--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kubík Jiří
Název: Trest pro Röschovou
Zdroj: NN Ročník........: 0003/013 Str.: 022
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: . . Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Český deník přinesl zprávu o nepřítomnosti poslankyně Röschové při hlasování v českém parlamentu, která zavinila nepřijetí důležitého návrhu klubu ODS o televizní radě. Nejde jen o vlastní hlasování. Možná si vzpomenete na závěrečnou fázi jednání o české ústavě v Lánech, kterou vedla za ODS právě A. Röschová. Výsledkem jednání byl takový text ústavy, který si velmi pochvalovala ODA. Pro toho, kdo zná plzeňskou politickou scénu, nejsou problémy s poslankyní Röschovou žádným překvapením. Angažovala se v akci na podporu kandidatury RNDr. Jungera na post okresního hejtmana. Tomuto muži pokazil listopad slibně se rozvíjející kandidátskou lhůtu. V polistopadovém plzeňském tisku byla zveřejněna jeho přihláška do KSČ, m. j. se slovy: "vždy jsem obdivoval KSČ za způsob, jak rozvážně a úspěšně vede naši společnost." Přihláška byla podána v roce 1988. Okresní poradní orgán, vytvořený podle pokynů ministerstva vnitra, zamítl jeho kandidaturu. Zápis z tohoto jednání byl zfalšován v tom smyslu, jakoby s J.Jungerem byl téměř všeobecný souhlas, a pod zfalšovaný zápis připojila své vřelé doporučení poslankyně ČNR A. Röschová. J. Junger se díky tomuto doporučení stal okresním hejtmanem. Nepomohli ani urgence zástupců plzeňských pravicových stran na ministerstvu vnitra a v ČNR. Později J. Junger neúspěšně kandidoval za OH a dnes je západočeským ředitelem Vltavy, novinové společnosti bývalých komunistů s německým vydavatelstvím v Pasově.

Není divu, že takovými a podobnými skutky A. Röschová ztratila kredit. V tajných primárních volbách v západočeské ODS před volbami v roce 1992 skončila na nevolitelném místě. Pod záminkou, že pokud nebude na volitelném místě, bude se tím zabývat vedení ODS, dosáhli její stoupenci dodatečnou změnu v pořadí. Nikdo z vedení ODS samozřejmě o ničem nevěděl, ale účelu bylo dosaženo, Röschová byla posunuta na volitelné místo. A tak jen díky porušení pravidel určených pro primární vnitrostranické volby, se A. Röschová dostala do parlamentu. Pokud má u voličů ODS v Plzni ještě nějakou podporu, tak jen díky tomu, že se mnoho lidí mylně domnívá, že v její osobě podporují Klause, po jehož boku udatně vysedává při každém veřejném setkání s voliči.

Když byl z řádně odhlasované kandidátky OF pro komunální volby 1990 v Plzni škrtnut úřadující primátor ing. Loukota, bylo později Nejvyšším soudem prokázáno, že šlo o porušení volebního zákona. Předsednictvo ČNR tehdy nevzalo toto rozhodnutí Nejvyššího soudu v úvahu a volby v Plzni se neopakovaly. Největší zásluhu na tom měla tehdejší poslankyně ČNR A. Röschová. Cíle bylo dosaženo - na čtyři roky byl z komunální politiky vyšachován čestný člověk, který leckomu viděl do karet. Junger byl pro paní poslankyni tím nejlepším okresním hejtmanem pod sluncem, ing. Loukota naprosto nepřijatelným primátorem.

V souvislosti s hlasováním v českém parlamentu (televizí) je vůbec zajímavé, jak často kantůrkovská televize prezentovala paní poslankyni na obrazovce. Její duchaplná vyjádření mohli diváci sledovat tak často, že její nezájem o hlasování o Korteho radě nikterak nepřekvapil znalce plzeňské politické scény, ani ty diváky, kteří pozorně sledují informace o politickém dění. Je nápadné, že televize tak vstřícná vůči všem bývalým komunistům (servilní kantůrkovské sedánky s Čalfou) si vybírala s neomylnou přesností právě paní poslankyni.

Je zbytečné, aby poslanecký klub ODS A. Röschovou nějak trestal. Že se A. Röschová nebude řídit podle názoru většiny v poslaneckém klubu, se ví už dávno. Cituji z Nové Pravdy (dnes Plzeňský deník pod vedením J. Jungera) z 6. 6. 1990: "Nikdy jsem v žádné straně nebyla a nebudu. Jsou věci, které mi na stranách nevyhovují, třeba stranická disciplina."

Že někdo nehlasuje podle příkazu stranického sekretariátu, je možné jen pochválit. Horší je, když někdo hlasuje proti vůli drtivé většiny svých voličů. Za největší trest by bylo možné poslat paní poslankyni do svého regionu, optat se voličů, jak měla hlasovat. A hlavně, jak má hlasovat příště, až se bude hlasovat o zákonu o distribuci tisku.

Jiří Kubík