--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Mareček Miloslav
Název: Prohlášení k obnovení protestní hladovky
Zdroj: NN Ročník........: 0003/011 Str.: 011
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 04.05.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
k obnovení protestní hladovky Kyjov, 4. 5. 1993
Oznamuji, že 3. května jsem obnovil časově neomezenou hladovku, přerušenou dne 18. 7. 1992. Hladovkou protestuji proti svévolnému vyřizování mých podnětů generální prokuraturou.
Protest obnovuji v souladu s čl. 19 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, v plném rozsahu všech aktuálních bodů svého úvodního oznámení z 11. 9. 1991. Zejména zdůrazňuji, že v ŽÁDNÉM případě si nepřeji lékařské nebo jakékoli jiné zasahování do průběhu tohoto protestu! Prohlašuji tak při plném vědomí si VŠECH možných následků svého jednání. Současně upozorňuji, že za VEŠKERÉ následky případného zásahu do průběhu mé protestní hladovky nesou VÝHRADNÍ a PLNOU odpovědnost iniciátoři a realizátoři takového zásahu!
18. července minulého roku jsem opakovaně přerušil hladovku, drženou na protest proti svévolnému vyřizování mých podnětů generální prokuratutou. Hladovku jsem přerušil s tím, že nebudou-li podněty během několika měsíců řádně vyřízeny, protest obnovím. Protože mé požadavky se opíraly nejen o stanoviska tisíců občanů, spektra společenských a politických organizací, či řady renomovaných právníků, ale i o závěry ústavněprávního výboru ČNR, existoval reálný předpoklad (a nesčetné sliby), že v důsledku nevyhnutých změn na prokuratuře, předeslaných neschopností tehdejšího vedení GP i výsledky červnových voleb, budou mé oprávněné požadavky konečně splněny.
Ke změně ve vedení GP sice došlo, přístup prokuratury k mým podnětům se však v nejmenším nezměnil. Jen staré totalitní praktiky "nové" prokuratury se staly rafinovanějšími, méně průhlednými.
Reakce na moje dopisy, adresované novému vedení GP (a doporučeně zasílané "na vědomí" i Předsednictvu ČNR) byla následovná: Na stížnost z 22. 10. 1992, že GP ČR dál ignoruje usnesení č. 603 ústavněprávního výboru ČNR z 12. 3. 1992, požadující řádné a úplné vyřízení mých podání, prokuratura odpověděla, že do 15. 12. 1992 budu vyrozuměn o přijatých opatřeních. Nestalo se: 29. 12. jsem vyřízení věci urgoval.
Dne 6. 1. mi generální prokurátor v zásadě sděluje, že není co vyřizovat. Vše je dávno vyřízeno... Reagoval jsem nesouhlasným otevřeným dopisem z 15. ledna a 26. 1. věc znovu urgoval. Odpověď JUDr. Šetiny z 19. 2., že vybavil svého poradce JUDr. Hulíka všemi pravomocemi, jimiž disponuje a pověřil ho, aby se celou záležitostí podrobně a všestranně zabýval, zdánlivě svědčila o konečně pozitivním přístupu GP ČR k věci... Naprosto nezávazné, vyhýbavé a zcela dílčí závěry pana poradce z 15. 3., podstatu věci notabene obcházející, však potvrdily opak... Panu poradci jsem v otevřeném dopise z 1. 4. tedy sdělil, že nebudu-li do jednoho měsíce řádnou formou vyrozuměn o řádném vyřízení předmětných podání, obnovím protestní hladovku. Že soustavného tahání za nos mám už dost.
Že GP se této taktiky vzdát nemíní, potvrdil list pana poradce z 21. 4. a jeho osobní návštěva "za účelem sjednocení právních názorů" dne 30. 4., při které svoje nicneřešící staré závěry z 15. 3. přioděl do nového šatu. Aniž by se samozřejmě něco změnilo na jejich nezávaznosti (teprve budou předloženy k posouzení!!!) - a ovšem - aniž by se jakkoliv dotkly klíčové stránky celé záležitosti: vadnosti a trvající platnosti zamítavých nebo odkládacích konečných usnesení nebo rozhodnutí, ve všech jednotlivých věcech. Že za tohoto statusu quo ante jsem rozhodnutí o obnovení protestní hladovky nezměnil - je samozřejmé.
Moje doslova tahanice s novým vedením GP trvají tedy víc než 7 měsíců. Zákonná lhůta pro vyřízení věci je jeden měsíc... Výsledek sedmiměsíčního "řádného vyřizování" mých dobře známých podnětů, ležících na prokuratuře několik let, je pan ten, že v předvečer oznámeného obnovení protestní hladovky mi kompetentní činitel GP dá v zásadě najevo, že řádné vyřizování těchto podnětů ještě ani nezačalo... Že "nová" GP dosud neučinila jediný skutečně konkrétní krok... A že je ve hvězdách, zdali ho vůbec učiní... Nutno pokračovat?
