--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Grünthalová Pavla
Název: Další aféra na ministerstvu vnitra
Zdroj: NN Ročník........: 0003/008 Str.: 020
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Nepohodlný ředitel inspekce MV odvolán Ministr vnitra odvolal v průběhu čtyř měsíců již tři ředitele útvaru inspekce. Prvním byl B. Štefl, který byl odvolán v souvislosti s nezákonnými metodami použitými policií proti demonstrantům na Velké pardubické vloni na podzim. Jeho odvolání vzbuzovalo dojem, že je jakýmsi obětním beránkem předhozeným veřejnosti, aby pozapomněla na několikeré změny názorů J.Rumla na tento zákrok. Pan ministr totiž nejdříve zákrok pochválil a jeho kritiku označil za neoprávněnou, později, když již bylo zřejmé, že se záležitost nedá pro velký rozruch jen tak odložit ad acta, naopak zákrok odsoudil. Podobně měnil pan J.Ruml názor v nedávné době již několikrát, na příklad pokud jde o nepodařenou a nebezpečnou akci Mošnov, kterou původně vehementně obhajoval proti kritice a až po roce přiznal, že se nevydařila. Druhým odvolaným ředitelem inspekce MV byl P.Čeněk a třetém M. Tomin, který byl J. Rumlem jmenován do funkce 1.1.1993. Důvodem jeho odvolání a okamžitého postavení mimo službu je, že: "uveřejnil" kopii svého osobního dopisu ministrovi přičemž, podle názoru ministra Rumla, obsahoval

tento dopis neprokázaná obvinění a invektivy vůči vedoucím funkcionářům MV a policie a údaje z dosud neukončených šetření z nichž některé jsou tajné.

Z věcného hlediska je toto zdůvodnění velmi sporné, protože předání kopie dopisu předsedovi parlamentního výboru pro právní ochranu a bezpečnost, lze stěží považovat za zveřejnění, nehledě na závažnější skutečnost, že je sporné zda pan ministr označil údaje v něm uvedené za neprokázané, právem. To může asi posoudit pouze nezávislá instituce, v tomto případě, branně bezpečnostní výbor.

Co na to parlamentní výbor pro právní ochranu a bezpečnost ? Zdůvodnění odvolání M.Tomina z funkce a jeho zproštění výkonu služby zřejmě není v pořádku, protože předseda parlamentního výboru pro právní ochranu a bezpečnost Šuman bude žádat právní argumentaci k této záležitosti. Vzhledem k tomu, že jde o utajované skutečnosti, odmítl pan Šuman podat o obsahu dopisu podrobnější informace. (Otázkou však zůstává, zda je skutečně nutné tyto informace utajovat. Stává se totiž v našich krajích nepěkným zvykem, utajovat to, co se někomu nehodí zveřejnit.) Pan Šuman však potvrdil, že parlamentní výbor bude dbát na to, aby v dopise zmíněné případy byly velice pečlivě vyšetřeny. Přiznal rovněž, že existují určité skutečnosti zpochybňující důvodně morální kvality policejního presidenta, pana Vylety, o nichž se v dopise pana Tomina také hovoří. Proto výbor opakovaně žádal ministra o odpovědné zvážení možnosti setrvání I. Vylety ve funkci presidenta policie a to co nejrychleji. Vyvodit závěry je podle pana Šumana věc pana ministra.

Otázkou je, proč parlamentní výbor mlčí k tomu, že tyto závěry dosud vyvozeny nebyly, ač alarmující zprávu o stavu české policie , přijal již počátkem prosince 1992. V této zprávě se mimo jiné konstatuje:"Systémová, výcviková, vzdělanostní a osobní připravenost policie k k hromadnému zákroku je po dvou letech přebudovávání SNB v demokratickou policii překvapivě nízká a na hranici kolapsu respektování zákona."

Není-li ministr schopen, tuto situaci řešit, nezbývá než uvažovat o jeho vhodnosti a připravenosti na výkon funkce, tak alespoň uvažují poslanci v demokratických zemích.

