--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vydra Luboš, Folk Petr
Název: Jak to bylo s nezávislou komisí při FMV
Zdroj: NN Ročník........: 0003/006 Str.: 016
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Necenzurované noviny: Mohl byste nám něco říci o práci nezávislé komise zabývající se ověřováním skutečností uvedených v lustračním zákoně pod ş 2, odst. 1, písmeno c-f?
Petr Folk: Sestavení nezávislé komise je dáno tzv. lustračním zákonem. Vznikla tím způsobem, že tři lidé byli zvoleni ČNR, tři lidé SNR a tři lidé FS, dva v ní byli za FMV, jeden za ČMV a jeden za SMV, jeden za FBIS a jeden za armádu. Takže dohromady 15 lidí. Ale hned od začátku někteří lidé prakticky přestali docházet,takže nás pracovalo pouze 13. Komise je usnášeníschopná až tehdy je-li osm a
více členů podle zákona a je-li přítomen předseda nebo místopředseda.
Velice dlouho nám to trvalo než jsme se organizačně dali dohromady a než jsme vůbec začali pracovat. Bohužel, můj názor je ten, že to bylo velice špatně zvládnuto organizačně a svůj podíl na tom má jistě i předseda nezávislé vyšetřovací komise pan Jaroslav Bašta, jenž měl organizační záležitosti zajišťovat. Měl to jako stálé zaměstnání, zatímco ostatní to dělali zadarmo, maximálně pouze za refundaci mzdy. Členové nezávislé komise než se dostali do obrazu byli až moc benevolentní, řekl bych že to bylo i zásluhou určitých lidí, kteří si mysleli, že jediní znají dopodrobna tuto problematiku. Nepochybně se však členové komise drželi zásady presumpce neviny, tzn. že i když jsme o někom byli přesvědčeni, že byl
vědomým spolupracovníkem, tak pokud se to neprokázalo, jsme mu vydávali negativní nález. Mnozí z nás se pak v takovém případě zdržovali hlasování. Postupem doby jsme si udělali ve věci jasno a vytvořili určitá kritéria pro posuzování vědomých spolupracovníků. Např. při posuzování otázky konspirativnosti styků. Zpočátku jsme byli toho názoru, že přišel-li za někým estébák na pracoviště a zavřeli se, že nešlo o konspirativní styk. Časem se ukázalo, že šlo o jasný konspirativní styk, protože takovému rozhovoru nemohl být přítomný nikdo další. A právě otázka konspirativního styku byla mnohdy rozhodující podmínkou pro určení vědomé spolupráce.
Necenzurované noviny: Kdo z okruhu komise byl podle vašeho názoru zásadový, kdo příliš beztvarý a kdo intrikoval?
Petr Folk: Podle mého názoru větší část komise byla jasně zásadová. Problematickou otázkou spíše bylo, že někteří z jejích členů nedělali ani v obč. komisích, a proto neměli zkušenosti. Postupně je však získali a pokud budu jmenovat, tak jedním z nejlepších v komisi byl pan Ivo Fiedler z KPV, delegovaný ČNR, Miloš Košíček z Prostějova, Marian Gula, Otakar Liška. Podle mého názoru, zpočátku do jisté míry ovlivnil jednání komise pan Bašta, kterého mohu charakterizovat jako člověka velice inteligentního, společenského, ale bohužel příliš prosazujícího své vlastní názory.
Necenzurované noviny: Jaká byla podle vás ona "neblahá" role pana předsedy Jaroslava Bašty?
