--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Mareček Miloslav
Název: Mareček versus generální prokurátor
Zdroj: NN Ročník........: 0003/010 Str.: 010
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.04.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
Poradce
generálního prokurátora ČR JUDr. Milan Hulík
Praha 4, nám. Hrdinů 1300
Vážený pane doktore,
19. března jsem obdržel Vaše sdělení z 15. 3. t. r. ohledně mých podání sp. zn. 2 FGn 969/91, IV/1 Gn 709/90 a IV/1 Gn 725/91, jejichž analýzou a přípravou návrhu dalšího postupu a opatření Vás pověřil, na základě mého dopisu z 15. 1. 1993, generální prokurátor ČR JUDr. Jiří Šetina.
Konstatuji, že Vaše zpráva mě poněkud konsternovala. Ne snad proto, že bych si o intencích nového vedení GP ČR ještě dělal iluze. Z těch jsem vystřízlivěl krátce poté, co nové vedení GP přešlo od slov k činům. Protože však znám Vaše stanoviska nebo analýzy shora uvedených věcí z doby, kdy jste na prokuratuře ještě nepůsobil, nedivte se, že pouhé srovnání Vašich tehdejších a dnešních postojů nutně vyústilo v mé znechucení.
Nežli přejdu k jednotlivým záležitostem, rád bych uvedl na pravou míru několik údajů ze závěru Vašeho sdělení. V době mé protestní hladovky, kdy jste se zasazoval za splnění mých požadavků, jste v analýzách poukazoval na "totalitní prvek v jednání GP, oblíbený manévr ve stylu: ty o koze - já o voze" (sic). Odpovídá se prostě na něco jiného, na podsunutou otázku, pohoršoval jste se. Bohužel zjišťuji, že jako členu nového vedení GP není onen manévr cizí ani Vám. Uvádíte, že nepovažujete za objektivní a spravedlivé moje výtky, že GP pokračuje v totalitních praktikách, že ignoruje tisíce podnětů občanů, stanoviska právníků a petice občanských iniciativ. Naopak, dodáváte, příchodem nového generálního prokurátora došlo k obratu v práci GP, bylo vytvořeno Koordinační centrum pro vyšetřování zločinů spáchaných na českém národě a GP ČR se začíná pod novým vedením transformovat v moderní demokratický orgán prokuratury - státní zastupitelství.
- Mému výroku, že GP dále ignoruje stanoviska těch, kteří usilovali o vyřízení mých podnětů, tak podsouváte jiný smysl. Mé konkrétní výtce dáváte zcela jiný - zobecňující rozměr. Že moje požadavky, za které se tisíce občanů zasazovaly, nebyl splněny dodnes, víte nejlépe Vy sám! Má skutečná výtka - nikoliv její podsunutá verze - je tedy naprosto konkrétní.
Pokud jde o zmíněné Koordinační centrum, neřekl bych, že právě v tomto ohledu se může GP ČR nějak zvlášť chlubit... I když na druhé straně: neexistuje-li nic, čím by se mohla pochlubit skutečně, nezbývá, než k tomuto účelu použít efemérní publinku - Koordinační centrum... Buď jak buď, není jen názorem mým, že Koordinační centrum je jen další zaváděcí manévr GP. Že trestní postih deseti konkrétních viníků má větší význam, než evidence desetitisíc zločinů, s bezzubým závěrem o morální odpovědnosti pachatelů. Každý gauner se svému morálnímu odsouzení totiž tak akorát chutě zasměje. Mají-li ovšem závěry Koordinačního centra sloužit k tomu, aby se gauneři znamenitě pobavili, potom se omlouvám... Neprodlený trestný postih i jen hrstky viníků "zločinů spáchaných na českém národě" by přinejmenším byl varovným mementem pro jejich případné následovatele. Morální odsouzení těchto viníků, na závěr vleklého a finančně jistě nákladného vyšetřování, bude pro zmíněné epigony opakem: pobídkou... Anebo že by šlo právě o tuto pobídku...? Nu, hlavně aby se žádnému zločinci, který se provinil na českém národě, nic nestalo. Nepochybuji, že GP ČR se o to už postará.
- Dovolím si jen navrhnout, aby Koordinační centrum rozšířilo vyšetřování i na léta devadesátá. Toto rozšíření by se rozhodně neminulo s cílem. Pokud jde o údajnou transformaci prokuratury ve státní zastupitelství - změna názvu nic na kvalitě instituce nemění. A změna kvality - jak dokládá i Vaše sdělení - se prostě nekoná. Zkrátka a dobře: Sebekrásnější obal od čokolády ještě nikdy čokoládu z lejna neudělal. Několik stovek občanů možná na chvíli oklame. Ale jen na chvíli...