Podle našich informací byly původní reakce koaličních poslanců na obsah dopisu pana Tomina velmi ostré a byla vyslovována i slova o nutnosti řešit radikálně situaci ve vedení ministerstva vnitra. Na jednání koaličních poslanců (proč jen koaličních?) branně bezpečnostního výboru se však toto odhodlání příliš neprojevilo, nedošli údajně k žádnému závěru. Doufejme, že jen prozatím a že tento případ neskončí do ztracena , podobně jako akce Mošnov, prozrazené akce protidrogového komandy na Ruzyni, či skutečné vyvození důsledných závěrů z akce Velká pardubická (za vyvození důsledků nelze považovat soudní projednávání překročení pravomoci veřejného činitele tří řadových policistů, ani sporné odvolání ředitele Správy východočeské policie). Co na to ministr vnitra J. Ruml ?

Na brífinku k svolanému narychlo k tomuto okamžitému odvolání ředitele inspekce MV, J. Ruml řekl:" dopis jsem analysoval a zjistil jsem, že obsahuje nepravdivé údaje, zavádějící, které mají za cíl zdiskreditovat některé lidi z vedení MV dále obsahuje seznam některých akcí, šetřených inspekcí MV, které jsou předmětem služebního tajemství a jejich zveřejnění jiné osobě vážně ohrožuje toto tajemství.

Podle J. Rumla neobsahuje dopis žádné údaje o špatném hospodaření MV, s vyjímkou toho, že si někteří příslušníci navyšují před odchodem do z MV své přesčasové hodiny, protože to se jim pak promítne do příspěvku za službu, který pobírají až do svého odchodu do důchodu. Podle jeho slov je dopis konstruován tak, že jednotlivá fakta lze obtížně z dopisu vytušit a odpovídat na ně. Rád prý však na ně odpoví(?). Protože však novináři dopis nemají a fakta v něm uvedená neznají, těžko se mohli na ně ptát. Zvláště když pan ministr výhružně sdělil, že pokud by jim dopis poskytl pan Tomin, tak to by mu velice nedoporučoval, protože tam jsou věci, které podléhají služebnímu tajemství.

Podle J.Rumla závažnou věcí je, že pan Tomin poukazuje na to, že nebyly vráceny služební průkazy bývalých policistů Federálního policejního sboru a že se prodávají za čtyřicet tisíc korun na černém trhu, což je vážné ohrožení bezpečnosti a že s tím ministerstvo vnitra nic nedělá. Ministr sdělil, že zákon o zániku služebního poměru policistů Federálního policejního sboru byl poslední přijatý zákon Federálního shromáždění a zdrželo se jeho vydání ve sbírce zákonů, takže federální policisté odcházeli ze sboru se služebními průkazy. Teprve 1.února vyšel zvláštní pokyn ředitele personální správy, kterým se tato věc má vyřešit. Průkazy se průběžně stahují, do konce března by měly být staženy všechny a od 1.4. budou vydány nové průkazy.( V tom měl tedy pan Tomin plnou pravdu, že? Těžko asi někdo uvěří, že jde o něco jiného než otřesný šlendrián a ohrožení bezpečnosti občanů, jestliže nám tu pobíhá tisíce bývalých policistů s policejními průkazy. Kdyby na to pan Tomin neupozornil, tak to veřejnost ani netuší, je to zřejmě tajné, že? - pozn. autora).

Jinak v dopise údajně M.Tomin hovoří o některých případech, zejména z bývalého FMV, které inspekce vyšetřuje a vyslovuje obavu, zda případy budou došetřeny.

