--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vydra Luboš, Folk Petr
Název: Konference o KGB a chmurné vyhlídky současného Ruska
Zdroj: NN Ročník........: 0003/006 Str.: 012
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 27.02.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
2. 1993 zpracoval Luboš Vydra
Petr Folk: Konferenci,která probíhala ve dnech 19-21. 2. 1993 v Moskvě pořádali mimo svazů intelektuálů i představitelé strany Demokratické Rusi. V současné době to je tvrdě opoziční skupina. Proč říkám tvrdě opoziční? Protože ještě před rokem a půl měli dost velkou důvěru, v současné době jí však téměř ztratili. A to podle mého názoru ze dvou hledisek: Naprostá bída a to nejenom v Rusku jako územním celku, ale především v Moskvě, kam se stahují rodiny z bývalých zemí Sovětského svazu, vojenské klany z bývalých zemí varšavské smlouvy, je zde obrovské množství nezaměstnaných a inflace v současné době dosahuje až 2000%. Lidé, aby se uživili, protože zde neexistuje žádné životní minimum, tak mnohdy loupí a vraždí. Proto je tam i kriminalita na velmi vysoké úrovni. Pokud beru v úvahu jak je Rusko vyzbrojeno, jaký vlastní jaderný potenciál, tak si kladu otázku, kdy příjde doba, kdy už jim bude všechno naprosto jedno. Druhý důvod poklesu obliby je ten, že většina členů Demokratické Rusi jsou intelektuálové, vedle které bych postavil OH jako "tvrdé profesionály". Jsou to povětšinou lidé, kteří žijí zcela mimo realitu, kteří vědí, že by se chtěli mít dobře, ale kteří nevědí jakou cestou co uskutečnit. K dovršení této pochmurné situace nemalou mírou pak přispívá i mentalita ruských lidí, kde mnozí potřebují nad sebou bič, protože nejsou zvyklí pracovat.
Bohužel, kdo je pozná, dojde k témuž názoru jako já. Těmto lidem vyhovuje takový režim, ve kterém cítí nad sebou tvrdou ruku a přitom mají určité sociální zajištění, tedy komunistický režim. S ohledem na ony vlastnosti, které jsem tu uvedl nejsou schopni dát si cokoliv dopořádku. Ekonomickou sféru v oné malé části privatizace, která v Moskvě je, ovládají Čečenci. Je to etnická skupina, zajímavá tím, že její příslušníci jsou velice schopnými organizátory a podnikateli. Rusové však mají na ně zlost, že je okrádají a vykořisťují. Čečenci všechno řeší po svém. Kdo je podvede, toho zlikvidují. Uvedu příklad: Před čtrnácti dny ředitel jedné moskevské banky, uzavíral jakousi smlouvu s Čečenci a druhý den, když za ním přišli a zjistili, že smlouvu porušil, tak ho podřízli. Touto formou řeší Čečenci i morální otázky. Když např. Čečenci někdo svádí manželku, tak to řeší tím samým způsobem. Taková je jejich mentalita. Představitelé Demokratické Rusi si na tento sjezd pozvali i "reformní generály KGB". Konkrétně budu jmenovat Olega Kalugina, Vadima Bakatina a další. Já jsem ve svém prvém příspěvku dosti tvrdě kritizoval právě Vadima Bakatima (v ruském rádiu z toho udělali, což je také příslovečné, že jsem ho "napadl"), který zde dlouze hovořil o tom, že KGB pracovalo nedemokratickým systémem a že se i "trošku" podílelo na zločinnosti, ale že tito lidé přijali v dnešní době již zcela jinou strukturu práce a že je nutné využít jejich profesionality, protože kdo jiný by to dnes mohl dělat než oni. Z čehož vyplývá, že KGB se stejnými lidmi chce pracovat naprosto jiným způsobem. Přemysl Vachalovský: U nás se také říkalo hned po listopadu: Nemáme jiné odborníky, než z StB. Proto jsou na vnitru dodnes.
