--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kolář Vladimír
Název: Páně Karabcova, doktora práv obojího, aplikace práva
Zdroj: NN Ročník........: 0003/015 Str.: 030
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.07.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
V období urputného zostřeného třídního boje v letech padesátých bylo ignorování tehdejším režimem vydávaných zákonů běžným zjevem. Příslušná místa se ani neobtěžovala odpovídat na stížnosti. Ty z nich, které ohrožovaly třídní zájem, byly tehdy předávány k přímému vyřízení neslužební cestou StB.
Po listopadu 1989 byly takové praktiky odsouzeny a vykázány na smetiště dějin. Začal se budovat, již nikoliv socialismus, ale právní stát. Žel, jej mnohdy budují neúspěšní budovatelé socialismu.
Tak se stalo ve Vězeňské službě, které velí plk. JUDr. Zdeněk Karabec, že vyřizování personálních záležitostí zůstalo viset kdesi na ředitelství. Pokud by parlament nebo vláda provedly revizi vyřizování žádostí, stížností a odvolání příslušníků SNV, nyní Vězeňské stráže, zejména v personálních věcech, dospěly by k otřesným faktům.
Procento vyřizování stížností, žádostí a odvolání je mizivé, bez ohledu na jejich výsledek, kladný či zamítavý, nehledě na dodržování termínů.
Zákonné normy ať již novelizovaný zákon č. 100/1970 Sb., nebo později vydaný zákon č. 186/1992 Sb. o policii ČR, jejž užívá, snad dočasně, Vězeňská služba, mají pro pana Karabce patrně hodnotu papíru, na němž jsou psány. Ignoruje je po vzoru budovatelů socialismu z padesátých let. Tak by se na ředitelství jím vedeném našly stohy nevyřízených žádostí, stížností a odvolání. Pokud nejsou skartovány, jsou jimi vycpány skříně. O lhůtách k jejich vyřizování hovoří pan Karabec jako o orientačních, ale neorientuje se v nich.
Inu, jaký pán, takový krám, říká staré české přísloví. Kdo si navykl ve svém životě používat právo jen tehdy, je-li to pro něho momentálně výhodné, učeně řečeno, jen jako nástroj k prosazení kdysi třídních, nyní již jen svých osobních zájmů, těžko ve svých šedesáti letech změní své způsoby. U právníka je to však zarážející fakt.
Rozhodně tento článek neobjevuje něco neznámého. Jen sděluje veřejnosti to, na co poukazovali ve službě pánové JUDr. Bohdal, ing. Shánělec nebo JUDr. Jakoubek. Ba co více, snažili se změnit věci k dobrému. Odměnou ze strany pana Karabce jim byla výzva k podání žádosti o uvolnění z funkce vedoucího.
Lze se tedy divit současné neutěšené situaci ve vězeňství? Lze se divit aférám typu Matucha a Čeřovský? Má někdo ve vězeňství jistotu ve službě, oporu proti nezákonným postupům vůči sobě? Dá někdo personální záležitosti ve vězeňství do pořádku? Horký brambor množství nevyřízených stížností, žádostí a odvolání za poslední dva roky byl nyní přehozen na nového vedoucího personálního oddělení ředitelství Vězeňské služby. Snad to bude on, jemuž se podaří vyčistit "Augiášův chlív" pana Karabce. Možná však, že bude nutno čekat na dobu, kdy pan Karabec svoji funkci opustí. Dobrovolně to neudělá. To se v této zemi nevžilo. Snad se tomu tak stane na základě výsledků revize, již by měla vláda nebo parlament provést. Je k tomu nejvyšší čas.
V Praze dne 1. července 1993
pro NN Vladimír Kolář