--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Grünthalová Pavla
Název: Hradčanské restituční provokace O co jde řádu premonstrátů
Zdroj: NN Ročník........: 0003/009 Str.: 012
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Mnoho restituentů má při snaze získat nazpět majetek ukradený jim, nebo jejich rodičům obrovské potíže. Případ paní Marty Chadimové, který vám dnes chceme trochu přiblížit je však v mnohém výjimečný.

Paní Marta Chadimová, restaurátorka textilií, je obviněna na základě podnětu řádu premonstrátů, z podvodu, padělání a pozměňování veřejné listiny. Kdyby byla shledána vinnou, hrozil by jí trest odnětí svobody až ve výši dvanácti let.

Paní Marta Chadimová se zřejmě dopustila osudné chyby, když dala řádu premonstrátů na vědomí, že mu byl na základě zákona o navrácení církevního majetku omylem vrácen majetek, který řád před rokem 1948 nevlastnil a že by se mohlo jednat o majetek, který je součástí jejího restitučního nároku. Protože jako restaurátorka textilu a tapiserií spolupracovala již před listopadem s arcibiskupským palácem , pokládala i nově příchozí na Strahov za své přátele. Opata M. Pojezdného pokládala za svého přítele, nechtěla řádu škodit (komplikace s tím, že majetek byl na základě restitučního zákona řádu přidělen)

a proto svůj nárok v té době písemně neuplatnila, pouze opata požádala o pomoc při získávání informací o svých rodičích...

Ačkoliv restituční nárok ještě neuplatnila, dne 26. 2. 1992 ředitel ústřední kanceláře Kláštera premonstrátů na Strahově, Mgr. Petros Alexandridis (aktivní agent StB, krycí jméno Petrov) předal v březnu 1992 trestní oznámení na Marta Chadimová jak Ůřadu pro vyšetřování policie hl. města Prahy, tak městské prokuratuře v Praze. V úředním záznamu z Městské prokuratury (č. j. Kn 143/92) pan Alexandridis uvádí, že jmenovaná je podezřelá z pokusu o podvod, kterého se "dopustila tím, že vznesla neoprávněně restituční nárok na značnou část nemovitého majetku kláštera v kat. území Hradčany... Hodnota uvedeného majetku je mnohamiliónová.

Současně podáváme trestní oznámení na neznámého pachatele pro padělání a pozměňování veřejné listiny. Jde o zemské desky, pozemkové knihy a jiné listiny... měly svědčit vlastnickému právu paní Ch., k majetku, který nárokuje a který patří Strahovskému klášteru,",praví se v oznámení dále.

V oznámení se také uvádí, že někdo musel s podezřelou spolupracovat a dle názoru zástupce řádu premonstrátů Alexandridise: "Jde o jasný pokus podvodu, spáchaný pomocí předložených padělaných a pozměněných listin." (Nabízí se otázka, jak to pan Alexandridis věděl - pozn. aut.)

Zvláště pozoruhodné je, že pan Alexandridis uvádí ve svém podání i to, že paní Marta Chadimová zažádala o navrácení dalšího domu na Hradčanech, se kterým premonstráti neměli nikdy nic společného. Nicméně mezi premonstráty a částí obyvatel domu sdružených v bytovém družstvu Černínská jízdárna, které hodlalo tento dům zakoupit, panují čilé styky, včetně kolování listin, označených za padělky a výměny informací. Na základě oznámení řádu premonstrátů

ze dne 26. 2. 1992 byla paní Ch. předvolána úřadem vyšetřování Policie ČR, Správou hl. města Prahy (JUDr. Valáškem) na 30. 3. 1992 za účelem "vyjasnění restitučních nároků". Při tomto výslechu je vůči ní vzneseno obvinění které téměř doslovně cituje udání pana Alexandridise. Cituji: "na základě zjištěných skutečností je dostatečně odůvodněn závěr, že jmenovaná, zejména s využitím padělaných a pozměněných veřejných listin v pozemkových knihách, dne 30. 9. 1991 v Praze 1, neoprávněně uplatnila ná<%4>rok na vlastnictví obytného domu č . ... na Loretánském náměstí..., který byl na ni u státního notářství pro Prahu 1, v důsledku jejího podvodného jednání zaregistrován... Dále se pak obviněná 19. 12. 1991 v klášteře premonstrátů ... pokusila, opět

s využitím padělaných a pozměněných veřejných listin ... vylákat značnou část nemovitého majetku řádu premonstrátů..."