Protože jsem opakovaně vyčerpal všechny adekvátní možnosti, aniž bych ze strany GP zaznamenal jedinou skutečně praktickou odezvu, nezbývá, než abych se znovu uchýlil k prostředku krajnímu - protestní hladovce.
Zrekapituluji požadavky, jejichž splněním ukončení hladovky podmiňuji a které jsou zcela rovnocenné. Žádám:
1) Aby GP ČR, vzhledem ke kompetencím, jež na ni po zániku GP ČSFR přešly, sjednala nápravu ve věci sp. zn. 2 FGn 969/91. Moje podání z 13. 8. 1991 se týká tzv. pendrekového zákona a iniciátorství perzekucí v petiční záležitosti Několik vět. Tuto část podání prokuratura obešla. Konečné zamítavé usnesení GP ČSFR v této věci je neúplné a vadné.
2) Aby GP ČR konečně vyřídila moje trestní oznámení z 10. 8. 1990 sp. zn. IV/1 Gn 709/90, týkající se zejména iniciátorů perzekucí v uvedené kauze Několik vět. Vzhledem k obsahové zavádějícnosti odkládajícího usnesení GP nebylo mé oznámení dodnes vyřízeno. Svůj požadavek v této věci opírám o usnesení č. 603 ústavněprávního výboru ČNR z 12. 3. 1992.
3) Aby GP ČR řádně vyřídila můj podnět z 9. 6. 1991 sp. zn. IV/1 Gn 725/91 a podání související, týkající se mj. zneužití psychiatrie a vyřizování celé záležitosti orgány odboru zdravotnictví a prokuratury. Konečné rozhodnutí GP v této věci je evidentně pochybené. Požadavek opírám o usnesení č. 603 ústavněprávního výboru ČNR z 12. 3. 1992.
- Ve všech třech bodech trvám na tom, abych o vyřízení věci byl řádnou formou vyrozuměn. Vzhledem k tomu, že k řádnému a úplnému vyřízení celé záležitosti měla GP času dost, trvám na úplném vyřízení všech požadavků! Jen tehdy hladovku ukončím. Na nezávazné sliby, úhybná pseudořešení nebo dílčí kroky ve snaze "hrát na čas", s cílem dalšího protahování celé záležitosti donekonečna či do ztracena, nebudu brát zřetel.
Znovu konstatuji, že "nová" GP za 7 měsíců nebyla s to sjednat v mojí záležitosti jedinou konkrétní nápravu. Žádal jsem řádné vyřízení podnětů. Nic víc. Řádné vyřizování byť jediného podnětu nebyla GP s to vůbec jen zahájit... Neřku-li řádně a úplně vyřídit podněty všechny... V každé z uvedených tří věcí jsou dál v platnosti vadná zamítavá nebo odkládací konečná usnesení nebo rozhodnutí. Za 7 měsíců nebyla GP s to provést jediný opravný krok ani v tomto základním ohledu. Lhostejno, zda pro svou neschopnost, z vlastního záměru, nebo na základě direktiv jiných. Musím tedy opakovat své závěry z otevřeného dopisu z 15. ledna t. r., adresovaného generálnímu prokurátorovi ČR JUDr. Šetinovi: Není-li prokuratura s to vyřídit záležitost moji, prokuratuře i veřejnosti známou, opírající se o stanoviska ústavněprávního výboru ČNR a dalších autorit, dává jasně najevo, že není s to vyřídit ani případy tisíců jiných občanů, mnohdy závažnější, nicméně anonymní. O kterých veřejnost neví a které se nemají oč opřít... Nejde tedy o obsah mých podnětů, ale o způsob jejich vyřizování prokuraturou!! Obsah může být klidně nahrazen tisíci případy jinými - výsledek bude stejný. Nulový. Prokuratura je ovšem i vizitkou a zrcadlištěm stávajícího režimu. Na pranýři se tedy ocitá stávající režim.
Nemůžou-li se občané dovolat běžnou cestou práva a spravedlnosti - je to ovšem i nejprůkaznější svědectví o neprávnosti a nefunkčnosti státu, ve kterém žijí. Nezbývá pak, nežli se s bezprávím smířit (a režim nenávidět nebo jím pohrdat), nebo se v zoufalství uchýlit k důslednému protestu, anebo vzít spravedlnost do vlastních rukou. Zvolil jsem druhou možnost ...
Protože ve spojitosti s mým předcházejícím hladovkovým bojem za právo a spravedlnost jsem byl vyhozen z práce - protestuji svou hladovkou i proti tomuto vyhazovu!
Na vědomí: Generální prokurátor ČR Předsednictvo ČNR
Ústavněprávní výbor ČNR
Kancelář prezidenta ČR
ČTK a další
Miloslav Mareček, Za humny 3218, 697 01 Kyjov