M. Tomin měl podle slov J. Rumla inspekci stabilizovat a zfunkčnit. V průběhu necelých tří měsíců, kdy pan Tomin vykonával funkci ředitele inspekce však byl ministr znepokojen tím koho přijímal pan Tomin za své spolupracovníky, byli to podle jeho slov vesměs lidé, kteří řadu let sloužili na inspekci a pan ministr si představoval, že inspekce bude složena z nových lidí. ( Když dva dělají totéž, není to totéž, jak náš občan již z nedávné minulosti pamatuje. Pan ministr si totiž převedl na ministerstvo celou řadu bývalých příslušníků StB a jednoho z nich pana Bělíčka, má dokonce na funkci svého poradce. - pozn. autora). Druhou věcí, která ministra znepokojovala, byla koncepce inspekce, kterou M. Tomin předložil a která se údajně vymyká z právních norem tohoto státu. Dále J. Ruml uvedl, že vzhledem ke svému pracovnímu zaneprázdnění, pověřil svého náměstka, J. Křižana, aby převzal řízení inspekce. J. Křižan měl s panem Tominem provést analýzu současného stavu inspekce a připravit a předložit novou koncepci inspekce. "Pan Křižan se s panem Tominem sešel, mluvili spolu, nevím co se odehrálo , kromě toho, že zpráva pana Tomina v podstatě naznačuje, že jsme měli snahu paralyzovat inspekci, aby nemohla šetřit skutečnosti, které zjistila hlavně na bývalém Fedrálním ministerstvu vnitra. Já vylučuji, že by naší snahou bylo paralyzovat inspekci. Ty věci se budou prošetřovat dále." Co se týče kritiky vedení ministerstva, podle J. Rumla pan Tomin ví dobře , že jsme ve stadiu převodu ministerstva vnitra a že si to vyžádá delší čas. Čin pana Tomina ministra překvapil, protože ničím nenaznačil, že by byl tak vážně znepokojen, aby musel napsat takovýto dopis. Ministr údajně nedostal od M. Tomina žádné písemné varování, které by naznačovalo, že je tak vážně znepokojen situací na ministerstvu. Nedokáže si proto vysvětlit proč tento dopis napsal a proč se nepokusil věc řešit v rámci resortu. ( My si to ale, na rozdíl od pana ministra vysvětlit dovedeme. Zřejmě byl pan Tomin, stejně jako řada dalších , nikoliv tak statečných lidí, upřímně zděšen situací na MV, a ciítil povinnost na ni výrazně upozornit- pozn. autora).

Důvodem jeho odvolání byl pouze tento dopis a kdyby se nezjevil mezi poslanci, tak by mně nikdy nenapadlo pana doktora odvolávat, uvedl J. Ruml dále.

Na dotaz, že postavení příslušníka mimo službu je jedním z nejtvrdších možných postihů a zda je mu možno rozumět tak, že tím, že dr Tomin předal dopis předsedovi parlamentního výboru pro právní ochranu a bezpečnost se dopustil tak vážného přečinu, že musel být postaven mimo službu, ministr odpověděl:"Nejde o to, že předal dopis předsedovi branně bezpečnostního výboru, ale o to, že v tom dopise jsou překroucené, lživě označené skutečnosti a dále jsou tam věci, které jsou předmětem služebního tajemství."( V tomto případě si pan ministr odporuje se zněním vlastního rozkazu, kde zdůvodňuje odvolání M. Tomina i tím, že "uveřejnil kopii svého osobního dopisu" - pozn. autora).

Na další dotaz novináře, že v dopise se údajně mluví o panu Vyletovi s tím, že v jeho případě jde o vážné, alarmujícím skutečnosti a zda by J. Ruml mohl říci o jaké skutečnosti jde ministr odpověděl:

"Co se týče pana Vylety věc je nutno rozdělit na dvě oblasti, jednak ministerstvo vyhodnocuje práci policejního prezidia a jakmile budeme mít k dispozici tuto analýzu, tak budeme dále zvažovat vhodnost či nevhodnost pana Vylety na tuto funkci. Co se týká druhé stránky věci, já vím akorát to, že Mladá fronta publikovala před půl rokem část materiálů, které se zabývaly vyšetřováním události která se stala v roce 1974, kdy u nás havarovalo sovětské letadlo a pan Vyleta, který byl členem vyšetřovacího týmu, byl podezřelý, že způsobil ztrátu některých věcí z toho letadla. Celá ta záležitost byla pro nedostatek důkazů tehdy uzavřena. Pan Vyleta nebyl trestně stíhán, respektive pokud byl, tak bylo trestní stíhání zastaveno a je třeba na něj hledět, jakoby se ničím neprovinil. To je jediné, o čem já vím, že dr. Tomin o panu Vyletovi závažného z hlediska morálky zjistil a ...já nemám co bych k tomu dodal. ( Zdá se tedy, že ministr má méně informací než poslanci branně bezpečnostního výboru, kdyby je požádal, jistě by mu potřebné informace sdělili. Kromě toho i z Necenzurovaných novin by mohl načerpat potřebné údaje k této cause , jen chtít - pozn. autora). Na dotaz, jaký byl závěr jednání koaličních poslanců branně bezpečnostního výboru a zda se k této věci ještě branně bezpečnostní výbor vrátí, jsem dostala následující odpověď: Dopis nebyl oficiálně zaslán branně bezpečnostnímu výboru. Byl předán panu předsedovi Šumanovi a ten svolal koaliční poslance. Závěry výbor neučinil žádné...nevyplývalo z toho jednání, že by pan Šuman svolal celý výbor.

Na dotaz, proč pan ministr myslí, že pan Tomin toto udělal, pan ministr sdělil, že on osobně si myslí, že pan Tomin měl nějaké obavy z připravované reorganizace a vycítil, že měl obavy z ohrožení své pozice a o to, zda reorganizace nochromí činnost inspekce. (Podle sebe soudím tebe ? - pozn. autora). Podle slov J. Rumla, neměl pan Tomin žádný důvod k takovým obavám. Na otázku, co je na dopise pravdivé odpověděl, že jde o konglomerát polopravd a lží...a zároveň potvrdil, že celá záležitost bude prošetřena a že se v rámci vyvození důsledků ze závěrů šetření uvažuje i o případném trestně právním postihu pana Tomina.

Podle názoru J. Rumla, měl dopis za cíl zdiskreditovat některé lidi z vedení ministerstva vnitra. ( To je opět zavádějící a neprůkazné tvrzení. Snahu odhalit činosti které nejsou v souladu s úkoly a cíly ministerstva měl ředitel v popisu práce, at již se to týká kohokoliv, na jakémkoli postu, lze jen doufat, že pravým důvodem odvolání M. Tomina není právě skutečnost, že přišel na věci, které slušně řečeno, neslouží představitelům MV právě ke cti- pozn. autora).

Co na to odvolaný ředitel inspekce dr.M.Tomin ? Co byste nám chtěl říci k důvodům svého odvolání, k jednání parlamentního výboru a k výrokům J. Rumla na výše uvedeném brífingu ?

"Dopis jsem napsal poté, co jsem se marně několik týdnů pokoušel dostat se k ministrovi Rumlovi, abych s ním projednal některá alarmující zjištění inspekce a postup další činnosti. Informačně jsem byl od něj stále více odblokováván, m.j. i tím, že se přestaly konat schůzky ředitelů útvarů podřízených přímo ministrovi a na návrh náměstka Fendrycha byli poradci ministra vyloučeni z dosavadní účasti na jednání kabinetu ministra. Já jsem totiž zůstával i nadále poradcem.

Dopis byl určen ministrovi a také prostřednictvím ředitele jeho kanceláře mu byl 23.3., v zalepené obálce předán. V dopise je uvedeno, že kopii dopisu zároveň předám předsedovi parlamentního výboru pro právní ochranu a bezpečnost V. Šumanovi, což jsem později téhož dne učinil.

Těsně před tímto předáním jsem v parlamentě s panem ministrem krátce hovořil a sdělil jsem mu, že své počínání považuji za správné, protože si myslím, že je to jediná možnost jak zjednat nápravu katastrofického stavu řízení bezpečnostního úseku ministerstva. J.Ruml byl při rozmluvě se mnou až hysterický, snažil se mně i zastrašovat a zřejmě mu nejvíce vadil následující odstavec mého dopisu:"Přiznám se, že pro mne jako člověka poměrně silně diskriminovaného minulým režimem (nehledě na diskriminaci rodiny mého bratra) i jako ředitele inspekce je nepřijatelné, že inspekci, tedy útvar, který řídím, likviduje člověk, který jakožto osoba evidovaná v kategorii KTS a navíc kandidát na státní cenu K. Gottwalda za totality, neměl nikdy na MV co pohledávat."