Petr Folk: Přestože konference byla velmi důležitá nepřicházelo se tu prakticky s žádnými novými návrhy a její delegáti se především "vyplakávali" z toho co se stalo za uplynulých dob. Jedním z mála schopných politiků tu byla Galina Starovojtová, žena, která dělala svého času Jelcinovi poradce v otázkách bezpečnosti. Jelcin jí vyhodil. Vyvolala ve mně dojem, že ví co chce a jakým způsobem toho dosáhnout, ale pochybuji, že dá v nebližší době dohromady tým lidí se kterými by byla schopná něco realizovat. V každém případě pokud se u nich něco podaří, tak se to bude řešit desetkrát déle než u nás. Na základě těchto zjištění jsem si připravil druhý projev, ve kterém jsem jim své dojmy shrnul. Nazval jsem ho: "Co je nutné podle našich poznatků udělat pro ochranu nově se tvořící demokracie." Jako první bod jsem uvedl propuštění všech příslušníků státních
bezpečností bývalých zemí SSSR. Za druhé přijmout zákon o státní bezpečnosti, ať se jmenuje jakkoliv, v tom slova smyslu, že musí poskytovat státu pouze informativní servis a že musí být tato složka zproštěna svého dřívějšího i současného represivního charakteru. A za další, že musí být vytvořen důsledný systém kontroly. Poukázal jsem na náš zákon BIS, s tím, že jsem podotkl,že bude nový, že platí pouze do konce letošního roku, ale že jako základ pro ten prvopočátek by byl celkem dobrý. Osobně si myslím, že náš zákon špatný není.
@N BODY = Petr Cibulka: Je špatný, protože Pavla
Grünthalová má nyní přímo z FBIS materiály o tom,
že je 100 % odposlouchávaná, ti lidé ji vyhodnocují.
Dala proto podnět ke stíhání GP a Radě
bezpečnostního výboru parlamentu a bylo jí sděleno,
že zde nejsou síly, které by tomu v době, kdy ta akce
běží, mohly udělat přítrž. Takže, když ona bude
dvacet let rozpracovaná, tak dvacet let není možno
zasáhnout do činnosti BIS a ověřit si to.
Petr Cibulka: Není to pravda, protože Pavla jednala s předsedou tohoto kontrolního výboru a on jí řekl, že tohle mohou udělat až potom, co BIS oznámí, že tato akce je ukončena. A ta akce může trvat i desetiletí.
Petr Folk:Takže jsou tam opravdu chyby také.Ale rámcově jako základ pro prvopočátek si myslím, že by to ukazatel pro ně určitě byl.
Když skončil druhý kágébák Kalugin se svým projevem, tak si šel sednout za obrovského potlesku. Jako další bod svého projevu jsem uvedl lustrační zákon, který tam byl mylně zařazován a projednáván v kontrolní sekci. Protože ho chápou jako pouhý kontrolní systém, je jejich návrh lustračního zákona naprosto nedostatečný. Vztahuje se pouze na vyšší funkcionáře KGB a už vůbec nezahrnuje agenturní složku. Přesto si myslím, že ani tak slabý návrh neprojde, protože z vystoupení jednoho člověka, který byl z ruského parlamentu, jsme byli vyrozuměni,že ruský parlament je v dnešní době složen z 87 % z bývalých vysokých funkcionářů KSSS.
- Takže šance žádná. Ani do tisku, či sdělovacích prostředků se nesnaží prosadit své lidi. Proto ani volby za dva roky nevidím dobře. Ostatně, když jsem se večer po prvním dni konference, díval na Novosti a z konference viděl vystoupení jenom oněch dvou generálů KGB, tak mi bylo jasné, že demokracie ve sdělovacích prostředcích nemá žádnou šanci.
Je překvapující, že tam byla spousta sdělovacích prostředků. Na příklad Bulhaři jeli pouze na tuto akci. Proč to uvádím jako příklad? Pro bulharskou televizi jsem dělal půlhodinový rozhovor, právě na toto téma a naší ČTK jsem oznamoval ještě před odjezdem, že se konference koná. První den, v dopoledních hodinách jsem šel na české velvyslanectví a opět přes tiskového mluvčího velyslance jsem volal na ČTK. Nikdo z ní se však přesto vůbec neobjevil. Závěr byl takový, že poslední den ve 20 hod., když jsem jim volal jest-li nechtějí přijít na hotel, aby se vytvořil alespoň nějaký článek, tak mi odpověděli: "Řekněte nám něco do telefonu, uděláme kratičkou zprávu."