Uvádíte, že nové vedení GP ČR si je vědomo toho, že má hladovka a boj v uplynulém roce přispěl významnou měrou k obratu, k čemuž ve vedení GP ČR došlo... Znovu tedy upozorňuji, že osobně si žádného kvalitativního obratu v činnosti GP vědom nejsem. A nové vedení GP ČR si zřejmě není vědomo toho, že hladovkou jsem nebojoval za změnu ve vedení GP, ale za řádné vyřízení mých podnětů... A je mi srdečně jedno, vyhýbá-li se tomuto vyřízení vedení staré, anebo nové!
Pokud jde o status quo jednotlivých věcí, jejichž merity, jak vážený pane doktore, víte, jsem soustředil do tří požadavků, situaci vidím následovně:
1) Původní požadavek ve věci sp. zn. 2 FGn
969/91 - zjištění iniciátorů a autorů tzv.
pendrekového zákona z února 1989 - jsem byl nucen, jak
rovněž víte, v důsledku svévolného odložení
podnětu a zamítnutí stížnosti proti odkládacímu
usnesení transformovat v žádost o zjednání nápravy.
Připomenu Vaše stanoviska z tehdejší doby:
Odkládací usnesení je vadné a jako takové je třeba jej
zrušit (7. 2. 1992 - specifikace stížnosti proti
usnesení o odložení věci). A Váš závěr ze 17. 2.
1992: Konečně
- A jaký je Váš postoj dnešní: mlčení. Zmíněná vadná usnesení, která jsou klíčovou položkou a která jste v době, kdy jste stál v "opozici" proti GP jednoznačně odsoudil, dnes - ve funkci člena nového vedení GP, pověřeného všestrannou analýzou věci - ignorujete. V sdělení z 15. 3. 1993 tuto klíčovou položku prostě obcházíte, byť v příslušných podáních z konce minulého roku jsem na ně opakovaně upozornil. Celou obšírnou záležitost, narozdíl od svých vyčerpávajících analýz z doby "opozice" pak redukujete na případné zjištění vlastního autora pendrekového zákona, přičemž - cituji Vaše slova: "Nejsem schopen posoudit, nakolik by mohlo být vyšetřování ještě úspěšné a jak by se podařilo věc osvětlit. Eventuální další vyšetřování v tomto smyslu za účelem zjištění vlastního autora textu uvedené normy závisí na rozhodnutí GP ČR. Obávám se však, že po uplynutí doby bude velice problematické zjistit vlastního původce uvedené normy a i při eventuelním zjištění je jeho trestná odpovědnost problematická. Budu v tomto směru informovat pana generálního prokurátora."
Dovolím si tento Váš závěr charakterizovat Vašimi slovy z analýzy ze dne 10. 2. 1992: Tento právní názor silně připomíná onu pohádku, ve které měla hrdinka přijet - nepřijet, oblečená - neoblečená, obutá - neobutá.
- Co ještě dodat? Snad jenom tolik: "Uplynutí doby" padá plně na vruh GP. Nechápu ovšem, jak se chce současná chlouba GP - Koordinační centrum - vypořádat s faktorem více než čtyřiceti let, jsou-li 4 roky, které uplynuly od přijetí pendrekového zákona, pro GP ČR nepřekonatelnou překážkou? Řekl bych, že uvedený staronový přístup nového vedení GP k pendrekovému zákonu výsledky práce Koordinačního centra výmluvně předznamenává.
A nemůžu si odpustit, vážený pane doktore, abych na tomto místě neodcitoval několik slov z dopisu, který jste mi poslal 3. 3. 1992: "Jsme rozhodnuti dovést revoluci do konce a dosáhnout toho, aby byl zločin pojmenován zločinem a viník pachatelem. Chceme, aby se právo na spravedlnost nestalo právní fikcí, ale varovným mementem..." Postavím-li, vážený pane doktore, tato slova vedle slov citovaných výše, obrací se mi žaludek.
