Zásady zákona o protikomunistickém odboji
KDU-ČSL
prostřednictvím svých poslanců v ČNR předložila 22. prosince 1992 k projednání
tento text:
V preambuli je třeba
vyjádřit ocenění zásluh těch, kteří v boji proti komunistické moci přinesli i ty
největší oběti, aby přispěli k obnovení svobody a demokracie v Československu.
Je nezbytné v souladu se zásadami mezinárodního práva pohnat k odpovědnosti
nejvyšší představitele komunistické moci v Československu, kteří po únoru 1948
spáchali činy, charakterizované jako zločiny a naplnili skutkové podstaty
závažných činů podle Československého práva a kteří jsou odpovědni za
všestranný úpadek morálních, společenských, ekonomických a politických hodnot v
Československu po únoru 1948.
Zásada č. 1: Definice
protikomunistického odboje
Protikomunistickým
odbojem se rozumí aktivní odpor českých a slovenských občanů proti komunistické
moci projevený či projevovaný organizovaně nebo individuálně v době od 20.
února 1948 do 17. listopadu 1989 veřejnými postoji nebo akty odporu, a to jak
na území bývalé ČSR nebo ČSSR, tak i v zahraničí.
Zákon by se měl
vztahovat na občany bývalé ČSR, ČSSR bez rozdílu. Zákon by měl obsahovat odkaz
na č. 23 Listiny základních práv a svobod, která legimizuje odpor proti
komunistické moci. Totéž ustanovení by se mělo týkat občanů zbavených
komunistickou mocí čs. občanství bez ohledu na to, zda jsou občany ČR.
Zásada č. 2: Definice
etap protikomunistického odboje
První etapa
protikomunistického odboje se pro účely tohoto zákona vymezuje obdobím od 20.
února 1948 do 8. května 1960. Druhá etapa se vymezuje od 9. května 1960 do 17.
listopadu 1989.
Dvě etapy jsou
odůvodněny hranicí danou vyhlášením amnestie 9. května 1960. Toto rozlišování
vychází z převažujícího použití teroristických metod a forem v 1. etapě na
rozdíl od 2. etapy, která byla charakteristická spíše rafinovanějšími metodami
bez převažující fyzické likvidace.
Zásada č. 3: Definice
účastníka protikomunistického odboje
Zákon musí definovat
formy účasti na protikomunistickém odboji a jejich prostřednictvím fyzické
osoby na tomto odboji zúčastněné. Předpokládá se, že jako účastník
protikomunistického odboje bude definován čs. občan, který se stavěl na odpor
komunistické moci těmito formami:
1) byl členem ilegální
organizace
2) byl autorem petic
či obdobných materiálů nebo zabezpečoval jejich tisk či rozmnožování
3) organizoval
politické organizace či veřejná vystoupení proti komunistické moci
4) vyvíjel v zahraničí
politickou, publicistickou či srovnatelnou činnost zaměřenou k obnově svobody a
demokracie v Československu.
Zásada č. 4: Překážky
pro přiznání statutu účastníka protikomunistického odboje
Zákon musí stanovit,
kterým osobám nemůže být přiznán statut účastníka protikomunistického odboje, i
když jinak splňují podmínky pro přiznání statutu ve smyslu zásady č. 3.
Zásada č. 5: Stanovení
nároků účastníků protikomunistického odboje
Zákon musí stanovit
nároky účastníka protikomunistického odboje materiální a nemateriální povahy.
Musí stanovit, že tímto zákonem nemůže dojít k duplicitě nároků, pokud již byly
uspokojeny na základě jiných předpisů, především zákona o mimosoudních
rehabilitacích.
Zásada č. 6: Zřízení
komise pro přiznání statutu účastníka protikomunistického odboje
Tyto komise rozhodují
o přiznání statutu účastníka protikomunistického odboje. Zákon musí stanovit,
že tyto komise zahajují řízení na základě návrhu účastníka protikomunistického
odboje (zásada č. 3) nebo jiné oprávněné osoby (zásada č. 8) nebo zvláštního
podnětu. Současně stanoví způsob zřízení a složení těchto komisí a jejich
právní statut.
Zásada č. 7: Zřízení
morálního tribunálu
Tento morální tribunál
zhodnotí podíl odpovědnosti představitelů komunistické moci za úpadek
morálních, společenských, ekonomických a politických hodnot, k němuž došlo v
Československu v době od 20. 2. 1948 do 17. 11. 1989. Zároveň posoudí možnost
trestně-právní a občanské odpovědnosti pro účely předání věci příslušnému
soudu. Tento tribunál jmenuje prezident republiky. Další náležitosti stanoví
zvláštní zákon.
Zásada č. 8: Přechod
nároků účastníka protikomunistického odboje
Vzhledem k četným
případům úmrtí účastníka protikomunistického odboje a vzhledem k tomu, že spolu
s nimi byly perzekuovány i jejich rodiny, stanoví se přechod jejich nároků na
manžela a na děti.
Zásada č. 9:
Nepromlčitelnost trestných činů páchaných pod záštitou komunistické moci před
účinností tohoto zákona
Nestíhání pachatelů
trestných činů spáchaných pod záštitou komunistické moci do 17. 11. 1989 a
jejich nestíhání po 17. 11. 1989 pro jejich formální promlčení, vyvolává
potřebu stanovit, že nejsou promlčeny.
Zásada č. 10:
Vyloučení trestnosti jednání účastníka protikomunistického odboje, k němuž
došlo v rozhodném období v přímé souvislosti s odbojovou činností
Komunistická moc
stavěla účastníky odboje trvale do stavu krajní nouze, eventuálně nutné obrany.
Redakce Necenzurovaných novin doporučuje všem, kteří mají věcné
připomínky k předloženým zásadám, nechť je písemně poskytnou kancelářím KDU-ČSL
nebo přímo poslancům v ČNR. Pokud se rozhodnete obrátit na naši redakci, vaše
připomínky předáme.