Dozvěděl jsem se, že přes nadaci Sörös byli pozváni ještě další lidé. Dr. Klusáková,bývalá tlumočnice,nyní svobodná
novinářka, ing. Langoš, pan Frolík a Milan Žitný. Z nich se dostavila pouze paní Klusáková a na pozvání jakéhosi moskevského institutu, přicestoval i předseda Nezávislé komise Jaroslav Bašta. Paní Klusáková mi říkala, bude zpracovávat materiály pro Respekt. O panu Baštovi se nemíním vůbec vyjadřovat. Po celou dobu jsme spolu prakticky nepromluvili ani slovo. Pan Bašta měl na konferenci jedno celkem dobré vystoupení, ačkoliv v některých věcech lhal. Hovořil například o tom, že u nás jsou již všichni bývalí příslušnící
StB propuštěni. A přitom mohu uvést, že na příklad v sekretariátu Nezávislé komise nám dělá šéfovou bývalá, příslušníce StB.
Petr Cibulka: Tak oni prověřují agenty a šéfová sekretariátu, přes kterou jdou všechny informace, je přitom estébačka?! - Mám takový dotaz. Zaznělo tam vůbec něco, co by pro nás byl impuls zkorigovat náš postup proti bolševikům? Petr Folk: Prakticky vůbec nic. Za podstatnou záležitost však považuji jednu věc. Napřed já ve svém prvním projevu a pak Marian Gula se rozhovořil o nutnosti přijetí zákona o nakládání s archivními materiály a výsledek byl takový, že před závěrem konference se nám dostala do rukou rezoluce ve které mimo jiné bylo navrhováno prosadit zpřístupnění archivů KGB bývalým zemím Sovětského svazu. Proto ještě deset minut před koncem jsem vznesl protest a na základě toho protestu to bylo rozšířeno o dovětek: ...a bývalým zemím Východního bloku. Přiznám se, že toto byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem tam chtěl vůbec jet, abychom se jednou dostali jejich archivů. Nevěřím, že nám je otevřou, ale měli bychom pro to udělat všechno co je v našich silách.
Petr Cibulka: Volala mi ve čtvrtek pracovnice českobudějovického archivu s tím, že archiv je řízen agentem StB a že před očima mizí, veškeré materiály, které by estébáky mohly nějak ohrozit. Včetně starých rozsudků a případů stíhání kulaků. Takže dneska, když budeš chtít někoho rehabilitovat, tak nebudeš mít podle čeho, protože všechno zmizelo.
Petr Folk: Ale abych vám to dopověděl. Více méně jsem tedy básnil i o tom, co by vlastně mělo být i u nás. Hovořil jsem tam o nutnosti přijetí zákona o nepromlčitelnosti zločinů komunismu, přijetí zákona o nakládání s archivními materiály a uvedl jsem také, že podle mého názoru by měl být přijat i zákon o nutnosti prokazování nabytí majetku od určité hodnoty.
Přemysl Vachalovský: To všechno se mělo dělat v únoru v roce 1990, kdy odjížděli od nás podivné skupinky, včetně poslance Lise a zástupců Obrody, tedy ještě před tím než se podepsala spolupráce s KGB. Měli jsme se zajímat o materiály z jejich jednání, nejenom v Rusku, zástupci KGB jezdili i k nám do Čech. Kde jsou ty materiály?
Petr Folk: Jsou všechny v Rusku. Dále jsme uvedli, že tuto formu setkání lidí, ze všech bývalých postkomunistických zemí, velice vítáme a že je nutné právě proto sjednotit postup, již vzhledem k tomu, že tyto sítě byly tak propracované, že vlastně veškeré státní bezpečnosti těchto zemí pracovaly pro KSSS a pro KGB. Byl to trojcestný systém kontroly, ve kterém šlo všechno přes komunistickou stranu, přes příslušnou státní bezpečnost dotyčného státu a to se pak předávalo KSSS a odtud opět, prostřednictvím agentů, dolů KGB. Obdobně působili i v západních zemích, kde nevyhodnocovali jenom svoje zprávy, ale všechny zprávy dalších socialistických zemí. Takže opravdu z KGB se stala hydra, která nemá ve světě obdoby. Závěr je takový,že se vůbec na této otázce začíná konečně spolupracovat mezinárodně.