Bod 1 mých požadavků - t. j. aby GP sjednala nápravu ohledně svévolného odložení mého podnětu z 13. 8. 1991 a zamítnutí konsekutivní stížnosti - nebyl tedy splněn dodnes. Příslušné zamítací usnesení z 8. 2. 1992, které jste svého času označil za vadné či neúplné, zůstává nadále v platnosti, věc sp. zn. 2 FGn 969/91 nutno mít nadále za nevyřízenou. Pokud jde o související trestní stíhání
ve věci Stanoviska proti aktivizaci protisoc. sil, o zahájení stíhání mne GP dne 11. 2. 1992 sice vyrozuměla. O výsledku už ovšem ne. Předpokládám, že GP míní aplikovat tento manévr i v souvislosti v Vašimi závěry ohledně pendrekového zákona. Současně ovšem upozorňuje, že podobného vodění za nos mám už dost.
2) Ve věci sp. zn. IV/1 Gn 709/90 jsem žádal, aby GP adekvátně vyřídila moje trestní oznámení z 10. 8. 1990 a o jeho vyřízení mě řádně vyrozuměla. Jak jistě víte, vážený pane doktore, tento požadavek m. j. podpořil ústavně-právní výbor ČNR v usnesení č. 603 z 12. 3. 1992. Vaše sdělení se však věcí v nejmenším nezabývá. Připomenu tedy Vaše stanovisko z 31. 1. 1992 z analýzy Trestní oznámení M. M.: Trestní oznámení nelze považovat za vyřízené. Protože toto stanovisko jste vyslovil s odkazem na odpověď uvedenou v konečném odkládacím usnesení, je Vám ona bezprecedentní eskamotáž generálního prokurátora ČR z 31. 1. 1991 jistě dobře známa. Konstatuji, že toto absolutně vadné a od věci naprosto odtržité odkládací usnesení zůstává nadále v platnosti. Mé trestní oznámení z 10. 8. 1990 tedy dodnes vyřízeno nebylo! Vzdor závěrům ústavně právního výboru ČNR a odborným stanoviskům dalším. Vaše sdělení z 15. 3. 1993 zachovává v tomto ohledu bohorovné mlčení.
3) Ve věci sp. zn. IV/1 Gn 725/91 jsem žádal, aby prokuratura řádně vyřídila můj podnět z 9. 6. 1991 a podání související a o vyřízení věci mě náležitou formou vyrozuměla. Řádné a úplné vyřízení mých podání v této věci požaduje též usnesení č. 603 ústavně právního výboru ČNR z 12. 3. 1992. (NN č. 7 / 92)
- V zásadě tedy: Vyřízení podání z 12. 10. 1990 a 11. 6. 1991 - t. j. trestního oznámení na MUDr. Tomášovou, pro zneužití psychiatrie při hladovce, kterou jsem držel na protest proti perzekuci za rozšiřování Několika vět, a dále na orgány, které nezákonně vyřizovaly má podání ohledně dotyčné dámy se nekoná.
Váš závěr z 15. 3. 1993 je následující: "Zavedení parenterální léčby MUDr. Tomášovou bylo porušením zákona č. 20/1966 Sb., rovněž tak nesprávně bylo odůvodnění rozhodnutí o odložení věci okresním prokurátorem a odůvodnění rozhodnutí krajského prokurátora zamítajícího stížnost proti usnesení o odložení věci. Stejně tak jsem ale přesvědčen, že postih všech uvedených je možný toliko na bázi pracovněprávní či služební, nikoliv ale trestní. V tomto smyslu budu informovat generálního prokurátora ČR JUDr. Šetinu."
Dalo by se tedy říci, že teď už jde jen o to, kdy (nebo zda) generální prokurátor poinformuje o výsledku mne a celá záležitost tak, v souladu s usnesením ústavněprávního výboru ČNR, bude řádně a úplně vyřízena. Leč... A priori má zkušenost praví, že prokuratura neinformuje o výsledku vždy. Zejména tehdy ne, jsou-li její kroky jen taháním za nos ve stylu: aby se vlk nažral a koza zůstala celá, t. j. žádného výsledku není - a není tudíž o čem informovat. A mám nelibý pocit, že daný případ jinak hodnotit nelze. Jakýpak také pracovní či služební postih u (takřka) důchodců, že ...
