--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Karel Bedřich
Název: Quo vadis, armádo ?
Zdroj: NN Ročník........: 0003/009 Str.: 016
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Změny v armádě?
Úderem půlnoci 31. prosince 1992 skončila 75letá existence společného soustátí Čechů a Slováků. Uzavřela se tak jedna kapitola naplněná mnohdy vzájemným nepochopením pramenícím ze zcela odlišného chápání světa a svou roli sehrál i dosavadní slovenský vývoj směřující ke všemu jinému než k demokracii, stejně jako recidiva starých rudých struktur a z toho plynoucí orientace na exsovětské nástupnické země.
Kromě státní správy obou samostatných republik prochází procesem dělení i bývalá federální armáda. Nové české vojsko musí být budováno v demokratickém duchu, se strukturou odpovídající ozbrojeným silám západních zemí.
V souvislosti s přebudováním AČR došlo k několika změnám na významných funkcích armádního velení. Náčelníkem hl. správy pozemního vojska se stal genpor. ing. K. Holub, zástupcem náč. gšt. AČR genmjr. ing. F. Váňa, plk. ing. P. Jandáček náčelníkem hl. operační správy gšt. AČR, genmjr. ing. O. Bárta náčelníkem vyzbrojování a tech. zabezpečení AČR, plk. R. Procházka náčelníkem zprav. správy gšt. AČR a plk. ing. M. Pelech náčelníkem správy ekonom. zabezpečení osob a zástupcem nám. MO.
Jmenovaní pánové jsou zajisté muži na svých místech, jinak by přece nemohli stanout na postech nejvyšších. Osobou veskrze známou je genmjr. ing. F. Váňa, který byl spolu s dalšími komunistickými výtečníky, jako jsou např. genmjr. Vincenc, genmjr. Slimák, genmjr. Ducháček, plk. gšt. Pašek, genmjr. Hevera či genpor. M. Vacek, schválen do kádrových rezerv pro funkce vedené v kádr. pořádku předsednictva ÚV KSČ. Bez zbytečného komentáře cituji úvodní slovo z usnesení 34. zasedání kolegia MNO ČSSR ze dne 29. 4. 1987 (Přísně tajné): "Kolegium MNO ČSSR na základě projednání materiálu č. j. 0010065/1 konstatuje, že materiál předložený NKS/FMNO vychází ze zásad výběru a přípravy kádrových rezerv v ČSLA stanovených rozkazem min. obrany... Je zpracován na základě rozboru kádrového zabezpečení a perspektivních potřeb kádrů pro období 1987-1990. Generálové a důstojníci navržení k vedení v plánu přípravy kádrových rezerv na FMNO svými třídně politickými odbornými schopnostmi a osobními a charakterovými (...) vlastnostmi splňují požadavky na zařazení k přípravě pro navrhované funkce..." Po-depsán min. nár. obrany ČSSR armádní generál M. Václavík.
Patrně nejen za vzorné plnění povinností byl rozhodnutím 67. zasedání kolegia MNO ČSSR ze dne 17. 7. 1989 uvolněn z funkce náč. odd. náležitostí a důchodů fin. správy FMNO, tehdejší pplk. ing. M. Pelech a ustanoven do funkce zást. náč. finanční správy. Stejným rozhodnutím byl z funkce vel. 4. tankové divize 4. armády ZVO uvolněn plk. gšt. P. Jandáček a ustaven do funkce zástupce náč. operační správy ZVO. V tomtéž usnesení byl do funkce povolán jeden z protagonistů připravovaného puče v listopadu 1989, tehdy ještě pplk. gšt. ing. Zd. Zbytek, který se stal velitelem 1. tank. divize 1. armády ZVO. V té době povýšil i plk. gšt. ing. P. Gavlas (zást. náčelníka zpravodajské správy gšt.), genmjr. ing. O. Kubizniak (zást. velitele letectva ČSLA) a řada dalších socialismu věrných důstojníků a generálů.