Petr Folk: Poslední případ práce komise, kdy pan Bašta vystupoval v hodnocení kategorie C, kde byl pro její vypuštění a myslím si, protože právě on byl pozván k Ústavnímu soudu jako expert, že i on rozhodnutí tohoto soudu do jisté míry ovlivnil. Komise, která když zjistila jak pan Bašta jedná sám za sebe ve sdělovacích prostředcích, se sešla a odhlasovala si svá stanoviska, kde mimo dalších bodů
(zveřejněno v NN) všichni její členové navrhovali rozšíření lustračního zákona. Stejně tak jednomyslně přijali stanovisko, že je bezpodmínečně nutné zachovat kategorii C. Ústavní soud podle mého názoru rozhodl o vypuštění této kategorie z lustračního zákona na základě neznalosti tohoto zákona. Je to paradoxní již proto, že
v jeho důvodové zprávě se uvádí, že jestliže občan obdrží osvědčení o evidenci a pak musí čekat na vydání nálezu, je tím do jisté míry po určitou dobu než nález obdrží
diskriminován a tento fakt je v rozporu se Základní listinou práv a svobod. Je podivné, že v podle mého názoru mírném lustračním zákonu, je tato věc v naprostém pořádku, protože tento zákon v ş 4 odst. 1 hovoří o tom, že osvědčení o skutečnostech uvedených v ş 2 odst. 1, písmeno c), vydává FMV, popřípadě nález nezávislá komise. I když nebyl k tomuto zákonu
vypracován výklad, je z toho jasné, že skutečnosti uvedené v 2, odst. 1, písmeno c) jsou buď vědomá spolupráce, nebo nespolupráce. Pouze o skupinách podle písmena a) a b) mělo vydávat FMV osvědčení o evidenci. K céčku však mělo vydávat osvědčení buď o spolupráci nebo o nespolupráci, nebo se měl případ podstoupit nezávislé komisi, aby vydala nález. Pokud by nedošlo k této procesní chybě a bylo postupováno správně, nedošlo by k žádné diskriminaci těchto lidí a tento proces by ani nebyl v rozporu se Základní listinou práv a svobod. Je paradoxní, že podle rozhodnutí Ústavního soudu má být tato kategorie vyňata namísto, aby byl upraven tento procesní postup.
Necenzurované noviny: Jak je to však s tvrzením, že v kategorii c) jsou vlastně jen malé ryby, a proto není tak důležitá? Tuším že tento názor zastává pan Žitný.
Petr Folk: Místopředseda komise Milan Žitný je člověk, který na rozdíl od pana Bašty dokáže přijmout názory druhých, ačkoliv sám byl přesvědčen o témž co pan Bašta. Je paradoxem, že pan Žitný se soustředil na jisté politické funkcionáře na Slovensku, kteří byli právě evidováni v kategorii C a pan Žitný se snažil ve svém myšlení tyto lidi třídit na velké a malé ryby.
Jenže já jsem toho názoru, že ten kdo byl vědomým spolupracovníkem třeba v kategorii C a dostane se do rozhodující politické funkce tak pak se stává samozřejmě i velkou rybou. Stává se proto i vydíratelným okruhem lidí, kteří ho zavázali. Pak je také nucen soustředit kolem sebe ty, kteří vlastně byli vědomými spolupracovníky a dal<168>í osoby, které
spolupracovaly a spolupracují s bývalým režimem a jsou s ním spjati dodnes.
Je zavádějící jakým způsobem bylo argumentováno o počtu vědomých spolupracovníků v kategorii C. Je faktem, že my jsme vydali pozitivní osvědčení zhruba ve třech procentech případů. Pokusím se uvést názorný příklad: Odvolalo se 2800 osob, stačili jsme přešetřit okolo 600 případů a z toho 3 % byli námi uznáni jako vědomí spolupracovníci. Je to ale, opakuji,
zavádějící údaj, protože jde pouze o 3 % u těch lidí, kterým jsme mohli prokázat spolupráci. Zdůrazňuji, že jsme vycházeli z presumce neviny, to znamená, že tam, kde se nezachovaly materiály a i když jsme byli přesvědčeni o spolupráci, tak výsledek byl vždy negativní. Je tu však důležité ještě jedno číslo. O lidech, kteří byli evidováni v kategorii C bylo vydáno 4800 osvědčení. Z nich se tedy 2800 odvolalo a požádalo o vydání nálezu. Další 2000, kteří obdrželi osvědčení, že jsou vedeni v této kategorii se však odvolat za vhodné nepovažovalo. Můžeme se tedy domnívat cokoliv, že to třeba nepotřebovali pro své zaměstnání apod. Ale když to hodnotím podle sebe, kdybych zjistil, že jsem evidován v kategorii C,
tak rozhodně bych chtěl znát rozhodnutí o tom, že jsem nebyl vědomým spolupracovníkem. Takže já z toho naopak vyvozuji, že těchto 2000 lidí si bylo jasně vědomo své spolupráce. Když zjistili, že jsou evidováni v registru svazků a materiály jsou o nich zachovány, tak přestali cokoliv dál podnikat, protože věděli, že je to beztak zbytečné. Když k tomu připočtu ty 3 % a připočetl bych i určitý pomyslný počet - se kterým se však nedá argumentovat - lidé, na které se nezachovaly materiály a zřejmě spolupracovali (a mimo to měli příliš silné žaludky, protože se přesto odvolali a my jsme museli rozhodnout na základě presumpce neviny, že nebyli vědomými spolupracovníky), tak bych došel k číslu, že zhruba 50 % lidí v této kategorii bylo vědomými spolupracovníky StB.