Dále, vážený pane doktore, bude-li generální prokurátor vycházet pouze z údajů uvedených ve Vašem sdělení, bude vycházet z údajů zavádějících.... Neboť - jak víte, leč obcházíte - meritem všech mých podání v daném ohledu bylo zneužití psychiatrie s praktickým zbavením svéprávnosti a osobní svobody. O tomto meritu však ve Vašem sdělení není zmínky. Naopak, okresní psychiatričku stavíte do role lékaře, který zavedl parenterální léčbu! Vážený pane doktore! Psychiatři parenterální ani jinou podobnou léčbu nezavádějí. Neřku-li psychiatři okresní. Ti "pouze" označí nepohodlnou osobu za nesvéprávnou, aby s ní pak další "složky" mohly nakládat dle libosti. Z toho, jak úzkostlivě se tomuto aspektu vyhýbáte, usuzuji, že ona osvědčená totalitní metoda se vesele praktikuje i v naší báječné demokracii. Neboť hladovky či podobné formy protestu byly nepříjemné nejen "tehdejším totalitním orgánům", jak uvádíte, ale jsou nepříjemné i tzv. demokratickým orgánům dnešním. A jsem přesvědčen, že řádění psychiatrických medicínmanů může učinit přítrž jen jediné: exemplární trest. Výstražný precedens!
- Vaše analýza však, vážený pane doktore, vede spíš k precedentu opačnému: stačí se odvolat na Hippokratovu přísahu - a zneužití psychiatrie je šmahem anulováno. Pak ovšem nechápu, k čemu zákon č. 20/1966 Sb. ... Vždy jsem měl totiž zato, že zákonné normy jsou k tomu, aby jasně vymezily hranice normám jiným. Asi jsem se mýlil. Vaše analýza tomu alespoň nasvědčuje... Buď jak buď, hovoříte-li o humanitárním aspektu jednání MUDr. Tomášové - v korelaci se zneužíváním psychiatrie, běhá mi mráz po zádech. O to víc, že zneužití psychiatrie MUDr. Tomášovou kamuflujete tím, že dotyčnou dámu představujete nikoliv jako psychiatričku, která vydala svévolný nález, ale de facto jako internistku, která zavedla nitrožilní výživu.
K čemuž podotýkám, že i v takovém případě by odvolávání se na Hippokratovu přísahu - na "vyšší zájem" záchrany života - bylo právně nulitní. Protože zákon č. 20/1966 Sb. byl vytvořen m. j. proto, aby účelovému odvolávání se na nejrůznější "vyšší zájmy" byly postaveny meze. A jednotlivá ustanovení tohoto zákona upravují situační postupy naprosto přesně. Zákonná norma je zde prostě normou vyšší síly než "norma" Hippokratova. Ale to jistě víte.
- O Vaši právní analýzu se ovšem nyní může opřít každý psychiatrický medicínman. Stačí, aby se odvolal na Vaše teze - a na Hippokratovu přísahu.
Pokud jde o "formální" leč, zde i klíčovou stránku věci, konstatuji, že opět - tak jako v obou věcech už prezentovaných - zůstává dál v platnosti vadné konečné usnesení. Zde tedy zamítací usnesení KP v Brně z 27. 5. 1991 sp. zn. Kn 1085/90, vůči kterému směřoval shora uvedený podnět z 9. 6. 1991. Věc proto - tak jako obě věci prezentované prve - nelze mít za vyřízenou.
- Pokud jde o konsekutivní trestní oznámení z 11. 6. 1991, o jeho řádném a úplném vyřízení, v souladu s usnesením ústavně právního výboru ČNR, jsem samozřejmě dodnes náležitou formou též vyrozuměn nebyl. Tolik holá fakta.
Vážený pane doktore, v dopise z 19. 2. t. r. mne generální prokurátor ČR vyrozuměl, že Vás pověřil, abyste se celou záležitostí zabýval podrobně a všestranně a že Vás vybavil všemi pravomocemi, jimiž disponuje. A výsledek?
1) Věc sp. zn. 2 FGn 969/91 - t. j. iniciaci a autorství pendrekového zákona, iniciaci perzekucí v petiční záležitosti Několik vět a otázku trestní odpovědnosti participujících osob (viz NN č. 3 / 92) jste zredukoval na případné zjištění tvůrce zmíněné normy a vzápětí uvedl, že toto zjištění je "po uplynutí doby" problematické a problematická je i trestní odpovědnost... Jen pro zajímavost: Ve <%-2>své analýze ze 7. 2. 1992 (NN č. 4 / 92) - specifikaci stížností proti usnesení o odložení věci - jste odpovědnost osob podílejících se na vzniku a aplikaci pendrekového zákona označil za odpovědnost trestní zcela jednoznačně. (Poslance, kteří zákon odhlasovali, nezahrnuji). Konečné zamítací usnesení v této věci, které jste svého času označil za vadné či neúplné, jste při svém nynějším "podrobném a všestranném zabývání se celou záležitostí" zcela obešel, ač víte, že pokud jeho plat<%-2>nost trvá, veškeré opravné kroky jsou pouhou fikcí. Nebo snad právě proto jste onu klíčovou položku obešel?