Po tom, co paní Chadimová odmítla policistům vydat své doklady vztahující se k restitučnímu nároku, s tím, že je předloží pouze soudu, dostávají věci podivný spád.

Je provedena domovní prohlídka v jejím bytě i v bytě a ateliéru tchána (které jsou neprávem v povolení k domovní prohlídce označeny jako přilehlé prostory bytu Marty Chadimové.) Paní Chadimová je zadržena na 48 hodin v cele předběžného zadržení a vyšetřovatel mjr. JUDr. Valášek podává návrh na vazbu.

1. dubna 1992 městský soud v Praze, za předsednictví JUDr. Löffelmannové (vešlé ve známost případem Porybný, bývalé dlouhodobé právní poradkyně MON), žádosti o uvalení vazby po krátkém výslechu vyhovuje. Zajímavé jsou otázky, které JUDr Löffelmannová obviněné kladla, např. zda otec, či dědeček byli Židé, zda byl manžel signatářem Charty 77, u koho Chartu podepsal apod. Kauce nabídnutá za její propuštění byla odmítnuta z důvodů: "nelze vyloučit ani to, že by se obviněná mohla trestnímu stíhání vyhýbat a to např. pobytem na neznámém místě, nebo mimo území republiky. ...Do současné doby z časových důvodů nebyla vyslechnuta řada svědků ...je důvodná obava, že by obviněná mohla nejen působit na tyto svědky ...a stejně tak je třeba bez poskytnutí možnosti obviněné ověřit existenci originálu listinných dokladů, o které opírá své nároky na vydání nemovitostí..." Takže paní Chadimová putovala do vězení!

Proti tomuto rozhodnutí se Marta Chadimová odvolala a Nejvyšší soud České republiky její stížnosti, usnesením ze dne 14. 5. 1992, vyhověl. V obsáhlém zdůvodnění rozhodnutí mimo jiné stojí: "Nejvyšší soud shledal, že stížnost je důvodná ... Napadené usnesení zcela přehlíží,

že zatím nebyl zjištěn jediný konkrétní poznatek, jež by nasvědčoval tomu, že obviněná pobytu na svobodě zneužije k útěku nebo skrývání se před trestním stíháním ... tato úvaha nemá oporu v provedených důkazech. Právní závěry učiněné na podkladě zmíněné úvahy jsou nesprávné a neodpovídají zákonu ... Poznatky o osobě obviněné, ani okolnosti případu dosud zjištěné, zatím neodůvodňují omezení osobní svobody obviněné vazbou..."

Dále Nejvyšší soud konstatuje, že není zjištěnými skutečnostmi odůvodněna obava, že obviněná pobyt na svobodě zneužije k tomu, aby působila na svědky s cílem ovlivnit jejich výpovědi, a to i proto, že uvedení svědci podali podnět k trestnímu stíhání obviněné (a je tedy nepravděpodobné, že by se obviněnou nechali ovlivnit - pozn. autora). K nutnosti vazby obviněné z důvodů: "bez po-skytnutí možnosti obviněné ověřit existenci originálu listinných důkazů, o které opírá své nároky na vydání nemovitostí..." Nejvyšší soud konstatuje, že se jedná o natolik nejasné a nesrozumitelné tvrzení, že k němu nelze zaujmout odpovídající právní stanovisko.

Nejvyšší soud tedy neshledal důvod vazby a obviněnou nařídil propustit na svobodu.

Téhož dne, tedy 14. 5. měla být paní Ch. propuštěna na svobodu. Avšak příkaz Nejvyššího soudu nebyl realizován. Teprve po urgenci manžela obviněné na Nejvyšším soudě dne 20. 5., bylo zjištěno, že měla být již dávno na svobodě a že je protiprávně nadále držena ve vazbě.

Za zajímavou skutečnost je nutno považovat i to, že ještě před tím, téhož dne navštívil manžela paní Chadimové vyšetřovatel Valášek s kolegou a snažili se od něj získat informaci, o místě, kde má manželka uložené doklady o svých restitučních nárocích. Při tom mu tvrdili, že vědí "že jeho manželka nic nepadělala, ale že někoho kryje". Po tom co manžel ukončil hovor s tím, že nemá čas, protože odjíždí na Nejvyšší soud, se oba policisté urychleně rozloučili. ( Za pozoruhodný "detail" lze označit to, že manžel paní Chadimové tvrdí, že s kolegou vyšetřovatele Valáška, se často setkával při výsleších týkajících se činnosti pana Ch. v disentu.)