Pan ministr byl velmi , až k nepříčetnosti rozčilený. Druhý den jsem panu Šumanovi, na jeho žádost, předal výsledné zprávy šetření jednotlivých případů zmiňovaných v dopise, které představovaly důkazní stránku pro má tvrzení.

Dopis jsem předával v dobré víře, že jeho obsah bude projednáván pouze panem ministrem, poslancem Šumanem a mnou. Ráno 24.3. mne pan Šuman ujistil, že inspekce určitě zrušena nebude, a já budu moci započatá šetření dokončit. Téhož dne odpoledne, jsm byl na základě rozkazu ministra zproštěn výkonu služby, bez jakéhokliv pohovoru, či jednání se mnou.

Byl mi odebrán (domnívám se, že protiprávně) služební průkaz, služební zbraň a prakticky mi bylo nařízeno "domácí vězení", stejně jako estébákům v roce 1990. Dalším postihem je snížení platu o 50%.

Chtěl bych zdůraznit, že celý případ dostal publicitu a změnil se v aféru díky tiskovce ministra vnitra po mém odvolání." Zapomněl jste se zmínit o tom, že k projednání vašeho dopisu se sešli 24.3. koaliční poslanci výboru pro právní ochranu a bezpečnost. Co se tam odehrávalo ?

" To bylo po mém odvolání ve večerních hodinách. Kromě poslanců a mne byli přítomni i ministr Ruml a jeho náměstci Křižan a Fendrych.

Poslanci se vůbec neptali na obsah dopisu a na pravdivost některých alarmujících zjištění, ptali se pouze na některé nepodstatné okolnosti napsání dopisu. Ti poslanci, kteří mi před zasedáním projevovali solidaritu, na jednání buď raději vůbec nepřišli, nebo se na nic neptali...Přitom se jich obsah dopisu bytostně dotýká, jde přece o "jejich" ministerstvo a nebezpečí uplatňování totalitních praktik "kráglování lidí" i v lůně koaličních stran. To jak se mnou "zametli" představuje pro každého dosti značnou hrozbu..."

Jak se díváte na poslední "hit" se kterým přišel ministr Ruml, že totiž váš čin je využíván v zájmu širokého organizovaného komplotu proti němu, v němž hrají údajně prim pánové J.Müller, J. Šabata a V. Mečiar ?

" Taková tvrzení jen zesměšňují svého autora. Podobně jako v souvislosti s causou Velká pardubická se znovu objevuje mánie hledání "spikleneckých center", která je vlastní všem totalitou poznamenaným lidem."

Co byste chtěl říci na závěr ?

" Připadám si jako Don Ouichote, když válčil s větrnými mlýny. I přes naprosto neodůvodněná, mimořádně tvrdá opatření uplatněná vůči mé osobě, však ničeho nelituji. Považoval jsem za svou občanskou a morální povinnost upozornit na to, že odpovědní činitelé ministerstva a policie svou nekompetentností a zanedbáním povinností ohrožují řádné fungování policie a tím i bezpečnost všech občanů. Důsledkem toho je i skutečnost, že průzkumy veřejného mínění ukazují, že 98% občanů považuje v současnosti za nejnaléhavější úkol vlády právě řešení otázky bezpečnosti občanů a kriminality.

Causa Tomin versus vedení MV přerůstá v zápas s nekontrolovanou mocí, koncentrovanou v rukou úzké skupiny lidí, kteří se ve své honbě za mocí spojují i s bývalými estébáky, kteří ještě nedávno ovládali celou společnost. Takovýto zápas by měl být věcí všech slušných lidí.

Přiznávám se, že spousta mých známých a přátel, ale i zcela neznámých lidí, mi vyjadřuje podporu. Nejvíc mne dojala jedna starší paní, která mi do telefonu řekla, že se za mne bude modlit, aby se mi nic nestalo a ať mne provází Bůh."

Pavla Grünthalová

redaktorka deníku Telegraf