<%-2>2) Věcí sp. zn. IV/1 Gn 709/90 - t. j. odložením mého tr. oznámení z 10. 8. 1990 bezprecedentním usnesením generálního prokurátora ČR z 31. 1. 1991 - jste se při svém "podrobném a všestranném zabývání celou záležitostí" nezabýval vůbec... Svého času jste uvedené trestní oznámení označil za nevyřízené. S odkazem na vadnost odkládacího usnesení odpovídajícího na podsunutou problematiku. Nyní - vzdor stanovisku ústavně právního výboru ČNR - jste věc přešel bez povšimnutí, ač víte, že inkrim. usnesení - jakož i vadná konečná usnesení v obou věcech dalších - možno zrušit cestou stížnosti pro porušení zákona. Anebo právě proto jste se věci vyhnul?
3) Věc sp. zn. IV/1 Gn 725/91 - t. j. zneužití psychiatrie MUDr. Tomášovou a krytí tohoto činu orgány ministerstva zdravotnictví a prokuratury - jste dovedl, byť na bázi zavádějících údajů, k rádoby uspokojivému závěru o pracovně právním či služebním postihu dotyčných. Protože konečné zamítací usnesení krajského prokurátora v Brně sp. zn. Kn 1085/90 z 27. 5. 1991 však zůstává nadále v platnosti, neb o příslušný opravný krok jste se ani nepokusil, nutno i Váš závěr o postihu mít za fiktivní.
Silně pochybuji, vážený pane doktore, že ústavně právní výbor ČNR bude pokládat předmětná podání za řádně a úplně vyřízená, jak žádal v <%-2>usnesení č. 603 z 12. 3. 1992, nebyl-li splněn ani předpoklad pro zahájení takového vyřizování, t. j. zrušení vadných leč nadále platných odkládacích nebo zamítacích konečných usnesení, bez kteréhož základního kroku je právoplatnost jakýchkoliv opravných počinů v předmětných věcech nultý. Já svá podání za vyřízená rozhodně nepovažuji. Neřku-li za vyřízená řádně a úplně. Naopak, veškeré rádoby opravné kroky GP, učiněné za situace, kdy vadná konečná usnesení zůstávají v platnosti, považuji za ukázkový podvod.
Protože Vás, vážený pane doktore, generální prokurátor ČR vybavil všemi pravomocemi a já, vzhledem k Vašemu bývalému přístupu k celé záležitosti o Vás nepochyboval, předpokládal jsem, že stížnost pro porušení zákona bude prvořadou záležitostí, jíž se budete zabývat automaticky. Bohužel, mýlil jsem se. Jak vidno, na GP ČR nadále platí osvědčené heslo: Lpěním na malichernostech záležitost zlikvidovat. Považujte tedy toto mé podání mimo jiné i za podnět ke stížnostem pro porušení zákona ohledně zamítacího usnesení sp. zn. 2 FGn 969/91 z 8. 2. 1992, odkládacího usnesení sp. zn. IV/1 Gn 709/90 z 31. 1. 1991 a zamítacího usnesení sp. zn. Kn 1085/90 z 27. 5. 1991. Stran odůvodnění odkazuji na příslušná podání předchozí. (NN č. 3 / 92)
Vážený pane doktore, že nikterak nesdílím Vaše nadšení nad novátorstvím nového vedení GP ČR, jehož jste se stal členem, jsem už uvedl. Jeho novátorství totiž shledávám jen v rafinovanějších metodách, jak jedince nebo celou veřejnost tahat za nos. A tohoto soustavného tahání za nos, jak jsem už rovněž uvedl, mám už dost. Berte proto prosím na vědomí, že nebudu-li do jednoho měsíce - t. j. do konce dubna - náležitou formou vyrozuměn o řádném vyřízení předmětných věcí, dnem 1. května obnovuji v plném rozsahu protestní hladovku. Na vědomí: ČTK, generální prokurátor
ČR předsednictvo ČNR a další Miloslav MAREČEK
Za humny 3218
697 01 Kyjov
Kyjov 1. 4. 1993
(Toto podání je otevřeným dopisem)
Pozn. redakce: Všechny dokumenty, na které se Miloslav Mareček v tomto dopise odvolává najdete v nezkrácené podobě v NN č. 3 až 7 / 92. V případě zájmu zašle naše brněnská distribuce, nebo si je můžete zakoupit v pražské redakci.