NA KONCI ČEKALA SMRT II.
(Pokračování z čísla 5/93)
V roce 1977 je p. Jiří
Gans (nar. 16. 11. 1928) odsouzen vyšším vojenským soudem v Příbrami za
vyzvědačství a hanobení státu socialistické soustavy k úhrnnému trestu 15 let
odnětí svobody do třetí nápravné výchovné skupiny...
Paní Han Šteflová (jeho
sestra) o něm vypráví: "Krátce po procesu mi bylo sděleno, že ve vězení
spáchal sebevraždu (!!!). Nechtěla jsem tomu uvěřit, žel napovídala tomu i
skutečnost, že balík, který jsem Jirkovi poslala, byl poslán zpět. Od té doby
jsem nikdy nedostala zprávu, že je naživu. Napsala jsem na Výbor pro
humanitární pomoc, aby mi zjistili, co se vlastně s bratrem stalo, žel s
ignorací jim vlastní nikdy neodpověděli."
Jak jsme již v první
části článku (NN č. 5/1993) napsali, byl její bratr živ a je po protestech
veřejnosti v roce 1985 propuštěn z vězení. V zuboženém stavu je převezen do
plicní léčebny v Hrudkově u Vyššího Brodu. Tamější primář MUDr. Jiří Pech
popisuje jeho tehdejší zdravotní stav: pan Jiří Gans byl ve velice
komplikovaném stavu po drobných mozkových příhodách. Za dobu deseti měsíců, co
byl u nás, se znovu naučil chodit i plynuleji mluvit. Jelikož jeho budějovický
byt mu neumožňoval důstojné prostředí, zajistili jsme mu Domov důchodců ve
Chvalkově, kde poté pobýval. Devítiletý pobyt ve vězení uspíšil průběh jeho
choroby, mozkové arteriosklerózy. Jeho organismus tak byl předčasně zestárlý,
zhruba o deset let. K nám do Hrudkova pravidelně dojížděl, naposledy 14.
listopadu roku 1989. Jeho zdravotní stav se neustále zhoršoval přes intenzívní
péči lékařů a p. Jiří Gans dne 16. ledna 1990 umírá... Den po jeho skonu
dostává jeho sestra p. Hana Šteflová zprávu od vedoucí Domova důchodců ve
Chvalkově: "Dovedete si asi představit," říká, "jak mi bylo,
když jsem dostala tu zprávu o jeho smrti. Byla jsem v šoku, vždyť bratr vlastně
žil a já o něm neměla sebemenších zpráv. Setkala jsem se s ním až nad jeho
rakví. Vlastně jsem jej pochovávala podruhé..."
Osudem jejího bratra
se za vlády komunistů zabývalo několik tzv. kulturních institucí. Byla natočena
videokazeta (namluvená p. Šafránkem) o rozvratné činnosti Jiřího Ganse, kterou
jako "výstražnou" promítali soudruzi z StB ve školách. V
"Minaříkově" nakladatelství Signál vyšel špionážní příběh
"Nejdelší noc" (s podtitulem Příběh jedné nenávisti). Jeho autoři
Arnošt Beneš a Karel Daněk v něm předvedli další z nekonečných ukázek
komunistické demagogie. Citace z jejich "dílka" by sice stála jako
názorný příklad za otištění, ale nekažme si stránky Necenzurovaných novin tímto
"paskvilem". Věnujme se raději velké snaze přátel o jeho (bohužel)
pozdní rehabilitaci.
TO VŠECHNO NEODNESL ČAS...
Jednou z
nejkrásnějších lidských ctností je kamarádství. Díky svému zájmu o americkou
hudbu měl Jirka Gans mnoho přátel. Jedním z těchto nejvěrnějších byl a po jeho
smrti stále ještě je Jirka Perník z Českého Krumlova. Jeho počínání dotvrzuje,
že "kamarádství až za hrob" není planou frází. V roce 1990 napíše na
vyšší vojenský soud v Příbrami ohledně rehabilitace svého kamaráda. Z odpovědi
tehdejšího náčelníka plk. JUDr. Jiřího Brunclíka vyjímáme: "V současné
době není v ČSFR platný zákon o soudní rehabilitaci. jeho vydání se předpokládá
snad v průběhu měsíce března 1990. Doporučuji vám proto počkat se žádostí o
soudní rehabilitaci, ovšem jen za předpokladu, že jste jeho příbuzný v pokolení
přímém, jeho sourozenec, osvojitel nebo osvojenec (pozn. litera zákona budiž
dodržena). Vyšší vojenský soud není k prošetření p. Jiřího Ganse podle zákona
oprávněn, a proto postupuji Váš dopis vyšší voj. prokuratuře v Příbrami..."
Také sestra J. Ganse podává žádost o
přezkoumání soudního rozhodnutí z roku 1977. Od staršího prokurátora vyšší
vojenské prokuratury mjr. JUDr. Václava Královce poté dostává dopis o tom, že
její žádost byla postoupena Generální prokuratuře ČSFR - hlavní voj.
prokuratuře Praha (Vn 16/90 ze dne 11. 5. 1990).
