--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Hubálek Bohuslav
Název: Morálka a politika
Zdroj: NN Ročník........: 0003/015 Str.: 031
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 13.07.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

( Poskytnuto k vysílání Radiofóra ) Dalo by se říci také odpovědnost a život. Obojím způsobem by mohl znít název zajímavého pořadu, který odvysí- lalo Radiofórum 8.června 1993.

Pořad u mě podnítil řadu zamyšlení a pocitů. Od uspoko- jení, že se o něčem takovém mluví - až po výhrady, zejména k výrokům poslance Parlamentu, Ing.Ivana Maška. Snad pod vlivem právě takových výroků, znějí slova mo- rálka a politika mnohdy až příliš opotřebovaně. Co je přitom platné, že obsah těchto slov zřetelně vyja- dřuje zásady pro naplnění těch nejniternějších přání každého normálního člověka.

Kdopak z nás by netoužil po dobrých a pevných jistotách, po pocitu bezpečí a lidské sounáležitosti ? Tím spíš, že jejich potřeba stále více stoupá v současném bolavém a nahuštěném světě.

Proto si lidé vytvořili celé soubory dobrých pravidel - jako štafetu osvědčených moudrostí. Jejich základem je morálka, tedy odpovědnost jednotlivce za sebe i za ostatní - za rodinu i za společnost. Protože kdo je morální, musí být odpovědný. Musí umět překonat vlastní pohodlnost a sobectví, musí držet dané slovo, musí jednat poctivě a lidsky, musí dodržovat stanovená pravidla. Neboť jejich ne- dodržování vede k nejistotě a k rozvratu - ve všech rozmě- rech a se všemi následky.

Nabízí se nám celá řada příkladů. Při zanedbání sterili- ty operačního sálu, nebo při porušení pravidel silničního provozu dochází k tragédiím jednotlivců.

Stejně zle, ale mnohem drastičteji - účinkuje pomíjení oněch vyšších principů mravních. Vždyť jen v jednom jediném, našem 20. století, vyústilo selhání mravních principů do dvou katastrofálních genocid lidstva.

- 2 -

Gulagy a plynové komory, smrt a zbídačení milionů indi- vidualit, individualit, které měly někoho rády, a které měl někdo rád. V M Y S L E M E se do jejich bolesti, abychom ji sami procítili - a o to lépe pak bránili příznakům recidivy. Právě proto mnou otřásla slova pana Maška, poslance ODA. V zájmu průkaznosti a odpovědnosti cituji . Pan Mašek řekl: "... Já si myslím, že pro veřejnost je do jisté míry ne- moudré, když žádá od svých politiků, aby byli o mnoho morál- nější, než jsou lidé sami. To může vést pouze ke dvěma vě- cem. Buď k tomu, že politik takový není a podvádí. Pak je skutečně zde problém, tedy v jeho osobnosti a jeho dalšího jednání - a nebo ten politik je skutečně tak vysoce mravný - ale pak se může tedy těm občanům stát, že to bude žádat také po nich. ..."

Zamysleme se nad těmito slovy, která mezi řečí odhalují přirozené smýšlení poslance Maška. Aspoň mně z něho vysvítá to, co jsme poznali už za bolševika. Byla to jakási shoví- vavá, ale demoralizující licoměrnost vládnoucí vrstvy. Vrst- vy, která i v době hájení střílela vysokou z vládních aut a vrtulníků. Výměnou za to poskytla přimhouřené oko třeba nad únosným rozkrádáním společenského majetku. Ovšem podle klíče " Ty pytel cementu, já výstavbu panského sídla na Orlíku ".

No, a pan Mašek z ODA vlastně hájí podobnou komunistic- kou licoměrnost. Proto je podle něho nesprávné, požadovat od politiků vysokou mravnost. Jenže pan Mašek nehlásá nic no- vého - bohužel. Americký archeolog C.W.Ceram napsal zajímavé zjištění o civilizaci starého Ninivé :

"..Bylo městem tenké vládnoucí vrstvy, jíž je lhostejné, zda odvozuje svou moc z krve, rasy, šlechtictví, peněz, ná- silí nebo z rafinované kombinace toho všeho. "

- 3 -

Dnes, kdy vnímáme morální i věcné kotrmelce politiků různých stran, lidí nových i bývalých, jejich finanční a mo- censká propojení, je třeba třeba důrazně odmítnout demorali- zační postoje. Jinak bychom byli osobně i historicky ne- poučitelní. Těžko najdeme pocit bezpečí, lidskosti a jistot, pokud svůj osud svěříme do rukou pochybných představitelů. Vůbec není podstatné, že jedněmi ústy halasně odsuzují zlo minulosti, když týmiž ústy schvalují nečestná, ale jaksi právně zdůvodněná privilegia některých vyvolenců.

Pan Mašek a jemu podobní odsuzují požadavky na vzorné chování politiků. Asi mu vadí, že by se to pak vyžadovalo od něho i od všech představitelů státní nebo obecní správy či služeb.

Ale proč ? Komu vadí morálka, pořádek a přehlednost ? Slušným lidem rozhodně ne. Ti nepotřebují kuloárově politi- kařit, podvodně řešit privatizační projekty, a vůbec, lovit v kalných vodách.

Celkově zajímavá diskuse, kde se poslanec Mašek pohříchu a mimoděk projevil v nedobrém světle - to všechno hovoří pro existenci dalších živých diskusí Radiofóra na palčivé téma " Morálka a politika ". Pak bude daleko zřetelněji vidět, kdo je kdo v tom běžném životě, kterému někdy říkáme politika ( obecní, mzdová, zdravotnická, atp.) B. Hubálek