Necenzurované noviny: Sametové sdělovací prostředky dělají z agentů StB ohrožené a někdy až tragické oběti. A obzvláště "křesťan" I. M. Jirous líčí příběh své "milenky z registru svazků" ve velmi dramatických barvách. Jak tomu bylo podle vás doopravdy?
Petr Folk: V 99 % případů, když StB někoho vázala a on spolupráci s ní odmítl, tak mu neudělala vůbec nic. Argument, že by někdo byl dodatečně persekuován je naprosto nesmyslný. Uvedu konkrétní příklad. Sportovní komentátor Petr Vichnar, člověk, který byl zaměstnán v TV, měl manželku na mateřské dovolené a byl získáván na kandidáta tajné spolupr<160>ce.
Se vší rozhodností jim tuto spolupráci odmítl. A prošlo to bez jakýchkoliv následků. StB nepotřebovala dělat zbytečný rozruch. Byla si příliš jistá, že se najde vždycky dost vypočítavých, či ustrašených lidí. Ti lidé nevěděli, že nemají důvod mít strach, ale já uvádím fakta, že se jim nic nestalo. Spíše byli pronásledováni ti, kteří se veřejně angažovali, to jest v opozičních skupinách, ale i zde pokud někdo odmítl spolupráci, tak ho odložili jako nevhodného pro ni a dál se jím v tomto směru již nezabývali.
Necenzurované noviny: Je podle vás správné, že o tak závažných věcech jako je čistota vysokých politických činitelů, rozhoduje anonymní skupina lidí, stojící mimo kontrolu veřejnosti? Petr Folk: Tato, jak vy říkáte "anonymní" skupina lidí, v nezávislé komisi nerozhodovala o agentech a o přímých spolupracovnících StB. V těchto případech již pouhá evidence byla důvodem pro to, aby dotyčný člověk nesměl vykonávat funkce, které jsou vyjmenované v zák. 451. Tato komise posuzovala pouze kategorii C a i další kategorie, to znamená D, E a F. Což byli např<161>klad milicionáři, političtí činovníci v KSČ atd. Já osobně tuto skupinu považuji za stejně závažnou jako skupinu A a B lustr. zákona, to znamená přímé pracovníky StB a agenty, držitele konspiračních bytů, či rezidenty. Členové nezávislé komise, jak jste je nazval anonymní skupinou lidí, však nebyli pro své složení už tak anonymní. Osoby v ní byly pochopitelně lustrovány s podstatně větší kontrolou, než kdokoliv jiný. Bohužel nikdo není schopen předem zřejmě ohodnotit morální kritéria lidí, kteří mají možnost vykonávat určitou funkci. Přesto si myslím že tato komise, když to vemu globálně, pracovala velice dobře a nebyla zkompromitována. Zavádějící byly pouze některé kroky pana předsedy Jaroslava Bašty.
V této souvislosti bych uvedl případ, ze kterého vyvozuji, že pan Bašta zjevně přišel do jakýchsi rozporů. Z pozice předsedy NK vystupoval ve sdělovacích prostředcích a ačkoliv měl presentovat její stanoviska, zastupoval nakonec pouze ty svoje. Uspořádali jsme sezení, kde jsme zpracovali vyjádření pro ČNR i o jeho postojích ke kategorii C i k názorům komise na rozš<161>ření lustračního zákona, ale pan Bašta buď neměl odvahu, nebo nemohl, nevím proč, prostě z tohoto jednání odešel. Další případ je, že k tiskovce, kterou jsme svolávali, pan Bašta opět řekl, že se jí zúčastnit nemůže, přestože jsem ho žádal, aby zkonfrontoval své názory před sdělovacími prostředky. Ale faktem je, že ještě před touto tiskovkou
přišli redaktoři ze Svobodné Evropy. Sezval jsem členy komise a vzal jsem je do kanceláře pana Bašty. V tom okamžiku, kdy s námi začali vést rozhovor se však pan Bašta sebral a odešel. Takže na mne to působilo dojmem, že přímé konfrontaci se vyhýbá. Další zajímavý příklad postoje pana Bašty byl už po této tiskovce, před svým vystoupením ve Slovenské televizi. Zašel jsem za ním abych se ho zeptal jak tam bude vystupovat, jestli jako Jaroslav Bašta, nebo předseda komise a on mi odpověděl jako Jaroslav Bašta. Namítl jsem mu, že vím že tam je pozván z funkce předsedy nezávislé komise a nikoliv jako soukromá osoba. A že v případě, když bude chtít říci své stanovisko, tak ať ho řekne, ale ať také řekne stanovisko celé komise.
