--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Honner Jan, Janča Milan
Název: Výlet do minulosti
Zdroj: NN Ročník........: 0003/010 Str.: 029
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 17.04.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Jako za dob nejtemnější totality jsme si připadali v sobotu 17. dubna, když jsme se vydali na vyjížďku autem západoněmecké poznávací značky do Adamova, města komunistických dělnických kádrů. Sotva jsme totiž přibrzdili na jakémsi náměstí, objevilo se tam rudě zbarvené auto, z něhož vyskočil v civilu oblečený muž s vysílačkou přes rameno, který k nám rychlým krokem přistoupil

a arogantním způsobem obvinil jednoho z nás, že se na něho "škaredě šklebíme". Zamával nám před autem

nějakou legitimací, z níž jsme neviděli nic. Doklady jsme mu pochopitelně nevydali. Skutečnost, že se někdo z nás tří netváří zrovna budovatelsky jásavě, jak asi na to byli - a patrně stále ještě jsou - v Adamově zvyklí, ještě neznamená, že nás může ovysílačkovaný ochránce optimistických úsměvů perlustrovat.

Odjeli jsme pokojně o pár set metrů dál do kopce, odkud jsme si chtěli na vyhlídce prohlédnout město a okolí. Nestačili jsme skoro ani vystoupit z vozu, když vedle nás prudce zabrzdila "stíhačka". Bylo to policejní auto SPZ B - 22043. Z něho vyskočil policista s číselným označením 23146 a onen výše uvedený neoznačený civilista s vysílačkou. Důrazně nás žádali o předložení našich dokladů. Na naši otázku, proč, nebyli schopni dát jiné vysvětlení, než že jsou k tomu oprávněni podle zákona, protože jsme s autem cizí státní poznávací značky "vkročili do jejich obvodu". To byla první verze. Druhá spočívala v "hledání podezřelých osob" a konečně třetí

důvod našeho zadržení byl tentokrát pro změnu "úsměv" jednoho z nás. Upozornili nás, že jestli jim nevydáme doklady, naše auto neodjede. Dostane prý nějaké "botičky". Poté odjeli a řekli, že přijdou s posilou. Mezitím jsme zaparkovali v nedaleké ulici.

Přijeli za chvíli. Jako "posilu" si přivezli rozdrážděného služebního vlčáka bez náhubku,

kterým jsme byli po celou další hodinu ohrožováni. Civilista s tímto psem dával nepokrytě najevo, že ho "použije", jestliže se odmítnem nechat perlustrovat. Upozorňovali jsme je, že se dopouštějí policejní svévole a že to neprojde bez následků.

Dodatečně si vymysleli, že jsme špatně zaparkovali. Stáli jsme totiž v řadě zaparkovaných aut v protisměru. Toho se tedy chytli jako důvodu k služebnímu zásahu. Po předložení řidičského a technického průkazu řidiče vyzvali

také zbývající z nás, aby se prokázali. Když jsme odmítli, byli jsme vyzváni k nastoupení do služebního vozu. Samozřejmě že jsme neposlechli - proč také, takže nám chtěli nasadit pouta. Nakonec policista jednomu z nás občanský průkaz odebral, zjistil si přes vysílačku, jest-li nejsme mezi hledanými osobami - a pak prohlásil, že tento OP je poškozen. Řekl, aby jeho majitel nastoupil do policejního vozu. Ten samozřejmě odmítl a argumentoval tím, že jeho totožnost mají zjištěnou, a pokud má být zadržen, ať udají důvod. Policista odvětil, že zadržen není, ale že se s ním musí odebrat na policejní stanici. To jsme odmítli. Policajt prohlásil, že tedy abychom se nedivili, když nás o kus dál znovu zastaví a majitele zadrženého OP požádá o prokázání totožnosti.

Pak s občanským průkazem odjel. Hlídal nás muž se služebním psem. Tohoto muže jsme po celou dobu žádali, aby se nám prokázal služebním průkazem, že na to máme právo. (Identifikační označení neměl). Stále to zarytě odmítal. Až po více než hodině neochotně ukázal číslo průkazu 235322.

Když přijel zpět uniformovaný policista, prohodil jen tak na půl huby, že by nás zadržet i mohl, ale "mezi námi, že to neudělá". Ke konci tohoto incidentu se tam objevili dva mladíci, zjevně kamarádi příslušníků. Jevili známky opilosti a uráželi

nás.

Když jsme jim oznámili, že případ jejich svévole a prakticky také trestného činu omezování osobní svobody a zneužívání pravomoci veřejného činitele policista v uniformě, že už se na to těší, protože potřebuje popularitu. Ta že je vždycky dobrá...

Otázka: je zrovna toto jednání nové české policie (která se ani nenamáhá převléct si zprofanované bolševické uniformy) ta správná vizitka? Anebo je to spíše ostuda Adamova, města, kde dokonce ještě dnes - více než tři roky po Velké sametové - trčí na veřejných místech trapné pomníky československo-sovětského přátelství a podobné ohavnosti?

Jan HONNER, člen OF Mnichov

Milan JANČA,signatář Charty 77 a člen KPVČ, Mnichov