Zřejmě za svůj nesmlouvavý postoj k metodám dekadentního socialismu byl usnesením 11. zasedání kolegia MNO ČSSR ze dne 27. 9. 1985 předloženým NKS/MNO schválen za člena voj. rady ZVO plk. ing. Oldřich Bárta - předsedou rady byl stejným rozhodnutím jmenován poz-dější min. obrany a nejdůslednější ochránce komunistických kádrů v armádě (- jehož nikoli pasívní účast v přípravě listopadového puče je nepochybná), genpor. ing. Miroslav Vacek. Jako nemálo vysokých důstojníků české armády i nynější genmjr. Bárta dva roky studoval v Moskvě, zřejmě proto jsou jeho předpoklady pro vykonávání současné funkce na patřičné výši...
Očistit armádu !
Řada důstojníků, kteří si s komunismem příliš nezadali - spíše naopak - má upřímný zájem změnit neutěšené poměry v české armádě. Před časem jsme informovali o založení Vojenského sdružení rehabilitovaných se sídlem v Olomouci, na jehož prvním zasedání v lednu t. r. bylo schváleno následující prohlášení.
Prohlášení reaktivovaných důstojníků VA Brno
My, níže podepsaní, patříme do skupiny důstojníků, které v období normalizace propustili z armády. V roce 1990 jsme byli na základě mimosoudní rehabilitace reaktivováni a působíme na Vojenské akademii v Brně. Do armády jsme se vrátili s odhodláním vypořádat se s její minulostí. Představovali jsme si to tak, že budeme nápomocni při budování nové, moderní armády a přispějeme k její očistě. Neměli jsme zájem na vytváření své vlastní vojenské kariéry. Nezastáváme významné funkce a ani jsme to neočekávali.
Dnes, po více jak dvouleté činnosti v armádě, musíme bohužel konstatovat, že naše představy o činnosti v ní byly zcela naivní. Do současných dnů působí v rozhodujících funkcích v armádě staré struktury. Těsně po "sametové" revoluci sice s obavami očekávaly další vývoj v armádě a své působení v ní, avšak plně využily uplatňované zásady "nejsme jako oni" a nerozhodnosti tehdejší politické reprezentace skoncovat s nimi. Dnes jsou z nich obhájci dodržování demokratických zásad a plnění pod<%4>mínek "Listiny lidských práv", čehož využívají k upevnění svých pozic. Ti, kteří byli nejvíce zkompromitovaní, sice odešli, ale po nich v podstatě nastoupila jejich kádrová rezerva, takže se toho vlastně moc nezměnilo.
Naše působení v armádě vzhledem k tomu, že máme důchodový věk, pomalu končí. Většina z těch, kteří v armádě zůstávají, nebude z našeho odchodu smutná. Naopak mnozí si oddechnou. Pokud se týká nás samotných, mohli jsme se snadno smířit s podmínkami, zejména ekonomickými, kterých se nám po mnoha letech v armádě dostalo. To také učinila většina reaktivovaných, kteří si pobyt v armádě chtějí prodloužit tím, že zásadně nepoukazují na nedostatky a nevytvářejí si tak preventivně žádné problémy se svými nadřízenými. Od této skupiny reaktivovaných důstojníků se distancujeme. S přihlédnutím k závažnosti sledované problematiky považujeme za svoji morální povinnost upozornit Vás na poměry v současné armádě. Činíme tak v těchto dnech, kdy se vytváří nová česká armáda a kdy navrhované změny a zásady je možno realizovat. Je to také naše poslední možnost, jak pomoci dobré věci. Přitom doporučujeme situaci v armádě nepodceňovat. Armáda má být co nejmenší, aby nezatěžovala státní rozpočet, ale přitom aby byla co nejvíce mobilní a kompatibilní s armádami spojenců v rámci systému evropské bezpečnosti.
Uvedený citát vyslovil ředitel odboru a bezpečnosti Úřadu vlády České republiky pplk. Jaroslav Táborský.
S obsahem citátu je možno pouze souhlasit. Horší je to však s jeho realizací.
- V rámci vojenských reforem byla ukončena redislokace armády.