Manžel obviněné podal trestní oznámení na neznámého pachatele městské prokuratuře a ministerstvu spravedlnosti pro porušování osobní svobody a zneužití pravomoci veřejného činitele. Na své trestní oznámení dostal následující, zcela rozporné odpovědi. Dozorová prokurátorka městského soudu JUDr. Biolková mu sdělila, že: "nebyl zjištěn žádný poznatek, který by nasvědčoval tomu, že byl spáchán trestní čin, ... že došlo k průtahům, avšak tyto byly způsobeny zjevně technickým pochybením...", čímž myslí nedostatky ve faxovém spojení.

Naproti tomu ředitel odboru organizačního a dohledu ministerstva spravedlnosti JUDr Mach, ve své odpovědi uvedl: "Podle zjištěných skutečností došlo k opožděnému propuštění vinou pracovníků věznice Ruzyně ... příkaz k propuštění z vazby ... byl omylem založen

bez realizace...". Ministerstvo spravedlnosti se omluvilo a sdělilo, že vůči odpovědným pracovníkům byly vyvozeny příslušné důsledky.

Tolik velmi zkráceně úvodní informace o případu, který stále pokračuje. Od května 1992 byla žaloba rozšířena o další zjevně neprokázaná a velmi diskutabilní obvinění. Následovala další 14 dní trvající vazba opět zrušená Nejvyšším soudem. Policie informuje protistranu o průběhu vyšetřování. V obsahu spisu se ke konci objevují zprávy o anonymním upozornění na uložení bomby, takže se zdá, že policie se snažila případ paní Chadimové s tímto anonymem dát do nějaké souvislosti. Všechny stížnosti na zaujatost vyšetřovatele, na postup policie či prokuratury jsou zamítány, přestože jsou podloženy důkazy zpochybňujícími postup vyšetřování i obvinění samotné.

Pochybnosti

Na základě dokladů, které máme k dispozici, se již na první pohled přímo vnucuje řada otázek a pochybností, na které zatím není známa odpověď. Jsou to například tyto otázky: - Proč opat kláštera premonstrátů Pojezdný nyní zapírá své dlouhodobé přátelské styky s paní Ch. a označuje je pouze za náhodné?

- Proč je opat Pojezdný obklopen takovými lidmi jako je Petros Alexandridis, ředitel ústřední kanceláře řádu premonstrátů, aktivní agent StB, krycí jméno Petrov (Necenz. noviny), Antonín Hrdina, řádovým jménem Ignác, provizor kláštera premonstrátů, agent StB, krycí jméno Toník (Necenz. noviny), archivář řádu Gejza Šidlovský, KTS, krycí jméno Gregor (Necenz. noviny)?

- Proč nebylo řádně prošetřeno jaké doklady paní Ch. předložila opatovi Pojezdnému dne 19. 12. 1991, kdy ho poprvé seznámila se svými restitučními nároky? Vzhledem k tomu, že existují svědci tohoto jednání, bylo by potřebné zjistit, zda šlo o stejné doklady, které se dnes vyskytují ve vyšetřovacím spisu, nebo nikoliv. Paní Ch. a svědci tvrdí, že doklady, které předložila byly jiné a byly v pořádku, nepřepisované a neupravované. - Proč řád premonstrátů podal trestní oznámení na paní Chadimovou (26. 2. 1992), aniž ona před tím předložila písemně nárok na restituci, což ve svých výpovědích potvrzuje i řád premonstrátů?

- V trestním oznámení se praví, že padělání a pozměňování zápisu v pozemkové knize proběhlo 2. 1. až 4. 1. 1992 a že v tomto mezidobí došlo k úpravám údajů v pol. B/25-odpis majetku zneprůhledněn. Obviněná však byla na pracovišti pozemkových knih v roce 1992 pouze jednou - 8. 1. 1992 a to v doprovodu právničky, což je svědecky doloženo. Jak mohla provést falšování? Zároveň je známo, že v tomto období si nechávali ověřovat doklady premonstráti.

- Proč se neprošetřovala ztráta zemské desky na pracovišti pozemkových knih?

- Jak je možné, že soudkyně JUDr Löffelmannová uvádí, že Marta Chadimová byly zaregistrovány zahrady u restituovaného domu, což není pravda?

