--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Karel Bedřich
Název: Norbert
Zdroj: NN Ročník........: 0003/006 Str.: 003
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Dlouhé řady potemnělých dřevěných baráků, vysoký plot lemovaný ostnatým drátem, strážní věže obsazené uniformovanými střelci, štěkotem psů promísený řev dozorců, světlo reflektorů pročesávající noční krajinu... Scéna jako vystřižená z válečného filmu o německých koncentračních táborech. Avšak nemylme se, tato pochmurná vidina není pouhou vzdálenou reminiscencí na sovětské Rusko, nacistické Německo či lidově demokratické Československo padesátých let. Podobné ubytování a shodný osud připravoval svým odpůrcům Husákův komunistický režim konce let sedmdesátých a osmdesátých.
Na popud poslance T. Fejfara (ODS), člena branně bezpečnostního výboru, vznikne poslanecká iniciativa s cílem zřídit parlamentní vyšetřovací komisi pro objasnění akcí NORBERT, Zásah, Vlna apod. Výzvu ke zřízení vyšetřovací komise podepsalo přes 60 poslanců české Poslanecké sněmovny (zpráva z denního tisku).
PODIVNÉ VYŠETŘOVÁNÍ
První zmínky o supertajné akci NORBERT začaly nesměle prosakovat již koncem roku 1989, kdy zhruba v polovině prosince kpt. P. Baránek z břeclavské kriminálky s akcí seznámil P. Cibulku a M. Dymáčka, ve stejné době dopisem informoval i V. Havla. Tehdejší ministr vnitra Sacher byl 16. 1. 1990 informován bývalým náčelníkem obrany FMV. V únoru měly být pracovníky odboru odevzdány veškeré podklady a ministerská inspekce začala 22. 3. na případu pracovat. Tomu však již počátkem března předcházelo částečné zveřejnění plánu internace a likvidace nepohodlných v tisku. Je nepochybné, že kdyby k prozrazení nedošlo, podstatná část dokumentů by nejspíše nenávratně zmizela, podobně jako svazky konfidentů StB zverbovaných mezi lidmi předurčenými do funkcí v první polistopadové vládě tzv. národního porozumění... Další informace dokumentující plody zvráceného ducha bolševických "Übermenschen" byly postupně publikovány i v průběhu vyšetřování a veřejnost tak byla vcelku podrobně seznámena s neuvěřitelnými fakty. Jedinou a zcela prokazatelnou snahou komise MV bylo probíhající šetření co nejvíce zamlžit a jeho výsledek oddálit. A není ani divu, komisi řídil tehdejší náč. inspekce MV plk. Pilský, <%2>člověk, který měl být již dávno so<%0>uzen pro vlastizradu - jeho úzké styky s ruskými okupačními jednotkami jsou naprosto prokazatelné, jeho případ byl vrácen prokuraturou a důvodem bylo stále omílané promlčení (- viz článek Okupace 2 - den zúčtování, NN č. 10/92).
O neochotě cokoliv vyšetřit svědčí i jeho sdělení ministrovi Sacherovi, že "dosud nebylo zjištěno, do jaké míry, kde a kým byla dokumentace o akci NORBERT dána k dispozici nepovolané osobě". Přes veškeré úsilí utajit výsledky šetření, informace prosakovaly stále a řada skutečností byla publikována v říjnu a listopadu 1990 v Lidových novinách a Občanském deníku. Samotná přísně tajná akce NORBERT však nebyla do dnešního dne odtajněna a stále podléhá ustanovením zákona o státním tajemství. Proč tomu tak je, dosud žádný z kompetentních vládních činitelů nevysvětlil. Vzpomínám, jak nám před loňskými volbami tehdejší náměstek FMV a nynější ministr českého vnitra J. Ruml přislíbil dodat zevrubné informace o akci "N" a seznamy lidí zahrnutých do soupisu nežádoucích "osob podléhajících evidenci"...
DEPORTACE, INTERNACE, ARBEITSEINSATZ Někdy v průběhu roku 1958 tehdejší Hlavní
správa StB zpracovala návrh nařízení pro období branné pohotovosti státu. Text směrnice <%2>byl schválen vojenskou komisí ob<%0>rany ÚV KSČ dne 9. 1. 1964. Poslední úpravu stanovila a na 28. schůzi schválila Rada obrany státu 22. 9. 1977 a přijala návrh "Zákonného opatření předsednictva FS ČSSR o mimořádných opa-třeních v zájmu obrany a bezpečnosti v době branné pohotovosti státu" (ZÚO - 0077045/M-1977).
Akci NORBERT mohl vyhlásit ministr vnitra zvláštním rozkazem <%2>v době Mimořádného bezpečnos<%0>tního opatření (MBO) a cílem měl být "preventivní zákrok" proti osobám ohrožujícím veřejný pořádek a bezpečnost státu.
Občané zařazení do příslušných seznamů byli rozděleni do dvou skupin: po linii VB se jednalo o občany páchající kriminální trestnou činnost, ve druhé skupině byly osoby "v péči" Státní bezpečnosti, čili občané z nejrůznějších důvodů režimu nebezpeční. Na tyto osoby se vztahovaly směrnice FMV z roku 1977 a opatření"Z", <%4>které předpokládalo internaci (<%0> a pozdější možnou likvidaci) v nápravně výchovných ústavech, nebo opatření "P" čili nucené práce u příslušného ONV. Výběr a zařazení občanů do skupin měli na starosti pracovníci VB a StB na všech úrovních řízení (- od FMV po OS SNB). Výběr osob určených k deportaci a internaci podléhal projednání a schválení příslušným okresním tajemníkem KSČ...