- Redislokace byla provedena se záměrem následného provedení změn v organizačních strukturách. V praxi to znamená přejít na systém brigád a armádních sborů, a tím se přiblížit moderním nejvyspělejším armádám světa (zatím to v postkomunistických zemí provedla jen Maďarská republika). Současně by tím byla dosažena kompatibilita s NATO a vytvořen předpoklad perspektivního zapojení do evropských bezpečnostních struktur.
- Pro realizaci uvedených změn byla s působností od 1. 3. 1992 postavena vojenská velitelství STŘED, ZÁPAD, a to se značnými finančními náklady (nové investice na úpravy a výstavbu objektů, přemístění vojáků z povolání - sociální zabezpečení).
- V současné době je zvažována změna poslání těchto velitelství na teritoriální, s minimálním obsazením těchto velitelství. Ve svých důsledcích to znamená anulovat až dosud provedené změny, ponechat podřízenost divizí přímo generálnímu štábu
nebo ministerstvu obrany. Tím je znemožněna modernizace a kompatibilita tvořící se české armády již v jejím zárodku.
Při tvorbě nové české armády eliminovat vliv starých struktur
- Před rokem 1990 pracovníci politického aparátu v armádě systematicky organizovali a řídili stranicko-politickou práci. K tomu měli výkonnou moc a kontrolní orgány.
- Řešením atestací a převodem politických pracovníků do oblasti sociálního řízení se podařilo perfektně tyto nežádoucí elementy "uklidit a uklidnit". Jen snílek dnes ještě uvažuje o tom, že se jejich smýšlení nějak změnilo. Přitom je jejich počínání legalizováno. V současné době pracují ve všech funkcích vysokoškolských učitelů v oblasti společenských věd, ve výzkumných ústavech společensko vědního zaměření, ve funkcích důstojníků sociálního řízení, jako velitelé školních jednotek studentů vojenských vysokých škol a v neposlední řadě také ve významných velitelských a štábních funkcích u vojsk. Na základě získaných zkušeností doporučujeme nepřevzít do české armády bývalé stranicko politické pracovníky, kteří dříve pracovali ve funkcích na stupni pluk a výše. Stejně postupovat vůči členům kontrolních a revizních komisí KSČ všech stupňů. Propustit všechny členy tzv. "komisí pro výměnu stranických legitimací" (ve skutečnosti prověrkových komisí). K prosazení těchto zásad v české armádě vydat velitelům a náčelníkům všech stupňů jednoznačný příkaz pro personální práci v tomto smyslu.
- Přeřazení pracovníků VKR do vznikající vojenské policie a v poslední době i do vojenského obranného zpravodajství je rovněž názorný případ, jak se staré struktury nehodlají vzdát svého postavení v armádě. Při tvorbě nové české armády a při jejím početním snižování je třeba rozejít se s těmito lidmi jako nežádoucími, a to ve smyslu zákoníku práce (z důvodu zániku organizace), nebo novelizováním lustračního zákona.
- Současně je třeba rozejít se s většinou absolventů sovětských vysokých škol, mezi kterými jsou podle našeho názoru agenti KGB.
- Propustit generály a plukovníky, kteří tyto výběrové hodnosti získali před rokem 1990 (novelizací lustračního zákona). Tímto způsobem očistu armády provedli v Polsku, Německu, Bulharsku a částečně i v Ruské federaci. (Konkrétní poznatky mohou poskytnout pracovníci zpravodajské správy GŠ.) - Při ustanovování do funkcí až do roku 2000 nepožadovat vědecké a padagogické tituly. Zatím tyto tituly mají jen příslušníci starých struktur. Školským zákonem s platností od 1. 7. 1991 si zajistili, že do funkcí mohou být jmenováni jen oni sami a znemožňují postup mladým, progresivním lidem. Po získání funkcí si dovedou formou konkursních řízení vybrat spolupracovníky sobě rovné, a to vše podle zákona a platné legislativy. Obdobně se dá hodnotit činnost akademických senátů. Přitom náplň tzv. "vědeckých prací" těch, kteří do funkcí mohou být jmenováni, ve většině případů podporovala vojenskou doktrínu