Pan Bašta mi však odvětil, že si bude říkat co on chce. Takže bohužel, to co bylo prezentováno na veřejnosti předsedou NK nebylo objektivní a byla to pouze jeho soukromá stanoviska. A já to dávám do souvislosti s celou kampaní proti lustračnímu zákonu, hlavně proti kategorii C. Nový lustrační zákon, jehož novelu my podporujeme, by pak měl být podstatně mnohem obsáhlej<168>í a s větší dobou účinnosti a rozhodně by měl zahrnovat i kategorii C. Necenzurované noviny: Myslíte si, že nikdo z vaší komise nespolupracoval zjevně, ani skrytě s StB, KSČ, atd.?
Petr Folk: Rozhodně jsem přesvědčen, že nikdo z komise nespolupracoval s StB a to i přes výhrady k postupu některých členů, konkrétně pana Bašty.
Necenzurované noviny: Co mi můžete říci ke svazku Václava Havla a co by jste mohl říci k dokumentu, který jsme otiskli v NN 30/92 pod názvem: Snaživý práskač Václav Havel?
Petr Folk: Ze svazku zcela jasně vyplývá, že především byl bývalému režimu nepřátelskou osobou. Věc, která by mohla člověka na první pohled zarazit, pokud by se vytáhla určitá pasáž z tohoto svazku, je případ dopisu proti stávajícímu režimu, který měl obdržet. Je pravda, že pan Havel ten dopis vzal a odnesl ho na KSČ. Z dalšího kontextu celého svazku lze v<168>ak
usuzovat, že pan Havel pochopil, že šlo o provokaci. Osobně jsem přesvědčen, že pan Havel nikdy nespolupracoval. Jinou otázkou by však bylo zda mám k jeho jistým postojům výhrady. Hovořím o tom otevřeně, protože nemám důvod ho krýt. Ale fakta jsou taková. Ten případ toho jednoho dopisu já posuzuji tak jak to bral on, nebyl od nikoho jeho známého, ale byla to jasná provokace.
Faktem je jedna věc, že s nimi opravdu hovořil. Ale hovořil s nimi o naprosto nepodstatných věcech. Když si ho pozvali, tak si s nim povídali o běžných životních záležitostech a neobjevila se tu ani zmínka o záležitostech, které by mohly někoho poškodit. Necenzurované noviny: Nepřestává mne udivovat jak u nás v Čechách lehce přecházíme tyto záležitosti. Pokud se V. Havel choval ve svém přátelství, ke mně stejně jako k důstojníkům
StB, pak to přinejmenším vypovídá o povrchnosti jeho přátelských vztahů, neboť zřejmě neumí rozlišit čeho si vážit a čeho ne. Ale nechme toho. Raději vám položím další otázku. Kdy si myslíte, že pan Bašta začal postupovat proti kategorii C?
Petr Folk: Myslím si, že takovým rozhodujícím momentem bylo projednávání případu Kavan. Pan Bašta se s panem Kavanem dobře zná a dodnes nemůže překonat, že komise rozhodla tak jak rozhodla. Mohu říci, že to rozhodnutí bylo jasné. Bohužel o výsledku hlasování nemohu hovořit, protože by z mé strany došlo k porušení služebního tajemství. Je zajímavé, že pan Bašta, okamžitě po projednání případu Kavan ve sdělovacích
prostředcích uvedl, že on hlasoval proti. Takže podle mého názoru ze strany pana Bašty došlo k porušení služebního tajemství.
Necenzurované noviny: Kolik procent agentů je podle vás v registru neoprávněně?