Petr Cibulka: Pod vedením KGB. Petr Folk: Pod vedením KGB ne.
Přesto podle mého odhadu tam bylo minimálně 50 % kágébáků. Z těch třiceti kamer,které tam byly první den jsme tak typovali 15-20 kágébáckých. Když jsme přijeli, první taková záležitost byla, že nám sebrali pasy a vrátili nám je až za čtyřiadvacet hodin. KGB i v cizině funguje dál, ale posílilo se právě o ty složky, které mělo ve státech nesovětských. Mohu uvést příklad u nás, konkrétně z chebska, kde byly dvě obrovské roty kágébáků specielní jednotky, která se zabývala odposlechy ve výběžku do Německa. Samozřejmě, že takové jednotky se přemístily zpět k nim. Kdo by si však myslel, že své agentury u nás zrušili a přestali je využívat prostřednictvím "civilních" kágébáků, tak by byl na omylu. Ty fungují dál a to stejným způsobem jako dřív.
Vzpomínám si též na zajímavý moment, na konferenci, která probíhala v objektech ruského parlamentu. Hned za hlavním vchodem byla 3 a půl metrová bílá busta Lenina, ale před kterou byl nápis KGB VČERA, DNES A ZÍTRA. Příkladný symbol konference. Před jednací síní pak byla obrovská nástěnka s fotografiemi a velice stručnými životopisy obětí, které ubili kágébáci v listopadu a v prosinci r. 1992 v Moskvě. Přemysl Vachalovský: Mám takové poznatky, že x-firem, stejně jako u nás vlastní estébáci, to samé kágébáci, kteří jezdí k nám za ruské firmy navazovat kontrakty. Již jsme objevili tři a dost vysoké hodnosti, dokonce i jednoho generála KGB Alžakova, který u nás zastupuje jistou speciální ruskou firmu. Podepisuje různé kontrakty, které se však nikdy neuskutečňují.
Petr Folk: Já s tebou jenom souhlasím. A i toto bylo také součástí mého projevu. Dnes jsou zjevné známky a mnohdy i důkazy, že u nás využívají ekonomických informací. A to není všechno, neboť tyto struktury se dnes podílejí velkou měrou na pašování drog a lidí, na organizovaném zločinu, přerůstajícího do zločinu mezinárodního a terorismu.
Přemysl Vachalovský: A nyní si představ, že generál Vacek je spolupracovníkem firmy "Svobodná zóna", která usiluje o Ralsko atd. Dneska tyto mafie jsou na nejlepší cestě stát se majiteli takového obrovského území v severních Čechách, s letištěm, se vším všudy. Generál Vacek, který všechny tyto akce po listopadu měl na starosti, se mohl k tomuto majetku dostat pouze tak, že v něčem byl. Já si nemyslím, že lidé v Rusku by se nutně museli mít špatně. Jsou to však zájmy těchto lidí, které je do bídy přivádějí.
Dotazy přítomných(mluví jich více
najednou): Myslíte, že současná politika Ruska
má za tohoto stavu nějakou šanci vůbec vydržet?
udržuje současný politický kurz pouze tím, že se snaží o převedení pravomocí do vlastních rukou. Jinak svůj vliv postupně ztrácí, stejně jako ho ztrácí Demokratická Rus a to naprosto ze stejných důvodů.
Mezi obyčejnými lidmi je ohromná bída a velká nezaměstnanost. Kdo je nezaměstnaný, nemá žádnou podporu. Prostě živ se jak dokážeš. KGB nejvíce funguje v Turkmenistánu a na dálném Východě. Zde se ztrácejí lidé a vraždí se tu.
Děkuji za rozhovor.