Je smutnou
skutečností, že průběh (skoro) všech žádostí o rehabilitaci je stejný. Neustále
se opakuje koloběh tolik známý i z doby předlistopadové...jeden soud předává
žádosti druhému a ten třetímu... Proto Nejvyšší soud ČSFR projednává dne 22.
listopadu 1990 v neveřejném zasedání stížnost, kterou proti usnesení vyššího
voj. soudu v Příbrami ze dne 19. září 1990 sp. zn. Rtv 100/90 podala p. Hana
Šteflová (sestra) a rozhodne podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu vzhledem k §
17 odst. 4 zák. č. 119/90 Sb. o zamítnutí její stížností, neboť není důvodná. V
odúvodnění se píše: "Rozsudkem vyššího voj. soudu v Příbrami ze dne 17. 2.
1977 sp. zn. 1 T 1/77 ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 5. 5. 1977
sp. zn. Tov. 2/77-ZD byl J. Gans pravomocně odsouzen pro trestný čin... Na
základě zákona č. 119/90 Sb. i soudní rehabilitace usnesením vyššího voj. soudu
v Příbrami ze dne 19. 9. 1990 sp. zn. Rtv. 100/90 podle ustanovení § 2 odst. 1
rehabilitačního zákona, zrušen rozsudek vyš. voj. soudu v Příbrami ze dne 17.
2. 1977 ve spojení s dalším usnesením Nejv. soudu ČSSR ze dne 5. 5. 1977 ve
výroku o vině z trestného činu hanobení státu jsoc. soustavy podle § 104 tr.
zák. Současně byla zrušena všechna další rozhodnutí v téže trestné věci, která
na tento trestný čin obsahově navazovala, a to k datu, kdy byla podána. Podle §
2 odst. 2 zák. č. 119/90 Sb. o soudní rehabilitaci byl pak Jiřímu Gansovi za
trestný čin rehabilitací nedotčený, t. j. trestný čin vyzvědačství podle § 105
odst. 1, 3 písm. d) tr. zák. stanoven trest odnětí svobody v trvání deseti
let... (pozn.: komentáře netřeba).
Proti tomuto
rozhodnutí podala v zákonné lhůtě stížnost sestra p. Jiřího Ganse, ve které se
domáhá rehabilitace v plném rozsahu, tedy i pro trestný čin vyzvědačství, neboť
se jednalo o vykonstruovaný proces. Nejvyšší soud ČSFR přezkoumal správnost
výroku napadeného usnesení a došel k závěru, že stížnost není důvodná....zákon
č. 119/90 Sb., dále ustanovení § 2 odst. 2 ukládá soudu, aby za trestné činy či
přečiny, které nejsou v § 2 odst. 1 jmenovány a tudíž rehabilitaci ze zákona
nepodléhají, stanovil přiměřený trest. Vyšší vojenský soud v Příbrami tak
učinil a ani v tomto směru mu nelze nic vytknout. Protože Nejvyšší soud ČSFR
neshledal ani vady v řízení, které napadenému rozhodnutí předcházelo, zamítl
stížnost podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou. Proti tomuto
rozhodnutí není žádný opravný prostředek přípustný..." podepsán plk. JUDr.
Josef Hlaváček (předseda senátu).
K podpoření požadavku
pí. Hany Šteflové dodržel Jirkův kamarád shodou okolností také Jirka (Perník)
dvakrát hladovku.
TI, KTEŘÍ PSALI SCÉNÁŘ
Jednou z obětí
komunistického režimu je Jirka Gans. Režimu, pro který po každé návštěvě u něj
marně vymýšlím jedinou polehčující okolnost, režimu, jenž ve vzácné jednotě
spoluvytvářejí vyšetřovatelé, prokurátoři a soudci. Jejich jména jsou známá.
Jejich činy vězí v obecné anonymitě mechanismu vlády mafie nad touto
společností. Konkrétní odpovědnost za zničené životy tím však nezaniká, to
prohlašuje Jan Ruml (dnešní ministr vnitra) ve zpravodaji Fórum č. 7 ze dne 19.
ledna 1990 vydávaném v Českém Krumlově. V současnosti můžeme jeho slova
konfrontovat se skutečností.
Otiskujeme seznam osob
spojených s případem p. Jiřího Ganse:
a) vyšetřovatelé StB -
1. správa, 1. odbor, 1. oddělení v Českých Budějovicích
por. Pešek František -
vyšetřovatel
por. Král Ludvík -
vyšetřovatel
mjr. Havel Miroslav
npor. Zajíc Jaroslav
plk. Kovářík Karel
npor. Šrámek Vojtěch
stžm. Tomáš Ladislav
zástupce náčelníka 1.
odd. StB Pavlík Karel
b) před vazbou
nasazeni kraj. správou StB s. Smrčina, Stropek
c) svědci, kteří
prokazovali vyzvědačství J. Ganse: ss. Messner, Smolík, Hrubý, Navara, Strnad,
Hrdlička, Skupník
d) ve vazbě nasazen
jako spoluvězeň Zdeněk Tošner
Počet osob
zainteresovaných v případu J. Ganse pokračuje:
V Praze vyslýchán na
Správě vyšetřování StB npor. Jánem Špačkem, mjr. Zachem, plk. Františkem
Horákem a hlavním vyšetřovatelem případu byl Mikuláš TITA.
Seznamy soudců:
a) již jmenovaní z
prvního procesu (viz NN č. 5/1993)
b) Nejvyšší soud ČSFR
(rok 1977) - předseda senátu JUDr. Oldřich Fuksa
soudci: plk. dr.
Jaromír Buršík, pplk. dr. Václav Horák
prokurátor: pplk. dr.
Vladimír Šrámek
obhajoba: plk. JUDr.
Libor Zlatník
(Pokračování příště)
M.Durdil