- Proč znalecký posudek Kriminalistického ústavu nepotvrzuje přepisování položky B/25 , která je na str. 255 zemských desek?

- Proč v příloze trestního oznámení řádu premonstrátů jsou přiloženy zfalšované výpisy pozemkových knih a doklady na dům na Loretánském náměstí, který se premonstrátů nijak netýká, (nikdy ho nevlastnili). Podle úředních dokumentů je zjevné, že premonstráti spolupracovali s Černínskou jízdárnou (bytové družstvo na Hradčanech) - viz např. číslo listu 631 vyšetřovacího spisu.

- Proč se neprověřilo, kdo vlastně premonstrátům připravoval podklady k žádosti o navrácení majetku? Proč se neprošetřilo, jak to, že řád premonstrátů měl u sebe půl roku archivní materiály Náboženské matice a při tom pracovník této matice tvrdí, že podklady vypracoval sám a čerpal z jejích archivních materiálů. Podle opata ovšem tyto materiály zpracovávalo právní oddělení kláštera a pan Alexandridis. Pan Alexandridis zase uvádí, že je připravoval ředitel Náboženské matice a úřad vlády. Jak to tedy je?

- Proč se nezkoumá skutečnost, že při domovní prohlídce v bytě paní Chadimové byl sice nalezen stroj, na kterém se podle znaleckého posudku, měla psát část zfalšovaných dokumentů, ale tento stroj dostala obviněná od premonstrátů začátkem prosince 1991, tedy v době, kdy už měla dokumenty řádně notářsky ověřené?

- Proč nebylo při domovní prohlídce ani později vyhověno žádosti paní Chadimové a nebyly jí sňaty otisky prstů?

- Proč byla vzata tak rychle do vazby, což Nejvyšší soud později shledal jako nesprávné a neodpovídající zákonu? Jak je možné, že byla ve vazbě o šest dní déle než měla a proč se liší zdůvodnění této skutečnosti městskou prokuraturou a ministerstvem spravedlnosti?

- Proč kriminalistický ústav nedostal ke zkoumání listiny z pozemkových knih, které byly řádně ověřeny a jimiž nárokovala svůj majetek paní Chadimová při registraci na státním notářství? Tyto doklady byly ověřeny zaměstnanci pozemkových knih na st. notářství v období říjen-listopad 1991.

- Jak to, že během vazby Marty Chadimové mizí důležité listiny z archivů a některé z nich se opět později objevují - nejde pak o falzifikáty? - Jak to, že až na nátlak advokáta, koncem srpna 1992, obviněná poprvé viděla zfalšované výpisy z pozemkových knih a zfalšované doklady, které jsou součástí notářského spisu a důkazového materiálu?

- Jak je možné, že zfalšované dokumenty, které jsou součástí vyšetřovacího spisu si nevyžádala na pozemkových knihách paní Chadimové., ale paní Bukvicová a to 9. 1. 1992 ? (A těmito doklady vybavili i premonstráti trestní oznámení.) Přitom vedoucí pozemkových knih potvrzuje, že osobně provedl výpis z vložky 326 paní Chadimové a to 22. 10. 1992? Je pravda a jak bylo ověřeno, že spis obsahuje jiné doklady, než předložila obviněná? - Proč je žádán znalecký posudek na vyšetření duševního stavu obviněné?

- Jak byla prošetřena svědecká výpověď svědka Hochmana, příslušného

notáře, který uvedl, že na základě dokladů, jež jsou v soudním spisu ohledně restituce domu na Loretánském náměstí, by nikdy dohodu neregistroval, což potvrzují i další svědci?

- Kam zmizely původní doklady z pozemkových knih, kdo to má na svědomí?

Podobných otázek by bylo možno položit daleko více.

Celý případ má řadu nejasností a způsobu vyšetřování lze také mnohé vytknout. Jak se tento způsob vedení vyšetřování srovnává s občanskými právy a právními jistotami občanů?

Za zmínku stojí i na příklad výrok soudkyně JUDr. Löffelmannové: "za obžalovanou chce složit kauci Žid, kožešník ...." Takový výrok soudkyně demokratického státu nelze přejít mlčením.

Pavla Grünthalová

redaktorka deníku Telegraf

P. S. Vzhledem k rasistickým výrokům soudkyně, zvažuje redakce Necenzurovaných novin podání podnětu prokuratuře, ve smyslu par. 260 trestního zákona, z důvodů propagace rasové nesnášenlivosti.