--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Cibulka Petr a kol.
Název: Situační zpráva o problematice BIS ČR
Zdroj: NN Ročník........: 0003/006 Str.: 008
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 11.02.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Ke dni 1.1. 1993, kdy vstoupil v platnost zákon o BIS ČR, byla promarněna jedinečná šance k zásadnímu řešení problémů české kontrarozvědky. 31. 12. 1992 byli všichni příslušníci FBIS propuštěni ze služebního nebo pracovního poměru s tím, že do BIS ČR nikdo nemohl přejít automaticky, ale pouze na základě individuálně podané žádosti. Bez v minulosti častých právních komplikací tak mohla vzniknout kontrarozvědná služba, která by sice postupně převzala informační fond, agendu zrušené FBIS, vybudované agenturní sítě a některé odborníky, kteří prokázali své kvality, ale zároveň by byla personálně obsazena lidmi, kteří naplňují morální a odborná kritéria. Od doby, kdy bylo zřejmé, že se zánikem federace zaniknou i příslušné instituce, byl v tomto smyslu k dispozici několikaměsíční prostor. Určitě není náhodné, že tato šance
nebyla využita a česká část FBIS se všemi problémy byla mechanicky transformována do BIS ČR. Navíc do BIS nebyla přijata značná část z těch příslušníků, kteří nezatíženi kolaborací s komunistickým režimem do služby nastoupili v různých obdobích po listopadu 1989 a kteří se kriticky vyslovovali k poměrům a funkčnosti FBIS, zvláště k neudržitelné situaci personální a absenci koncepčnosti v činnosti této instituce. V tomto kontextu se nejednalo ostatně o nějaký nový přístup, ale pouze o kontinuitu s linií, kterou ve službě prosazoval bývalý ředitel Novotný.
Jaké jsou stěžejní problémy, které byly zvoleným postupem transformovány do BIS ČR?
1.) Naprosto se neosvědčilo budování kontrarozvědné služby demokratického státu využitím "očištěného" aparátu StB doplněného nově příchozími lidmi z civilních sektorů. Vznikl tak neuvěřitelný personální propletenec, kdy někteří "noví" lidé, kteří nebyli odborně příliš na výši, se dostali do vleku "estébáckých odborníků", postupně se na nich stali závislými a začali podporovat jejich příslušnost ke službě, a to s vědomím, že tito v minulosti zkompromitovaní lidé nemohou jejich postavení ohrozit. Tento klan společně intrikoval proti lidem, kteří si specifiku činnosti ve službě osvojili, začali prosazovat nová řešení a trvali na důsledném řešení personálních poměrů. Dotyční znechuceni touto situací buď ze služby sami odešli, nebo byli postupně v rámci permanentních reorganizací vyhazováni. Do služby byli naopak zpětně přijímáni bývalí příslušníci StB, vnitra a "dolistopadoví komunisté" z různých státních orgánů. Lustrační zákon se stal v důsledku práva ředitele udělovat "výjimky" naprosto neúčinný. 2.) Kriticky smýšlející a o zásadní
změny usilující lidé, kteří byli ze služby postupně odstraňováni, byli většinou dobří odborníci, kterým by se jen těžko prokazovala odborná nezpůsobilost. Byli tedy odstraňováni pod záminkou, že nepochopili "specifiku" služby, nebyli schopni podřídit se vojenské disciplíně, vynášeli na veřejnost utajované informace apod. Tento postup byl perfektně propracován. Nejprve se vytvořila situace, kdy nebylo možno uplatnit jakoukoliv iniciativu. Lidé známi svým kritickým postojem nebyli přijímáni vedoucími pracovníky služby, nebylo reagováno ani na jejich písemná podání. Když se v této zoufalé atmosféře více než šedesát "nových" příslušníků služby obrátilo na parlament, který právě projednával osnovu zákona o FBIS s upozorněním na alarmující stav ve službě a požadavkem na řešení neudržitelné situace, je jim některými představiteli vedení vyhrožováno soudním postihem, padají obvinění ze vzpoury apod.
Zásah branně bezpečnostního výboru jen zabránil podobným excesům, ale situaci nijak neřešil. Návštěva tří příslušníků služby u prezidenta republiky má za následek jejich okamžitý vyhazov, výpovědi mnohých před kontrolním orgánem parlamentu pro FBIS neiniciují žádné řešení. Nejhorším prohřeškem ovšem je, když se někdo zastává ze služby neoprávněně vyhazovaných kritiků. Jeho osud je tím zpečetěn.
3.) Hlavní překážkou řešení nahromaděných problémů nejsou (zatím) tzv. "staré struktury", které se více méně soustřeďují na udržení svého postavení, ale "noví" lidé, kteří s nimi vytvořili už zmiňovaný vzájemně závislý konglomerát, velice rychle přejali praktiky StB, jsou si vědomi své neschopnosti, případně se u nich projevují navíc některé charakterové vady (kariérismus, touha po moci, chápání kritiků jako osobních nepřátel, averze vůči schopnějším atd.). Tito příslušníci značnou část energie věnují snaze o upevnění svého postavení a potlačování úsilí o principiální změny, jejichž realizace by je mohla ohrozit. Veškerou pozornost zaměřují na příslušníky, kteří své názory netají. Obrana proti infiltraci služby zvnějšku se tak dostala na vedlejší kolej a výsledky v tomto ohledu jsou nulové.
Možný způsob řešení situace. Využít roční omezení platnosti
zákona o BIS ČR a realizovat následující: 1.) V parlamentu iniciovat ustanovení pracovní skupiny, která by vypracovala koncepci přijímacího řízení a personální politiky v kontrarozvědné službě a stanovila kritéria morální i odborná, která musí příslušník služby splňovat.
@BIS BODY = Toto by se týkalo pouze kmenových příslušníků služby, nikoliv agentury.
2.) Vypracovat doktrínu činnosti služby, jakožto apolitické nezávislé instituce úkolované vládou a přesně specifikovat mechanismy, které se budou podílet na její kontrole.
3.) Na základě předchozích zkušeností vypracovat návrh nového zákona o zpravodajských službách, který by řešil i jejich vzájemnou spolupráci a kodifikoval součinnost s jinými státními orgány, zvláště s resortem MV, případně Nejvyšším kontrolním úřadem.
4.) Nepřipustit paušální transformaci BIS ČR v po 1. 1. 1994 nově vzniknuvší kontrarozvědnou službu.
Zásadním opatřením, které je nutno realizovat ihned, je okamžitá rehabilitace neoprávněně postižených příslušníků UOÚD, FBIS a BIS ČR. Dále je nutné na úrovni představitelů koalice stanovit odpovědnost za prováděnou personální politiku, mající za následek vyhazování stoupenců koaličních stran nejen z BIS ČR, ale i některých jiných státních orgánů za projevené kritické postoje a přijmout v tomto smyslu veřejně jednoznačná opatření.
V Praze 11. 2. 1993
Na vypracování této zprávy se podíleli bývalí příslušníci FBIS, členové Konfederace politických vězňů, Charty 77, Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, Hnutí za občanskou svobodu a Antikomunistické aliance.
Petr CIBULKA (HOS, člen VONS) Luboš VYDRA (HOS, Charta 77)
Karel PROUZEK - bývalý
příslušník FBIS
Vladimír PAVLÍK (Charta 77) Pavla GRÜNTHALOVÁ - bývalá pracovnice FBIS