Na ostudné akci NORBERT se přímo podílela i Gen. prokuratura ČSSR, jejímž úkolem bylo bdít nad "dodržováním zákonnosti" během uplatňování opatření "Z" i "P", dále ministerstvo spravedlnosti, do jehož působnosti spadalo i zřizování plánovaných koncentráků, národní výbory zajišťující nasazení na nucené práce a pochopitelně i naše lidová armáda, která podobně "postižené" občany z řad vojáků vedla ve zvláštní evidenci uložené na příslušné vojenské správě.
PŘÍSNĚ TAJNÉ,
ZVLÁŠTNÍ DŮLEŽITOSTI!
Nepřátelé totalitního bolševického režimu, spadající do akce NORBERT, byli podle ministerského nařízení č. 21/1978 a podepsaného doc. PhDr. Jaromírem Obzinou, CSc., rozděleni do sedmi skupin podle politického zaměření a čtyř "kategorií nebezpečnosti". Nikdo nebyl opomenut, na všechny režimu nepohodlné skupiny i jednotlivce bylo pamatováno se vzácnou péčí.
Čl. 6: "Osoby podléhající evidenci" a) představitelé pravicového oportunismu, sionismu, trockismu, nacionalismu, maoismu, mluvčí a organizátoři tzv. "nelegální kultury", signatáři Charty 77 a ostatních nepřátelských opozičních seskupení, včetně informátorů zahraničních ideologických center
b) představitelé antisocialistických sil, zejména z řad bývalých funkcionářů kontrarevolučních organizací K-231, Klubu angažovaných nestraníků, Společnosti pro lidská práva a bývalých pravicových sociálních demokratů
c) představitelé bývalých vykořisťovatelských tříd a kapitalistického státního a hospodářského aparátu
d) autoři, rozmnožovatelé a rozšiřovatelé závažných protisocialistických a protizákonných pamfletů a tiskovin
e) organizátoři a aktivní účastníci protisocialistických a protisovětských akcí, demonstrací a jiných nebezpečných protispolečenských vystoupení
f) představitelé bývalých protisocialistických studentských a mládežnických organizací
g) reakční představitelé církevní hierarchie, kléru, tajní biskupové a kněží, představitelé jednotlivých <%2>řádů, sekt a vedoucí ideologové la<%0>ického apoštolátu.
Čl. 7: "Kategorie nebezpečnosti evidovaných osob"
Do I. kategorie se zařazují zvlášť nebezpeční aktivní organizátoři a pachatelé nepřátelské činnosti proti státu z řad hlavních činitelů a představitelů pravice.
Do II. kategorie se zařazují nebezpečné, protisocialisticky zaměřené osoby, které udržují styky s dalšími reakčními silami doma i v zahraničí a zapojují se do činnosti proti státu.
Do III. kategorie se zařazují protisocialisticky zaměřené osoby, které zaujímají vyčkávací postoj a v době mimořádných událostí se mohou zapojit do aktivní činnosti proti státu.
Do IV. kategorie se zařazují ostatní protisocialisticky zaměřené osoby, které svým charakterem nesplňují podmínky pro zařazení do některé z předchozích skupin.
Čl. 8: Zařazení osob do všech kategorií navrhuje na základě písemných podkladů náčelník odd. StB na správě SNB, doporučuje náčelník odboru na této správě a schvaluje náčelník příslušné správy StB
Čl. 10: "Oblasti působnosti evidovaných osob" Ideová a kulturní, sdělovací pro-středky (tisk, rozhlas a televize), školství, církev, průmysl, věda a výzkum, zdravotnictví, služby a obchod, doprava, zemědělství a ostatní.
TISÍCE POLITICKÝCH
ZLOČINCŮ...
Celkový počet osob určených v době vyhlášení MBO k internaci <%4>dosáhl v posledním roce komunistického režimu (1989) čísla<%0> 9 000... Z toho do působnosti VB spadalo 6000 osob: ve skupině "Z" 1000 a ve skupině "P" 5000. Ve sféře StB to bylo 3000 osob, z toho ve skupině "Z" 1000 a v "P" 2000 osob. Seznamy dalších nepohodlných nespokojenců byly průběžně doplňovány ještě v průběhu onoho osudového roku. Kromě členů K-231, KAN, signatářů CH 77, Jazzové sekce a dalších občanských iniciativ let šedesátých a sedmdesátých, se na seznamu ocitli další nepřátelé socialismu z let následujících. Podobné cti se dostalo i příznivcům Českých dětí, HOS, Dem. iniciativy, Mír. klubu J. Lennona, SPUSA, VONS a ostatním protirežimním aktivistům. Deviantní komunistický režim byl připraven za každou cenu rozdrtit jakýkoliv aktivní odpor a nerozpakoval by se použít všech prostředků...
(V příštím čísle pokračujeme kap. Koncentráky na Moravě)
Bedřich KAREL