--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Svěráková Milada
Název: Nekrolog
Zdroj: NN Ročník........: 0003/012 Str.: 025
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Zemřel Miloš Vobořil, přítel Pepy Malečka a Ferdinanda Peroutky, český sportovec, exulant, bojovník proti komunismu. Zemřel přesně ve dnech, kdy před léty bojoval v Praze na barikádách proti nacistům. Už nikdy se neprojde lesy ve Vermontu, které mu asi připomínaly českobrodské lesy u jeho rodného Chrástu.

Už si nezaběhne Jizerskou padesátku a už nikdy nebude tlumočit ve třech řečech a pomáhat českým sportovcům při jejich zahraničních utkáních.

Zemřel syn a vnuk okradených českých sedláků, kteří ho vychovali k pracovitosti a upřímnosti. Zemřel člověk, který miloval celým srdcem svou vzdálenou, ztracenou vlast, Československu republiku. To srdce neuneslo, že se nenaplnily ty ideály, za které v exilu pětačtyřicet let bojoval. Nedovedl se smířit s tím, že se Masarykova republika, do které se v roce 1922 narodil, rozpadla. Nemohl přijmout, že pro současnou vládu byl, tak jako statisíce dalších Čechoslováků na všech polednících a rovnoběžkách světa jen emigrantem, ne politickým exulantem.

Země Svobody ho přijala, tak jako přijala i milióny jiných ze všech zemí světa, ve kterých byl hanoben, vězněn a vražděn Člověk. Dala mu tu vytouženou svobodu za kterou musel zaplatit odloučením od své vlasti. Ať se mu dobře spí v zemi George Washingtona a Abrahama Lincolna.

Milý Miloši, děkuji Ti za všechno, co jsi v Americe dělal pro pád komunismu ve střední Evropě. Děkuji Ti za všechny ty dopisy, kterými jsi nás skoro půl století posiloval, hlavně v těch strašných padesátých létech. Odpusť nám, prosím, že jsme těm, kteří tenkrát usilovali i o Tvůj život, dovolili, aby si beztrestně užívali nakradeného mamonu a že jsme si zázrakem nabytou svobodu nechali zase ukrást. Měřítkem lhostejnosti naší vlády vůči Vám, kteří jste v cizích zemích tolik let udržovali vzpomínku na kdysi prosperující a demokratickou zemi ve střední Evropě je ten fakt, že tento nekrolog posílám hlavně do krajanských novin. V oficiálních českých novinách by ho nejspíš nějaký absolvent novinářské fakulty hodil s cynickým úšklebkem do koše.

Odpusť nám naši bezmoc. Nikdy Ti Tvůj čestný boj se zlem nezapomeneme. Za všechny doma, ve Tvé vzdálené vlasti Ti přejeme klidný spánek po pracovitém, naplněném životě.

Milada Svěráková, Praha 1