Petr Folk: Já bych to takhle neformuloval. Mám už poznatky, že někdo je tam také neoprávněně. Například vím o člověku, který to nyní řeší soudní cestou. Je evidován jako držitel konspiračního bytu v prostorách, kde pracovala manželka estébáka. A protože StB nesměla vázat rodinné příslušníky, tak jako držitele konspiračního bytu na místo jejího jména napsali tohoto člověka, který je v tom zcela
neprávem. Dokonce se zjistilo, že v evidenci, která byla zveřejněna v NN se objevila chebská redaktorka Jaroslava Rymešová jako agentka i jako KTS. Po přešetření v registru svazků však vyplynulo, že agentkou nebyla, že byla pouze KTS a dokonce si vzpomínám, že když jsme měli prověrky s estébáky a těm, když už o nic nešlo tak dva se rozpovídali a já jsem si analyzoval jejich
výpovědi. Oba shodně k této osobě uváděli, že z ní tahali rozumy prostřednictvím jiného agenta.
Přesto si myslím, že lustrační zákon je postaven touto formou správně. Kdo se dostal do této evidence neoprávněně, tak to může řešit soudní cestou pro zneužití pravomoci veřejného činitele. A pokud se toto dokáže, pak může dodatečně žádat o výmaz z registrů svazků. To znamená, že nebude evidován. Jsem přesvědčen, že tito lidé to musí řešit právě touto formou. Necenzurované noviny: Kolik je podle vás evidováno důvěrníků? Jak to, že pan Bašta tvrdí, že jich 98 % nespolupracovalo? Petr Folk: Nemohu říci kolik důvěrníků je evidováno, mohu říci pouze kolik bylo vydáno pozitivních osvědčení. A k tomu co říká pan Bašta mohu pouze říci, co jsem již řekl v úvodu: Je to zavádějící údaj!
Necenzurované noviny: Proč se vaše komise postavila proti lustračnímu zákonu?
Petr Folk: Je to mylná informace,, chyba jednoho z vašich redaktorů z minulého sněmu OK, kde jsem v závěru řekl, že komise je si vědoma toho, že lustrační zákon je nedokonalý... On zde udělal tečku. Ale já pokračoval ještě dále, že komise konstatovala, že je potřebný a že je ho třeba rozšířit o další kategorie. Nedokonalý je v tom, že má malý rozsah působnosti. Necenzurované noviny: Vaše komise se zabývala i případem Kavan. Velká část občanů si z tisku vytvořila dojem, že se stal jakousi obětí a že si u StB vlastně naběhl. Jaký je váš názor? Petr Folk: U Kavana zůstala jedna otázka. On totiž do poslední chvíle operoval tím, že byť poskytoval informace, že nevěděl že je poskytuje příslušníku StB. Z jeho materiálů však jasně vyplývá, že to byl člověk, který využíval kontaktů s údajným pracovníkem ministerstva zahraničních věcí s Zajíčkem ve svůj prospěch. Jako jedinému, kdo byl
v opozičních skupinách, mu bylo prodlouženo vízum, měl z toho různé výhody. Z jeho svazku vyplývá, že se s jistými záležitostmi svěřil své matce, která se obrátila na vysokou školu a žádala, aby až přijde z Londýna, byl přijat. Jako argument uváděla, že pracuje pro vnitro. K tomu mohu říci jedinou věc, kterou jsme již řekli panu Kavanovi a která se mu hrozně nelíbila: při jeho inteligenci, že by nevěděl s kým má tu
čest, by bylo zcela na pováženou. Podle mne i desetileté dítě by jasně vědělo, že nejedná s pracovníkem ministerstva zahraničích věcí a že tyto výhody mu nemůže poskytovat pracovník tohoto ministerstva.
Ještě bych se chtěl vrátit k práci nezávislé komise. Jde o podstatnou záležitost. Lidé, kteří si byli jasně vědomi, že nespolupracovali, čekali na vydání našeho rozhodnutí, které pro ně znamenalo jistou morální satisfakci. Pozdější oznámení o "nespolupráci" se dá srovnat s amnestií. Amnestií však není rozhodnuto o nevině člověka. Těmto lidem nestačí,
že bylo vyňato céčko. Pokud obdrželi osvědčení o evidenci, tak chtějí, aby byli dořešeni. Procházejí v mnoha případech neuvěřitelnými psychickými stresy. Měli jsme spoustu případů lidí, kteří byli na pokraji zhroucení, například pána kterému praskl žaludeční vřed, utekl z nemocnice, abychom ho stihli ještě projednat, než budeme zrušeni. Jiného přivedla manželka v zoufalém psychickém stavu. To
vše svědčí o dvou chybách. O zmíněné procesní chybě, kterou udělalo FMV a ne o chybě zákona a za druhé, že tyto případy musí být dnes již dokončeny. Necenzurované noviny: Děkuji za rozhovor.