnou etapou v utváření Evropy 19. a 20. století. Přesto pojetí národa jako osudového společenství vede nutně k tomu, že se nacionální jednota a velikost stanou hodnotami samy o sobě a východiskem je obvykle mocenský stát, ve kterém je všechno podřízeno jedinému pohledu. Kam to vedlo v tomto století, je dostatečně známo - nejrůznější národnosti, které se po staletí ve střední Evropě vzájemně prolínaly, neutvořily přesně ohraničené celky, ale staly se časovanou bombou v základech nově vznikajících států.

Ve svém dopise pan Pecl operuje jakousi "nectnou manipulovaností" při sčítání lidu, kdy dalo "pádnou a jednoznačnou odpověď" - vida, stále stejný slovník - 1,4 mil. občanů a prohlásilo se za Moravany. Nechápu sice, s čím bylo při sčítání manipulováno - sám jsem se prohlásil za Čecha a bez nátlaku, považuji se totiž za Evropana. Národnost mi mnoho neříká, ani co se týče vyšívaného folklóru, připouštím však výjimečnost vizovické slivovice. Náš čtenář však hbitě dohazuje viníka - "co jiného lze od byrokratického centra v Praze čekat". To je báječné, už vidím houfy zvrhlých pražáků, kteří pomocí výhrůžek a Staropramene korumpují zapálené Moravany! Nicméně zajímavé je, jak autor dovozuje absenci moravského národního cítění v době obrozenecké, cituji: "Je dáno logikou věci, že tolerantní Morava a Moravané, respektující jazyková specifika (...) - neměli nezbytnou potřebu národně se uvědomovat". A ihned argumentuje, že "Morava v předstihu začala s tím, co dnes dělá integrující se Evropa." Je to nádherný příklad vzácného předjímání budoucnosti, všechna čest našim předkům! A tady jsem pocítil nutkavou, avšak tělesnou potřebu sám. Autor totiž praví: "Integrovaná Evropa nemá ovšem vzniknout z beztvarých, anonymních hmot (?), ale naopak emancipovaných, svéprávných, charakteristických a hrdých národů". Tady už panu inženýrovi vedl ruku zřejmě sám Ţocko MečiarŢ. Je mi to naprosto jasné, nemáme-li národ, abychom se mohli emancipováni zařadit, vymyslíme si ho. Ovšem nejzajímavější na celé věci je, že se naši spasitelé zaklínají jménem všech - tedy i oněch nejméně 2 a půl miliónu "zmanipulovaných", když už pomineme čtenářem zatajené Slezany... Naši brněnští Velkomoravané nejsou příliš fundovaní ve vědách historických, hovořit pouze o zemi Moravskoslezské je ukázkou klasického blbství ad ultimum. Čtenář pokračuje výkladem ekonomické závislosti a Ţožebračování MoravyŢ Českem či spíše Prahou, cit.: "Že v Praze na ministerstvech a všech ostatních institucích přežívají partajní smečky a rodinné klany starých byrokratů, o tom není pochyb...", na jiném místě - "snahu Slovenska o vymanění se z moci centra lze jenom vítat. Je přitom ovšem otázkou, proč Slovensko v těchto racionálních snahách nehledá spojence na Moravě a zda tedy nejde o náhradu centralismu pražského, centralismem bratislavskýmŢ (sic !). Je žertovné, že všechno komunistické zlo pochází z Čech. Pan inženýr honosící se režimním titulem kandidát věd (...) zřejmě usoudil, že kromě tohoto proklatého kraje, bolševiků nebylo. Mohu pouze připomenout rodáka z Dědic, věčně ožralého lumpa Klému. Podle podobné argumentace jsou mafie semtam sice komunistické, leč výhradně české. Konečně zmínka o spřáteleném Slovensku už jasně vymezuje, ve kterých nadzemských sférách se pan kandidát pohybuje. Narůžovělou nacionalistickou omáčku zahustil zmatenými socialistickými výklady funkce ekonomiky a kořením je volání po oddlužení bezperpektivních podniků, jimž hrozí, že budou levně odkoupeny a "všeobecně se soudí, že v zájmu kohosi jiného než nás, Moravanů, Slováků a Čechů" - vše korunuje výkřikem o vlastizradě !

A jsme doma. Nevím sice, kam dotyčný národovec patří, ale podobně zmatená rétorika špikovaná notnou dávkou hrdě vzepjatého novomoravanství je typická pro dvě politická seskupení. Jedním je HSD-SMS vzniklé přerodem KV KSČ v Brně po listopadu 1989. Jejími význačnými představiteli, mimo řadu prostých komunistických funkcionářů, byli i agenti StB: např. nebohý pan předseda Boleslav Bárta (alias Kantor či Slávek) a poslanec Tomis. Spřízněnost moravského velikána Jaroslava Šabaty s HSD je nepochybná. Militantnějším spolkem v řadě je Moravská národní strana (MNS) - odvar z pověstné Prokešovy SNS. Typickým projevem "moravanství", jež mi utkvěl v paměti, bylo prohlášení jednoho z členů na tiskovce v r. 1991, který tvrdil cosi o rozdílné délce kostí českých a moravských skeletů, čímž dovodil existenci specifického moravského národa... Silně to připomíná jedno z kritérií pro určování rasy. Žertovné, že ?

V textu se ozývají i další zoufalé výkřiky "utlačovaného" Moravana, cit.: "My na Moravě si ale samozřejmě řekneme, že jsme pražskými cizáky drženi za kolonii. A bude to pravda !" Na to už mi žaludek neslouží...

Slyším-li x-centrismus, vždy si vzpomenu, jak nám ŢbrnocentristéŢ v šedesátých létech ukradli peníze na zakrytí jihlavského zimního stadionu. Nebo to byli komunisté ?

Panu ing. Peclovi doporučuji, aby se poptal i lidí žijících mimo Brno na jejich názor k moravské problematice. Možná, že se bude divit...

Co se mne týče, jsem rád, že mi pan inženýr, CSc. otevřel oči. Donedávna jsem byl přesvědčen, že vinu za naši bídu mravní i ekonomickou nesou především bolševici (-čeští, moravští, slezští, slovenští...) - teď je mi to jasné - jsou to kromaňonští Češi !

Poznámka

Naše čtenáře bych rád ujistil, že v obnovovaném českém státě bude mít Morava i Slezsko své místo zajištěno. Stanou se nezpochybňovanými politicko-správními útvary, jako vždy byly v zemích Koruny české i habsburské monarchie. Komunistů k tomu není zapotřebí - skončí stejně jako nacisté. Je jim známo, že po rozchodu soustátí a ztrátě přímých styků se svými východními soukmenovci jejich role končí. Proto tolik křiku po resuscitaci federální mršiny.